Beverly Sutphinová je dokonalou hospodyňkou a vzornou manželkou zamě-stnaného zubaře Eugena a chápavou matkou dvou dospívajících dětí Nikdo však netuší, že si život tajně zpestřuje obscénními provokacemi neurotické sousedky, čtením "morbidních paperbacků a sbíráním výstřižků o hromadných vrazích. Je jen otázkou času, kdy Beverly ztratí trpělivost a dá průchod svému pohoršení. První ženinou oběti se stane synův "netolerantní" učitel, dalším mrtvým pak nevěrný přítel její obtloustlé dcery. Na světě jsou i lidé, kteří ubližují ptáčkům a kteří nepřevíjejí videokazety na začátek, případně i ti kteří zahlédli Beverly 'při práci".

Důkazy se množí a usměvavá hospodyňka Je zatčena. Veřejnost však Beverly nebere jako zločince, ale jako populární osobnost. 0 výsledku soudního procesu, během něhož se žena sama hájí, je rozhodnuto předem. - John Waters ve svém snímku, natočeném na základě skutečných událostí(!), kritizuje pokrytectví spo-lečnosti, v níž za úhlednou fasádou bují lež a zvrácenost a v níž masmédia ovládají hodnotový žebříček konzumentů bizarními "senzacemi".

Reklamně idylické obrázky zde prudce kontrastují s křiklavé odpuzujícími detaily; pro svůj výsměšně negativistický pohled na temnou stránku světa však tvůrce nenašel zcela adekvátní výraz. Podobně jako všechny novější režisérovy snímky, natočené už mimo sféru podzemní kinematografie, postrádá film naléhavost a vybíjí se většinou v samoúčelných zábavných skečích, využívajících kontrastu přívětivého povrchu a brutálního Jednání hlavní hrdinky.

Popuzená kritika masmédií (včetně "exemplárních" ukázek z filmů od idylické Annie po krvavé horory a porno) poněkud připomíná přehnané reakce samotné Beverly; ani nedotaženost finále a místy křečovitý výkon Kathleen Turnerové nepřispívají k vyváženosti snímku, jenž je však pro svou nezvyklost zajímavým zpestřením programové nabídky.