Desetidílný seriál scenáristy Jana Míky Náves volně navazuje na Náměstíčko, nejúspěšnější seriál České televize roku 2004. Název napovídá, že hlavními hrdiny budou tentokrát obyvatelé vesnice, i když se s nimi v některých příbězích podíváme...

Film-vice

Seriál České televize, který navazuje na úspěšné Náměstíčko.

Díl I. Blonďák - Mimořádnou událostí na vesnicích obvykle bývaly a mnohde ještě jsou svatby. Výjimkou by neměla být ani svatba Lidušky Pechové a Luboše Plívy. Pod ostrým dohledem všech sousedů zvládají rodiče snoubenců náročné přípravy na hostinu opravdu hravě, ale problém, který jim těsně před svatbou připraví nevěsta, se tak snadno vyřešit nedá.

Díl II. Druhá liga - Říká se, že nic není staršího, než včerejší noviny, jenomže o skandální svatbě Luboše a Lidušky si ještě cvrliká celá vesnice a Pechovi i Plívovi mají z ostudy kabát. Přesto se Luboš nechce Lidušky vzdát, pořád by si ji rád vzal. Občas sice zajde do hospody, aby utopil svůj žal v alkoholu, vzal si ale do hlavy, že bude slavným fotbalistou, na kterého bude vesnice pyšná, a pak si ho Liduška už určitě vezme za muže. Když se jeho bývalá milá rozhodne opustit domov, aby zavřela pusu všem místním drbnám, marně ji všude hledá. Se svou bolestí se často svěřuje Liduščině kamarádce Anči a přitom si málem ani nevšimne, že tuhle holku také něco trápí. A tak budou mít klepny z Javorové zase nové téma.

Díl III. Policejní symfonie - V Javorové tráví dirigent Alexandr Slavík se svou milovanou ženou Růženkou skoro všechny víkendy a divadelní prázdniny. V hospůdce si se sousedy zahraje pravidelně partičku karet, do lesa chodí na procházky i na houby, na zahrádce občas poseká trávu, k večeři ugriluje kuřátko, jednoduše řečeno je tady klid, pohoda a odpočinek. Idyla, jakou jinde nenajdete. Ale ani vesnice už nejsou, co bývaly. Za humny kluci túrují motorky, soused občas pustí motorovou pilu, za plotem vrčí míchačka a na cestě do lesa vás může potkat nehoda, která během několika málo vteřin docela zásadně změní váš dosavadní život. Naštěstí někdy platí pravidlo, že i to zlé je k něčemu dobré. A tak i když se pan Slavík občas chová velmi podivně a podezřele, nakonec snad všechno dopadne dobře.

Díl IV. Ségry - Sestry Křepelkovy mají absolutní přehled o všem, co se v Javorové jen šustne. A když si policie neví rady s vyšetřováním trestního činu, který se stal právě tady, rozhodnou se pomoci Ministerstvu vnitra tím, že pachatele vypátrají samy. Taková práce je pro ně hračka! To bude Mráčková, a s ní celá vesnice v čele s neschopným starostou Drobkem, koukat! Právě vesele pátrají, když do jejich harmonického soužití vstoupí ladič pian. Pohledný starší pán s prošedivělými vlasy a vybranými způsoby. Tak nějak si asi od dětství představují Mičurina. I když tenhle pán se jmenuje Zahradník. Přes svůj pokročilý věk začnou obě myslet na barevný podzim života a skvělá harmonie je rázem v čudu.

Díl V. Hráč - Stará paní Plecitá chodí pravidelně čistit hrob svého přítele. Určitě si na něj vzpomenete také, na bývalého kontrolora, pana Lopušného, nepostradatelného obyvatele Náměstíčka. Blíží se dušičky a paní Plecitá si stěžuje, že se jí v poslední době nějak přitížilo. Zdá se, že má pravdu, protože i za bílého dne má vidiny. Na hřbitově se před ní nečekaně zjeví zesnulý Lopušný. Nerozešli se tehdy v dobrém, a tak je přesvědčena, že si pro ni přišel, aby ji s sebou odvedl na onen svět. Naštěstí je tady s ní doktorka Ema, aby jí poskytla první pomoc. Ne na onom, ale v tomto světě a právě v Javorové se pak ve významné roli „spojky“ účastní podivuhodného pátrání a je svědkem velmi neobvyklé pomsty za podraz, který se stal v nedávné minulosti.

Díl VI. Nepožádáš pastýře svého - Ředitelka školy v Javorové se jmenuje Ivana Hodná a její povaha jakoby podtrhávala příjmení, které získala sňatkem s manželem Jardou, místním veterinářem. Vesnické drbny nemají důvod probírat jejich soužití, ledaže by se vracely k dávno zapomenuté historce, kdy jejich dcera přerušila kvůli těhotenství studium na vysoké škole a utekla od nich za jakýmsi závozníkem, ze kterého se vyklubal kriminálník. Jako každá matka, i paní Hodná své dceři dávno odpustila, ale její manžel nechce o návratu dcery ani slyšet. A protože si nešťastná paní nemá komu stěžovat, stále častěji chodí rozmlouvat s Bohem do kostela. To se v Javorové nedá přehlédnout, zvláště, když tu slouží pohledný pan farář. Časté návštěvy fary i zpovědnice nemůže ignorovat ani ten nejtolerantnější manžel. A veterinář Hodný k nim rozhodně nepatří.

Díl VII. Třešňové květy - Josef Stehlík, dirigent místní kapely Javoranka, se odstěhoval do Prahy. Přesněji řečeno, přestěhovali ho k sobě starostlivý syn se snachou, protože starý pán má problémy se zdravím. Jenže v Praze je Stehlík zavřený v bytě jako v kleci. Nemusí nic dělat, o nic se nemusí starat, může jen odpočívat a dodržovat lékařem předepsanou životosprávu. Den ode dne je smutnější, stýská se mu po Javorové a nejspíše by se ustýskal k smrti, kdyby jednoho dne nezaslechl za dveřmi jednoho bytu v jejich domě zvuk křídlovky. Muzikantská duše radostí zajásá a Stehlík hned netrpělivě zvoní na zvonek. Ze dveří ale vyjde nerudný frajer s tmavými brýlemi a Stehlík okamžitě pochopí, že je to nejnamyšlenější dědek, jaký kdy na světě žil. Ztratí poslední zbytky naděje, že by tu našel aspoň kamaráda a je rozhodnut k okamžitému návratu do Javorové. Jenže občas něco na první pohled vypadá jinak, než jaké to doopravdy je.

Díl VIII. Komedianti - Že paní Plecitá pochází z komediantské rodiny, si možná budete pamatovat ještě z Náměstíčka. Měli přece divadlo, loutky, kolotoče... A když je někdo z rodiny v nouzi, nemůže to paní Plecitá ignorovat. Naštěstí ji pan Loučný dobře chápe a rád pomůže. A tak se do Javorové stěhují komediantské maringotky i s kolotoči. Utáboří se na pozemku pana Loučného, kousek za plotem a rovnou pod nosem sester Křepelkových. Ve vsi je o rozruch rázem postaráno a není divu, že ke komediantským holkám se jako vosy stahují místní kluci. Málokdo by odolal vábení exotiky. Neodolá ani Marek Liška, i když rodiče sní o jeho kariéře úspěšného doktora medicíny. Nad dalším pobytem kolotočářů se stahují mračna a všechno nasvědčuje tomu, že obyvatelé Javorové nám nejspíše předvedou xenofobii v praxi.

Díl IX. Šťastná to žena - Veselejší ženskou, než je majitelka místního konzumu Míla Šťastná, byste v Javorové dlouho hledali a nakonec stejně nenašli. Do obchůdku nechodí ženské jenom nakupovat potraviny, přídavkem se tu rozdává smích a radost. Hravě zvládá starosti o domácnost, výchovu dvou náctiletých dcer, pomáhá svému dospělému ženatému synovi a snaše. Leckterá ženská by mohla Míle závidět elán a energii. Jenže všeho dočasu. Na každého - v tomto případě lépe řečeno na každou - jednou dojde. Míle došla energie a rozhodla se, že ji dobije výletem za Svatavou, svou nejlepší kamarádkou z učňáku. Rozhodnou se, že si vyjdou do společnosti, že si zvednou sebevědomí a jak se lidově říká, „vyhodí si z kopýtka“. A tak se stane, že se v jednom nenápadném baru potkají jedna docela obyčejná ženská ve středních letech (nezapomínejme, že je ze vsi Javorové) a jeden interesantní doktor přírodních věd, pohledný mineralog Aleš. Bude to ten správný recept ke zvednutí sebevědomí?

Díl X. Poslední láska - K oslavám dvěstěpadesátého výročí obce Javorová je už všechno připraveno. Zlaté pamětní medaile, transparenty, nápisy na hasičských stříkačkách, fotbalové dresy, horkovzdušný balón, všechno je označeno číslicí 250. A tak když sestry Křepelkovy přijdou nečekaně s důkazem, že Javorová bude mít vlastně už tři sta let a ne dvěstě padesát, přál by si starosta Drobek, aby ty ženské konečně odnesl čert. Naštěstí se mu je ještě podaří přemluvit, aby svou informaci zveřejnily až týden po oslavách. Do Javorové se na tu velkou slávu sjedou hosté zdaleka. Nebude chybět ani vzácná návštěva z Vídně... Při té příležitosti se Plecitá rozhodne, že návštěvu musí konečně seznámit s přítelkyní jeho bratra...