zavřít
upravit profil

Muž z Londýna - Podrobný popis

Vizuálně podmanivý film o touze po svobodě ve světě proniknutém zlem. Existenciální drama.

drama, mystery, kriminální

Dlouhý popis filmu

Napsali o filmu:
S tímto filmem zdá se Tarr opustil poslední inspirační zbytky svého dokumentárního stylu. Chybí zde úplně konkrétnost společenské reality. Zároveň schází nahodilost hereckého projevu, ať už tím, že téměř všichni představitelé jsou profesionální herci, nebo minimálním užitím dialogů. Zůstal pouze velmi sugestivní styl dlouhých záběrů, který však tentokrát nepropojuje postavy s prostředím, ale spíše pobízí diváka k tomu, aby pocítil jejich nevyřčený vnitřní zápas. Atmosféra je temnější a vážnější než v jakémkoli předchozím snímku. Avšak tím, co představuje kontinuitu s celkem Tarrovy tvorby, je vytrvalá a neochvějná empatie vůči utrpení nevinných, ubohých a hříšných.
András Bálint Kovács,KinoKultura

Jako Stanley Kubrick dokazuje i Tarr, že jeden a týž film může být silný i jemný, mohutný i přesný v detailu. Dokazuje, že velcí umělci dovedou s těmito protiklady "komponovat". Přemrštěné afekty a tíživé dialogy připravují v Muži z Londýna to, co následuje po nich: napětí na konci záběru, mlčenlivé velké detaily tváří. Tarr nefilmuje ani tolik city jako jejich ozvěny. Muž z Londýna není dramatem bytí ani excesu, ale dramatem nicoty, prázdna.
(Cyril Neyrat, Cahiers du cinéma 637, září 2008.)

Zánik esteticky a intelektuálně důsledného uměleckého filmu v Evropě je ohlašován mnoho let, takže pouhý fakt, že maďarský auteur Béla Tarr stále režíruje, aniž by učinil sebemenší ústupek populární módě, je důvodem k oslavě (…) Příběh Muže z Londýna sice může připomínat detektivku se všemi žánrovými libůstkami, které k ní patří, ve skutečnosti však Tarr vypustil všechno, co neodpovídá jeho vidění světa. Výsledek je stejně nekompromisní jako jeho ostatní díla.
(Michael Brooke, Sight and Sound, leden 2009.)

Muž z Londýna připomíná pomalý film noir o železničáři (Miroslav Krobot), který narazí na kufr nacpaný penězi. Ale to je přesné asi jako tvrzení, že kubistické zátiší „je o“ mandolíně. Ve skutečnosti „je“ tento film o způsobech nahlížení na svět, nečekaných možnostech prozkoumávání prostoru, uvažování nad vlastnostmi světla a povrchem předmětů.
(Nathan Lee, The New York Times, 22. září 2008.)

Béla Tarr – Ezra Pound kinematografie – se svými těžkými myšlenkami a tísnivými otázkami o víře a světě ve sračkách (parafrázujeme-li přímo autora), natočil film, který možná nelze srovnávat s jeho nejlepšími díly – jeho jakoby mrtvou poezií –, ale odkázal nám film, který je stále plný hořké a ustavičně temné krásy.
(Kevyn Knox, The Cinematheque)

Stručný popis filmu