zavřít

Dlouhý popis filmu

Tři povídky z temného města.

Z Millerových komiksů si Rodriguez vybral tři povídky - Drsný sbohem (The Hard Goodbye), Velká tučná zabijačka (The Big Fat Kill) a Ten žlutej parchant (The Yellow Bastard).

Herce Sin City – města hříchu získal Rodriguez neobyčejně rychle. Byl přesvědčen, že pro tento film mohou získat vynikající herce. Věřil, že když herci uvidí úvodní scénu filmu, kterou pro tyto účely natočil, budou sami žádat, aby v jeho filmu mohli hrát… A všichni souhlasili.

Povídka první : DRSNÝ SBOHEM

Je příběhem Marva, drsného rváče, který si vždy hleděl svého. Jednou vezme Marv domů božskou krásku jménem Goldie, ráno ji však najde mrtvou. Vydá se tedy hledat jejího vraha, aby pomstil ztrátu jediné lásky.

Marv
„Marv se narodil ve špatném století. Patří na nějaké starověké bitevní pole, kde by se mohl ohánět sekerou. Jenomže se ocitl tady a teď. A ten, kdo zabil ženu jeho snů, zaplatí. Krví.“ Frank Miller

Marv je mohutný chlap, rváč, který má hroznou smůlu. Zamiluje se do krásné dívky, kterou však ráno najde mrtvou. Marva hraje Mickey Rourke, který již dříve spolupracoval s Rodriguezem na Kdysi dávno v Mexiku. Podle Millera byl Mickey od prvního setkání jasným Marvem. Rourke se do města Sin City doslova zamiloval a příběh Marva ho opravdu oslovil. Při natáčení se tedy snažil maximálně splynout s Millerovou postavou a udržet tak celistvost tohoto díla.

Goldie
„Zatraceně, Goldie. Co jsi byla zač a kdo tě chtěl uklidit z cesty?“ Marv

Marvovu přítelkyni na jednu noc a jedinou skutečnou lásku Goldie hraje Jaime King. Jak Kingová uvádí, většina žen v Sin City jsou prostitutkami a mají velikou moc. Goldie je v nebezpečí, a tak hledá někoho, kdo by jí pomohl. Potká Marva, který má moc a sílu, ale zároveň je citlivý a milý. Sice ji nedokáže ochránit, ale může pomstít její smrt. Pro Kingovou byla práce na Sin City - městě hříchu zcela novou zkušeností. Nikdy před tím komiks netočila a líbil se jí i styl natáčení, při kterém využívali herci především svou představivost a kreativitu.

Kevin
„Byl zmučená duše. Zmučená pocitem viny.“ Kardinál Roark o Kevinovi

Když Marv pátrá po vrahovi Goldie, narazí na noční můru všech lotrů: děsivě klidného, kanibala Kevina. Tato role znamenala naprostou změnu žánru pro Elijaha Wooda. Woodovi se na této roli líbily bojové scény, kdy byl zavěšen do popruhů a mohl dělat různé druhy výkopů a výskoků. Postava Kevina je brutální, ale dle Woodových slov má i svoji duši. Nachází určité uspokojení v zabíjení a pojídání lidí. V podstatě tak hledá lásku.

Povídka druhá : VELKÁ TUČNÁ ZABIJAČKA

Je povídka o Dwightovi, soukromém detektivovi, který stále zkouší nechat všechny trable za sebou, i když ho nepřestanou pronásledovat. Poté, co je ve Starém Městě zabit policajt, nezastaví se Dwight před ničím, aby ochránil své přátele - pouliční holky.

Dwight
„Musíš svým přátelům dokázat, že za něco stojíš. Někdy to znamená zemřít. Někdy to znamená zabít děsnou spoustu lidí.“ Dwight

Srdcem další povídky Sin City - města hříchu je Dwight, tvrdohlavý bývalý novinář a jediný muž, na kterého se „pracující“ dívky Sin City mohou spolehnout. Snažil se změnit svůj život. Ale když začnou ve Starém Městě potíže, je Dwight opět připraven se dát do boje a ochránit své přátele. Rodriguez a Miller obsadili do této role držitele Zlatého Glóbu Clivea Owena. Sice si zpočátku nebyli jistí, zda dokážou mezi herci najít někoho tak drsného, jako je Dwight, ale nakonec objevili Clivea, který byl pro ně přesnou kopií Dwighta. Samotnému Owenovi se postava Dwighta líbí - drsný muž se slabostí pro ženy. Jak sám říká, bavilo ho hrát v něčem, co se naprosto lišilo od jeho předchozích projektů.

Gail
„Je šéfka. Překrásná. Nemilosrdná. Všechny holky ze Starého Města jsou pro ni ochotny okamžitě zemřít nebo zabít. A dělají obojí. A často.“ Frank Miller

Jak se příběh rozvíjí, musí se Dwight spojit s božskou a vášnivou Gail, šéfkou místních prostitutek, která kdysi Dwightovi zachránila život a pomohla mu získat novou totožnost. Gail, zjevení ve vysokých botách, s koženými pásky, dýkami a uzi, hraje Rosario Dawson.

Jak Miller uvádí, je Gail velmi náročná role, protože musí mít mnoho různých podob. Musí být velmi sexy, tvrdá, vášnivá a také vtipná. Rosario myšlenka převést do filmu tento zajímavý svět zaujala a postava Gail se jí zalíbila a ztotožnila se s ní. Pokaždé, když se oblékla do jejího kostýmu, učesala si vlasy a nalíčila se, cítila, jako bych se stala tou divokou, nepříčetnou, bláznivou ženou.

Shellie
„Já nehraju, že jsem těžko k mání. Já prostě k mání nejsem.“ Shellie

Jednou z nejoblíbenějších postav Franka Millera v Sin City - město hříchu je místní servírka Shellie, která prochází všemi třemi příběhy filmu, ale klíčovou roli hraje v Dwightově povídce. Shellie se Dwight líbí, ale to nesnese žárlivý Malej Jackie. Pro roli Shellie měli Rodriguez s Millerem jasnou favoritku, kterou byla Brittany Murphy. Brittany je přesným ztělesněním Shellie. Dokonce když si Miller při tvorbě Sin City představoval, jaký by Shellie mohla mít hlas, představoval si Brittany. Shellie je jiná, než ostatní holky Sin City. Prochází všemi třemi příběhy, je velmi jemná a čistá, a přesto dobře zapadá do prostředí Sin City. I když Brittany natáčela pouze dva dny, byl to pro ni nezapomenutelný zážitek. Atmosféra při natáčení byla tak uvolněná a kreativní, až tomu sama nemohla uvěřit.

Malej Jackie
„Možná jsem mrtvej, ale ty jseš v prdeli.“ Malej Jackie

Malýho Jackieho, kdysi poctivého, ale dnes zkorumpovaného policajta, který ve Starém Městě Sin City vyvolává spoustu problémů, hraje držitel Oscara Benicio Del Toro. Tento talentovaný herec nejen dokonale využil svého všestranného hereckého umění, ale také, podle slov Franka Millera, ztvárnil Malýho Jackieho přesně tak, jak ho Miller nakreslil. Del Tora zaujala možnost převést nakreslené rámečky do světa lidí. Všichni herci museli přijít na to, jak do sebe dostat z kreseb dynamiku. Vyplnit ta prázdná místa mezi jednotlivými obrázky. To vyžadovalo notnou dávku představivosti a improvizace. Aby se Del Toro více přiblížil své postavě, konzultoval s Frankem minulost Malýho Jackieho, který býval hrdinou, ale postupem času se z něj stal surovec a bezcitný chlap. Dokonce se i domlouval s odborníky, jak má vypouštět cigaretový kouř z úst, aby vypadal přesně jako Malej Jackie.

Miho
Miho, němou bojovnici-samurajku, hraje Devon Aoki. Nelítostná ale úžasná postava herečce učarovala. Miho se od ostatních postav Sin City liší tím, že je němá. Tím bylo její ztvárnění náročnější, protože její pohyby musí jasně a zřetelně vyjadřovat její pocity a záměry. Aby herečka dosáhla Mihoiny fyzické kondice a získala potřebnou dovednost v boji s mečem, trénovala se třemi různými instruktory karate. Snažila se mentálně přiblížit této postavě a dosáhla toho právě díky tvrdému výcviku. Naučit se tedy používat celý bojový arsenál: meč Kitano, luky a šípy, hůl apod.

Manute
„Nikdo neví, odkud přišel, a nikdo se to ani nedozví. Svým pánům slouží bez výhrad. Pohotově. Brutálně. Nemilosrdně. Modli se, abys ho nikdy nepotkali. Chvíle, kdy ho potkáte, bude vaše poslední.“ Frank Miller

Manute dokáže dát takovou ránu pěstí, jako by vás zasáhl nákladní vlak. Je záhadný a zároveň smrtelně nebezpečný. Hraje ho Michael Clarke Duncan, který již dříve zazářil ve snímku Daredevil, natočeném také podle Millerova komiksu. Duncan byl nadšený z možnosti opět ztvárnit Millerovo dílo… ale ve zcela novém stylu. Z počátku nevěřil, že se filmařům podaří Sin City natočit. Výsledek ho však nadchl. Svoji postavu vnímá jako moderní mýtus. Dle jeho slov Manute poslední bodyguard, chlap, který splní jakýkoliv příkaz. I když je do krve zbitý, vždy vstane a bojuje dál.

Povídka třetí : TEN ŽLUTEJ PARCHANT

Nakonec je tu historka Johna Hartigana - posledního čestného policajta ze Sin City. Odpočítává mu poslední hodina jeho kariéry, když přijme poslední nabídku - ochránit jedenáctiletou dívku před sadistickým synem senátora… s nečekanými následky.

Hartigan
„Je vázán ctí. Rytíř ve špinavé, zakrvácené zbroji. Policista John Hartigan obětuje všechno - manželství, práci, čest, svobodu, důstojnost - kvůli jedné malé, hubené jedenáctileté dívence.“ Frank Miller

Pokud je v Sin City jediný kladný hrdina, je jím John Hartigan. Poslední čestný policista ve městě se chystá na odpočinek. Ale má před sebou poslední úkol: zachránit jedenáctiletou Nancy Callahanovou ze spárů pomateného syna senátora Rourka. Pro roli Hartigana měl Robert Rodriguez okamžitě vybraného Bruce Willise. Bruce Willis představuje novodobého rytíře a mimo jiné v černobílé vypadá skvěle. Frank Miller řekl: „Pokud je Mickey Rourke Dionýsem tohoto filmu, pak Bruce je jeho Apollem.“

Bruce Willis je již dlouhá léta fanouškem Millerova Sin City, a když mu Rodriguez ukázal úvodní scénu Sin City, okamžitě souhlasil. Byl to pro něj ten vizuálně nejpůsobivější kousek filmu, jaký kdy viděl. Willis je také fanouškem Hartigana. Obdivuje na něm jeho schopnost a odhodlání vyměnit svůj život za život malé holky…

Nancy
„Představte si, že najdete cestu do toho nejšpinavějšího pajzlu na světě.Je tam smrad, jaký v takových putykách bývá. Je tam pódium. Rozsvítí se světla. Čekáte to nejhorší. Na scénu vtančí anděl. Je dokonalá. Půvabná. Nádherná. Ztělesněný sen. Nancy. Nancy Callahanová. Je úžasná.“ Frank Miller

Nancy Callahanová je dnes miláček Sin City. Můžeme ji vidět ve dvou podobách. Jednou je jedenáctiletou holčičkou v obrovském nebezpečí - hraje ji Makenzie Vega. A pak je půvabnou devatenáctiletou exotickou tanečnicí, která je jako světlo v temnotě města s telěm Jessicy Alby.

Jessicu Albu život a chování Nancyným okamžitě zaujaly. Její příběh je nádherný a romantický. Nancy je v Sin City jedinou osobou, která je plná nadějí…

Roarke junior/Žlutej parchant
„Ten malý usmrkanec. Měl by být mrtvý. Ale není. Je zpátky. A příšerně smrdí…“ Frank Miller

V příběhu Johna Hartigana je protivníkem Roark junior, šílený psychopat, který po rvačce s Hartiganem upadne do kómatu. Jeho otec však najme nejlepší odborníky, aby ho dali opět dohromady. Díky několika vedlejším efektům se však z Rourka juniora stává Žlutej parchant - stvůru tak odporná, žlutá a vysloveně zavánějící jako celá jeho osobnost. Roli Roarka juniora a Žlutýho parchanta si zahrál Nick Stahl. Původně chtěli Miller a Ridriguez obsadit do rolí Roarka juniora a Žlutýho parchanta dva různé herce, ale Stahl přesvědčil Rodrigueze, že zahraje oba. Ze začátku si tím Rodriguez nebyl jistý, a tak požádal Nicka, aby mu nechal na záznamníku nějaké vzkazy - zřetelným hlasem Žlutýho parchanta. V příběhu je hlas jediná věc, kterou dokáže Hartigan po proměně rozeznat. Rodriguez na tuto dohodu téměř zapomněl, kdyže se mu začaly na záznamníku objevovat skutečně hrůzu nahánějící vzkazy.

SIN CITY: JAK BYLO MĚSTO VYBUDOVÁNO

Začalo se s jednoduchým náčrtem: kresbami a příběhy Franka Millera. Rodriguez věděl, že bude muset zajít až na samý okraj digitální filmografie, aby zachytil ten deštivý, přesně ohraničený jas, který prostředí Sin City charakterizuje. Chtěl zachytit vizuální výjimečnost knih Sin City. Točil proto na zeleném pozadí, neboť vytvořit vizuální efekty a světlo z Millerových knih by bylo fyzicky nemožné.

Rodriguez byl na tuto cestu připravený; použil podobné techniky jako v Spy Kids – nejmodernější digitální kamery, které natočily herce před zeleným plátnem. Team odborníků poté zpracoval počítačem nakreslené pozadí, které vycházelo přímo z komiksových designů, a vytvořili celkový vzhled a dojem stejný jako v Millerových dílech. Jak Rodriguez říká, práce se zeleným pozadím je stejná, jako když nejprve nakreslíte postavy (natáčení herců), a pak doplníte pozadí (pomocí počítačem vytvořeného města). Díky tomuto systému se mohl režisér více soustředit na herce - na to, jak komiksové postavy ztvárňují.

STUDIA TROUBLEMAKER

Kvalitní technické vybavení, zkušený štáb a kreativní atmosféra - to vše bylo k dispozici ve studiích Troublemaker v Texasu. S nejmodernějším digitálním vybavením vnímá Rodriguez Troublemaker jako skutečný svět fantazie. Cokoliv ho během natáčení napadlo, mohl okamžitě zrealizovat. Ve studiu nebylo přesně dané prostředí, a tak mohli herci plně rozvinout svoji fantazii.

ZELENÁ STĚNA

Pro většinu herců byla práce se zeleným pozadím neobvyklou zkušeností. Při hraní používali minimum rekvizit a někdy i jejich herečtí partneři byli ve scéně pouze virtuální na zeleném pozadí. Největší inspirací pro ně zůstávaly kresby v Millerových knihách. Ze začátku jim to připadalo hodně zvláštní - prostředí, kde je vše naprosto ve vaší mysli a ne skutečně na place. Řešením bylo nevěnovat pozornost okolí a soustředit se na dotváření děje. Hercům také vyhovovalo svižné tempo a široká flexibilita natáčení s HD kamerami. Nemuseli mít obavy, zda se záběr zdařil, či ne. Kamery natáčely stále, což hercům dávalo značný prostor pro kreativitu.

Film byl natočen s novými značkovými kamerami Sony HFC-950, které v současné době představují vrchol v digitální technologii. Kamera, kterou používal George Lucas při natáčení Star Wars: Episoda III – Pomsta Sithů, zvedá laťku mnohostrannému využití ve filmu.

Skoro všichni, kteří byli do výroby zapojeni, se cítili s tímto novým druhem natáčení spjati. Bylo to, jako by Robert a Frank vynalezli jiný druh filmu. Pro tento druh natáčení neexistuje žádné omezení - počasí, noc či den, realita… Vše je o vytvoření imaginárního světa.

VIZUÁLNÍ EFEKTY

Poté, co herci natáčeli před prázdným pozadím, připravoval další team počítačový svět, který vycházel přímo z Millerových knih. Cílem bylo smíchat reálné fotky s grafikou, ale finta spočívala v nalezení rovnováhy. Doladěním osvětlení a natáčení si Rodriguez hrál s proměnlivostí siluet, stínů a extrémních kontrastů. Také se rozhodl přidat několik barev pro jinak vysoce kontrastní atmosféru. Barvy používal jako velmi silný nástroj buď k zvýraznění, nebo naopak zjemnění určitého prvku.

Prostředí Sin City bylo vytvořeno ve studiích Troublemaker. Když přišel čas si pronajmout studio na doladění speciálních efektů, učinil Rodriguez nečekané rozhodnutí. Místo jednoho studia si pronajal tři - každé pro jeden příběh. Díky tomu mohly jednotlivé příběhy získat svůj vlastní výrazný, charakteristický a dokonalý vzhled.

Hybride Technologies (Spy Kids) pracovaly na Drsným sbohem; Café FX (Svět zítřka, Blade: Trinity) pracovalo na Velké tučné zabijačce a The Orphanage (Svět zítřka, Den poté) dodalo vizuální efekty k Tomu žlutýmu parchantovi.

Každé z těchto studií se do Sin City maximálně ponořilo, aby uspokojilo Rodriguezeovy požadavky. Teamy se snažily získat temnější tmavé a světlejší bílé barvy, vzrušující efekty, ale zároveň jednoduchost a přesnost.

MASKY Greg Nicotero z KNB EFX s Rodriguezem spolupracoval již dříve, ale Sin City - město hříchu bylo něco naprosto odlišného od všech předešlých snímků. Nicotero sám četl komiksy léta před tím, než se na něj Rodriguez obrátil. Ale nikdy si nedokázal představit, že by bylo možné jejich vzhled vytvořit pomocí skutečných lidských obličejů. Proto použil knihy přímo jako předlohu pro masky všech těch nejstylovějších postav, včetně Marva, Žlutýho parchanta, Hartigana a Malýho Jackieho.

Miller a Rodrigeuz věděli, že masky budou zapotřebí, ale chtěli, aby Nicotero rozbité nosy, viditelné jizvy a hranaté brady, které jsou pro Sin City typické, udělal co nejpřirozenější.

První úkol byl zároveň nejtěžší: přeměnit Mickeyho Rourkea na Marva. Naskenovali tedy jeho hlavu a za pomocí snímku vytvořili 5 různých obličejových masek, aby si byli jistí, že budou věrné Frankovým kresbám, a zároveň aby v nich bylo něco z Mickeyho. Mickey Rourke pak musel denně strávit 2 a půl hodiny v maskérně – nasadit paruku, plastiku na čelo, nos a bradu - a pak ještě 45 minut, aby to všechno sundal.

Dalším důležitým prvkem bylo vytvořit Hartiganovy charakteristické jizvy. Na svrchní stranu Bruceových jizev použili speciální techniku, která obsahuje fosforeskující makeup, takže byly jizvy vidět i na plátně mezi černou a bílou. Další zajímavou přeměnou byl Malej Jackie Benicia Del Tora. Vytvořili několik promyšlených plastik, aby svou postavu připomínal co nejvíce, zakulatili mu bradu, prodloužili nos a závěrem mu „zarazili hlaveň pistole do čela.“

Nejzajímavější bylo vytvoření prohnilého, ďábelského Žlutýho parchanta. Team vytvořil několik různých masek obličeje a snažil se získat přesné detaily, od vrásek pod očima až k tvaru a posazení uší a nosu. Pak vytvořili masku celé hlavy. Tím ale práce neskončila. Dále vytvarovali z latexu celou hruď a břicho. Žlutý parchant je v Sin City jediný, který má celé tělo barevné. Rodriguez se tedy rozhodl natřít Žlutýho parchanta modrou barvou, díky čemuž mohli v postprodukci lépe vystihnout tu pravou žlutou barvu. Pro Stahla pak znamenal výsledek pětihodinovou proceduru, než se proměnil ve svou postavu - včetně toho, že mu přilepili masku a od hlavy k patě ho natřeli modrou barvou.

KOSTÝMY

Nina Procter musela Sin City - městu hříchu vdechnout život pomocí hedvábí, bavlny a kůže. Pro kostýmní výtvarnici představoval svět komiksů Franka Millera bohatý zdroj inspirace. Bylo pro ni výzvou vytvořit každý kousek oblečení tak veliký a tak výrazný, jako je v Millerových knihách. Chtěla se co nejvíce přiblížit originálním kresbám, jak jen to šlo, ale zároveň chtěla, aby se herci cítili pohodlně a příjemně.

Dalším úkolem bylo použít barvy, které by fungovali v černobílém světě. Jak Procterová uvádí, bylo vše v tomto filmu spíše o síle barvy než o barvách samotných. Každý kostým tedy zkoumala z pohledu černobílého světa. Pro zvýraznění stylu Sin City vytvořila hodně kontrastních prvků, např. stříbrné cvočky na černé kůži.

Procterová začala pracovat s typickými noirovými prvky, jako jsou dlouhé kabáty, síťované punčocháče, podvazky apod. Pro Marva vytvořila tři těžké dlouhé kabáty, které v průběhu filmu postava mění. V kabátech se dalo pohybovat jen obtížně, ale Rourke je dokonale využil. Hartiganův kabát byl naopak modernější a lehčí. Bruce Willis si své oblečení natolik oblíbil (zvláště svůj kabát), že si ho chtěl vzít dokonce i domů. Dwighta oblékli do kovbojského a Gail do pásků, síťoviny a vysokých bot. Postavu Nancy pojala kostýmní výtvarnice jako velmi sexy anděla. I když jí oblékla do kožených kalhot a přidala pistole a lasa, působí Nancy velmi přitažlivě a přirozeně.

ŘEKLI O FILMU

„Vzrušující, temná jízda plná ohromujících záběrů kamer a úsečných dialogů. Rozhodně není pro slabé žaludky.“ (Village Voice)

„Steroidy nadopovaný hyperkrvák, nekompromisní a extrémní zpracování noirového komiksu. A brilantní.“ (Chicago Sun Times)

„Možná zvrácená zábava, která láká na temnou stranu, ale také jeden z nejvtipnějších a nejmorálnějších filmů roku. Rodriguez ukázal humanismus, který překračuje hranice žánru, a dal anarchistickým puzzle tvar, dynamiku a smysl.“ (NY Magazine)

„Fantastičtí herci pomohli přetvořit komiks na ohromný film. Drsný hit se zabijáckými výkony.“ (US Magazine)

„Něco takového jste v kině zaručeně ještě neviděli.“ (CBS Radio)

„Ultra strhující, ultra násilné, ultra zábavné! Otvírá úplně novou éru filmu.“ (Reel.com)

„Ohromně zábavné! Vizuální pastva pro oči!“ (Wireless)

„Extrémně stylový film s neuvěřitelnými efekty. Velmi krvavý, neobvyklý, ale strhující.“ (Salon.com)

„Explozivně stylová krvavá poezie! Fenomenální film, ale jen pro silné žaludky! Skutečná vizuální odysea, bezchybný, nebojácný a zábavný film!“ (Reel Views)

Stručný popis filmu