Při natáčení tohoto napínavého filmu plného asijského bojového umění využil režisér Chris Nahon možnosti spolupracovat s takovými osobnostmi světové kinematografie, jako jsou Robert Kamen a Luc Besson, kteří jsou podepsáni pod scénářem a mají na svém kontě řadu úspěšných snímků (například Léon). Režiséra na scénáři zaujala představa setkání dvou naprosto ztracených postav, vytržených ze svých kořenů a kultury, které se sejdou ve stejné dramatické situaci, aby z ní nakonec ve zdraví vyšly, jak si tak člověk z takové situace přeje vyjít. A jako milovníka filmů s asijským bojovým umění bylo pro něj další výzvou právě pojetí bojových scén, upřednostnění realistické stránky, účinné, jednoduché a hlavně pravděpodobné, bez umělých podvodů pomocí střihu. Jeho velkým trumfem se stal Jet Li, představitel hlavní role a Corey Yuen, choreograf bojových scén. Jet Li s Coreym Yuen spolupracují už dlouho, dobře se znají a vědí, jaký druh boje bude odpovídat danému filmu.

Jako zajímavost lze uvést i režisérovy pocity, když vidí Jet Liho bojovat. V tu chvíli nemá strach o něho, ale o ostatní. Ve filmu je fackovací scéna, kterou Chris Nahon požadoval. Jet měl dát tři čisté facky. Pro druhého herce to očividně nebylo příjemné, viděl Jeta v pohybu a říkal si: „Vyrve mi čelist." Jet za ním šel a řekl mu, „Chris chce tři záběry, takže ze tří facek ti dám jednu skutečnou. Ale neřeknu ti kterou. A pokaždé budu jiný." Podařilo se mu dát břitké facky, které vůbec nebolely.

Luc Besson je zároveň producentem tohoto filmu. Od června, kdy se setkal s Jet Li, přes psaní scénáře, všechno probíhalo zběsilým tempem (natáčení 15 týdnů ) a muselo být hotovo do 31. prosince. Luc Besson je v Asii velmi známý. Všichni herci se shodli na tom, že Luc umí vytvořit velmi reálné postavy, což je ve filmu zásadní. Pokud se divák nezajímá o postavu a příběh, je mu jedno, zda jsou sekvence s bojovým uměním dobré.

Sázkou a problémem bylo přizpůsobit akční scény postavě, kterou hraje Jet Li ve většině filmů. V čínských filmech je často předváděn jako super hrdina, pro kterého nic není nemožné, dokonce ani létat. Bez použití speciálních efektů není možné takové scény realizovat. Pro Polibek draka se použilo minimum efektů, realistická stránka rvaček s lidskými měřítky dodala příběhu autenticitu. Pracovní metody francouzské skupiny byly trochu odlišné. V čínské kinematografii se používá mnoho kabelů pro držení a zvedání herce nebo kaskadéra. Jsou to staré techniky, které pocházejí z cirkusu, kde zajišťovaly akrobaty a jež se používají do současnosti. Ve Francii je tendence používat trochu technicky propracovanější metody, například systémy pneumatických nebo hydraulických zvedáků, protizávaží, vymršťovací desky nebo horolezecké pomůcky.