Velká voda
- Typ:
- film
- Žánr:
- drama, válečný
- Délka:
- 93 min
- Motto:
- Žádný člověk není ostrov, sám o sobě celistvý...
- Země:
- Česká Republika/Slovensko/Makedonie, 2004
Upravit profil
Rozruch, který panuje kolem převozu starého muže jménem Lem Nikodinoski do nemocnice, naznačuje, že je v zemi významnou osobností. Známý politik je na hranici mezi životem a smrtí. Odtud musí překonat Velkou vodu, aby opět vstoupil do světa svého...
Film-vice
STRUČNÉ NASTÍNĚNÍ UDÁLOSTÍ V TEHDEJŠÍ JUGOSLÁVII
Poté co byla v roce 1941 Jugoslávie napadena italskými a německými nacisty, byli jugoslávští komunisté první, kteří zformovali hnutí odporu. Vedl ho maršál Tito, bosenský Chorvat, který se stal vůdcem jugoslávské Národní osvobozenecké armády. Partizánský odpor byl na území Jugoslávie natolik silný, že se mocnostem OSY nikdy nepodařilo získat nad jejím celým územím svrchovanou kontrolu a s pomocí Rudé armády nakonec partyzáni válku vyhráli. V roce 1945 se Tito stal prezidentem Jugoslávie a vytvořil Federaci socialistických republik Srbska, Chorvatska, Slovinska, Černé hory, Bosny a Hercegoviny a Makedonie a zavedl politicko-ekonomický systém po vzoru Sovětského svazu. Až do roztržky mezi Stalinem a Titem v roce 1948, byl Josef Visarionovič Stalin v zemi uctíván stejně fanaticky jako Broz Tito.
V této době se odehrává i děj filmu VELKÁ VODA. Byla to doba českému národu známá ze své vlastní historie pod pojmy „kolektivizace“ a „hon na třídního nepřítele“.
VÝROBA FILMU
Film vznikl na motivy stejnojmenného kultovního románu makedonského spisovatele Živka Činga. Příběh se odehrává ve stalinistické Jugoslávii v letech 1945 - 1948 a vypráví o krutosti, s jakou komunistický režim zacházel s válečnými sirotky - dětmi "nepřátel revoluce" v ideologickém pracovním táboře.
Silný a emocionální příběh o přátelství a zradě mezi dvěma chlapci znázorňuje konflikt mezi spiritualitou náboženské víry a zaslepeností komunistické ideologie, ale i mezi protipóly obecně.
Film se měl původně začít natáčet již v roce 2001, ale ozbrojené střety mezi slovanským a albánským obyvatelstvem Makedonie to z bezpečnostních důvodů neumožnil. I v létě roku 2002 se Makedonie stále nacházela v reálném nebezpečí občanské války. Tvůrci přesto přijali toto riziko a v srpnu 2002 natáčení konečně začalo.
Natáčení probíhalo v lokacích makedonských měst Skopje, Bitola, v jejich okolí, a u Prespanského jezera. Štáb byl pečlivě složen z filmových profesionálů Makedonské republiky a ostatních republik bývalé Jugoslávie. Na realizaci se podílela řada mezinárodně uznávaných tvůrců.
Scénář napsal Vladimir Blaževský, který má na svém kontě řadu úspěšných filmů z kinematografie bývalé Jugoslávie („Hi – fi“, „Bulevar revolucije“, „Gipsy magic“ a dalších).
Kameraman Suki Medenčevič, který žije a úspěšně pracuje v USA, (natočil tam již více než patnáct celovečerních hraných snímků – m.j. „Bitter Moon“, „Wish Draft“ a další), se tak po dvanácti letech vrátil k práci se svým spolužákem z pražské FAMU - Ivo Trajkovem.
Na výběr dětských herců byl angažován režisér Mykola Hejko (původem Ukrajinec), který je jedním z největších evropských expertů na filmovou režijní práci s dětmi (na svém kontě má úspěch s vedením hlavního představitele filmu "Kolja" režiséra Jana Svěráka, který byl oceněn cenou OSCAR© v kategorii Nejlepší neanglicky mluvený film, a podílel se i na dalších filmech m.j. například „Tmavomodrý svět“ režiséra Jana Svěráka, „Minulost“ režiséra Ivo Trajkova a „Čert ví proč“ režiséra Romana Vávry). Představitelé hlavních dětských rolí, byli vybráni po několikaměsíční práci z více než tisíce dětí.
Architektonické řešení a scénografii filmu měl na starosti Kemal Hrustanovič, který má na svém kontě přes 30 filmů (m.j. „Vzpomínáš na Dolly Bell“ a „Otec na služební cestě“ režiséra Emira Kusturici).
Hudbu k filmu složil Kiril Džajkovski, který se proslavil oceněnou hudbou k americko-britsko-německo-makedonskému koprodukčnímu filmu „Dust“ režiséra Milčo Mančevského.
Design zvuku vytvořil hudební skladatel a mistr zvuku Vladimír Chrenovský, (mimo jiných ocenění, nominovaný na ceny Český lev v kategorii Nejlepší hudba a Nejlepší zvuk s filmem „Minulost“ režiséra Ivo Trajkova), ve spolupráci s Petrem Pénzesem-Gyurickým, tvůrcem zvukového designu populárního televizního cyklu „Neváhej a toč“
Střihovou skladbu filmu vytvořil Atanas Georgiev, který se m.j. podílel na filmu „Le livre secrete“ režiséra Cvetanovského.
Hlavní dětské role ve filmu ztvárnili neherci Sašo Kekenovski a Maja Stankovska. Čtyřicet dalších dětí tvořilo školní třídu a v řadě dalších scén se objevuje dohromady 250 až 300 dětí.
„Dospělé“ role si zahráli přední makedonští herci (mnozí z nich s mezinárodními filmovými zkušenostmi), Mitko Apostolovski, Meto Jovanovski (47 filmů, m.j. „Before the Rain“, režiséra Milčo Mančevského, a řadu dalších filmů vytvořených renomovanými režiséry S. Karanovičem, G. Markovičem, G. Paskaljevičem), Verica Nedeska (např. slovinský film „Rezervni deli“ režiséra D. Kozole, který byl vybrán do soutěže FFI Berlinale 2003), Nikolina Kujača, která vytvořila hlavní ženskou roli ve filmu „Dust“, režiséra Milčo Mančevského a řada dalších.
Natáčení filmu provázelo mnoho problémů - počínaje nedostatkem financí, přes problémy s extrémními teplotami, až po složitou práci s téměř třemi sty dětmi ve věku od 8 do 15-ti let. Trvalo padesátdva dní a po mnoha útrapách bylo dokončeno na podzim roku 2002.
Filmová post produkce probíhala v Praze.
Poté co byla v roce 1941 Jugoslávie napadena italskými a německými nacisty, byli jugoslávští komunisté první, kteří zformovali hnutí odporu. Vedl ho maršál Tito, bosenský Chorvat, který se stal vůdcem jugoslávské Národní osvobozenecké armády. Partizánský odpor byl na území Jugoslávie natolik silný, že se mocnostem OSY nikdy nepodařilo získat nad jejím celým územím svrchovanou kontrolu a s pomocí Rudé armády nakonec partyzáni válku vyhráli. V roce 1945 se Tito stal prezidentem Jugoslávie a vytvořil Federaci socialistických republik Srbska, Chorvatska, Slovinska, Černé hory, Bosny a Hercegoviny a Makedonie a zavedl politicko-ekonomický systém po vzoru Sovětského svazu. Až do roztržky mezi Stalinem a Titem v roce 1948, byl Josef Visarionovič Stalin v zemi uctíván stejně fanaticky jako Broz Tito.
V této době se odehrává i děj filmu VELKÁ VODA. Byla to doba českému národu známá ze své vlastní historie pod pojmy „kolektivizace“ a „hon na třídního nepřítele“.
VÝROBA FILMU
Film vznikl na motivy stejnojmenného kultovního románu makedonského spisovatele Živka Činga. Příběh se odehrává ve stalinistické Jugoslávii v letech 1945 - 1948 a vypráví o krutosti, s jakou komunistický režim zacházel s válečnými sirotky - dětmi "nepřátel revoluce" v ideologickém pracovním táboře.
Silný a emocionální příběh o přátelství a zradě mezi dvěma chlapci znázorňuje konflikt mezi spiritualitou náboženské víry a zaslepeností komunistické ideologie, ale i mezi protipóly obecně.
Film se měl původně začít natáčet již v roce 2001, ale ozbrojené střety mezi slovanským a albánským obyvatelstvem Makedonie to z bezpečnostních důvodů neumožnil. I v létě roku 2002 se Makedonie stále nacházela v reálném nebezpečí občanské války. Tvůrci přesto přijali toto riziko a v srpnu 2002 natáčení konečně začalo.
Natáčení probíhalo v lokacích makedonských měst Skopje, Bitola, v jejich okolí, a u Prespanského jezera. Štáb byl pečlivě složen z filmových profesionálů Makedonské republiky a ostatních republik bývalé Jugoslávie. Na realizaci se podílela řada mezinárodně uznávaných tvůrců.
Scénář napsal Vladimir Blaževský, který má na svém kontě řadu úspěšných filmů z kinematografie bývalé Jugoslávie („Hi – fi“, „Bulevar revolucije“, „Gipsy magic“ a dalších).
Kameraman Suki Medenčevič, který žije a úspěšně pracuje v USA, (natočil tam již více než patnáct celovečerních hraných snímků – m.j. „Bitter Moon“, „Wish Draft“ a další), se tak po dvanácti letech vrátil k práci se svým spolužákem z pražské FAMU - Ivo Trajkovem.
Na výběr dětských herců byl angažován režisér Mykola Hejko (původem Ukrajinec), který je jedním z největších evropských expertů na filmovou režijní práci s dětmi (na svém kontě má úspěch s vedením hlavního představitele filmu "Kolja" režiséra Jana Svěráka, který byl oceněn cenou OSCAR© v kategorii Nejlepší neanglicky mluvený film, a podílel se i na dalších filmech m.j. například „Tmavomodrý svět“ režiséra Jana Svěráka, „Minulost“ režiséra Ivo Trajkova a „Čert ví proč“ režiséra Romana Vávry). Představitelé hlavních dětských rolí, byli vybráni po několikaměsíční práci z více než tisíce dětí.
Architektonické řešení a scénografii filmu měl na starosti Kemal Hrustanovič, který má na svém kontě přes 30 filmů (m.j. „Vzpomínáš na Dolly Bell“ a „Otec na služební cestě“ režiséra Emira Kusturici).
Hudbu k filmu složil Kiril Džajkovski, který se proslavil oceněnou hudbou k americko-britsko-německo-makedonskému koprodukčnímu filmu „Dust“ režiséra Milčo Mančevského.
Design zvuku vytvořil hudební skladatel a mistr zvuku Vladimír Chrenovský, (mimo jiných ocenění, nominovaný na ceny Český lev v kategorii Nejlepší hudba a Nejlepší zvuk s filmem „Minulost“ režiséra Ivo Trajkova), ve spolupráci s Petrem Pénzesem-Gyurickým, tvůrcem zvukového designu populárního televizního cyklu „Neváhej a toč“
Střihovou skladbu filmu vytvořil Atanas Georgiev, který se m.j. podílel na filmu „Le livre secrete“ režiséra Cvetanovského.
Hlavní dětské role ve filmu ztvárnili neherci Sašo Kekenovski a Maja Stankovska. Čtyřicet dalších dětí tvořilo školní třídu a v řadě dalších scén se objevuje dohromady 250 až 300 dětí.
„Dospělé“ role si zahráli přední makedonští herci (mnozí z nich s mezinárodními filmovými zkušenostmi), Mitko Apostolovski, Meto Jovanovski (47 filmů, m.j. „Before the Rain“, režiséra Milčo Mančevského, a řadu dalších filmů vytvořených renomovanými režiséry S. Karanovičem, G. Markovičem, G. Paskaljevičem), Verica Nedeska (např. slovinský film „Rezervni deli“ režiséra D. Kozole, který byl vybrán do soutěže FFI Berlinale 2003), Nikolina Kujača, která vytvořila hlavní ženskou roli ve filmu „Dust“, režiséra Milčo Mančevského a řada dalších.
Natáčení filmu provázelo mnoho problémů - počínaje nedostatkem financí, přes problémy s extrémními teplotami, až po složitou práci s téměř třemi sty dětmi ve věku od 8 do 15-ti let. Trvalo padesátdva dní a po mnoha útrapách bylo dokončeno na podzim roku 2002.
Filmová post produkce probíhala v Praze.
