Film Svět zítřka, který přináší na plátna kin dosud nikdy neviděné speciální efekty, představuje průlomový okamžik v dějinách kinematografie. Tento revoluční snímek využívá kompozice záběrů herců, nasnímaných na modrém pozadí, s plně digitálním prostředím. Film, jehož cesta na stříbrné plátno trvala celých šest let, je počinem scénáristy a režiséra Kerryho Conrana ve spolupráci s producentem Jonem Avnetem.

Přestože se Svět zítřka neodehrává v žádném skutečném prostředí, Conran s pomocí nejmodernějších digitálních technologií zavádí publikum do světa, ve kterém se probouzejí k životu fantastické příběhy. „Nic podobného jste nikdy neviděli,“ říká producent Jon Avnet, který je – jako Conranův rádce a producent filmu – považován za kmotra tohoto velkolepého a unikátního projektu. Když předvedl šestiminutovou ukázku Jude Lawovi, Law byl natolik nadšen, že nejen přijal nabídku hrát ve filmu titulní roli, ale také se stal jedním z jeho producentů. „To, co jsem viděl, byla ta nejfantastičtější filmová podívaná, s jakou jsem se kdy setkal,“ říká herec. „Nemohl jsem přijít na to, jak je to uděláno, ale připomínalo mi to klasické seriály z 30. a 40. let, avšak v dnešním, blockbusterovém pojetí. Byl jsem tím úplně konsternován.“

Conran pomocí svého počítače spojil kombinaci klasických filmových stylů s možnostmi moderní počítačové techniky. Se svým laptopem dokázal nejen vytvořit svět, který kdysi téměř existoval i ve skutečnosti, ale také si vzal na pomoc několik historických „co kdyby?“ a propůjčil jim reálnou podobu. Za posledních několik let strávil Conran téměř každý okamžik volného času prací na svém Macintoshi, aby mohl svůj vysněný svět zhmotnit ve virtuální realitě.

„Když jsem se poprvé podívala na tu šestiminutovou sekvenci, konečně jsem pochopila, o čem přesně mluvili. Nic podobného jsem nikdy v životě neviděla,“ říká oscarová herečka Gwyneth Paltrow, která byla pro Avneta i Lawa první kandidátkou na roli reportérky Polly Perkins. „Aniž bych četla scénář, ihned jsem tu roli přijala, protože to, co jsem viděla, bylo zkrátka úžasné.“

„Mělo to všechny prvky klasického, skvělého příběhu,“ doplňuje další hvězda filmu, herečka Angelina Jolie, která ztvárnila postavu námořní kapitánky Franky Cook. „Přátelství, věrnost a láska, boj o záchranu přátel a tajemná minulost muže, kterého milujete – všechno to je premisou k vynikajícímu příběhu. Filmem se v podstatě proplétá celý milostný román. Ať už to Kerry a Jon přiznají nebo ne, jsou oba velcí romantici.“

Šestiminutová ukázka se stala výchozím bodem celého snímku. Conran si svým krátkým dílem získal pozornost všech lidí, kteří jej zhlédli. Sám se s ním ale příliš nechlubil – byl to jeho bratr Kevin, který začal lidem úryvek předvádět. „Nechtěl jsem to lidem ukazovat,“ říká Kerry. „Neměl to být šestiminutový, ale celovečerní film – a měl jsem z něj jen šest minut. Bohužel jsem na nich pracoval čtyři roky, takže jsem si říkal, že bych možná nějakou pomoc potřeboval, protože to vypadalo na hodně dlouhou a náročnou práci.“

V listopadu 1999 pozval Kevin, který je autorem několika ilustrací a maleb pro Kerryho film, bývalou spolužačku své ženy Marshu Oglesby na oběd a krátký film. Kerry věděl, že potřebuje znát názor někoho „zvenku“ a producentka Oglesby jevila o zhlédnutí šestiminutové animace, o které toho už tolik slyšela, velký zájem. Když se pak na snímek poprvé podívala, byla téměř oněmělá úžasem. Na druhý den se o animaci podělila se svým produkčním partnerem Avnetem, kterému však odmítla cokoliv říct předem a trvala na tom, aby se na snímek podíval sám.

„Byla to úžasná kompozice záběrů, vynikající použití světla, framing…“ vzpomíná Avnet na své dojmy při prvním shlédnutí Conranovy šestiminutové ukázky. „Mělo to nádech filmu noir, opravdu mě to oslovilo z hlediska uměleckého zpracování. Začal jsem věřit tomu, že by Kerry byl schopen vytvořit celovečerní film. Všechno to udělal na obyčejném počítači ve své garáži, což mi připadalo úžasné.“

Avnet chtěl stejně jako Oglesby vidět ukázku znovu. Byl stále ohromen. „Je tam několik záběrů na nohy těch robotů, které mi připadají fantastické. Úplně cítíte, jak jsou mohutní a těžcí. Je to tak skutečné, až z toho skoro mrazí v zádech.“

Zkušený režisér a producent Avnet věděl, že se Conranovy představy lišily od všeho, s čím se v minulosti setkal. Psal se rok 1999 a Avnet – producent trikových filmů jako Král džungle (George of the Jungle, 1997) nebo Inspektor Gadget (Inspector Gadget, 1999) – si byl vědom toho, že počítačová grafika se stává podstatnou součástí filmového řemesla. Avšak do filmu, vytvořeného výhradně s její pomocí, se zatím nikdo nepustil. Conranova touha spojit počítačovou grafiku s herci, nasnímanými před modrým pozadím, do divoké filmové jízdy byla velice ambiciózní.

„Tohle je Kerryho film,“ říká Avnet. „Jsem jeho největší fanoušek a jeho patron. Jedna z věcí, která se mi hodně líbila, když jsem ho poprvé viděl, bylo jeho nezměrné nadšení. Chystal se zrealizovat celovečerní film pomocí stejného počítače, jako mají doma miliony lidí. A to se mu nakonec povedlo.“

Conranův dávný sen vytvořit celovečerní film se spojil s Avnetovými zkušenostmi v oblasti hraných filmů. Přestože byl s výsledky svého dosavadního čtyřletého úsilí spokojen, věděl, že tímto tempem „svět zítřka“ asi nikdy nepřijde. Avnet jeho tvůrčí úsilí považoval za průlom ve filmovém řemeslu a proto jej oslovil s nabídkou, jaká se neodmítá: navrhl, že mu s filmem pomůže. Byl ochoten obětovat své peníze, čas, zkušenosti a vliv, aby Conranovi poskytnul příležitost jeho sen uskutečnit. Kerry musel na oplátku rozvinout hotových šest minut do celovečerního filmu, který byl Avnet připraven produkovat.

V té době ještě nikdo netušil, že realizace Conranovy vize bude vyžadovat skoro dva tisíce digitálně vytvořených záběrů a šest let práce – v minulosti totiž podobný film zatím nikdo nenatočil.

Sólové filmařské úsilí Kerryho Conrana postupně vyústilo ve velkolepý projekt, na kterém se podílelo téměř 100 technických pracovníků. Pro Conrana a jeho rozrůstající se filmový tým bylo brzy postaveno studio v průmyslovém parku kalifornského města Van Nuys.

„Sestavit tým a vybudovat studio trvalo docela dlouho,“ říká Avnet. „Pozvolna se rozrůstalo, pak bylo větší, ještě větší, hodně velké… ale pořád to nestačilo! Byla to hodně komplikovaná záležitost, daleko více, než si kdokoliv z nás představoval. Ale pokud pracujete na projektu, který vyžaduje dosud nikdy nerealizované produkční postupy, musíte s něčím takovým počítat.“

Kerry Conran uvádí jako prapůvodní zdroj inspirace knihu The Book of Marvels ze svého dětství, ve které se mezi ostatními ilustracemi nacházel také obrázek Empire State Building se záchytným zařízením pro vzducholodě. Tento poměrně neznámý fakt jej uhodil do očí také v původní verzi filmu King Kong: „Než připevnili na střechu budovy antény, měli tam dok pro vzducholodě,“ říká Conran. „Je to dobře vidět v originálním King Kongovi z roku 1933. Když se díváte pozorně, všimnete si, že se jej v jednom okamžiku King Kong drží.“

Conran říká, že se zaměřil na tento zajímavý detail a začal kolem něj opatrně vytvářet celý svět. Z kombinace filmu noir, starých fantastických příběhů, komiksů a klasické animace – což byly žánry, se kterými vyrůstal – pomalu začaly vznikat postavy, scény a dějové linie.

„S grafickou skladbou jsem začal experimentovat velmi minimalistickým způsobem,“ vysvětluje Conran. Podotýká, že jeho ambice povzbuzoval zejména jednoduchý styl čar, stínování a framingu u starších kreslených příběhů. Zjistil, že jednodušší geometrické obrázky může vytvářet bez většího úsilí. „Někde tady to celé začalo,“ pokračuje Conran. „Měl jsem ambice a toužil jsem být tvůrčí. V podstatě jsem to dělal z nutnosti. Na některé věci však můj počítač zkrátka nestačil. Vzhled výsledku byl kombinací filmových stylů, které jsem měl rád, ale byl do určité míry ovlivněn technickými limity mého počítačového vybavení.“

Příběh se odehrává ve 30. letech 20. století, v době technických zázraků, kdy se stanou stroje klíčovým prostředkem k úplnému zničení planety. Svět zítřka začíná temnou scénou s obrovskými mechanickými monstry a létajícími roboty, kteří postupně připravují zemi o všechny důležité nerostné a energetické zdroje. Kromě toho se také začínají jeden po druhém záhadně ztrácet přední světoví vědci. Když se reportérka Polly Perkins (Gwyneth Paltrow) rozhodne přijít této záhadě na kloub, brzy zjistí, že hlavním podezřelým je samotářský německý vědec Dr. Totenkopf. Proto se dá dohromady se svou dávnou láskou, pilotem Joem „Sky Captainem“ Sullivanem (Jude Law), aby se společnými silami pokusili šíleného génia nalézt ještě předtím, než uvede do chodu svůj pekelný stroj.

„Náš padouch Totenkopf se na začátku 20. století sešel se skupinou vědců, přesvědčený, že se bez patřičného zásahu lidstvo brzy samo zničí,“ říká Avnet. „Snil o způsobu, jakým by tomu mohl zabránit, a výsledkem jeho úvah byl nápad vytvořit ‚Svět zítřka‘. V očích mnoha lidí jistě působí jako zločinec, ale jeho skutky se dají vnímat také jako pokus o záchranu lidského rodu.“

V roce 2002 vzal Kerry scénář a šestiminutovou ukázku z filmu a během následujících šesti měsíců sestavil oscarové herecké obsazení s hvězdami jako Jude Law, Gwyneth Paltrow, Angelina Jolie, Giovanni Ribisi nebo Bai Ling.

„Kerry si nikdy nepředstavoval tak velký film s natolik hvězdným hereckým obsazením,“ říká Avnet. „Cítil jsem, že by je mohl příběh zaujmout. Snažili jsme se k projektu přilákat herce, o kterých jsme věděli, že se jim dobře dařilo při společném hraní. Když jsem Gwyneth pouštěl šestiminutovou ukázku, Jude Law byl při tom – a když jsem je viděl takhle spolu, říkal jsem si, že když jim to spolu tak slušelo ve filmu Talentovaný pan Ripley (The Talented Mr. Ripley, 1999), bude jim to tentokrát slušet ještě víc.“

Ve filmu se představí také Angelina Jolie v roli odvážné velitelky obojživelné eskadry Frankie Cook. "Je skvělá. Ráda bych někoho takového znala," říká Jolie o své filmové postavě. "Je kapitánkou, která prožila spoustu zvláštních dobrodružství, přičemž v průběhu jednoho z nich přišla o oko. Sky Captaina zná z doby před několika lety a není příliš jasné, co přesně se mezi nimi stalo. Panují dohady, zda byli šíleně zamilovaní nebo bojovali na život a na smrt. Jistě víme jediné – že už se v minulosti setkali."

Jolie se zalíbilo natáčení v prázdném studiu, které jí tentokrát paradoxně pomohlo lépe se vžít do své role. "V případě Světa zítřka se hraní před modrým plátnem ukázalo být ideální, protože vám to pomáhá navodit pocit vojenské odměřenosti a preciznosti. Kerry měl připraveny spousty referenčních ilustrací, které mi pomáhaly představit si situaci nebo místo, kde jsem se měla nacházet."

„Do dnešního dne tomu stále nevěřím,“ říká Conran. „Jsem nadšený a jsem rozhodně nejšťastnější člověk na světě, že jsem Svět zítřka natočil, ale zároveň je to absurdní, stejně jako všechno ostatní v tomhle filmu. Nemá to logický důvod. Nedokážu si vysvětlit, že někdo na takové riziko přistoupil a rozhodl se tento film podpořit.“