V době, kdy letecké cestování často doprovází pocit úzkosti a strachu, se diváci tohoto filmu ocitají na palubě velkého letadla – v uzavřeném prostoru, ve kterém jsou pocity izolace, obav a podezření vyšroubovány na maximum. Když není dcera ovdovělé Kyle Pratt nikde na palubě k nalezení, je tato oddaná matka vtažena do spletité sítě tajemství, zrad a konspirací, které ji zavedou až na samotné hranice její mateřské vytrvalosti.

Přestože příběh filmu vzniknul dlouho před událostmi z 11. září 2001, získal po této katastrofě na závažnosti - pojednává o nové éře mezinárodního cestování, které je nyní plné nejistoty, zvýšené nervozity z ostatních cestujících a intenzivnější starostlivosti rodičů malých pasažérů. Scénář nepojednával o terorismu, ale v souvislosti s událostmi z 11. září se témata jako paranoia nebo změny ve vnímání cizích lidí posunuly do popředí.

Tím, co k filmu přilákalo oscarového producenta Briana Grazera, který má na kontě tak různorodé snímky jako 8 Mile nebo Čistá duše, byla právě kombinace lidských emocí, etických dilemat a hrůzu nahánějících okamžiků. „Tajemný let mi připomínal hitchcockovský příběh, odehrávající se v uzavřeném světě moderního tryskového letadla se všemi jeho zákoutími, skulinami, šachtami a skrýšemi,“ říká Grazer. „V kombinaci se skutečným, citově hlubokým příběhem o ztrátě a zármutku to bylo velmi silné.“

Scénárista Peter A. Dowling se při psaní původní verze Tajemného letu nechal inspirovat velmi jednoduchým nápadem, který nabízel téměř nekonečné množství možností, jak navodit napínavou a tajemnou atmosféru. „Rodiči na palubě letadla se najednou ztratí dítě a nikdo z přítomných lidí se nemá k tomu, aby přiznal, že by jej od začátku letu vůbec viděl na palubě. Tenhle nápad to celé začal, protože jsem si uvědomil, že se mohu vydat spoustou různých směrů,“ vysvětluje scénárista. „Mohl to být nadpřirozený příběh. Mohlo to být něco s únosy mimozemšťany. Mohlo to být o fantaziích a halucinacích. Nebo to mohl být velmi realistický thriller. A to byl směr, který mě hodně zajímal, protože mě vždycky lákaly napínavé a dějově husté filmy, které se odehrávající v uzavřeném prostoru. Také jsem si říkal, že by příběh mohl mít velmi emocionální rovinu, v níž rodič čelí trýznivé osobní krizi.“

Vedoucí výroby Robert DiNozzi přinesl Dowlingův původní scénář Jamesi Whitakerovi ze společnosti Imagine Entertainment, kde se setkal s nadšeným přijetím. Whitakerově kolegovi Brianu Grazerovi se zamlouval také, ale měl trochu jiný nápad, který nakonec příběhu dodal úplně novou dimenzi: napadlo jej nahradit mužského hrdinu, o němž scénář pojednával původně, ženskou postavou v podání oscarové herečky Jodie Foster.

„Pro podobný thriller neexistuje lepší hlavní představitelka než Jodie Foster,“ říká Grazer. „Vzbuzuje empatii, opravdu vám na ní záleží. V roli matky je přesvědčivá a dokáže v kritických okamžicích ukázat, jakou duševní silou její postava disponuje.“

Když Foster roli přijala, dostala produkce nový impuls. Grazer pozval scénáristu Billyho Raye, aby hlavní postavu Kylea Pratta (jméno původního mužského hrdiny, které zůstalo stejné) přetvořil v nešťastnou vdovu, jejíž mateřské instinkty začnou pracovat na plné obrátky ve chvíli, kdy se její dcera ztratí za okolností, které nedokáže nikdo pochopit ani vysvětlit.

Při výběru režiséra se Grazer a vedoucí výroby Charles J.D. Schlissel a Robert DiNozzi opět rozhodli vydat nečekaným směrem a obrátili se na Roberta Schwentkeho, německého nezávislého filmaře, který se proslavil snímky Tattoo a The Family Jewels.

Představa thrilleru, odehrávajícího se v natolik neobvyklém a stísněném prostředí, Schwentkeho přitahovala. „Příběh pojednává o ženě, která musí po náhlé smrti svého manžela znovu získat duševní rovnováhu. Přesnou příčinu jeho úmrtí se dozvíme až v pozdější části filmu, ale je jasné, že Kyle se v důsledku této ztráty pomalu začíná vzdalovat realitě. Otázka, zda a do jaké míry se to děje, pomáhá utvářet dramatickou atmosféru tohoto filmu. Situaci dále zhoršuje skutečnost, že je nyní na péči o svou šestiletou dcerku úplně sama. I přesto, že velmi trpí, musí se už kvůli své dceři pokusit vzchopit.“

„Líbilo se mi, že se celý příběh odvíjí v jednom uzavřeném prostředí. Rozhodli jsme se, že do něj nebudeme dávat žádné scény z kontrolní věže ani se nebudeme věnovat postavám na zemi. Film po celou dobu neopustí klaustrofobické prostory letadla a nechává publikum uvězněné ve výšce 11 000 metrů spolu s jeho postavami, s nimiž se může pokusit mystérium vyřešit,“ pokračuje režisér.

„Na Tajemném letu mě zaujala postava matky, která ztratila dítě a je najednou donucena pochybovat o svém zdravém rozumu, protože ji ovládá tak velký žal, že si sama není jistá, zdali nepropadá šílenství,“ říká její představitelka Jodie Foster. „A celou tuhle situaci musí řešit v onom zvláštním mezinárodním prostředí na palubě letadla, kde jsou lidé navzájem přirozeně podezřívaví, což jí pouze přidává na vypjatosti.“

Uprostřed letu, kdy začíná děs a paranoia Kyle propukat naplno, se přece jen objeví záblesk naděje v podobě jednoho z cestujících, který se ukáže být air marshalem – leteckým strážníkem, jejichž přítomnost na palubě letadla se stala po událostech z 11. září samozřejmostí. Air marshal Gene Carson se nyní musí pokusit zjistit, jestli je Kyle skutečně rozrušenou matkou, která hledá svou ztracenou holčičku, nebo nebezpečím pro všechny ostatní cestující. Role Carsona se zhostil Peter Sarsgaard, který má za sebou filmy jako Kinsey, Garden State nebo Shattered Glass. „Připadalo mi to jako skvělá kombinace žánrů,“ pochvaluje si herec. „Nejdřív mi to připadalo jako film o zármutku, ale pak se to změnilo v thriller a tajemné drama se spoustou zvratů. Je to jako labyrint. Je v tom rozhodně určitý silně hitchcockovský element.“

Carson má na palubě jediného nadřízeného. Je jím kapitán Rich, pilot letadla a muž, v jehož rukou se osud Kyle a její dcery – ať už v letadle je nebo nikoliv – ocitá. Při hledání vhodného představitele, který by působil vůdčím a tvrdým dojmem, se filmaři obrátili na Seana Beana, jenž si zahrál v natolik velkolepých projektech, jako byly filmy Pán prstenů, Lovci pokladů nebo Zlaté oko. „V okamžiku, kdy do celé hry vstoupí pilot, si nikdo není pořádně jistý, zdali Kyle vůbec přišla do letadla se svým dítětem nebo má halucinace,“ vysvětluje Bean. „Rich, který je také otcem, se do ní snaží vcítit. Není si jistý, zdali jí má věřit nebo ne. Na jednu stranu chce, ale zároveň cítí podezření, že by mohla let nějakým způsobem ohrozit. A bezpečnost je u něj na prvním místě.“

Při návrhu výtvarné stránky filmu bylo pro filmaře stěžejní, aby publikum vtáhli přímo do děje a navodili u něj pocit, že jsou v obřím letadle uvězněni spolu s filmovými postavami. Téměř celý film se odehrává uvnitř fiktivního letadla společnosti Aalto Air E-474, které představuje špičku v oblasti technologií i komfortu pro cestující.

Dle představ Briana Grazera a Roberta Schwentkeho měl být E-474 přepravním letadlem další generace s kapacitou více než 700 lidí a stylovým designem. Součástí horního patra letadla je kokpit, rozměrná první třída, bílooranžová společenská místnost se schodištěm, kuchyňky a dvě velké výukové místnosti s monitorem u každého sedadla. V dolním patře je umístěna byznys třída s charakteristickými červenými sedadly, další dvě kuchyňky a krásné spirálové schodiště vedoucí nahoru.

Klíčem k navození napětí bylo vytvořit tento model prostředí zcela realisticky. Ke splnění extrémně náročného úkolu, spočívajícího ve ztvárnění sebemenších detailů letadla, které ve skutečnosti ani neexistuje, filmaři přizvali tým talentovaných výtvarných umělců, z nichž zastali ty nejdůležitější role hlavní výtvarník Alexander Hammond a kameraman Florian Ballhaus.

Alexander Hammond se na dlouhou dobu ponořil do studia principů moderního designu velkých letadel a po prohlédnutí desítek tisíc fotografií vytvořil několik tuctů návrhů, které většinou sám nakreslil. „Prohlíželi jsme si docela dost letadel od spousty různých výrobců a vybrali si z nich to, co působilo povědomě, ale zároveň to mělo prvky, které dosud většina lidí neviděla.“

Výsledkem jejich snažení se stal 90 metrů dlouhý model, jehož stavbou štáb strávil 16 týdnů. Model byl navržen pro oddělené natáčení scén na jeho dvou palubách – výtvarníci nejdříve vytvořili horní patro a poté jej kompletně přestavěli na patro spodní. Interiéry byly vytvořeny s důrazem na módní retro, aby zdůraznily současný trend stylového a luxusního designu letadel.