„Vyprávíme tu příběh světa po Soudném dni,“ prohlašuje McG. „Je to příběh o tom, jak se z Johna Connora stal ten skutečný John Connor, jak se z Kylea Reese stal ten nám známý Kyle Reese. Budeme svědky vzrůstající moci Skynetu a budeme se muset zamyslet nad tím, co to skutečně znamená být člověkem. Díváme se na příběh toho, jak se lidstvo postavilo strojům na odpor.“

McG, režisér filmu Terminator: Salvation, se do projektu pustil jakožto celoživotní fanoušek této série. Film Terminator, který napsal a režíroval James Cameron, měl premiéru v roce 1984 a seznámil svět s cyborgem Cyberdyne Systems Model 101 T-800, kterého ztvárnil Arnold Schwarzenegger. T-800 je vyslán zpátky v čase svým počítačovým tvůrcem, Skynetem, aby zabránil narození budoucího vůdce hnutí odporu. Ten ale vyšle do minulosti svého vojáka Kylea Reese (Michael Biehn), aby ochránil Sarah Connorovou (Linda Hamilton) a nakonec se stal otcem jejího dítěte – dítěte, ze kterého vyroste Skynetův největší nepřítel.

„V tomhle filmu zjistíte především jednu věc – že terminátor je nezastavitelný zabiják, který svou oběť pronásleduje až do samého konce. Ani roztrhání na kusy ho nedokáže zastavit – nezastaví se, dokud nejste mrtví.“

Cameronovo pokračování, Terminator 2: Soudný den, které mělo premiéru v roce 1991, se stalo celosvětovým hitem. Příběh pokračuje ve chvíli, kdy je Sarah Connorová zavřená v psychiatrické léčebně a její dospívající syn John Connor (Edward Furlong) se musí ubránit vylepšenému terminátorovi T-1000 (Robert Patrick), kterého Skynet vyslal, aby je oba zabil. John Connor ale z budoucnosti vyslal přeprogramovaného T-800 (Schwarzenegger), aby své mladší já ochránil. John se společně se Sarah a T-800 pokusí zastavit T-1000 a zabránit Soudnému dni.

„Když měl T2 premiéru, bylo mi 17 a zrovna jsem se přestěhoval do Spojených států,“ vzpomíná Christian Bale, který ve filmu Terminator: Salvation přebírá roli Johna Connora. „Lidé v kině byli z filmu nadšení, nikdy jsem nic takového neviděl. Skoro jste neslyšeli dialogy, protože všichni neustále nadšeně jásali.“

Úvodní trilogii uzavřel v roce 2003 režisér Jonathan Mostow s filmem Terminator 3: Vzpoura strojů, v němž nakonec k apokalyptické události, které se Connor (Nick Stahl) se svou matkou po celý život pokoušeli zabránit – Soudnému dni – skutečně dojde.

Scénář Terminatora 3 napsali John Brancato a Michael Ferris, kteří se vracejí se scénářem k Terminator: Salvation. „Protože původní trilogii Terminatorů jsme ukončili zkázou světa, věděli jsme, že nemůžeme znovu přijít s příběhem, založeným na tom, že někdo cestuje v čase. Tenhle film musel být o tom, co se dělo, až přestaly padat bomby,“ objasňuje Ferris.

„Od začátku jsme měli naprosto jasno v tom, že Salvation nám ukáže budoucnost, do které jsme v předchozích filmech jen krátce nahlíželi,“ vysvětluje producent Mortiz Borman. „Objevujeme se tedy v době, kdy je Kyle Reese stále pouhým teenagerem a věci, které známe z předchozích filmů, zejména cestování časem, ještě nebyly objeveny. V tomto filmu se konečně ocitáme přímo uprostřed bojů, o kterých jsme slýchali, a sledujeme Connorův vzestup do role vůdce hnutí odporu.“

„V tomhle filmu je Skynet sice dominantní silou, ale stále ještě se vyvíjí,“ říká Bale. „Lidstvo vymírá. Jsou v úzkých a mají velké potíže. Jsme tu svědky posledního zoufalého pokusu o zvrácení vývoje situace.“

Pro ztělesnění postavy, která je klíčem k celé sérii filmů o terminátorech, si McG zvolil Christiana Balea, který se pro něj stal naprosto zásadním prvkem při vymýšlení podoby celého filmu. „Christian je ohromně nadaný herec a skvěle se s ním spolupracuje,“ míní režisér. „Jen málo herců působí na plátně tak silně jako Christian.“

Tvůrci Balea oslovili v Londýně během natáčení filmu Temný rytíř. „Dokázali jsme McGmu domluvit setkání s Christianem Balem,“ shrnuje vedoucí výroby Jeanne Allgood. „Christian nejprve váhal, protože chtěl mít jistotu, že nepůjde o pouhý bezmyšlenkovitý akční film.“

„John Connor nemá tušení, zda se je schopen stát Johnem Connorem, o kterém mluvila jeho matka,“ poznamenává producent Jeffrey Silver, „protože ví, že budoucnost není pevně daná. Jde o neuvěřitelně složitou a odvážnou postavu a Christian ji dokázal ztvárnit přesně tak, jak si to vyžadovala.“

Muž, který z Johna Connora vyrostl, je současně rozšířením jeho mladšího já i někým zcela novým. „Rozhodně má celou řadu problémů, kterým denně čelí,“ potvrzuje Bale. „Celý život strávil s vědomím toho, jak bude vypadat jeho budoucnost, a nese na svých bedrech tíhu takových znalostí. Současně mu ale jeho matka vštěpovala, že neexistuje osud, že budoucnost je v našich rukou, takže se nemůže jen tak někde ukrýt s vědomím, že všechno dobře dopadne. Musí se sám pustit do boje. A je to bezesporu skvělý bojovník. Vnímal jsem ho jako postavu podobnou Achillovi. Je to člověk, který bojem žije. Ale musí čelit věcem, se kterými se bojovníci setkávají každý den – se ztrátou dobrých přátel – a bojí se, že není tím vůdcem, kterého lidé v danou chvíli potřebují.“

Kromě hádek s veliteli hnutí odporu a obav ze síly a schopností Skynetu je tu ale ještě jedna věc, která zásadním způsobem narušila vizi budoucnosti, se kterou John Connor odmala vyrůstal: objeví se muž, o jehož existenci neměl do té doby ani ponětí – napůl stroj, napůl člověk Marcus Wright.

Úkolem vyrovnat se na plátně charismatu Baleova Johna Connora pověřili tvůrci filmu herce Sama Worthingtona, který měl čerstvé zkušenosti s prací s „otcem“ Terminatora Jamesem Cameronem při natáčení jeho filmu Avatar. „Sam je drsňák, ale současně je schopen i velice lidských emocí,“ míní McG. „Dokáže se Christianovi vyrovnat, což je úctyhodný výkon s ohledem na Christianovy herecké schopnosti. Od začátku nám bylo jasné, že Sam je tím, koho hledáme.“

Marcus Wright si jako poslední věc pamatuje, že byl odsouzen k smrti – nevzpomíná si, jak se v budoucnosti ocitl nebo proč tam je. „Marcus měl zemřít,“ potvrzuje Sam Worthington. „Čelil trestu smrti. Ale pak se probral v tomhle postapokalyptickém světě a musí se vydat na velice surrealistickou pouť, aby zjistil, proč není mrtvý.“

„Především nikdo přesně neví, kým Marcus je,“ říká Bale. „Má velice pohnutou minulost a spousty věcí upřímně lituje. Celým filmem se táhne téma druhé šance.“

Právě to je i důvodem, proč odsouzence na smrt vyhledala dr. Serena Kogen. Jde o genetičku, pracující pro Cyberdyne Systems, kterou ztvárnila Helena Bonham Carter. „Helena představuje velice úspěšnou vědkyni, která má k dispozici ty nejlepší technologie,“ popisuje McG. „Kromě toho ji motivuje skutečnost, že trpí nevyléčitelnou rakovinou. Je doopravdy přesvědčena o tom, že by její výzkum mohl dát lidem jako ona druhou šanci, ale padne do rukou Skynetu a má pro stroje naprosto převratný význam. Ale rozhodně je osobou, která Marcuse přesvědčí, aby své tělo věnoval pro účely něčeho, o čem mluví pouze jako o 'výzkumu', a její tvář je poslední, kterou před svou smrtí spatřil.“

Zmateného Marcuse, který se záhadným způsobem ocitl v tomto velice zvláštním světě, zachrání před útočícím terminátorem mladík, kterého ztvárnil Anton Yelchin a který se představí jako Kyle Reese. „Marcus se ocitne v opuštěné budově, kde po něm pálí T-600,“ popisuje Yelchin. „A najednou přiběhne mladý chlapec, popadne ho za ruku a zachrání ho. A tím chlapcem je Kyle Reese. Znovu si zopakuje větu z prvního filmu, 'Pojď se mnou, pokud chceš žít.'“

Kyle, jehož osudem je nakonec cestovat v čase zpátky do minulosti, aby ochránil Sarah Connorovou, je v tomto filmu stále pouhým teenagerem, který má spoustu starostí s vlastním přežitím. „Je to tulák, umění přežít se naučil sám,“ popisuje ho McG. „Potřeboval jsem, aby jeho základní chování odpovídalo chování Michaela Biehna z prvního filmu, protože náš film se odehrává o nějakých deset let dříve.“

Yelchin, který je velkým fanouškem celé série, byl nadšený z možnosti zahrát si mladého Kylea Reese. „Probírali jsme s McGm to, čím musel jako mladík projít, aby se z něj stal tvrdý bojovník, kterého jsme poznali v prvním filmu,“ zamýšlí se. „Proč je jako starší tak odolný a tvrdý? A v našem filmu zjistíte, že zárodky takového chování se u něj datují až do období dospívání. Kyle žil ze dne na den a jedl to, co dokázal sehnat. Pohybuje se ve světě, v němž je obklopen T-600 a ostatními zoufalými přežívajícími, kteří rozhodně nejsou všichni přátelští.“

Když Kyle zaslechne v rádiu výzvy Johna Connora, aby se lidé připojili k hnutí odporu (a netuší přitom, že John Connor současně s jejich pomocí hledá i jeho samotného), nevydá se na cestu sám. Doprovod mu dělá Star, devítiletá dívka, která následkem válečných traumat nemluví. Star v podání Jadagrace Berry má zvláštní schopnost odhalit přítomnost terminátorů ještě dříve, než se objeví, ale především dává Kylovi pocit zodpovědnosti, pocit, že jeho konání má smysl. „Je jeho nejzranitelnějším místem, protože se za ni cítí zodpovědný,“ objasňuje Yelchin. „Myslím, že kdyby ji neměl nablízku, asi by se tak nesnažil.“

Marcus, Kyle a Star jsou posléze rozděleni, když je zaskočí Sběrač – obří stroj, podobající se hmyzu, s množstvím paží a nohou, který loví kořist a nakládá ji do Transportérů, kteří ji odvážejí zpátky ke Skynetu. Marcus, kterému se podaří uniknout, zachrání život pilotky, která byla nucena se katapultovat poté, co se jí nepodařilo zabránit polapení Kylea a Star. Z dotyčné se vyklube famózní Blair Williams, která odvede Marcuse na základnu hnutí odporu. „Blair je skvělá pilotka a umí se o sebe postarat,“ prozrazuje McG. „Umí skvěle pilotovat, ničit stroje a především zůstat naživu. Marcus jí zachrání život, takže se mu cítí pochopitelně zavázána.“

Blair Williams ztvárnila Moon Bloodgood, která ztělesňovala vše, po čem v případě této role sebevědomé bojovnice tvůrci toužili, a navíc svou postavu obohatila o jistou ženskost, která je pro hrdinky v sérii Terminator tak typická. „Opravdu, myslím si, že kdyby na Los Angeles spadla atomová bomba, tak Moon by bezpochyby vedla ty, kteří přežili,“ vtipkuje McG. „Takže ta role byla její.“

Cestou na základnu Marcuse zraní nášlapná mina. Je rychle dopraven do péče hnutí odporu, konkrétně do rukou Johnovy manželky Kate Connor, kterou si zahrála Bryce Dallas Howard. „V době po Soudném dni se z Kate stala lékařka, která se v daných podmínkách snaží dokázat vše, co je v jejích silách,“ svěřuje se Howard. „Hledá knihy a mluví s co největším množstvím lidí, aby si rozšířila obzory, naučila se nové postupy a mohla zachraňovat více životů.“

Kate je také bojovnicí po Johnově boku. „John je voják a Kate je doktorka, čímž mezi nimi vzniká přirozeně velice silné pouto,“ míní McG. „Oba jsou velice inteligentní a jsou schopni vést druhé. Bylo pro nás důležité, abychom nalezli Kate Connor, která by měla na to stát v čele hnutí odporu, a Bryce je podle mého osobou, která dokáže v lidech vyvolat dojem, že pokud by se Johnovi něco stalo, dokáže ona jeho roli zastat. Kate a Blair obě pokračují v tradici silných ženských postav v sérii Terminator.“

Kate je první, kdo zjistí, že Marcus má ve skutečnosti tělo dosud neznámého modelu terminátora: hybrida s lidským srdcem, mozkem i vzhledem, v jehož útrobách se ale skrývá robotická kostra.

Marcus o své proměně neměl nejmenší tušení a děsí ho uvědomění si, že jeho poprava byla jen předehrou k této nové existenci. „Marcus má kovové paže a nohy, ale stále má lidské srdce a mozek, což je problém,“ vysvětluje Worthington. „Stačí to na to, aby byl považován za člověka? Věří, že je člověk, ale všichni kolem něj, s výjimkou Blair, se domnívají, že jde o jejich nepřítele, dost možná včetně Skynetu. Ale myslím, že jeho prostřednictvím se film zamýšlí nad skutečným významem lidství, lidských možností volby a svobodné vůle. Ačkoliv je vylepšený umělými součástmi, jeho lidské srdce je stále skutečné.“

Jak se situace vyvíjí, začíná si Connor uvědomovat, že bude třeba změnit taktiku boje, čímž je nucen postavit se proti názorům dosavadního vůdce odporu, generála Ashdowna, kterého představuje herec Michael Ironside, který má s žánrem scifi bohaté zkušenosti.

John Connor si uvědomuje, že jedinou možností, jak se postavit Skynetu, je zaútočit přímo na místo, kde strategická rozhodnutí Skynetu vznikají: na samotné jádro jeho systémů. A Marcus může být klíčem k infiltraci do těchto sítí. „Před Connorem stojí neuvěřitelně beznadějný úkol,“ zamýšlí se Bale. „Pochopitelně má k dispozici zbraně, ale působí to asi jako útočit na betonovou pevnost kamením a klacky...až na Marcuse. Takže se Connor musí odhodlat porušit všechny zásady, podle kterých do té doby žil. Ví, že stroje proti lidem zneužijí jejich nejlepší vlastnosti. Jak má tedy důvěřovat někomu, kdo je stroj?“

„Jedním z lákadel tohohle filmu je skutečnost, že uvidíte všechny stroje, které má Skynet k dispozici,“ říká McG. „Je to jako současná armáda: máme tu stroje pro boj na vodě, na zemi i ve vzduchu... Bylo úžasné jenom sledovat všechny ty různé druhy terminátorů, protože nás všechny zajímají úspěchy i neúspěchy Skynetu na cestě ke vzniku T-800, nejdokonalejšího zabijáka.“

Armáda strojů, která se v Salvation objevuje, vznikla pod dohledem Stana Winstona, legendárního tvůrce filmových příšer, který vymyslel i T-800. Bohužel Stan Winston během natáčení tohoto filmu zemřel. „Stan se mi jednou svěřil, že si jako malý vyráběl různé příšerky, aby se necítil sám,“ vzpomíná McG. „Říkal, že měl dojem, jako by byl jediný na světě, kdo něco takového dělal. Neměl nejmenší tušení, že jeho přátele z dětství poznají miliony lidí. Ale Stan byl především skvělý člověk, který miloval svou práci. Bylo pro mě obrovskou ctí moci spolupracovat se Stanem Winstonem. Chci mu náš film věnovat.“

Šedesátičlenný tým, pověřený úkolem stvořit novou generaci terminátorů, vedl šéf oddělení speciálních efektů ve studiu Stana Winstona, John Rosengrant. Winston Rosengranta původně najal pro práce na prvním Terminatorovi a posléze se stal jeho mentorem.

„Hlavním úkolem během příprav na natáčení bylo najít nějaký lehký materiál, který by mohl zastoupit kov,“ říká Rosengrant. „Použili jsme kombinaci uretanu a plastů, které jsme posléze s využitím revolučním technologií nastříkali tak, aby budily dojem kovu.“

Další velkou výzvu představovala skutečnost, že bylo třeba vymyslet terminátory, kteří budou logicky vycházet z těch nám již známých. „Protože se děj odehrává v době před událostmi prvních tří filmů, museli jsme aplikovat cosi jako reverzní engineering a navrhnout stroje, které těm nám již známým předcházely,“ vysvětluje výtvarník Martin Laing. „Stejně jako byly před deseti lety laptopy veliké a hranaté a časem se ztenčovaly a zmenšovaly, tak i terminátoři, které známe, jsou těmi malými a tenkými laptopy a my museli vymyslet ty velké hranaté. Jsou primitivnější a celkově větší.“

Protože se film odehrává ve světě po Soudném dni, spatříme také poprvé celou řadu strojů, které byly v předchozích filmech jen letmo zmíněny. „Nacházíme se v určitém mezidobí,“ přemítá Christian Bale. „V záběrech z roku 2029, které jsme viděli v předchozích filmech, dominují armádám Skynetu T-800 a Lovci-Zabijáci. My tu jsme ale svědky toho, jak vznikaly. Můžeme tu vidět celou řadu T-600, což jsou primitivnější verze T-800, a ohromnou spoustu dalších strojů.“

Hlavním bojovníkem Skynetu je tu T-600, kterého McG popisuje jako „větší a horší“ verzi T-800, „americký koráb silnic ze šedesátých let vedle Mercedesu z roku 2009“. Přes dva metry vysoká, zjednodušená verze budoucích T-800 má přes obličej přetaženou základní gumovou „pokožku“ a její kovový endoskeleton zakrývá potrhané oblečení. Tvůrci chtěli, aby T-600 působily dojmem strojů, které se už nevyrábějí, ale stále jsou ve službě, otlučené a poničené, z větší části bez svého maskování, poškozené buď v boji nebo vlivem přírodních živlů.

Různé modely T-600, které se ve filmu objevují, se nacházejí v rozličných stádiích poškození. „Když vidíte terminátory, kteří mají například odhalenou celou spodní čelist nebo jim v obličeji chybí některé součástky, vzbuzuje to zvláštní iluzi, že se díváte na jakési zombie,“ míní Rosengrant.

V předchozích filmech se v záběrech z budoucnosti objevily létající stroje zvané Lovci-Zabijáci. Lovci-Zabijáci, jinak též „elzetky“, hlídají svět ze vzduchu a osvětlují zem pod sebou silnými reflektory. Stejně jako v případě T-600 jsou modely ve filmu Terminator: Salvation staršími a méně dokonalými verzemi strojů, které už známe.

Důkladnějšímu pátrání po lidech se věnují malé stroje zvané Aerostaty. Tito něco přes metr dlouzí létající droidi pátrají po jakýchkoliv známkách života. Jsou vybaveni digitálními kamerami a laserovými scannery a posílají data zpátky na centrálu, kde je Skynet vyhodnocuje a poté vysílá Sběrače.

„Jedním z mých nejoblíbenějších terminátorů je Sběrač, což je stroj, který sbírá nalezené lidi,“ popisuje McG. Zhruba pětadvacet metrů vysoký Sběrač připomíná pavouka. Má několikero ocelových nohou i paží, kterými sbírá svou kořist, a na dlouhých tykadlovitých držácích má celou řadu kamer, kterými sleduje situaci. „Jeho úkolem je probít se do každé budovy, v níž se ukrývají lidé, unést je a umístit do Transportérů, které je převážejí zpátky ke Skynetu.“

Pokud tato strategie selže, vysílá Sběrač Moto-terminátory. „Sběrač je obrovitý stroj a tudíž mu vždy někdo unikne,“ vysvětluje Laing. „Takže stejně jako ovčák používá k nahánění ovcí ovčáckého psa, může i Sběrač vyslat Moto-terminátory, které připomínají motocykly a jsou schopni dohnat takřka kohokoliv.“

Tyto famózní stroje jsou inspirované motocykly Ducati, oblíbené značce režiséra. Tato italská motorkářská firma tvůrcům s nadšením vyšla vstříc a při návrzích jim aktivně pomáhala. „Ducati jsou skvělé, výkonné a moderně navržené stroje, takže bylo logické, že jsme z jejich designu chtěli vycházet,“ objasňuje McG. Tým návrhářů byl schopen vzít prvotní návrhy Moto-terminátorů a prolnout je s plány motocyklů Ducati. Firma také vypomohla se stavbou skutečně pojízdného Moto-terminátora, kterého při natáčení tvůrci používali.

Tyto stroje pokrývají souš, ale pro hlídkování na mořích, jezerech a řekách vytvořil Skynet speciální podvodní terminátory, takzvané Hydroboty. Ti připomínají dvoumetrové hady, kteří nemají oči, ale orientují se prostřednictvím zvuků a vibrací. Mají ostré hlavy, kterými útočí na své oběti. „Hydroboti pro nás představovali skutečnou výzvu, ale byla zábava na nich pracovat,“ svěřuje se Rosengrant. „Jde o jakési zkřížení šíleného kraba a jakéhosi mořského hada. Jsou to zlá, zákeřná stvoření, která okamžitě útočí. Jakmile vás zaměří, je rozhodně po vás.“

Balea práce loutkářů studia Stana Winstona fascinovala. „Zkoušeli neuvěřitelně dlouhou dobu a nakonec všechno zvládli dokonale,“ míní Bale. „V případě týmu Stana Winstona máte možnost pozorovat opravdu špičkové profesionály, kteří mají neuvěřitelnou trpělivost a opravdu doslova svou práci milují. Přistupovali ke všemu velice detailisticky a brali to velmi zodpovědně. Moc rád sleduji při práci lidi, kteří jsou posedlí tím, co dělají, a oni jsou posedlí tvorbou modelů.“

Nejzajímavějším výtvorem Skynetu je ale bezesporu ten, který není tvořen pouze anorganickými materiály: Marcus, který se o tom, že je cyborg, dozvídá v průběhu filmu.

Speciální efekty a masky pro Marcuse vytvořil Rosengrant, jehož tým vyvinul několik variant masek a prostetiky pro různé situace, v nichž se Marcus ocitá, včetně kompletního odhalení vnitřní kostry ve chvíli, kdy se dostane do rukou hnutí odporu.

Práce na Marcusovi, které kombinovaly rozsáhlé prostetické části s počítačovou grafikou, si vyžadovaly tvůrčí přístup a obrovskou spoustu trpělivosti, zejména ze strany Sama Worthingtona, který občas v maskérském křesle strávil i šest hodin v kuse, zatímco na něm pracovali tři maskéři.

Výsledný efekt, který se McGmu s pomocí maskérů podařilo vytvořit, je zcela ikonický a bez nejmenších pochyb jde o novou kapitolu v sérii Terminatorů. „Předchozí filmy se vždy odehrávaly v současnosti,“ říká režisér. „Náš film představuje zcela nový začátek. Ukazujeme v něm vývoj těch děsivých strojů. Podíváme se na Skynet. Spatříme procesor, který ztělesňuje vzpouru strojů až do stavu naprosté dominance nad světem.“

Bale, který měl možnost sledovat film během jeho výroby, sdílí jeho nadšení. „Během natáčení jsme se domnívali, že jsme hlavními protagonisty my,“ poznamenává s potměšilým úsměvem. „Ale to není ani v nejmenším pravda. Lidé na film nepůjdou kvůli nám. Musíme mu dát nějakou formu a nějaký příběh, protože jaký by jinak mělo smysl na film koukat? Ale přiznejme si to: skutečnými hvězdami filmu jsou terminátoři. A všem se z nich bude tajit dech.“

Natáčení samotné se potýkalo s problémem, jak divákům představit Ameriku zhruba roku 2018, plnou sluncem vysoušených pustin, zbytků rozpadajících se měst, obydlenou jak lidmi, tak terminátory.

Aby navodili patřičnou atmosféru, rozhodli se McG a kameraman Shane Hurlbut pro experimentální natáčecí postupy. „Vzali jsme starou zásobu filmů Kodak a nechali ji na slunci tak dlouho, aby ztratila některé ze svých kvalit,“ vysvětluje McG. „Vyvolávali jsme ho v lázni s vyšším obsahem stříbra, než je pro barevný film obvyklé. A pak jsme to vše ještě posunuli dál při digitálním zpracování získaného materiálu, takže mají záběry zvláštní atmosféru, která ve vás vzbuzuje pocit, že se světem, na který se díváte, není něco tak docela v pořádku, což dokonale vyhovuje atmosféře celého filmu.“

Velkou roli ve filmu hraje také výběr natáčecích lokací. „Chtěli jsme v něm mít velký, rozlehlý svět,“ potvrzuje McG. „Abychom toho docílili, potřebovali jsme rozmanité lokace. V tomhle filmu se podíváme na moře, do hor, do pouští i do džunglí. Kromě toho jsme chtěli ukázat svět, který bojuje, jde o celosvětovou válku, a chtěli jsme, aby se film otevřel a působil jako úžasný velkofilm.“

To vše se týmu podařilo docílit na jediném místě. Pro natáčení bylo zvoleno Albuquerque v Novém Mexiku, kde jsou k dispozici pouště, hory a moderní filmová studia.

„Když točíte film o americkém ikonickém hrdinovi a sledujete Johna Connora v boji s terminátory, potřebujete k tomu americkou krajinu,“ míní výtvarník Laing. „Soudný den už proběhl, takže potřebujeme zničenou a zdevastovanou krajinu a tady v Albuquerque doslova otevřete dveře ze studia a hledíte přímo do neuvěřitelně působivé pouště. A zdejší studia jsou nejen velice univerzální a moderní, ale také mají okolo dostatek prostoru pro to, aby se zde daly postavit další kulisy.“

Štáb při natáčení využíval stávající letadla a zbraně, které měly odpovídat tomu, k čemu by lidstvo v rámci příběhu pravděpodobně získalo přístup. „Hnutí odporu má nějaké vybavení, takže strojům nečelí jen s klacky a kameny,“ usmívá se McG. „Mají k dispozici letouny A-10 a některé další mechanizované stroje, s jejichž pomocí bojují.“

Klíčovým letounem filmu je A-10 Thunderbolt Two. A-10, se kterým létá Blair Williams, je jednou z nejlepších forem vzdušné podpory, kterou hnutí odporu má k dispozici v boji s obřími stroji Skynetu. Kapitánka letectva Jennifer Schoeck, která sama s A-10 létá a pomáhala Moon Bloodgood s přípravou na její roli, poznamenává, že „A-10 je určený do těch nejhorších podmínek – létá nízko a pomalu a poskytuje podporu pěchotě.“

Mezi další letouny, které byly při natáčení filmu za asistence armádního letectva využity, patří CV-22 Osprey, který je schopen letu rychlostmi odpovídajícími běžným letadlům, ale současně má otočné vrtule, které mu umožňují startovat a přistávat jako vrtulník, obří transportér C-130 Hercules či vrtulník HH-60 Pave Hawk, což je modifikovaný Blackhawk s externími kanóny.

Protože letecká základna Kirtland sdílí přistávací plochy s komerčním letištěm Albuquerque Sunport, nabídlo letectvo štábu k používání jeden z nevyužitých hangárů, v němž posléze vyrostla samotná základně povstalců.

Ve filmu se tato základna skládá z komplexu raketových sil ze šedesátých let, propojených rozsáhlou podzemní sítí tunelů. „Všechno, co ve filmu vidíte, je práce vojáků hnutí odporu – vybudovali infrastrukturu pro výrobu energie, pro pěstování zásob, pro filtraci vody, vybavili si nemocnici – jde o věci, které získali během průzkumných misí a které mohli z realistického pohledu využít,“ svěřuje se Laing.

Aby si ujasnil, jak by měla základna povstalců vypadat, navštívil Laing protiatomové kryty pod Budapeští v Maďarsku a prohlédl si i další podobná místa. „Všechno jsem pečlivě fotograficky zdokumentoval a vrátil jsem se s velkou zásobou materiálů, s jejichž pomocí jsem byl schopen základnu vymyslet.“

Tvůrci filmu také vedli řadu hovorů s odborníky, aby zjistili, co by se v situaci, v níž se film odehrává, stalo s flórou, faunou a s věcmi, které vyrobila lidská ruka. „Chtěli jsme mít ve filmu vše propracované do nejmenšího detailu,“ říká kostymér Michael Wilkinson. „Ptali jsme se jich, jak by Amerika vypadala zhruba čtrnáct let po atomovém útoku, který její velkou část smetl ze zemského povrchu. Co by lidé dokázali zachránit?“

„McG nechtěl, aby náš film působil dojmem přehnaného scifi,“ vzpomíná Wilkinson. „Odehrává se v roce 2018, což není příliš daleká budoucnost. Takže jsme strávili velkou spoustu času sháněním informací o zásadních událostech v lidských dějinách, o tom, jaký mají dopad na lidskou psychiku a na lidské chování.“

Při vytváření kostýmů pro hlavní hrdiny Wilkinson spolupracoval s McGm, Laingem a herci samotnými, aby zajistil, že bude každý kostým respektovat základní potřeby, z nichž hlavní a nejdůležitější byla autenticita. „Vytvořili jsme celou zásobu kostýmů, které pocházely z rozličných zdrojů – různých armádních odnoží, policejních jednotek, zásahových jednotek i prostě z běžných obchodů – a mysleli přitom na to, co by měli lidé po atomové válce k dispozici,“ vysvětluje. „Co útok přečkalo? Z čeho si armáda poskládala uniformy? Neustále jsme se pohybovali na hranici realističnosti a současně zajímavých a inovativních kostýmů.“

Dalším faktorem při výběru kostýmů byla návaznost na předchozí filmy. V případě Johna Connora Wilkinson navrhl maskovací armádní kalhoty, které se odkazují na to, co mladý John nosil ve druhém Terminatorovi. Podobný odkaz se objevuje i v případě Kylea Reese – jeho boty se podobají těm, které obul jako dospělý ve filmu Terminator. „Byla to opravdu zábava, protože máte k dispozici tyhle neuvěřitelně legendární postavy, které si přizpůsobujete tak, aby odpovídaly vaší vizi, kterou pro film máte.“

V případě Marcuse, hybrida z 21. století, použil Wilkinson kožené oblečení, které připomíná to, jaké s oblibou nosil T-800. „Obstarali jsme si motorkářské kožené kalhoty a v podstatě je zničili, vytvořili jsme na nich letitou patinu, a pak jsme podobným způsobem vzali dvě kožené bundy a ušili z nich jednu,“ vzpomíná.

Ve spolupráci s lidmi ze studia Stana Winstona také pečlivě rozmýšlel, v jaké fázi filmu bude na Marcusovi odhalena která část jeho endoskeletonu. „Během filmu má Marcus tři základní podoby a každá z nich má deset až dvacet variací kostýmu podle toho, jak je zrovna čistý, potlučený, ohořelý či prostřílený.“

„S McGm jsme se také shodli na tom, že by bylo dobré, kdybychom mohli jasně vidět, jak se ve světě plném stejně vyhlížejících strojů lidé liší jeden od druhého tím, že prostřednictvím oblečení o sobě cosi sdělují,“ poznamenává. „Na základě toho má například Star na čepici policejní hvězdu, zatímco Blair nosí různé rozmanité řetízky, medailonky, peří a další předměty, které představují šperky.“

Podobný přístup, spojující realističnost s kreativitou, uplatnili tvůrci filmu i při volbě výzbroje hlavních hrdinů. Johna Connora vybavili HK 416D, což je německá verze americké M4. Connorův pobočník Barnes nosí obří pušku Grizzly 50, zatímco Blair je vyzbrojena úctyhodným Desert Eagle 50.

Vzhledem k velkému množství přestřelek, honiček a výbuchů, které ve filmu jsou, měli jeho tvůrci k dispozici obrovské množství zbraní a výbušnin, které bylo třeba odpálit co nejefektněji a přitom co nejbezpečněji. „Chtěli jsme všechno dělat naživo,“ říká McG. „Když bylo něco potřeba vylepšit počítačem, udělali jsme to, ale chtěli jsme co nejvíc scén natočit v reálu, skutečně něco vyhodit do povětří, skutečně nabourat auto. Je neuvěřitelné, když realitu záběru posiluje to, že skutečně vidíte dopad nějaké exploze na její okolí. Cítíte, jak vám stoupá hladina adrenalinu. Snažili jsme se o maximální bezpečnost, ale rozhodně jsme chtěli jít co nejdál, abychom natočili film, který je ve své podstatě válečným snímkem a zachycuje atmosféru bojů.“

Jedním z nejnáročnějších úkolů týmu speciálních efektů byla scéna, v níž během Marcusova a Kyleova souboje se Sběračem dojde ke zničení benzínové pumpy. Pro natáčení bylo využito cisterny s asi 1000 litry benzínu a výsledný sloup ohně při výbuchu měl v průměru zhruba 50 metrů a vysoký byl přes šedesát. Přípravy na tento záběr trvaly 12 týdnů a panovala během nich ta nejpřísnější bezpečnostní opatření. To také znamenalo, že vše musí vyjít napoprvé. McG nic neriskoval a celý záběr natáčel několika různě rozmístěnými kamerami.

Ještě náročnější byla pravděpodobně sekvence, během které dojde ke shození napalmu a k pádu Connorova vrtulníku do řeky. Aby ji bylo možné natočit, vybudoval štáb uprostřed pouště zhruba šedesátimetrový úsek řeky, jehož součástí byla pět a půl metru hluboká nádrž s mechanismem, který dokázal havárii vrtulníku nasimulovat. Samotné odhození napalmu se točilo na cca. sto metrů dlouhém úseku řeky. Každý z několika výbuchů využíval přes 350 litrů benzínu a plameny šlehaly do výše desítek metrů. Celý efekt ve finále trval zhruba sedm sekund. Všichni ze štábu si oddychli, když jeho jediným následkem byl závan horkého vzduchu, který všichni v okolí jasně pocítili.

„Prostě se vás zmocní adrenalin,“ potvrzuje Moon Bloodgood. „Točili jsme pár pěkně šílených scén – běželi jsme a kolem nás létal prach a všechno vybuchovalo a já neměla nejmenší tušení, kdy mě co zasáhne. A hrozně jsme se tomu smáli, protože jsme byli opravdu vyděšení. Ale bylo to skvělé.“

„Moje postava si užije opravdu hodně,“ říká Worthington. „Je vláčena po zemi, potlučená a rozstřílená, což znamená, že i já jsem strávil nemalou řádku dní tím, že jsem byl vláčený, tlučený a střílelo se po mě,“ směje se. „Takže ano, odnesl jsem si z natáčení pěkných pár modřin, ale točíme Terminatora, ne Pýchu a předsudek.“

„Bylo to náročné...ale byla to ohromná legrace,“ shrnuje vše prostými slovy McG.