V příbězích jsou naše sny, říká herec Ewan McGregor, který v pohádkovém dramatu Velká ryba ztvárnil mladého Edwarda Blooma. A právě proto je vyprávíme ostatním. Činí nás zajímavými a spojují nás s ostatními lidmi. Bez nich by nám zbyly jenom supermarkety a politika. A k čemu by byl takový svět?

Spisovatel Daniel Wallace podotýká, že mu při psaní knihy Big Fish, A Story of Mythic Proportions byl inspirací částečně jeho charismatický otec a také skutečnost, že se nedávno sám zhostil rodičovské role. Edward Bloom a můj otec mají leccos společného. Stejně jako Edward měl i můj otec obrovské charisma, které někdy používal k tomu, aby si udržel lidi dál od těla. Ve chvílích, kdy se zdálo, že s posluchačem hovoří velmi důvěrným způsobem, pouze rozehrával svůj přirozený šarm.

Název Wallaceovy knihy o Bloomových dobrodružstvích má původ v jednom z oblíbených výrazů jeho otce. Můj otec mluvil po celý život o tom, že opustí své rodné městečko a vydá se do velkého města, protože nechce být ‚velkou rybou v malém rybníku‘. Proto opustil Cullman a stal se mezinárodním byznysmenem. Název knihy má ale i jiný význam. Ryba je velmi kluzká – stejně jako Edwarda Blooma ji nedokážete jen tak jednoduše udržet.

Wallace ve svých příbězích vzdává hold jižanské tradici – proplétání pravdy a fikce, skutečných a zveličených faktů. Edward je strhující vypravěč, jehož styl se velmi podobá jižanské literatuře, říká Wallace. Lidové pověsti si přímo říkají o to, aby do nich lidé přidávali svou fantazii. Je to podvod i magie zároveň – v podstatě jediná magie, kterou si většina z nás v dospělosti užije.

Autor knihy si však nikdy nepředstavoval, že se jeho dílo dočká i filmové adaptace. Její převod do soudržného a citově podmanivého filmového scénáře vyžadoval mimořádnou představivost scénáristy Johna Augusta (Go, Charlieho andílci). Danielovy příběhy mají mnoho fantastických a výrazných prvků, říká August. Spor mezi otcem a synem je velmi obecný, ale zároveň také specifický a jedinečný. Součástí příběhu je také velká milostná romance a téměř homérovská odysea plná úžasných dobrodružství. Kniha se vydává tolika různými směry, že ji bylo velmi těžké adaptovat do filmového scénáře. Tím více vzrušující ale bylo se o to pokusit.

Přestože se zdá, že Bloomovy bombastické vzpomínky jsou pouze výplody bujné představivosti, jeho vyprávění obsahuje i pravdivé prvky. Jeho syn Will (Billy Crudup) se snaží dopátrat toho, co Edward zažil ve skutečnosti. A protože je novinářem, pokouší se najít faktickou pravdu, která je však odlišná od toho, jak pravdu cítí jeho otec. Edward zřejmě nikdy neřekl nic, co by byla skutečnost, ale za každou jeho příhodou je určitá hlubší pravda.

Jedním z hlavních prvků, kterými příběh obohatil August, je postava Willa. Ten v průběhu děje slouží jako vypravěč Wallaceových příběhů. August tuto postavu založil na svých vlastních zkušenostech. Přestože jeho vztah s otcem neměl podobnou povahu jako ten mezi Edwardem a Willem, určitě podobnosti zde přece jenom byly. Každý syn vzhlíží ke svému otci s velkým respektem. Ale jak postupně roste, začíná ho vidět také jako muže, nejen jako svého otce, říká August. Jednou přijde ten zvláštní okamžik, kdy si uvědomíte, že ani on pokaždé neví, co přesně dělá. Myslím, že je velmi jednoduché vžít se do situace Willa. Stejně jako jeho otec má nepochybně i ten váš tisíce vlastností, díky kterým jej milujete, ale také několik dalších, které vás přivádějí k šílenství.

Will ve filmu zjistí, že se brzy zhostí rodičovské role. Zároveň se však dovídá, že už mu nezbývá mnoho času, aby se pokusil znovu navázat kontakt se svým otcem. S překvapením zjišťuje, že Edward navzdory povrchnímu zdání hluboce miluje svou rodinu a jeho divoké příběhy přece jen obsahují zrnka pravdy. Will navíc pochopí, že jeho vlastní život se odvíjí tímto způsobem právě díky jeho otci, který jej povzbuzoval, aby se vydal do světa. Ironie je v tom, že Will utekl před vypravěčskou mánií svého otce, aby se později sám stal vypravěčem. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco jeho otec své příběhy vykládá ústně, Will je sepisuje, vysvětluje August.

August se svým scénářem oslovil producenty Dana Jinkse a Bruce Cohena. Ti pak pro film získali režiséra Tima Burtona, který tehdy (spolu s dalším producentem filmu Richardem D. Zanuckem) plánoval pokračování úspěšného filmu Planeta opic. Velká ryba byl jeden z nejlepších scénářů, které jsem kdy četl. Totéž říkal i Tim. Chtěli jsme ten film natočit hned, říká Zanuck.

Burtona na příběhu zaujala vyrovnanost mezi velkolepostí Edwardových historek a jednodušší, intimnější povahou dějové linie o vztazích v rodině. Líbilo se mi, že se příběh vydává do světa fantazie a pak se vrací do bolestné reality, ve které Will ztrácí svého otce, říká Burton. Mým nejtěžším úkolem bylo udržet tuto rovnováhu i ve filmu. Jedním z hlavních výhod bylo to, že Tim je pověstný svým vypravěčským talentem, a tento film o vyprávění přímo pojednává. Filmy jako Ospalá díra, Střihoruký Edward nebo The Nightmare Before Christmas jsou přesně tím druhem příběhů, které by Edward Bloom s gustem odvyprávěl, dodává Jinks.

Pro roli mladého Blooma si filmaři vybrali všestranného herce Ewana McGregora. Když jsem si poprvé přečetl scénář, byl jsem ohromen. Je velmi dojemný a svou sílu čerpá zejména ze vztahu mezi otcem a synem. Připomněl mi období, kdy jsem opustil Skotsko, což je pro každého Skota velmi zásadní životní událost. Přestěhoval jsem se do Londýna, abych tam mohl studovat hereckou školu, ale ve skutečnosti jsem chtěl poznat svět. Něco podobného dělá ve filmu i Edward. Někdy zkrátka musíte opustit to, co je vám známé, abyste zjistili, kým ve skutečnosti jste. Myslím, že film osloví každého, kdo v životě něco podobného prožil.

K obsazení Alberta Finneyho do role staršího Blooma filmařům výrazně dopomohla dvojice fotografií: V roce 1997 jeden časopis otisknul fotku Ewana a vedle ní podobiznu Alberta Finneyho z roku 1963, kdy hrál ve filmu Tom Jones a byl v přibližně stejném věku jako Ewan. Jejich podobnost byla zřejmá na první pohled, říká Zanuck.

Na filmaře se usmálo štěstí také při výběru hereček pro roli krásné a oddané Sandry Bloom. Této herecké úlohy se zhostily Jessica Lange a mladá Alison Lohman.

Podle Jessicy Lange je jednou ze silných stránek filmu to, že evokuje styl magického realismu, který byl vlastní takovým velikánům světové literatury, jakými byli například Gabriel Garcia Marquez nebo Juan Rulfo. Z hlediska americké kinematografie byl tento scénář výjimečný, říká Lange. Je to báječná, nádherně napsaná pohádka se zajímavým pohybem v čase. Stejně úchvatné jsou nehostinné lesy v Alabamě, které tvoří důležitou součást prostředí, ve kterých se film odehrává. Jsou velmi strašidelné.

Dalším nelehkým úkolem bylo obsadit postavu Edwardova syna Willa, kterou August vytvořil jako náhradu abstraktního vypravěče v knižní předloze. Pro tuto roli Burton navrhnul herce Billyho Crudupa.

Will je mladý žurnalista, který se přestěhoval do Paříže, protože v Ashtonu, Alabamě a možná i na celém jihu by byl pro každého navždy pouze ‚synem Edwarda Blooma‘. Aby se dokázal vymanit ze stínu otce, opouští svůj rodný kraj a v zámoří se snaží nalézt svou vlastní identitu.

Nemůžete točit snímek jménem Velká ryba o muži, který vypráví velkolepé příběhy, a natočit jej jako malý film, směje se producent Arne L. Smith. Musí to být prostě VELKÉ. Velkolepost filmu musí odpovídat velkoleposti příběhů, o kterých pojednává. Každý příběh, který Edward vypráví, musí být náležitě přikrášlen, aby měl kýžený efekt na publikum – jeho i naše.

Když se jde Edward dvořit své vysněné ženě, zasype ji deseti tisíci narcisů, a přesně tolik květin jsme museli pro film sehnat i my. Edward má na lidi velký vliv a naším úkolem bylo přenést jeho vliv na filmové publikum, říká Schmidt.

Produkční tým natáčel na více než tuctu různých míst v Alabamě. Počet jeho členů se v některých chvílích pohyboval okolo tří set, komparzistů, z nichž museli být všichni oblečeni do příslušných kostýmů, bylo kolem sedmi tisíc. Pronajali jsme si více než 150 zvířat z šesti putovních cirkusů. Byli mezi nimi mimo jiné koně, velbloudi, žirafy, sloni, lvi nebo medvědi, dodává Schmidt.

Když vyrůstáte, v určitém okamžiku začnete svého otce vnímat jako samostatnou lidskou bytost, a ne jen jako člověka, který vám dal život, říká August. Uvědomíte si, že důležitá část jeho života se odehrála i před vaším narozením. A doplňování chybějících střípků do mozaiky této části jeho životního příběhu je hlavním tématem Velké ryby.