Dostaňte agenta Smarta
- Typ:
- film
- Žánr:
- komedie, akční, kriminální
- Délka:
- 110 min
- Motto:
- Zachraňuje svět a užívá si to...
- Země:
- USA, 2008
Upravit profil
Když je jednoho dne napadeno velitelství americké zpravodajské tajné služby a identita většiny zaměstnanců je prozrazena, jejímu šéfovi nezbývá nic jiného, než do akce poslat i horlivého analytika Maxwella Smarta, který už dlouho sní o tom, že se...
Film-vice
V akční komedii „Dostaňte agenta Smarta“ je agent tajné služby CONTROL Maxwell Smart (Steve Carell) vyslán na svoji zatím nejnebezpečnější a nejdůležitější misi, jejímž cílem je překazit nejnovější plán na ovládnutí světa zločinecké organizace známé pod jménem KAOS. Shodou okolností se současně jedná o jeho první misi.
Po napadení vedení americké tajné služby CONTROL a po prozrazení identity jejích agentů nezbývá veliteli (Alan Arkin) než udělat agentem svého příliš horlivého analytika Maxwella Smarta, jehož snem odjakživa je pracovat v poli po boku svého vzoru, odvážného a slavného agenta č. 23 (Dwayne Johnson). Místo toho se Smart stane parťákem jediné osoby, jejíž identita agenta nebyla prozrazena, kterou je roztomilá agentka č. 99 (Anne Hathawyová).
Jak se agent Smart a agentka č. 99 přibližují odhalení geniálního plánu zločinecké organizace KAOS i navzájem jeden druhému, zjistí, že velitel KAOSu Siegfried (Terence Stamp) a jeho pravá ruka Shtarker (Ken Davitian) mají v úmyslu na svých teroristických plánech co nejvíce vydělat. Bez zkušeností z pole a stíhán nedostatkem času, musí Smart bez jakýchkoli zbraní kromě několika špionážně-technických vychytávek a nezlomného nadšení porazit KAOS, aby se svět dožil dalšího dne.
Společnost Warner Bros. Pictures společně s Village Roadshow Pictures uvádějí do kin snímek režiséra Petera Segala „Dostaňte agenta Smarta“, produkovaný společnostmi Mosaic Media Group / Mad Chance / Callahan Filmworks Production. Hlavní role ve filmu ztvárnili Steve Carell, Anne Hathawayová, Dwayne Johnson, Alan Arkin, Terence Stamp a James Caan. Režisérem snímku je Peter Segal, autorem scénáře jsou na základě postav stvořených Melem Brooksem a Buckem Henry Tom J. Astle a Matt Ember. Producenty filmu byli Andrew Lazar, Charles Roven, Alex Gartner a Michael Ewing, koproducenty Peter Segal, Steve Carell, Brent O’Connor, Jimmy Miller, Dana Goldbergová a Bruce Berman.
Tvůrčí tým dále tvořili Oscarem oceněný kameraman Dean Semler („Tanec s vlky“), autorka scény Wynn Thomasová („Čistá duše“), na Oscara nominovaný autor střihu Richard Pearson („Let č. 93“) a Oscarem oceněná autorka kostýmů Deborah Scottová („Titanic“). Autorem hudby je na Grammy nominovaný Trevor Rabin (autor hudebního videa skupiny Yes „90125 Live“).
Film „Dostaňte agenta Smarta“ uvede celosvětově do kin společnost Warner Bros. Pictures, součást skupiny Warner Bros. Entertainment.
O NATÁČENÍ
Agent Maxwell Smart je první den ve službě a osud svobodného světa nebyl nikdy ve schopnějších rukách.
„Věřili byste tomu…?“
Režisér Peter Segal přistupoval k filmu „Dostaňte agenta Smarta“ současně jako režisér a jako fanoušek. „Naším vzorem byl slavný seriál ze 60. let, který se stal klasikou a patří mezi moje nejoblíbenější,“ říká režisér. „Původní seriál jsem naprosto zbožňoval. Byl inteligentní, neuctivý a neskutečně vtipný,“ dodává.
„Místo kopírování původního seriálu jsme se pokusili přizpůsobit příběh současnosti, aby fungoval v naší době i z pohledu moderní perspektivy a s akčními scénami, které netvoří jeho součást jen pro zdůraznění vtipných scén, ale také aby film obstál i jako thriller,“ vysvětluje producent Charler Roven. „Chtěli jsme přenést svět superagentů do nové éry v rozměrech a rozsahu, jaký si takový svět zaslouží na velkém filmovém plátně,“ říká.
Režisér Segal si vzápětí uvědomil, že jakmile si představí staré známé postavy ze show dohromady s novými postavami v dnešním světě omezeném pouze na titulky novin, vzniknou tisíce nápadů a vtipů inspirovaných stejně chytrým humorem, díky kterému se tolik proslavil původní seriál legend americké komedie Mela Brookse a Bucka Henryho.
„Vyšli jsme ze základu vytvořeného Melem a Buckem a transformovali jej pro novou generaci. Snímek vyjadřuje poctu klíčovým aspektům původního seriálu – jeho drzosti, politické satiře i některým legendárním hláškám, které se staly součástí naší kultury,“ říká Segal, nicméně současně „přináší i oživený příběh, pohled roku 2008 a vlastní styl a energii. Chtěli jsme vytvořit film, který bude stejně dobrý pro nové diváky i pro fanoušky původního seriálu, a také jsme chtěli natočit příběh, který bude sám o sobě vtipný bez ohledu na to, jestli znáte jeho seriálové pozadí nebo ne,“ dodává.
Producent Alex Gartner oceňuje Segalovu schopnost „namíchat koktejl z chytré komedie a vážné akce. To sice není jednoduché ani každé zvlášť, ani dohromady, nicméně právě v tom je Peter skvělý a právě proto jsem chtěl, aby film režíroval zrovna on. Ve filmu je hodně akčního humoru, ale vždy na realistickém pozadí,“ dodává.
Steve Carell, který představuje Maxwella Smarta a je současně výkonným producentem filmu, shrnuje snímek takto: „Podle mě je ve filmu 80 % komedie, 20 % akce, 15 % milostného příběhu, 35 % romantiky, 10 % dobrodružství a asi méně než 1 % hororu. Když to všechno sečtete, vyjde vám více než 100 %, což je opravdu více než můžete čekat od jakéhokoli filmu,“ dodává.
„Steve Carell v roli Maxe je nejdůležitější součást skládanky držící tento projekt pohromadě,“ říká ne zcela překvapivě producent Andrew Lazar. „Jeho nadšení uvedlo vše do pohybu a jeho představa toho jak zahrát jednotlivé postavy ovlivnila úplně všechny,“ vysvětluje Lazar.
„Na projektu mě jako první zaujal Steve,“ přiznává Segal, který se nadchnul myšlenkou obsadit Carella ještě předtím, než četl scénář. „V mé mysli neexistoval nikdo jiný, kdo by mohl tuto roli pořádně ztvárnit. Současně jsem věděl, že bez pořádného Maxe ten film nemá vůbec cenu točit,“ dodává.
„Dokázali jsme scénář ušít na míru Stevovu obrovskému komediálnímu talentu, což nám dalo dostatek prostoru pro to zajít tak daleko, jak by si jiní tvůrci možná zajít nedovolili,“ konstatuje producent Michael Ewing. „Peter a Steve společně se scenáristy Tomem Astlem a Mattem Emberem postavu dotvořili a současně vymysleli i několik dějových zápletek.“ Carell s sebou přinesl spoustu zkušeností získaných díky práci ve slavném divadle Second City, díky čemuž mohl tvůrcům filmu i jednotlivým hercům nabídnout spoustu alternativních vtipných point či jinak vystavěných scén.
Aby filmu dodali rozměr 21. století, rozhodli se Segal a producent filmu nejprve pro krok zpátky. Inspiraci čerpali v jiném filmu, jehož producentem byl také Charles Roven, a to v hitu roku 2005 „Batman začíná“. „Obdivoval jsem způsob, jakým tenhle film oživil Batmana tím, že původní příběh převyprávěl způsobem, jakým to nikdo předtím neudělal,“ vysvětluje Segal. „Z toho jsme vyšli a začli jsme příběh vyprávět od samotných počátků, kdy se Maxwell Start agentem, potkal agentku č. 99 a poprvé se setkal s hlavním zloduchem organizace KAOS Sigfriedem, což všechno byly v době vysílání seriálu okamžiky z minulosti předcházející současnosti tehdejšího seriálového děje,“ říká Segal.
„Od těchto chvil byl Max tím Maxem, kterého mnozí z nás znali a milovali, jenže film nám dokáže říci, jak se do tohoto okamžiku dostal. Film tak novým diváků nabízí skvělý úvod do děje, zatímco skalní fanoušci se dočkají toho, co na svém agentovi mají tak rádi a co si o něm pamatují,“ říká scenárista Tom J. Astle.
Na počátku filmu je Maxovou prací dešifrování nesrozumitelných rozhovorů nahraných při tajných odposleších a příprava objemných zpráv pro jeho kolegy z tajné služby CONTROL. Jako analytik je natolik ceněný, že mu jeho nadřízený zvaný Šéf bohužel nenabídne to, po čem Max touží nejvíc a kvůli čemu tak důkladně trénuje, a totiž kariéru agenta v terénu.
„Max je neuvěřitelně horlivý a oddaný své práci, ale současně hrozně touží i po úspěchu v poli,“ říká Carell. „Steve divákům stejně jako ve všech svých ostatních komediích nabízí lidský rozměr, díky kterému budete mít pro hlavního hrdinu pochopení,“ konstatuje Segal. „Jeho Max je muž, který tuto příležitost vidí jako svoji poslední šanci, což je motivací pro řadu jeho následných rozhodnutí a jednání,“ dodává.
„Maxovou největší tajnou obavou je, stejně jako u mnoha jiných lidí, že možná přišel o svoji šanci a že druhou už nedostane,“ vysvětluje scenárista Matt Ember. „Okolnosti ho najednou během jednoho dne katapultují směrem k vysněné kariéře. Dostane svoji druhou životní šanci,“ dodává.
Poté co zločinecká organizace KAOS coby dlouhodobý protivník tajné služby CONTROL napadne centrálu tajné služby a odhalí identitu jejích klíčových agentů, nemá Šéf jinou možnost než povýšit Maxe do funkce agenta č. 86 a vyslat jej na nebezpečnou misi, která by byla výzvou i pro zkušeného veterána.
I když okolnosti snad už nemohou být horší , nedokáže Max potlačit svoje nadšení. „Max se samozřejmě má spoustu věcí co učit a dělá chyby,“ přiznává Lazar. „Jenže stejně jako jiní lidé má i on určitý talent, který se v průběhu děje postupně dostává na povrch poměrně nečekaným způsobem v okamžicích, které nakonec překvapí i jeho neochotnou parťačku, agentku č. 99. Max je tak nejen agentem teoretikem, ale současně i agentem, který teorii zná lépe než kdokoli jiný,“ dodává.
„Jenže i když Max studoval příručky agentů a prošel všemi testy, stejně nebyl nikdy v situaci, v níž by po něm lidé doopravdy stříleli,“ poznamenává producent Charles Roven. Max tak nemá možnost žádné úlevy a ani nemá čas na zaučenou, nýbrž musí rovnou za běhu bojovat, a to doslova.
Maxovým parťákem je agentka č. 99, jediná osoba z vedoucích agentů tajné služby CONTROL, jejíž identita nebyla prozrazena. „Agentka č. 99 je jemně řečeno zklamána z toho, že po jejím boku bude bažant. Maxovo chování během úvodních pěti minut jejich prvního setkání potvrdí její nejhorší obavy,“ říká představitelka agentky č. 99 Anne Hathaway. „Max tak o svých schopnostech musí přesvědčit nejen svého šéfa, ale musí také dokázat této silné ženě která mu nic nedaruje zadarmo, že si zaslouží pracovat po jejím boku,“ vysvětluje Hathaway.
Podle Segala Max sice je náchylný k různým nehodám, ale je také houževnatý a rozhodně nemá jít o nějakého břídila. „Vtipné pointy tak plynou hlavně z Maxova nadšení v kombinaci se žalostným nedostatkem praktických zkušeností,“ říká Segal.
„Jenže Max se ze všeho dokáže rychle vzpamatovat. Jeho mozek neustále pracuje a Max je přesvědčen, že vše co dělá tak dělá správně, i když věci někdy vezmou špatný směr,“ dodává režisér.
Šarm Maxwella Smarta zmiňuje také Leonard Stern, výkonný producent a držitel Emmy oceněný za původní seriál, který se ve filmu vyskytne v epizodní roli zmateného pilota vyhozeného v zájmu národní bezpečnosti z jeho letadla: „Maxovi budete fandit. Budete si přát, aby vždycky uspěl. Je nezkrotný. Z každé porážky se sebere a hned na ní zapomene, oklepe se a začne problém řešit z jiné strany,“ vysvětluje.
„Kdykoli se dívám na seriál, mám dojem, že Maxwell Start nebyl žádný hlupák,“ říká Carell, který je dlouholetým fanouškem seriálu. „Pro mě je to vynalézavý a schopný chlapík, který dokáže bojovat za svoje zásady. Ne vždycky se vydá cestou, kterou by zvolili jiní, ale i tak se dokázal vyškrábat až na samotný vrchol,“ dodává.
Představením Maxe coby nového a dosud nevyzkoušeného agenta začíná Carell z jiného konce než hvězda seriálu Don Adams. O něm Carell říká: „Don byl tak výrazným typem, že jsme byli bez šance se byť jen pokusit napodobit jeho přístup. Současně jsem ani nechtěl, abychom ho napodobovali. Místo toho jsem chtěl zachytit podstatu hlavní postavy, ponechat základní bohatou šablonu příběhu a z tohoto základu dotvořit něco nového a svěžího, co sice bude ctít originál, ale současně nabídne něco nového,“ dodává Carell.
Co se týče tajné služby CONTROL, které Maxwell Smart věnoval svůj život, a organizace KAOS, kterou si předsevzal vymazat z povrchu zemského, je součástí mytologie příběhu filmu „Dostaňte agenta Smarta“ právě popis neustálého boje mezi těmito dvěma špionážními organizacemi, jejichž existence zůstává všem s výjimkou nejvyšších vládních kruhů utajena.
„CONTROL byla založena jako americká tajná služba s cílem porazit zločineckou organizaci KAOS, jejímž jediným smyslem existence je udělat vše pro rozpoutání celosvětového chaosu,“ vysvětluje Ewing. „Tyto dvě organizace stojí na opačných stranách barikády a představují v širším smyslu slova dobro a zlo,“ dodává. Ve filmu „Dostaňte agenta Smarta“ pak jejich souboje přinášejí značný potenciál i pro komediální scény.
Ve světe ovládaném soubojem organizací CONTROL a KAOS nikdy nebudete s jistotou vědět, jestli je pero opravdu pero nebo jestli jde o zbraň vystřelující šipky. Telefonní budky se proměňují ve výtahy. Všude jsou skrytá hesla a tajné kódy, fantastická zařízení překračující všechny možnosti Jamese Bonda a tajní agenti, kteří se objevují kdykoli a kdekoli na místech, kde byste je nejméně čekali.
„Seriál se vysílal v době studené války a války ve Vietnamu a odrážel pochopitelně svoji dobu. My jsme se podobně inspirovali titulky dnešních novin,“ říká Segal a odkazuje na všeobecně rozšířené přesvědčení lidí o různých spiknutích odehrávajících se po celém světe. „Když vezmeme v potaz existenci CIA, FBI, ministerstva vnitra a potenciálně dalších zhruba sto podobných organizací působících na území Spojených států, nezdá se myšlenka podzemních organizací typu CONTROL a KAOS být tak přitažená za vlasy,“ říká Segal. „Pořád se toho na světě děje spousta, z čeho si jde dělat legraci,“ dodává.
„Jinak řečeno, za 40 let od prvního vysílání seriálu ‘Dostaňte agenta Smarta’ v době mezinárodního napětí a podezírání se toho zas až tolik nezměnilo,“ konstatuje Stern.
A tak přichází Maxwell Smart, jehož služeb je evidentně třeba víc než kdy jindy.
“STARÉ… najít herce schopné mluvit inteligentně během souboje s vrahy na střeše zrychlujícího auta TRIK.”
Film „Dostaňte agenta Smarta“ znovu spojuje Maxwella Smarta se starými známými postavami a současně přináší i některé nové hrdiny.
„Mezi skvělými, castingem vybranými, hereckými osobnostmi funguje fantastická spolupráce,“ poznamenává Gartner. „Sledujete vývoj rivality mezi Maxem a agentkou č. 99 nebo mezi Siegfridem a jeho pobočníkem stejně jako téměř otcovský vztah mezi Šéfem a Maxem,“ dodává.
Agentku č. 99 která si poradí v každé situaci představuje Anne Hathaway. Podobně jako byla Barbara Feldon představující fanoušky nejoblíbenější hlavní hrdinku seriálu symbolem emancipované ženy své doby, je postava Anne Hathaway symbolem sebevědomé a dokonalé profesionálky současnosti.
„Jako dívka vždy dokázala s kluky držet krok,“ říká Hathaway. „Teď je to ale často ona sama, kdo určuje jeho rytmus. Na druhou stranu nikdy neobětuje svoji ženskost, což je společně s její posedlostí parfémem Chanel jedním z dalších jejích rysů převzatých z původního seriálu. Užívá si svoji roli ženy, která dokáže naplno utíkat a bojovat, nemá zapotřebí se omlouvat za to že je žena a nevyžaduje žádné zvláštní zacházení,“ vysvětluje Hathaway.
Segal oslovil Oscarem oceněnou autorku kostýmů Deborah Scottovou („Titanic“), která pro agentku č. 99 vytvořila image popisovaný Annou Hathaway jako „vhodný pro boj s ninji na přistávací dráze. Navržené kostýmy jsou elegantní a současně vtipné, moderní ale s reflexí 60. let, efektní a současně nepopiratelně ženské“ – stejně jako i jejich nositelka.
„Je těžké věřit lidem, když jste agent,“ poznamenává Lazar. „A přehnanou důvěrou v jiné lidi agentka č. 99 svoji kariéru příliš daleko neposunula. Na druhou stranou je také pouhou ženou s osobní minulostí a starostmi, díky kterým se s ní každý dokáže ztotožnit, což Anne svoji vřelostí ještě umocňuje. Nejvíce takhle přes všechny jejich rozdíly chytne diváky za srdce vzájemné popichování a vztah mezi Maxem a agentkou č. 99,“ dodává.
Anne Hathaway podle svého názoru roli získala proto, že dokázala „během zkoušky se Stevem vydržet o pět sekund déle než ostatní herečky. Jeho tempo není lehké vydržet. Ale naučil mě toho spoustu o komedii a různých extempore a v jeho přítomnosti a přítomnosti Peta jsem měla pocit ochrany z obou stran kamery,“ dodává Anne.
Do nově vytvořené postavy hlavní hvězdy organizace CONTROL charismatického agenta č. 23, jehož parťákem se Max chtěl stát pro jeho smysl pro humor, který vždy dokázal všechny ohromit, tvůrci filmu obsadili Dwaynea Johnsona. Agent č. 23 tak ve filmu „Dostaňte agenta Smarta“ představuje Maxova učitele a jeho idol.
„Na Dwaynovi je skvělé, že je perfektní při akčních scénách a současně je i vtipný a velmi vřelý člověk, což přenáší i do svých postav,“ konstatuje Rove. „Agent č. 23 totiž potřebuje být nejen ztělesněním úžasného chlapa, kterým by každý chtěl být, ale současně musí být něco jako Maxův tolerantní starší bratr, který ho trvale podporuje v jeho snu stát se agentem,“ dodává.
Nejlépe lze vystihnout agenta č. 23 Johnsonovými slovy coby „jednoduše nejlepšího agenta na světě, který je nejlepší ve všem co dělá. Miluje svoji práci, miluje sám sebe a nebojí se to lidem dávat najevo… ale příjemným způsobem, což jej dělá ještě přitažlivějším. Současně mu velmi záleží na Maxovi coby svém chráněnci, kterého chrání kdykoli si na něj vyšlápnou jeho drsní kolegové,“ říká Johnson.
Aby v úřadu tajné služby CONTROL bylo všechno včetně drsných kolegů pod kontrolou je zodpovědností Šéfa, kterého představuje Alan Arkin. Ten svoji postavu vidí jako „ředitele střední školy v drsné čtvrti. Je svědomitý, pracuje pod obrovským tlakem a často je frustrovaný, nicméně je to převážně hodný a schopný šéf. I když má pro Maxe určitou slabost, je pro něj vždy na prvním místě tajná služba,“ říká Arkin.
Arkina do jeho role navrhl představitel hlavního hrdiny Steve Carell, který s ním v roce 2006 natočil oceňovanou komedii „Little Miss Sunshine“, za kterou byl Arkin oceněn Oscarem. Arkin byl jedním ze zakládajících členů slavné chicagské divadelní skupiny Second City a stál v čele herecké tradice, kterou následně sdílela řada dalších jeho hereckých kolegů z filmu „Dostaňte agenta Smarta“, jako například Masi Oka, Nate Torrence a David Koechner. „Improvizaci mám v krvi,“ říká. „I když už byl scénář hotový, stačilo natáčet některou scénu víckrát a vždycky se do ní vešlo něco nového. A Pete nám to rád umožnil,“ dodává.
Podle Ewinga dodává Arkin své postavě nenapodobitelný komický rytmus. „Arkinův Šéf sice má aktivní a obdivuhodnou přítomnost i minulost spočívající v třicetiletém vedení agentury, ale přesto jej neustále napadá něco nového,“ říká Ewing.
„Alan Arkin je současně velký dramatický i komediální herec. Svoji roli dokáže hrát s takovou vážností, jako kdyby svět byl doopravdy v ohrožení, což dělá všechno ještě komičtějším,“ říká Segal.
Šéfovým největším problémem je notoricky známý zloduch a šéf zločinecké organizace KAOS, představovaný na Oscara nominovaným hercem Terencem Stampem. „Terence svoji postavu pojal jako doopravdy drsného chlápka,“ říká Segal. „Je opravdu přesvědčivý v roli člověka, kterému by zjevně vyhovovalo ovládat svět,“ dodává.
Siegfried ale současně dokáže vyvolávat i určité sympatie, protože ať je jakkoli zkažený, snaží se svůj úkol splnit i přes nesnáze a překážky kladené mu ze všech stran včetně organizace CONTROL a jeho vlastních neschopných lidí. „V tomto směru je na tom Siegfried úplně stejně jako kdokoli, kdo pracuje v jakékoli firmě,“ poznamenává režisér.
Stamp se částečně inspiroval postavou Malvolia z „Večera tříkrálového“ v tom směru, že udělal ze Siegfrieda pompézní a okázalou postavu, která se na všechny lidi ve svém okolí dívá svrchu. Všichni kolem něj jsou pro něj pouhými poskoky. Takoví lidé jsou kolem nás všech a my bohužel víme, že většinou působí na mocných pozicích a nemohou si dovolit dívat se na jiné lidi jako na individuality.
„Zahrát si v komedii je pro mě vždycky výzva,“ říká herec. „Do komedií jsem začal být obsazován až později během mé filmové kariéry, i když jsem v nich dříve hrával v divadle. Peteovi se líbil můj přístup k postavě Zoda v ‘supermanovských’ filmech a tak jsem se pokusil dosáhnout stejného lakonického pojetí postavy i u Siegfrieda,“ vysvětluje Stamp.
Siegfriedova neustále trpícího asistenta Shtarkera představuje Ken Davitian, jenž se objevil i ve slavném snímku „Borat“. Jak se smíchem vzpomíná Carell, „Ken přišel k našemu prvnímu společnému stolu úplně nahý.“
Možná to tak sice doopravdy nebylo, nicméně Davitianovo obsazení přineslo jeden nečekaný následek. „Ken svoji postavu zahrál se silným akcentem a předstíral, že nerozuměl ani polovině z toho, co jsem říkal,“ vzpomíná Segal. „V Kalifornii narozený herec tak nejprve přečetl jiný part s cizím přízvukem a teprve pak se svým normálním hlasem zeptal na roli Shtarkera,“ vybavuje si Segal.
„Jediným důvodem, proč jsem s ním původně nepočítal, bylo mé přesvědčení, že neumí pořádně anglicky,“ říká Segal. „Ve skutečnosti je v roli Shtarkera perfektní a jako pár působí s Terencem na pohled opravdu komicky. Samozřejmě jakmile získal svoji roli, tak jsem ho požádal, aby se vrátil ke svému původnímu akcentu. Organizace KAOS je totiž nadnárodním a nediksriminujícím zaměstnavatelem,“ dodává. Odlišnost Shtarkerova akcentu od Siegfriedova je tak vlastně výhodou.
Shtarker je ve vztahu k Siegfriedovi zcela servilní a poslechne každý jeho šílený rozkaz, ovšem způsobem naznačujícím všem vnímavým pozorovatelům, že by svého šéfa nejraději shodil pod autobus, pokud by si alespoň na vteřinu mohl být jistý, že mu to projde. „Dlouho a oddaně čekal na lepší příležitost, a ta pořád nepřicházela,“ říká Davitian. „Místo toho musel za Siegfrieda pořád dělat špinavou práci – zabíjet lidi, mýt jeho auto, dělat cokoli si přál. Hrozná práce. Toho chlápka mi v podstatě bylo líto,“ vysvětluje Davitian.
Ke hrozbám pro svět ze strany zločinecké organizace KAOS je naopak spíš netečný americký prezident představovaný Jamesem Caanem. Tento držitel nominace na Oscara je současně jediným hercem z celého týmu „Dostaňte agenta Smarta“, který se může pochlubit tím, že jako herec hostoval i v původním seriálu.
Caan prezidenta zobrazuje jako přívětivého člověka, který není vždy zcela v obraze a který hrozbu ze strany organizace KAOS nebere vážně, což naopak způsobuje značnou a náročně potlačovanou frustraci u Šéfa organizace CONTROL. „Paradoxně ještě víc ale Šéfa vytáčí prezidentova ukňouraná výslovnost“, přiznává Segal.
Zatímco čas se krátí a Max s agentkou č. 99 jsou na cestě napříč zeměkoulí s cílem odhalit a zlikvidovat organizaci KAOS, jejich zázemí se ve velitelském štábu tajné služby CONTROL starají zaměstnanci Bruce a Lloyd působící v high-tech laboratoři společně s agentem č. 91 a s Larabee.
V rolích Bruce a Lloyda se objevují Masi Oka (seriál „Hrdinové“) a Nate Torrence (seriál „Studio 60 on the Sunset Trip“), kteří představují technické génie ztělesňující loajalitu, energii a kreativitu na úkor mezilidských či jiných kancelářských schopností.
„Tihle dva chlápci mají na starosti technické vychytávky stejně jako třeba Q v bondovkách,“ říká Oka. „Bruce a Lloyd jsou naprosto nadšení ze svých vynálezů a jsou hrdí, že mohou sloužit své vlasti. Ze strany ostatních agentů nemají naprosto žádný respekt, nicméně protože znají skutečnou pravdu, tvoří opravdové jádro operace. Bez jejich technického know-how by všichni divoce střílející agenti byli jen hadrovými panáky,“ dodává.
„Naše postavy jsou tak trochu podivíni,“ přiznává Torrence. „Lloyd má navíc panickou hrůzu z krve a jakéhokoli nebezpečí a při setkání s těmito věcmi obvykle omdlívá.“ I když jsou oba herci odchováni divadelní scénou Second City, sešli se poprvé teprve při natáčení filmu „Dostaňte agenta Smarta“ a hned si jeden druhého navzájem oblíbili jak na filmovém plátně, tak i mimo něj, díky čemuž dokázali dodat svým postavám ještě něco navíc. „Bruce měl původně být o něco výraznější a sarkastičtější typ a Lloyd jej měl spíš jen následovat, ale jak natáčení postupovalo, vyvinul se mezi námi zcela nový typ porozumění a původní vizi jsme opustili,“ říká Torrence. „Naši hrdinové se místo toho ve filmu pořád o něčem dohadují, jako by to byli sourozenci,“ dodává. „Jsou prostě typickým příkladem svérázné filmové dvojky,“ doplňuje Oka.
Agent č. 91 a Larabee (Terry Crewsem a David Koechner) také představují svého druhu tým, ale ne takový, jaký byste chtěli mít na své straně. „Pokud bychom měli použít školní terminologii, pak jsou-li agenti č. 23 a 99 oblíbenými atlety a Bruce s Lloydem naopak podivíny, pak Larabee a č. 91 jsou drsňáci,“ vysvětluje Segal.
Po nečekaném napadení centrály organizace CONTROL organizací KAOS a následném ochromení CONTROL a nastartování Maxovy kariéry agenta v poli jsou agent č. 91 a Larabee okolnostmi donuceni přejít na kancelářskou práci, což je rozhodně netěší. Protože jim předchozí terč jejich vtípků Max teď zmizel z očí a protože agentka č. 23 není vždy po ruce, trápí o to více Bruce a Llloyda.
Na druhé straně ulice pomáhá Siegfriedovi a Shtarkerovi okouzlující agent – zabiják organizace KAOS a současně pekelně dobrý tanečník Krstic (David S. Lee) a jstoicky klidný bodyguard, mlátička a řidič Dalip, představovaný vysokým svalovcem Dalipem Singhem.
“Uniklo nám to jenom o kousek…”
Produkční tým filmu „Dostaňte agenta Smarta se pohyboval mezi Washingtonem D. C. a Moskvou, kde natáčel exteriéry včetně noční přestřelky na Rudém náměstí.
Dwayne Johnson k akčním scénám v této komedii říká: „Nechci vám toho prozrazovat příliš, nicméně rád bych zmínil stěžejní akční scénu, ve které je vrtulník, golfové hřiště, vlak, lidé visící na plakátu za letadlem a… a mečoun. Máme ve filmu dokonce i mečouna.“ Ve filmu byl kladen velký důraz na to, aby akční scény byly co nejpůsobivější.
„Pokud nějaká scéna vypadá opravdu nebezpečně a věrohodně, bývá v sázce víc a humor je současně ostřejší,“ vysvětluje Segal. „Nikdy jsme nechtěli v hercích vyvolávat pocit, že hrají v komedii, protože nejvtipnější má být právě jejich vážnost. Chtěli jsme, aby všechny scény byly zahrány s plnou vážností, a to včetně akčních scén.“
Legendární Doug Coleman („Nejdelší yard“), který měl na starosti kaskadéry a který s režisérem Segalem pracoval již potřetí, se shodou okolností stal slavným díky dublování Dona Adamse ve filmu z roku 1980 Nahá bomba – návrat Maxwella Smarta, a tak se kruh jeho práce účinkováním ve filmu „Dostaňte agenta Smarta“ uzavřel. „I v seriálu byly příležitostné akční scény či scény pro kaskadéry, ale tenhle film příběh posunul na zcela jinou úroveň. Film je akčními scénami vyložen nabitý. Začíná přestřelkou, končí přestřelkou a má v sobě všechny možné rozměry kaskadérské práce – oheň, boje, dráty, auta, akci ve vzduchu i ve vodě,“ vypočítává Coleman.
Coleman popisuje jednu z akčních scén, jejíž natáčení a následná postprodukce zabraly šest týdnů: „Max vyskočí z letadla do auta jedoucího v plném provozu a začne se přetahovat s řidičem. Ve chvíli, kdy jejich boj začne, auto nikdo neřídí, a tak jsme museli nasimulovat situaci, kdy se auto řítí rychlostí 120 km/h, naráží do svodidel a ostatních aut a jeho pasažéři lezou dovnitř a ven a snaží se jeden druhého navzájem zabít a zároveň se udržet v autě. A zapomněl jsem zmínit, že nabourají mezi kolejemi, jejich přístrojová deska začne hořet a bude se blížit vlak…“
I přes náročnost těchto scén „zůstává Steve nohama na zemi,“ říká Gartner. „Nikdy nepřehrává. Ať už je situace jakákoli, zůstává vždy v realitě a pomáhá nám tím, že scénám dodává komický rozměr. Právě díky tomu je tak spolehlivý a diváci na něj tak dobře reagují,“ dodává.
Pro souboje tváří v tvář Coleman najal proslulého koordinátora bojových scén Jamese Lewa („Piráti z Karibiku – Na konci světa“), který říká, že jeho nárok na chvilku slávy už nastal = „dostal jsem přes hubu od všech hollywoodských herců“. Lew pomohl s přípravou hlavních herců na náročné podmínky, naučil je zvyknout si na natáčení v postrojích a postaral se o to, aby pohyby jednotlivých herců odpovídaly mentalitě jejich postav.
„Max je něco jak zajíček z reklamy na baterie Energizer,“ říká Lew. „Součástí jeho kouzla osobnosti je nezdolné nadšení pro práci agenta. I když je nespočetněkrát sražen na zem, vždycky se dokáže oklepat a vrátit zpět s ještě větším nadšením.“
Segal chtěl, aby herci pokud možno co nejdelší části svých akčních scén natočili sami. Vzpomíná na jednu z klíčových scén s Carellem na počátcích natáčení: „Řekl jsem mu, ‘tak jo, Steve, vyskočíš z letadla, skočíš na střechu zrychlujícího auta a budeš bojovat s řidičem. To zvládneš, ne?’ A zatímco Carell přikyvoval a my ho připevňovali do kšírů, on teprve přemýšlel o tom, do čeho jsme ho to vlastně zatáhli. Když se potom setkal s Dalipem Singhem, se kterým měl absolvovat hlavní bojovou scénu, tak myslím docela zbledl,“ říká Segal.
Carell nabízí svoji vlastní verzi setkání s jeho filmovým protivníkem, 218 cm vysokým šampiónem v liftingu a dvojnásobným vítězem soutěže Mr. India v bodybuildingu známým mezi odborníky na wrestling jako The Great Khali (Velký Khali). „Dalip je řekl bych zhruba 220 cm vysoký a jeho svaly jsou větší než obě moje stehna dohromady. Jeho pěst je jako velká šunková kýta. V jeden okamžik jsme vyrazili proti sobě oba současně. On se stáhl, ale v jednu chvíli byl tak blízko mé hlavy že jsem pochopil, že by mi jí úplně urazil a že by ze mě zbylo jen torzo, které by místo hlavy mělo jeho pěst. Je to obdivuhodný silák – sice velmi milý chlapík, ale upřímně taky někdo, s kým bych si to fakt nechtěl rozházet,“ říká Carell.
Stejně jako pro Carella, byl film „Dostaňte agenta Smarta“ akčním debutem i pro Annu Hathawayovou. Anně její role okamžitě přirostla k srdci a svoji zkušenost přirovnává ke kombinaci „baletního recitálu a fotbalového zápasu. Steve a já jsme nejnepravděpodobnějšími akčními hrdiny, jaké jste kdy viděli, ale s pomocí kaskadérů a celého našeho skvělého týmu a díky tréninku jsme nakonec byli schopni velkou část akčních scén točit sami. Samotnou mě to překvapilo, ale byla to velká legrace. Paradoxně ale věc, ve které jsem skoro nejlepší, a to padání, nebyla tak jednoduchá, když bylo třeba ho udělat na povel. Ale jízda na střeše SUV bylo jako jízda na horské dráze,“ dodává Hathawayová.
Výzva pro Annu Hathawayovou byla o to větší, že agentka č. 99 vyloženě zbožňuje vysoké podpatky, což ovšem nesmělo žádným způsobem ohrožovat její bojové schopnosti alfa samice. „Když chtěla zasáhnout obrovského Singha, musela svoje kopy směřovat výše než obvykle, a přitom musely mít stejně uvěřitelnou rychlost a sílu,“ vysvětluje Coleman.
Když už mluvíme o rychlosti s síle, bylo celkem logické předpokládat, že Dwayne Johnson bude jedním z herců, kteří na kamerové zkoušky dorazí plně připraveni na bojové scény v roli agenta č. 23. Lew sice říká, že natáčení je obvykle pro zkušeného atleta těžší, nicméně Johnson byl výjimkou potvrzující toto pravidlo. Lew, který s ním v roce 2000 spolupracoval při natáčení jedné z epizod seriálu „Star Trek: Voyager“, říká: „Se Dwaynem jsme nemuseli skoro žádné scény opakovat. Cokoli chcete aby zkusil, cokoli od něj potřebujete, všechno zvládne hladce. A kromě toho je natáčení s ním naprosto bezpečné. Přesně ví, jak vyvolat dojem, že vám zlomil vaz, a přitom ve skutečnosti půjde jen o neškodnou facku,“ říká.
S ohledem na image agenta č. 23 coby fakticky nezničitelného superagenta se Lewis rozhodl Johnsona ukázat jako hrdinu, který si dokáže podmanit jedince slabší než je on – tj. celé své okolí – bez ztráty kytičky. Ať už v boji nebo při tréninku v CONTROL, pohybuje se Johnson jako by na sobě měl neviditelné brnění a rány odráží s lehkostí stejnou, s jakou si sfoukne smítko prachu ze své košile.
Načasovat propojení komediálních a akčních momentů bylo jednou z nejnáročnějších částí práce tvůrců filmu.
Všechny scény bylo třeba rozdělit na impulsy. „Když jsme chtěli mít bojovou scénu jako rytmickou sérii ran pěstí, dala by se takové scéna vystihnout jako ‘bum, bum , bác‘ nebo ‘bum, bum, plesk‘,“ vysvětluje Lew. „Místo fyzické rány jsme mohli vždycky dát vtipnou pointu. Rytmus zdůrazní vtip, ze kterého se stane ‘bum bum vtip’ s tím, že slovní vtip přichází současně s konckoutem nebo těsně následuje po fyzické ráně, která fakticky konverzaci ukončí,“ dodává.
Tento způsob natáčení ovšem do určité míry vylučoval improvizaci či náhlé odchody herců, byť pouze na chvíli. „Jakkoli jsme si na place díky Petrovi užívali velkou svobodu, při natáčení tohoto druhu scén byla jakákoli improvizace vyloučena,“ vysvětluje Carell. „Když bojujete na střeše jedoucího auta a máte při tom říct tři věty těsně předtím, než vás smete jeřáb, musíte se držet scénáře a nepouštět se do žádných improvizací,“ dodává.
„Švýcarský armádní nůž s plamenomentem.“
„Cože, ty nic takového nemáš?“
„Bez technických vychytávek by náš film nebyl tím správným filmem o agentech,“ říká Roven.“ „Seriál se proslavil právě svými vynálezy, a tak jich i v našem filmu uvidíte hodně“, říká Segal a dodává, že jeho film je současně poctou řadě klasických rekvizit i filmem plným neuvěřitelných nejnovějších vynálezů umožňujících jeho hrdinům čelit moderním výzvám sledování, komunikace a destrukce – byť nikoli nutně v tomto pořadí.
„Ve filmu se objeví jak telefon v botě nebo zvukotěsný kužel v novém designu odpovídajícím roku 2008, tak i moderní destrukční vybavení, které agenti jako Max potřebují,“ vysvětluje Segal. I když je tomu v dnešní době mobilních telefonů v ruce každého dítěte těžké uvěřit, byl telefon v botě v 60. letech úžasným vynálezem, který měl v podstatě blízko k mobilnímu telefonu a jako takový předběhl svoji dobu. V dnešní době již zutí boty a její přiložení k uchu za účelem telefonování nevypadá tak inovativně, nicméně tohle prostě ve filmu o agentovi Smartovi chybět nesmí, co říkáte? Ten obrázek je natolik výrazný, že jsme si jeho natáčení opravdu užili,“ konstatuje Segal. Ve filmu se také v epizodních rolích objeví řada originálních sportovních aut. Fanoušci tak rozeznají auta jako je Sunbeam Tiger, zlatý Opel GT nebo modrý Karmann Ghia.
Tim Wiles, který měl na starosti rekvizity, se sešel z proslulým hollywoodským sběratelem předmětů z filmů a seriálů Danny Biedermanem s cílem sehnat některé z původních seriálových rekvizit, které se mezitím staly ikonami americké popkultury a byly nedávno včetně telefonu v botě vystaveny ve Washingtonu v rámci výstavy nazvané Hollywoodské poklady v Mezinárodním muzeu špionáže.
Podobně jako je mezi dětmi rivalita kvůli jejich hračkám, i mezi agenty existuje rivalita ohledně vynálezů a technických vychytávek, které používají. Agenti se tak snaží jeden druhého ohromovat nejnovějšími a nejlepšími vynálezy, které jen tak „náhodou“ ostatním ukazují. „Cože? Tohle ty nemáš?“ Jakmile se Max pochlubí se svými hodinkami fungujícími i jako detektor radioaktivity, pochlubí se agentka č. 99 balíčkem výbušné zubní nitě. Jakmile agentka č. 99 ukáže vysílačku schovanou v zubu, Max se začne chlubit bombami ukrytými v manžetových knoflíčcích.
Mezi další nové předměty zařazené do fantastického zbrojního arzenálu tajné služby CONTROL patří kapesní generátor kouřové clony nebo Maxův speciálně vyvinutý švýcarský armádní nůž, jehož součástí je kromě normálních prvků i foukačka a miniaturní záchytné titanové lano s hákem.
Jelikož je film nabitý nejmodernějšími technologiemi, Leonarda Sterna jakožto veterána mezi producenty by další telefonát od FBI rozhodně nepřekvapil. Stern vzpomíná na dekády vzájemné nedůvěry a vybavuje si, jak jeho a jeho produkční tým v době největší slávy seriálu oslovila FBI s otázkami jak se dostali k technickým vychytávkám použitým v seriálu. „Evidentně některé z našich vynálezů byly dost blízko realitě a je v té době znervózňovalo, že si autoři komedie prostě jen tak sedli a takové věci vymysleli“.
Noví a nadšení fandové uvidí, že některé věci se prostě nemění. „Zvukotěsný kužel je teď plně digitální a jeho součástí jsou třeba sofistikované aktivační systémy na hlavu a spousta portů,“ říká Wiles. I po 40 letech výzkumu a vývoje by nicméně fanoušky asi zklamalo, kdyby ta věc doopravdy fungovala,“ dodává.
Přenesení oblíbených postav a současné vymýšlení špionážních vychytávek odpovídajících novému století přesně ztělesňuje rovnováhu, o kterou usilovali Segal a jeho tým při natáčení filmu.
„Každý tvůrce filmu chce přinést něco nového,“ říká Segal. „Při zpracování takto uctívané předlohy nicméně musíte řešit otázku nakolik se držet původního vzoru a kolik dodat nového. Chtěl jsem, aby film byl vtipný pro nováčky i pro dlouholeté fandy a současně jsem chtěl, aby příznivci seriálu měli pocit, že jsem s jejich oblíbenou předlohou zacházel s úctou,“ dodává.
Po napadení vedení americké tajné služby CONTROL a po prozrazení identity jejích agentů nezbývá veliteli (Alan Arkin) než udělat agentem svého příliš horlivého analytika Maxwella Smarta, jehož snem odjakživa je pracovat v poli po boku svého vzoru, odvážného a slavného agenta č. 23 (Dwayne Johnson). Místo toho se Smart stane parťákem jediné osoby, jejíž identita agenta nebyla prozrazena, kterou je roztomilá agentka č. 99 (Anne Hathawyová).
Jak se agent Smart a agentka č. 99 přibližují odhalení geniálního plánu zločinecké organizace KAOS i navzájem jeden druhému, zjistí, že velitel KAOSu Siegfried (Terence Stamp) a jeho pravá ruka Shtarker (Ken Davitian) mají v úmyslu na svých teroristických plánech co nejvíce vydělat. Bez zkušeností z pole a stíhán nedostatkem času, musí Smart bez jakýchkoli zbraní kromě několika špionážně-technických vychytávek a nezlomného nadšení porazit KAOS, aby se svět dožil dalšího dne.
Společnost Warner Bros. Pictures společně s Village Roadshow Pictures uvádějí do kin snímek režiséra Petera Segala „Dostaňte agenta Smarta“, produkovaný společnostmi Mosaic Media Group / Mad Chance / Callahan Filmworks Production. Hlavní role ve filmu ztvárnili Steve Carell, Anne Hathawayová, Dwayne Johnson, Alan Arkin, Terence Stamp a James Caan. Režisérem snímku je Peter Segal, autorem scénáře jsou na základě postav stvořených Melem Brooksem a Buckem Henry Tom J. Astle a Matt Ember. Producenty filmu byli Andrew Lazar, Charles Roven, Alex Gartner a Michael Ewing, koproducenty Peter Segal, Steve Carell, Brent O’Connor, Jimmy Miller, Dana Goldbergová a Bruce Berman.
Tvůrčí tým dále tvořili Oscarem oceněný kameraman Dean Semler („Tanec s vlky“), autorka scény Wynn Thomasová („Čistá duše“), na Oscara nominovaný autor střihu Richard Pearson („Let č. 93“) a Oscarem oceněná autorka kostýmů Deborah Scottová („Titanic“). Autorem hudby je na Grammy nominovaný Trevor Rabin (autor hudebního videa skupiny Yes „90125 Live“).
Film „Dostaňte agenta Smarta“ uvede celosvětově do kin společnost Warner Bros. Pictures, součást skupiny Warner Bros. Entertainment.
O NATÁČENÍ
Agent Maxwell Smart je první den ve službě a osud svobodného světa nebyl nikdy ve schopnějších rukách.
„Věřili byste tomu…?“
Režisér Peter Segal přistupoval k filmu „Dostaňte agenta Smarta“ současně jako režisér a jako fanoušek. „Naším vzorem byl slavný seriál ze 60. let, který se stal klasikou a patří mezi moje nejoblíbenější,“ říká režisér. „Původní seriál jsem naprosto zbožňoval. Byl inteligentní, neuctivý a neskutečně vtipný,“ dodává.
„Místo kopírování původního seriálu jsme se pokusili přizpůsobit příběh současnosti, aby fungoval v naší době i z pohledu moderní perspektivy a s akčními scénami, které netvoří jeho součást jen pro zdůraznění vtipných scén, ale také aby film obstál i jako thriller,“ vysvětluje producent Charler Roven. „Chtěli jsme přenést svět superagentů do nové éry v rozměrech a rozsahu, jaký si takový svět zaslouží na velkém filmovém plátně,“ říká.
Režisér Segal si vzápětí uvědomil, že jakmile si představí staré známé postavy ze show dohromady s novými postavami v dnešním světě omezeném pouze na titulky novin, vzniknou tisíce nápadů a vtipů inspirovaných stejně chytrým humorem, díky kterému se tolik proslavil původní seriál legend americké komedie Mela Brookse a Bucka Henryho.
„Vyšli jsme ze základu vytvořeného Melem a Buckem a transformovali jej pro novou generaci. Snímek vyjadřuje poctu klíčovým aspektům původního seriálu – jeho drzosti, politické satiře i některým legendárním hláškám, které se staly součástí naší kultury,“ říká Segal, nicméně současně „přináší i oživený příběh, pohled roku 2008 a vlastní styl a energii. Chtěli jsme vytvořit film, který bude stejně dobrý pro nové diváky i pro fanoušky původního seriálu, a také jsme chtěli natočit příběh, který bude sám o sobě vtipný bez ohledu na to, jestli znáte jeho seriálové pozadí nebo ne,“ dodává.
Producent Alex Gartner oceňuje Segalovu schopnost „namíchat koktejl z chytré komedie a vážné akce. To sice není jednoduché ani každé zvlášť, ani dohromady, nicméně právě v tom je Peter skvělý a právě proto jsem chtěl, aby film režíroval zrovna on. Ve filmu je hodně akčního humoru, ale vždy na realistickém pozadí,“ dodává.
Steve Carell, který představuje Maxwella Smarta a je současně výkonným producentem filmu, shrnuje snímek takto: „Podle mě je ve filmu 80 % komedie, 20 % akce, 15 % milostného příběhu, 35 % romantiky, 10 % dobrodružství a asi méně než 1 % hororu. Když to všechno sečtete, vyjde vám více než 100 %, což je opravdu více než můžete čekat od jakéhokoli filmu,“ dodává.
„Steve Carell v roli Maxe je nejdůležitější součást skládanky držící tento projekt pohromadě,“ říká ne zcela překvapivě producent Andrew Lazar. „Jeho nadšení uvedlo vše do pohybu a jeho představa toho jak zahrát jednotlivé postavy ovlivnila úplně všechny,“ vysvětluje Lazar.
„Na projektu mě jako první zaujal Steve,“ přiznává Segal, který se nadchnul myšlenkou obsadit Carella ještě předtím, než četl scénář. „V mé mysli neexistoval nikdo jiný, kdo by mohl tuto roli pořádně ztvárnit. Současně jsem věděl, že bez pořádného Maxe ten film nemá vůbec cenu točit,“ dodává.
„Dokázali jsme scénář ušít na míru Stevovu obrovskému komediálnímu talentu, což nám dalo dostatek prostoru pro to zajít tak daleko, jak by si jiní tvůrci možná zajít nedovolili,“ konstatuje producent Michael Ewing. „Peter a Steve společně se scenáristy Tomem Astlem a Mattem Emberem postavu dotvořili a současně vymysleli i několik dějových zápletek.“ Carell s sebou přinesl spoustu zkušeností získaných díky práci ve slavném divadle Second City, díky čemuž mohl tvůrcům filmu i jednotlivým hercům nabídnout spoustu alternativních vtipných point či jinak vystavěných scén.
Aby filmu dodali rozměr 21. století, rozhodli se Segal a producent filmu nejprve pro krok zpátky. Inspiraci čerpali v jiném filmu, jehož producentem byl také Charles Roven, a to v hitu roku 2005 „Batman začíná“. „Obdivoval jsem způsob, jakým tenhle film oživil Batmana tím, že původní příběh převyprávěl způsobem, jakým to nikdo předtím neudělal,“ vysvětluje Segal. „Z toho jsme vyšli a začli jsme příběh vyprávět od samotných počátků, kdy se Maxwell Start agentem, potkal agentku č. 99 a poprvé se setkal s hlavním zloduchem organizace KAOS Sigfriedem, což všechno byly v době vysílání seriálu okamžiky z minulosti předcházející současnosti tehdejšího seriálového děje,“ říká Segal.
„Od těchto chvil byl Max tím Maxem, kterého mnozí z nás znali a milovali, jenže film nám dokáže říci, jak se do tohoto okamžiku dostal. Film tak novým diváků nabízí skvělý úvod do děje, zatímco skalní fanoušci se dočkají toho, co na svém agentovi mají tak rádi a co si o něm pamatují,“ říká scenárista Tom J. Astle.
Na počátku filmu je Maxovou prací dešifrování nesrozumitelných rozhovorů nahraných při tajných odposleších a příprava objemných zpráv pro jeho kolegy z tajné služby CONTROL. Jako analytik je natolik ceněný, že mu jeho nadřízený zvaný Šéf bohužel nenabídne to, po čem Max touží nejvíc a kvůli čemu tak důkladně trénuje, a totiž kariéru agenta v terénu.
„Max je neuvěřitelně horlivý a oddaný své práci, ale současně hrozně touží i po úspěchu v poli,“ říká Carell. „Steve divákům stejně jako ve všech svých ostatních komediích nabízí lidský rozměr, díky kterému budete mít pro hlavního hrdinu pochopení,“ konstatuje Segal. „Jeho Max je muž, který tuto příležitost vidí jako svoji poslední šanci, což je motivací pro řadu jeho následných rozhodnutí a jednání,“ dodává.
„Maxovou největší tajnou obavou je, stejně jako u mnoha jiných lidí, že možná přišel o svoji šanci a že druhou už nedostane,“ vysvětluje scenárista Matt Ember. „Okolnosti ho najednou během jednoho dne katapultují směrem k vysněné kariéře. Dostane svoji druhou životní šanci,“ dodává.
Poté co zločinecká organizace KAOS coby dlouhodobý protivník tajné služby CONTROL napadne centrálu tajné služby a odhalí identitu jejích klíčových agentů, nemá Šéf jinou možnost než povýšit Maxe do funkce agenta č. 86 a vyslat jej na nebezpečnou misi, která by byla výzvou i pro zkušeného veterána.
I když okolnosti snad už nemohou být horší , nedokáže Max potlačit svoje nadšení. „Max se samozřejmě má spoustu věcí co učit a dělá chyby,“ přiznává Lazar. „Jenže stejně jako jiní lidé má i on určitý talent, který se v průběhu děje postupně dostává na povrch poměrně nečekaným způsobem v okamžicích, které nakonec překvapí i jeho neochotnou parťačku, agentku č. 99. Max je tak nejen agentem teoretikem, ale současně i agentem, který teorii zná lépe než kdokoli jiný,“ dodává.
„Jenže i když Max studoval příručky agentů a prošel všemi testy, stejně nebyl nikdy v situaci, v níž by po něm lidé doopravdy stříleli,“ poznamenává producent Charles Roven. Max tak nemá možnost žádné úlevy a ani nemá čas na zaučenou, nýbrž musí rovnou za běhu bojovat, a to doslova.
Maxovým parťákem je agentka č. 99, jediná osoba z vedoucích agentů tajné služby CONTROL, jejíž identita nebyla prozrazena. „Agentka č. 99 je jemně řečeno zklamána z toho, že po jejím boku bude bažant. Maxovo chování během úvodních pěti minut jejich prvního setkání potvrdí její nejhorší obavy,“ říká představitelka agentky č. 99 Anne Hathaway. „Max tak o svých schopnostech musí přesvědčit nejen svého šéfa, ale musí také dokázat této silné ženě která mu nic nedaruje zadarmo, že si zaslouží pracovat po jejím boku,“ vysvětluje Hathaway.
Podle Segala Max sice je náchylný k různým nehodám, ale je také houževnatý a rozhodně nemá jít o nějakého břídila. „Vtipné pointy tak plynou hlavně z Maxova nadšení v kombinaci se žalostným nedostatkem praktických zkušeností,“ říká Segal.
„Jenže Max se ze všeho dokáže rychle vzpamatovat. Jeho mozek neustále pracuje a Max je přesvědčen, že vše co dělá tak dělá správně, i když věci někdy vezmou špatný směr,“ dodává režisér.
Šarm Maxwella Smarta zmiňuje také Leonard Stern, výkonný producent a držitel Emmy oceněný za původní seriál, který se ve filmu vyskytne v epizodní roli zmateného pilota vyhozeného v zájmu národní bezpečnosti z jeho letadla: „Maxovi budete fandit. Budete si přát, aby vždycky uspěl. Je nezkrotný. Z každé porážky se sebere a hned na ní zapomene, oklepe se a začne problém řešit z jiné strany,“ vysvětluje.
„Kdykoli se dívám na seriál, mám dojem, že Maxwell Start nebyl žádný hlupák,“ říká Carell, který je dlouholetým fanouškem seriálu. „Pro mě je to vynalézavý a schopný chlapík, který dokáže bojovat za svoje zásady. Ne vždycky se vydá cestou, kterou by zvolili jiní, ale i tak se dokázal vyškrábat až na samotný vrchol,“ dodává.
Představením Maxe coby nového a dosud nevyzkoušeného agenta začíná Carell z jiného konce než hvězda seriálu Don Adams. O něm Carell říká: „Don byl tak výrazným typem, že jsme byli bez šance se byť jen pokusit napodobit jeho přístup. Současně jsem ani nechtěl, abychom ho napodobovali. Místo toho jsem chtěl zachytit podstatu hlavní postavy, ponechat základní bohatou šablonu příběhu a z tohoto základu dotvořit něco nového a svěžího, co sice bude ctít originál, ale současně nabídne něco nového,“ dodává Carell.
Co se týče tajné služby CONTROL, které Maxwell Smart věnoval svůj život, a organizace KAOS, kterou si předsevzal vymazat z povrchu zemského, je součástí mytologie příběhu filmu „Dostaňte agenta Smarta“ právě popis neustálého boje mezi těmito dvěma špionážními organizacemi, jejichž existence zůstává všem s výjimkou nejvyšších vládních kruhů utajena.
„CONTROL byla založena jako americká tajná služba s cílem porazit zločineckou organizaci KAOS, jejímž jediným smyslem existence je udělat vše pro rozpoutání celosvětového chaosu,“ vysvětluje Ewing. „Tyto dvě organizace stojí na opačných stranách barikády a představují v širším smyslu slova dobro a zlo,“ dodává. Ve filmu „Dostaňte agenta Smarta“ pak jejich souboje přinášejí značný potenciál i pro komediální scény.
Ve světe ovládaném soubojem organizací CONTROL a KAOS nikdy nebudete s jistotou vědět, jestli je pero opravdu pero nebo jestli jde o zbraň vystřelující šipky. Telefonní budky se proměňují ve výtahy. Všude jsou skrytá hesla a tajné kódy, fantastická zařízení překračující všechny možnosti Jamese Bonda a tajní agenti, kteří se objevují kdykoli a kdekoli na místech, kde byste je nejméně čekali.
„Seriál se vysílal v době studené války a války ve Vietnamu a odrážel pochopitelně svoji dobu. My jsme se podobně inspirovali titulky dnešních novin,“ říká Segal a odkazuje na všeobecně rozšířené přesvědčení lidí o různých spiknutích odehrávajících se po celém světe. „Když vezmeme v potaz existenci CIA, FBI, ministerstva vnitra a potenciálně dalších zhruba sto podobných organizací působících na území Spojených států, nezdá se myšlenka podzemních organizací typu CONTROL a KAOS být tak přitažená za vlasy,“ říká Segal. „Pořád se toho na světě děje spousta, z čeho si jde dělat legraci,“ dodává.
„Jinak řečeno, za 40 let od prvního vysílání seriálu ‘Dostaňte agenta Smarta’ v době mezinárodního napětí a podezírání se toho zas až tolik nezměnilo,“ konstatuje Stern.
A tak přichází Maxwell Smart, jehož služeb je evidentně třeba víc než kdy jindy.
“STARÉ… najít herce schopné mluvit inteligentně během souboje s vrahy na střeše zrychlujícího auta TRIK.”
Film „Dostaňte agenta Smarta“ znovu spojuje Maxwella Smarta se starými známými postavami a současně přináší i některé nové hrdiny.
„Mezi skvělými, castingem vybranými, hereckými osobnostmi funguje fantastická spolupráce,“ poznamenává Gartner. „Sledujete vývoj rivality mezi Maxem a agentkou č. 99 nebo mezi Siegfridem a jeho pobočníkem stejně jako téměř otcovský vztah mezi Šéfem a Maxem,“ dodává.
Agentku č. 99 která si poradí v každé situaci představuje Anne Hathaway. Podobně jako byla Barbara Feldon představující fanoušky nejoblíbenější hlavní hrdinku seriálu symbolem emancipované ženy své doby, je postava Anne Hathaway symbolem sebevědomé a dokonalé profesionálky současnosti.
„Jako dívka vždy dokázala s kluky držet krok,“ říká Hathaway. „Teď je to ale často ona sama, kdo určuje jeho rytmus. Na druhou stranu nikdy neobětuje svoji ženskost, což je společně s její posedlostí parfémem Chanel jedním z dalších jejích rysů převzatých z původního seriálu. Užívá si svoji roli ženy, která dokáže naplno utíkat a bojovat, nemá zapotřebí se omlouvat za to že je žena a nevyžaduje žádné zvláštní zacházení,“ vysvětluje Hathaway.
Segal oslovil Oscarem oceněnou autorku kostýmů Deborah Scottovou („Titanic“), která pro agentku č. 99 vytvořila image popisovaný Annou Hathaway jako „vhodný pro boj s ninji na přistávací dráze. Navržené kostýmy jsou elegantní a současně vtipné, moderní ale s reflexí 60. let, efektní a současně nepopiratelně ženské“ – stejně jako i jejich nositelka.
„Je těžké věřit lidem, když jste agent,“ poznamenává Lazar. „A přehnanou důvěrou v jiné lidi agentka č. 99 svoji kariéru příliš daleko neposunula. Na druhou stranou je také pouhou ženou s osobní minulostí a starostmi, díky kterým se s ní každý dokáže ztotožnit, což Anne svoji vřelostí ještě umocňuje. Nejvíce takhle přes všechny jejich rozdíly chytne diváky za srdce vzájemné popichování a vztah mezi Maxem a agentkou č. 99,“ dodává.
Anne Hathaway podle svého názoru roli získala proto, že dokázala „během zkoušky se Stevem vydržet o pět sekund déle než ostatní herečky. Jeho tempo není lehké vydržet. Ale naučil mě toho spoustu o komedii a různých extempore a v jeho přítomnosti a přítomnosti Peta jsem měla pocit ochrany z obou stran kamery,“ dodává Anne.
Do nově vytvořené postavy hlavní hvězdy organizace CONTROL charismatického agenta č. 23, jehož parťákem se Max chtěl stát pro jeho smysl pro humor, který vždy dokázal všechny ohromit, tvůrci filmu obsadili Dwaynea Johnsona. Agent č. 23 tak ve filmu „Dostaňte agenta Smarta“ představuje Maxova učitele a jeho idol.
„Na Dwaynovi je skvělé, že je perfektní při akčních scénách a současně je i vtipný a velmi vřelý člověk, což přenáší i do svých postav,“ konstatuje Rove. „Agent č. 23 totiž potřebuje být nejen ztělesněním úžasného chlapa, kterým by každý chtěl být, ale současně musí být něco jako Maxův tolerantní starší bratr, který ho trvale podporuje v jeho snu stát se agentem,“ dodává.
Nejlépe lze vystihnout agenta č. 23 Johnsonovými slovy coby „jednoduše nejlepšího agenta na světě, který je nejlepší ve všem co dělá. Miluje svoji práci, miluje sám sebe a nebojí se to lidem dávat najevo… ale příjemným způsobem, což jej dělá ještě přitažlivějším. Současně mu velmi záleží na Maxovi coby svém chráněnci, kterého chrání kdykoli si na něj vyšlápnou jeho drsní kolegové,“ říká Johnson.
Aby v úřadu tajné služby CONTROL bylo všechno včetně drsných kolegů pod kontrolou je zodpovědností Šéfa, kterého představuje Alan Arkin. Ten svoji postavu vidí jako „ředitele střední školy v drsné čtvrti. Je svědomitý, pracuje pod obrovským tlakem a často je frustrovaný, nicméně je to převážně hodný a schopný šéf. I když má pro Maxe určitou slabost, je pro něj vždy na prvním místě tajná služba,“ říká Arkin.
Arkina do jeho role navrhl představitel hlavního hrdiny Steve Carell, který s ním v roce 2006 natočil oceňovanou komedii „Little Miss Sunshine“, za kterou byl Arkin oceněn Oscarem. Arkin byl jedním ze zakládajících členů slavné chicagské divadelní skupiny Second City a stál v čele herecké tradice, kterou následně sdílela řada dalších jeho hereckých kolegů z filmu „Dostaňte agenta Smarta“, jako například Masi Oka, Nate Torrence a David Koechner. „Improvizaci mám v krvi,“ říká. „I když už byl scénář hotový, stačilo natáčet některou scénu víckrát a vždycky se do ní vešlo něco nového. A Pete nám to rád umožnil,“ dodává.
Podle Ewinga dodává Arkin své postavě nenapodobitelný komický rytmus. „Arkinův Šéf sice má aktivní a obdivuhodnou přítomnost i minulost spočívající v třicetiletém vedení agentury, ale přesto jej neustále napadá něco nového,“ říká Ewing.
„Alan Arkin je současně velký dramatický i komediální herec. Svoji roli dokáže hrát s takovou vážností, jako kdyby svět byl doopravdy v ohrožení, což dělá všechno ještě komičtějším,“ říká Segal.
Šéfovým největším problémem je notoricky známý zloduch a šéf zločinecké organizace KAOS, představovaný na Oscara nominovaným hercem Terencem Stampem. „Terence svoji postavu pojal jako doopravdy drsného chlápka,“ říká Segal. „Je opravdu přesvědčivý v roli člověka, kterému by zjevně vyhovovalo ovládat svět,“ dodává.
Siegfried ale současně dokáže vyvolávat i určité sympatie, protože ať je jakkoli zkažený, snaží se svůj úkol splnit i přes nesnáze a překážky kladené mu ze všech stran včetně organizace CONTROL a jeho vlastních neschopných lidí. „V tomto směru je na tom Siegfried úplně stejně jako kdokoli, kdo pracuje v jakékoli firmě,“ poznamenává režisér.
Stamp se částečně inspiroval postavou Malvolia z „Večera tříkrálového“ v tom směru, že udělal ze Siegfrieda pompézní a okázalou postavu, která se na všechny lidi ve svém okolí dívá svrchu. Všichni kolem něj jsou pro něj pouhými poskoky. Takoví lidé jsou kolem nás všech a my bohužel víme, že většinou působí na mocných pozicích a nemohou si dovolit dívat se na jiné lidi jako na individuality.
„Zahrát si v komedii je pro mě vždycky výzva,“ říká herec. „Do komedií jsem začal být obsazován až později během mé filmové kariéry, i když jsem v nich dříve hrával v divadle. Peteovi se líbil můj přístup k postavě Zoda v ‘supermanovských’ filmech a tak jsem se pokusil dosáhnout stejného lakonického pojetí postavy i u Siegfrieda,“ vysvětluje Stamp.
Siegfriedova neustále trpícího asistenta Shtarkera představuje Ken Davitian, jenž se objevil i ve slavném snímku „Borat“. Jak se smíchem vzpomíná Carell, „Ken přišel k našemu prvnímu společnému stolu úplně nahý.“
Možná to tak sice doopravdy nebylo, nicméně Davitianovo obsazení přineslo jeden nečekaný následek. „Ken svoji postavu zahrál se silným akcentem a předstíral, že nerozuměl ani polovině z toho, co jsem říkal,“ vzpomíná Segal. „V Kalifornii narozený herec tak nejprve přečetl jiný part s cizím přízvukem a teprve pak se svým normálním hlasem zeptal na roli Shtarkera,“ vybavuje si Segal.
„Jediným důvodem, proč jsem s ním původně nepočítal, bylo mé přesvědčení, že neumí pořádně anglicky,“ říká Segal. „Ve skutečnosti je v roli Shtarkera perfektní a jako pár působí s Terencem na pohled opravdu komicky. Samozřejmě jakmile získal svoji roli, tak jsem ho požádal, aby se vrátil ke svému původnímu akcentu. Organizace KAOS je totiž nadnárodním a nediksriminujícím zaměstnavatelem,“ dodává. Odlišnost Shtarkerova akcentu od Siegfriedova je tak vlastně výhodou.
Shtarker je ve vztahu k Siegfriedovi zcela servilní a poslechne každý jeho šílený rozkaz, ovšem způsobem naznačujícím všem vnímavým pozorovatelům, že by svého šéfa nejraději shodil pod autobus, pokud by si alespoň na vteřinu mohl být jistý, že mu to projde. „Dlouho a oddaně čekal na lepší příležitost, a ta pořád nepřicházela,“ říká Davitian. „Místo toho musel za Siegfrieda pořád dělat špinavou práci – zabíjet lidi, mýt jeho auto, dělat cokoli si přál. Hrozná práce. Toho chlápka mi v podstatě bylo líto,“ vysvětluje Davitian.
Ke hrozbám pro svět ze strany zločinecké organizace KAOS je naopak spíš netečný americký prezident představovaný Jamesem Caanem. Tento držitel nominace na Oscara je současně jediným hercem z celého týmu „Dostaňte agenta Smarta“, který se může pochlubit tím, že jako herec hostoval i v původním seriálu.
Caan prezidenta zobrazuje jako přívětivého člověka, který není vždy zcela v obraze a který hrozbu ze strany organizace KAOS nebere vážně, což naopak způsobuje značnou a náročně potlačovanou frustraci u Šéfa organizace CONTROL. „Paradoxně ještě víc ale Šéfa vytáčí prezidentova ukňouraná výslovnost“, přiznává Segal.
Zatímco čas se krátí a Max s agentkou č. 99 jsou na cestě napříč zeměkoulí s cílem odhalit a zlikvidovat organizaci KAOS, jejich zázemí se ve velitelském štábu tajné služby CONTROL starají zaměstnanci Bruce a Lloyd působící v high-tech laboratoři společně s agentem č. 91 a s Larabee.
V rolích Bruce a Lloyda se objevují Masi Oka (seriál „Hrdinové“) a Nate Torrence (seriál „Studio 60 on the Sunset Trip“), kteří představují technické génie ztělesňující loajalitu, energii a kreativitu na úkor mezilidských či jiných kancelářských schopností.
„Tihle dva chlápci mají na starosti technické vychytávky stejně jako třeba Q v bondovkách,“ říká Oka. „Bruce a Lloyd jsou naprosto nadšení ze svých vynálezů a jsou hrdí, že mohou sloužit své vlasti. Ze strany ostatních agentů nemají naprosto žádný respekt, nicméně protože znají skutečnou pravdu, tvoří opravdové jádro operace. Bez jejich technického know-how by všichni divoce střílející agenti byli jen hadrovými panáky,“ dodává.
„Naše postavy jsou tak trochu podivíni,“ přiznává Torrence. „Lloyd má navíc panickou hrůzu z krve a jakéhokoli nebezpečí a při setkání s těmito věcmi obvykle omdlívá.“ I když jsou oba herci odchováni divadelní scénou Second City, sešli se poprvé teprve při natáčení filmu „Dostaňte agenta Smarta“ a hned si jeden druhého navzájem oblíbili jak na filmovém plátně, tak i mimo něj, díky čemuž dokázali dodat svým postavám ještě něco navíc. „Bruce měl původně být o něco výraznější a sarkastičtější typ a Lloyd jej měl spíš jen následovat, ale jak natáčení postupovalo, vyvinul se mezi námi zcela nový typ porozumění a původní vizi jsme opustili,“ říká Torrence. „Naši hrdinové se místo toho ve filmu pořád o něčem dohadují, jako by to byli sourozenci,“ dodává. „Jsou prostě typickým příkladem svérázné filmové dvojky,“ doplňuje Oka.
Agent č. 91 a Larabee (Terry Crewsem a David Koechner) také představují svého druhu tým, ale ne takový, jaký byste chtěli mít na své straně. „Pokud bychom měli použít školní terminologii, pak jsou-li agenti č. 23 a 99 oblíbenými atlety a Bruce s Lloydem naopak podivíny, pak Larabee a č. 91 jsou drsňáci,“ vysvětluje Segal.
Po nečekaném napadení centrály organizace CONTROL organizací KAOS a následném ochromení CONTROL a nastartování Maxovy kariéry agenta v poli jsou agent č. 91 a Larabee okolnostmi donuceni přejít na kancelářskou práci, což je rozhodně netěší. Protože jim předchozí terč jejich vtípků Max teď zmizel z očí a protože agentka č. 23 není vždy po ruce, trápí o to více Bruce a Llloyda.
Na druhé straně ulice pomáhá Siegfriedovi a Shtarkerovi okouzlující agent – zabiják organizace KAOS a současně pekelně dobrý tanečník Krstic (David S. Lee) a jstoicky klidný bodyguard, mlátička a řidič Dalip, představovaný vysokým svalovcem Dalipem Singhem.
“Uniklo nám to jenom o kousek…”
Produkční tým filmu „Dostaňte agenta Smarta se pohyboval mezi Washingtonem D. C. a Moskvou, kde natáčel exteriéry včetně noční přestřelky na Rudém náměstí.
Dwayne Johnson k akčním scénám v této komedii říká: „Nechci vám toho prozrazovat příliš, nicméně rád bych zmínil stěžejní akční scénu, ve které je vrtulník, golfové hřiště, vlak, lidé visící na plakátu za letadlem a… a mečoun. Máme ve filmu dokonce i mečouna.“ Ve filmu byl kladen velký důraz na to, aby akční scény byly co nejpůsobivější.
„Pokud nějaká scéna vypadá opravdu nebezpečně a věrohodně, bývá v sázce víc a humor je současně ostřejší,“ vysvětluje Segal. „Nikdy jsme nechtěli v hercích vyvolávat pocit, že hrají v komedii, protože nejvtipnější má být právě jejich vážnost. Chtěli jsme, aby všechny scény byly zahrány s plnou vážností, a to včetně akčních scén.“
Legendární Doug Coleman („Nejdelší yard“), který měl na starosti kaskadéry a který s režisérem Segalem pracoval již potřetí, se shodou okolností stal slavným díky dublování Dona Adamse ve filmu z roku 1980 Nahá bomba – návrat Maxwella Smarta, a tak se kruh jeho práce účinkováním ve filmu „Dostaňte agenta Smarta“ uzavřel. „I v seriálu byly příležitostné akční scény či scény pro kaskadéry, ale tenhle film příběh posunul na zcela jinou úroveň. Film je akčními scénami vyložen nabitý. Začíná přestřelkou, končí přestřelkou a má v sobě všechny možné rozměry kaskadérské práce – oheň, boje, dráty, auta, akci ve vzduchu i ve vodě,“ vypočítává Coleman.
Coleman popisuje jednu z akčních scén, jejíž natáčení a následná postprodukce zabraly šest týdnů: „Max vyskočí z letadla do auta jedoucího v plném provozu a začne se přetahovat s řidičem. Ve chvíli, kdy jejich boj začne, auto nikdo neřídí, a tak jsme museli nasimulovat situaci, kdy se auto řítí rychlostí 120 km/h, naráží do svodidel a ostatních aut a jeho pasažéři lezou dovnitř a ven a snaží se jeden druhého navzájem zabít a zároveň se udržet v autě. A zapomněl jsem zmínit, že nabourají mezi kolejemi, jejich přístrojová deska začne hořet a bude se blížit vlak…“
I přes náročnost těchto scén „zůstává Steve nohama na zemi,“ říká Gartner. „Nikdy nepřehrává. Ať už je situace jakákoli, zůstává vždy v realitě a pomáhá nám tím, že scénám dodává komický rozměr. Právě díky tomu je tak spolehlivý a diváci na něj tak dobře reagují,“ dodává.
Pro souboje tváří v tvář Coleman najal proslulého koordinátora bojových scén Jamese Lewa („Piráti z Karibiku – Na konci světa“), který říká, že jeho nárok na chvilku slávy už nastal = „dostal jsem přes hubu od všech hollywoodských herců“. Lew pomohl s přípravou hlavních herců na náročné podmínky, naučil je zvyknout si na natáčení v postrojích a postaral se o to, aby pohyby jednotlivých herců odpovídaly mentalitě jejich postav.
„Max je něco jak zajíček z reklamy na baterie Energizer,“ říká Lew. „Součástí jeho kouzla osobnosti je nezdolné nadšení pro práci agenta. I když je nespočetněkrát sražen na zem, vždycky se dokáže oklepat a vrátit zpět s ještě větším nadšením.“
Segal chtěl, aby herci pokud možno co nejdelší části svých akčních scén natočili sami. Vzpomíná na jednu z klíčových scén s Carellem na počátcích natáčení: „Řekl jsem mu, ‘tak jo, Steve, vyskočíš z letadla, skočíš na střechu zrychlujícího auta a budeš bojovat s řidičem. To zvládneš, ne?’ A zatímco Carell přikyvoval a my ho připevňovali do kšírů, on teprve přemýšlel o tom, do čeho jsme ho to vlastně zatáhli. Když se potom setkal s Dalipem Singhem, se kterým měl absolvovat hlavní bojovou scénu, tak myslím docela zbledl,“ říká Segal.
Carell nabízí svoji vlastní verzi setkání s jeho filmovým protivníkem, 218 cm vysokým šampiónem v liftingu a dvojnásobným vítězem soutěže Mr. India v bodybuildingu známým mezi odborníky na wrestling jako The Great Khali (Velký Khali). „Dalip je řekl bych zhruba 220 cm vysoký a jeho svaly jsou větší než obě moje stehna dohromady. Jeho pěst je jako velká šunková kýta. V jeden okamžik jsme vyrazili proti sobě oba současně. On se stáhl, ale v jednu chvíli byl tak blízko mé hlavy že jsem pochopil, že by mi jí úplně urazil a že by ze mě zbylo jen torzo, které by místo hlavy mělo jeho pěst. Je to obdivuhodný silák – sice velmi milý chlapík, ale upřímně taky někdo, s kým bych si to fakt nechtěl rozházet,“ říká Carell.
Stejně jako pro Carella, byl film „Dostaňte agenta Smarta“ akčním debutem i pro Annu Hathawayovou. Anně její role okamžitě přirostla k srdci a svoji zkušenost přirovnává ke kombinaci „baletního recitálu a fotbalového zápasu. Steve a já jsme nejnepravděpodobnějšími akčními hrdiny, jaké jste kdy viděli, ale s pomocí kaskadérů a celého našeho skvělého týmu a díky tréninku jsme nakonec byli schopni velkou část akčních scén točit sami. Samotnou mě to překvapilo, ale byla to velká legrace. Paradoxně ale věc, ve které jsem skoro nejlepší, a to padání, nebyla tak jednoduchá, když bylo třeba ho udělat na povel. Ale jízda na střeše SUV bylo jako jízda na horské dráze,“ dodává Hathawayová.
Výzva pro Annu Hathawayovou byla o to větší, že agentka č. 99 vyloženě zbožňuje vysoké podpatky, což ovšem nesmělo žádným způsobem ohrožovat její bojové schopnosti alfa samice. „Když chtěla zasáhnout obrovského Singha, musela svoje kopy směřovat výše než obvykle, a přitom musely mít stejně uvěřitelnou rychlost a sílu,“ vysvětluje Coleman.
Když už mluvíme o rychlosti s síle, bylo celkem logické předpokládat, že Dwayne Johnson bude jedním z herců, kteří na kamerové zkoušky dorazí plně připraveni na bojové scény v roli agenta č. 23. Lew sice říká, že natáčení je obvykle pro zkušeného atleta těžší, nicméně Johnson byl výjimkou potvrzující toto pravidlo. Lew, který s ním v roce 2000 spolupracoval při natáčení jedné z epizod seriálu „Star Trek: Voyager“, říká: „Se Dwaynem jsme nemuseli skoro žádné scény opakovat. Cokoli chcete aby zkusil, cokoli od něj potřebujete, všechno zvládne hladce. A kromě toho je natáčení s ním naprosto bezpečné. Přesně ví, jak vyvolat dojem, že vám zlomil vaz, a přitom ve skutečnosti půjde jen o neškodnou facku,“ říká.
S ohledem na image agenta č. 23 coby fakticky nezničitelného superagenta se Lewis rozhodl Johnsona ukázat jako hrdinu, který si dokáže podmanit jedince slabší než je on – tj. celé své okolí – bez ztráty kytičky. Ať už v boji nebo při tréninku v CONTROL, pohybuje se Johnson jako by na sobě měl neviditelné brnění a rány odráží s lehkostí stejnou, s jakou si sfoukne smítko prachu ze své košile.
Načasovat propojení komediálních a akčních momentů bylo jednou z nejnáročnějších částí práce tvůrců filmu.
Všechny scény bylo třeba rozdělit na impulsy. „Když jsme chtěli mít bojovou scénu jako rytmickou sérii ran pěstí, dala by se takové scéna vystihnout jako ‘bum, bum , bác‘ nebo ‘bum, bum, plesk‘,“ vysvětluje Lew. „Místo fyzické rány jsme mohli vždycky dát vtipnou pointu. Rytmus zdůrazní vtip, ze kterého se stane ‘bum bum vtip’ s tím, že slovní vtip přichází současně s konckoutem nebo těsně následuje po fyzické ráně, která fakticky konverzaci ukončí,“ dodává.
Tento způsob natáčení ovšem do určité míry vylučoval improvizaci či náhlé odchody herců, byť pouze na chvíli. „Jakkoli jsme si na place díky Petrovi užívali velkou svobodu, při natáčení tohoto druhu scén byla jakákoli improvizace vyloučena,“ vysvětluje Carell. „Když bojujete na střeše jedoucího auta a máte při tom říct tři věty těsně předtím, než vás smete jeřáb, musíte se držet scénáře a nepouštět se do žádných improvizací,“ dodává.
„Švýcarský armádní nůž s plamenomentem.“
„Cože, ty nic takového nemáš?“
„Bez technických vychytávek by náš film nebyl tím správným filmem o agentech,“ říká Roven.“ „Seriál se proslavil právě svými vynálezy, a tak jich i v našem filmu uvidíte hodně“, říká Segal a dodává, že jeho film je současně poctou řadě klasických rekvizit i filmem plným neuvěřitelných nejnovějších vynálezů umožňujících jeho hrdinům čelit moderním výzvám sledování, komunikace a destrukce – byť nikoli nutně v tomto pořadí.
„Ve filmu se objeví jak telefon v botě nebo zvukotěsný kužel v novém designu odpovídajícím roku 2008, tak i moderní destrukční vybavení, které agenti jako Max potřebují,“ vysvětluje Segal. I když je tomu v dnešní době mobilních telefonů v ruce každého dítěte těžké uvěřit, byl telefon v botě v 60. letech úžasným vynálezem, který měl v podstatě blízko k mobilnímu telefonu a jako takový předběhl svoji dobu. V dnešní době již zutí boty a její přiložení k uchu za účelem telefonování nevypadá tak inovativně, nicméně tohle prostě ve filmu o agentovi Smartovi chybět nesmí, co říkáte? Ten obrázek je natolik výrazný, že jsme si jeho natáčení opravdu užili,“ konstatuje Segal. Ve filmu se také v epizodních rolích objeví řada originálních sportovních aut. Fanoušci tak rozeznají auta jako je Sunbeam Tiger, zlatý Opel GT nebo modrý Karmann Ghia.
Tim Wiles, který měl na starosti rekvizity, se sešel z proslulým hollywoodským sběratelem předmětů z filmů a seriálů Danny Biedermanem s cílem sehnat některé z původních seriálových rekvizit, které se mezitím staly ikonami americké popkultury a byly nedávno včetně telefonu v botě vystaveny ve Washingtonu v rámci výstavy nazvané Hollywoodské poklady v Mezinárodním muzeu špionáže.
Podobně jako je mezi dětmi rivalita kvůli jejich hračkám, i mezi agenty existuje rivalita ohledně vynálezů a technických vychytávek, které používají. Agenti se tak snaží jeden druhého ohromovat nejnovějšími a nejlepšími vynálezy, které jen tak „náhodou“ ostatním ukazují. „Cože? Tohle ty nemáš?“ Jakmile se Max pochlubí se svými hodinkami fungujícími i jako detektor radioaktivity, pochlubí se agentka č. 99 balíčkem výbušné zubní nitě. Jakmile agentka č. 99 ukáže vysílačku schovanou v zubu, Max se začne chlubit bombami ukrytými v manžetových knoflíčcích.
Mezi další nové předměty zařazené do fantastického zbrojního arzenálu tajné služby CONTROL patří kapesní generátor kouřové clony nebo Maxův speciálně vyvinutý švýcarský armádní nůž, jehož součástí je kromě normálních prvků i foukačka a miniaturní záchytné titanové lano s hákem.
Jelikož je film nabitý nejmodernějšími technologiemi, Leonarda Sterna jakožto veterána mezi producenty by další telefonát od FBI rozhodně nepřekvapil. Stern vzpomíná na dekády vzájemné nedůvěry a vybavuje si, jak jeho a jeho produkční tým v době největší slávy seriálu oslovila FBI s otázkami jak se dostali k technickým vychytávkám použitým v seriálu. „Evidentně některé z našich vynálezů byly dost blízko realitě a je v té době znervózňovalo, že si autoři komedie prostě jen tak sedli a takové věci vymysleli“.
Noví a nadšení fandové uvidí, že některé věci se prostě nemění. „Zvukotěsný kužel je teď plně digitální a jeho součástí jsou třeba sofistikované aktivační systémy na hlavu a spousta portů,“ říká Wiles. I po 40 letech výzkumu a vývoje by nicméně fanoušky asi zklamalo, kdyby ta věc doopravdy fungovala,“ dodává.
Přenesení oblíbených postav a současné vymýšlení špionážních vychytávek odpovídajících novému století přesně ztělesňuje rovnováhu, o kterou usilovali Segal a jeho tým při natáčení filmu.
„Každý tvůrce filmu chce přinést něco nového,“ říká Segal. „Při zpracování takto uctívané předlohy nicméně musíte řešit otázku nakolik se držet původního vzoru a kolik dodat nového. Chtěl jsem, aby film byl vtipný pro nováčky i pro dlouholeté fandy a současně jsem chtěl, aby příznivci seriálu měli pocit, že jsem s jejich oblíbenou předlohou zacházel s úctou,“ dodává.