Natáčení filmu, který vzniká zároveň jako třídílný televizní seriál, proběhlo letos v lednu a v únoru ( po několika dnech předtáček vloni na podzim) v interiérech a exteriérech populárního českého horského střediska Špindlerův mlýn. Od počátku se štáb režiséra Karla Janáka potýkal s nástrahami počasí, které nejen neustále měnilo natáčecí plán, ale bylo i příčinou několika zranění. Hlavní představitel Vojta Kotek si při pádu na zledovatělé vozovce způsobil lehký otřes mozku a jedna ze představitelek tří dívčích hrdinek, Martina Klírová dokonce film dotáčela s rukou v sádře, což bylo třeba důmyslně maskovat zvláště v milostných scénách.

Jinak se všichni shodují, že při natáčení panovala přátelská a uvolněná atmosféra, přesně podle přání režiséra Karla Janáka, který chtěl, aby všichni, kdo ve filmu hrají „byli tak uvolnění, jakoby hráli pro své známé.“ Karel Janák také zároveň vysvětluje, proč zvolil za místo děje horské prostředí: „Zimní atmosféra, romantika zasněžených hor a nevázanost života v horských střediscích už pomohla úspěchu nejednoho českého filmu. Anděl na horách, Sněženky a machři, S tebou mě baví svět – to všechno jsou filmy, které patří k těm nejúspěšnějším v celých dějinách české kinematografie. Zvolené horské prostředí výrazně přispělo k oblibě těchto filmů. Předpokládáme, že podobného efektu docílime i v našem příběhu.“

Počátkem dubna se všichni sešli na filmové dotočné, kde byl poprvé představen první krátký, ale velmi dynamický sestřih ukázek, který napověděl, že Karel Janák bude chtít za každou cenu dostát svému cíli: „Snažím se, aby ve Snowboarďácích nebyla ani vteřina nudy.“

„Z prvních ohlasů mám dobrý pocit, myslím, že se povedlo vytvořit dynamický a vtipný film, alespoň na prvních projekcích se ti, kdo film viděli, upřímně smáli. Měla by to být příjemná záležitost na zimu. Osobně mám zatím ještě lepší pocit, než jsem po skončení natáčení čekal,“ říká s nadšením režisér. „Tým, který se při natáčení sešel udělal spoustu dobré práce. Moc dobře nám zahrálo prostředí, sníh je velmi výtvarný a dodává příběhu atmosféru. Působí to příjemně a to, co účinkovalo v mnoha starších českých „ zimních“ filmech, u nás také hraje. Pokoušeli jsme se udělat film moderní, našlapaný a dynamický,“ říká Karel Janák, ale hned dodává: „já jsem moc potěšený, ale nakonec to hlavní slovo stejně bude mít divák.“

Problémy, které štáb měl především s počasím, naštěstí podle režiséra nejsou na plátně vidět. Velkým úskalím bylo také obsazení dvou hlavních rolí. Vojta Kotek a Jirka Mádl vlastně musí odtáhnout většinu filmu. První jmenovaný už řadu zkušeností má a navíc je vnímán jako velký herecký talent. Pro Jirku Mádla byli však Snowboarďáci po všech stránkách křtem ohněm. „ Kluci na plátně fungují naprosto skvěle, “ pochvaluje si Karel Janák. „ Nemají podle mě slabou chvilku, jsou přirození a všechny situace jim naprosto věříte, což se někdy nepovede ani zkušeným hercům. A navíc když tu také ´perlí´ Ester Geislerová, Jirka Langmajer nebo Pavla Tomicová…“

Autorem hudby je Miroslav Chyška, který se autorsky či producentsky podílel na realizaci CD skupin J.A.R. a Sexy Dancers nebo na albu Dana Bárty Illustratosphere. Složil hudbu ke dvěma krátkým filmům a reklamám, ale na filmové hudbě pro celovečerní snímek pracuje poprvé.

„Hudba do Snowboarďáků se skládá převážně z písniček, které by mohly eventuelně provázet dospívání hlavních protagonistů tohoto filmu,“ říká Mirek Chyška. „Vzhledem k tomu, že ve většině písních zní zkreslená elektrická kytara, dá se říct , že jde spíš o „rockovější' styl, ale tato složka tvoří zhruba 65%. Zbylých 35 procent je jinak... Film obsahuje odhadem asi šest motivů instrumentálních a 9-11písní, na kterých se se mnou podíleli 'hudebníci a kolegové', s kterými jsem se potkával při živém hraní či nahrávání různých projektů. Jmenovitě František Kop, Štěpán Smetáček, James Harries, Filip Jelínek, Oto Klempíř, Viktor Dyk, Lenka Dusilová, Daniel Bárta, Matěj Rupert, Roman Lomtadze, Jan Jakubec... Dharma, L. A. Josh...“ dodává autor hudby. Úvodní písničku nazpívá Dan Bárta.