Saturn v opozici
Ferzan Ozpetek se vrací ke svým oblíbeným a již známým motivům. Po uměleckém úspěchu snímku Cuore sacro, který byl v mnoha směrech typickým Ozpetekovým filmem, čerpá Saturno contro hodně z témat Ozpetekových největších hitů Hamam, Falešné vztahy a Okno naproti. V Saturno contro se Ozpetek opět setkává se Stefano Accorsim, Margheritou Buy a Serrou Yilmaz. Herecký tým pak doplňují Isabella Ferrari, Pierfrancesco Favino a nováček Luca Argentero.

Model „alternativní“ rodiny je v Saturno contro stejný jako v 7 let starých Falešných vztazích, tentokrát je však pojat více moderně. Postavy v Saturno contro jsou o něco starší a nejsou tak opomíjeny, jako v předchozím snímku; Ozpetek se posouvá dále na pomyslné linii italského filmařství a stejně tak se posouvá i vnímání a společenské postavení gayů a alternativních rodin. Ve Falešných vztazích byl AIDS předmětem, který se dotýkal několika postav filmu. V Saturno contro jsou nemoc a smrt také přítomny, ale v jiné formě než je tato smrtelná choroba. V tomto bodě se opět odráží změny, které přišly s postupem doby.

Saturno contro pozoruje skupinu přátel – čtyřicátníků, kteří pochází z buržoazních rodin a jsou profesně úspěšní. Cítí se však znepokojeni křehkostí lidských vztahů v drsném, moderním světě, „který sebral z jejich životů lesk“, říká režisér.

Díky tématům, které Saturno probírá – křehkost rodinných vazeb a model rozšířené rodiny – nemůže snímek více vypovídat o naší době a společnosti.

„Tento film jsem netočil proto, abych se úmyslně zabýval dnešní rodinou,“ říká Ozpetek a zdůrazňuje, že to byla pouze „šťastná náhoda“, že si vybral právě tento předmět, když na politické scéně rozpoutala žhavá debata o nových typech rodinných vztahů. „Duch dnešní doby je v mém filmu nevyhnutelně zobrazen,“ dodává režisér, který sám sebe nevidí jako „politického“ umělce. Spíše preferuje zobrazování emocí.

Zajímavosti,/b>

Ferzan Ozpetek věnoval svůj film Hrantu Dinkovi, tureckému spisovateli amerického původu a zastánci boje za občanská práva v Turecku. Dink byl zabit v Istanbulu v lednu 2007.

Na konci filmu se objeví také věnování Flaviu Merkelovi, Ozpetekově milenci, a také scénáristovi Gianni Romolimu, se kterým již mnohokrát spolupracoval a který v roce 2004 náhle zemřel. Téma filmu přesně vystihuje a zobrazuje tento smutek.

Původně měl film název Když Lorenzo spí, melancholická naděje režiséra, která nikdy neumírá, ale jen nás uspává. Název Saturno contro přišel až po jedné z Robertiných hlášce.

Část filmu je natočena v bytě Ferzana Ozpeteka a další v jedné vile v Saint Felice Circeo.

Celkem vzato, práce Ozpeteka a Romoli je filmovou citací různého původu – v tomto případě filmů o AIDS Than You Say Me of Willy? (scéna v márnici), Sunset Blvd. (Billy Wilder, 1950) a Mrtvá a živá (Alfred Hitchcock, 1940). Není možné si také nevšimnout podoby s filmem Čas, který zbývá (Francois Ozon, 2006).

Saturno contro představuje pro Amber Angiolini debut na filmovém plátně a pro Luca Argentero je důležitým test ve filmu, po zkušenosti ve snímku A casa nostra.

Saturn je označován za planetu chladu a temnoty. Podle astrologie je také Saturn zodpovědný za neštěstí.

Název, který by se dal přeložit jako Saturn je proti, prý vznikl na základě jednoho nepříliš příznivého horoskopu. "Nejprve mi problémy s natáčením věštila jedna římská přítelkyně, následně její slova potvrdila i moje istanbulská švagrová. Stojí proti tobě Saturn, a to není dobré, říkaly mi obě a naléhaly, ať s první klapkou radši aspoň měsíc počkám. Poslechl jsem, protože na horoskopy věřím," zavzpomínal Ozpetek.