Superman se vrací
Typ:
film
Žánr:
dobrodružný, akční, sci-fi, fantasy
Hodnocení na Kinobox.cz: 64%
Délka:
154 min
Motto:
I když byl vychován jako lidská bytost, nepatří k nim... Na světě není země, kde by neznali Supermana...
Země:
USA/Australie, 2006
Superman se vrací (v anglickém originále Superman Returns) je americký akční film z roku 2006 režiséra Bryana Singera. Snímek vychází z komiksů o Supermanovi, vydávaných vydavatelstvím DC Comics. Zároveň navazuje na první a druhý supermanovský...

Film-vice

FENOMÉN A FILMOVÝ TVŮRCE
„Na světě není země, kde by neznali Supermana,“ říká Bryan Singer, režisér filmu Superman se vrací, který poprvé vzbudil pozornost oceněným filmem Obvyklí podezřelí, po němž režíroval úspěšné trháky X-Men a X-Men 2. „Je možné, že kdybyste štít s písmenem ,S’ vzali do džungle, i tam by ho poznal každý druhý člověk. V tomto směru jde o celosvětového superhrdinu.“ „Všichni vyrostli s nějakou verzí Supermana,“ říká Dan Harris, jenž spolu s Michaelem Doughertym napsal scénář. „Ať už jsme ho znali z komiksů, televizní obrazovky nebo filmového plátna, všichni víme, kdo je Muž z oceli. Tak to prostě je.“ „Spojuje se v něm čest, nezničitelnost i schopnost létat, a tím oslovuje mě i mnoho jiných lidí,“ říká Singer. „Dělat to, co se má, umět zvládnut vše, co člověka potká, a umět se vznést na oblohu... všichni jsme si někdy představovali, jaké by to bylo, být jako on.“ Od svého debutu v komiksovém sešitu roku 1938 Superman zůstal nesmazatelnou postavou světové kultury a univerzálním symbolem lidského ideálu. „Jako první přišel z jiné planety a ztělesňoval spoustu věcí, o nichž jsme my, lidské
bytosti, snili. Tou nejdůležitější z nich byla schopnost létat," říká výkonný producent Chris Lee. „Je tu však i jeho mimořádná síla, jeho schopnost všechno prohlédnout a jeho smysl pro dobro. Nedostatek mnohoznačnosti příběhu je velmi lákavý a tak to zůstalo celých 70 let Supermanovy historie.“ Postava se objevovala v novinovém sloupku, který přetrval více než tři desetiletí, a dnes každý měsíc stále baví miliony fanoušků v komiksových sešitech DC Comics distribuovaných v 25 jazycích ve více než 40 zemích. Na filmovém plátně se Muž z oceli poprvé objevil roku 1941 v 17 průlomových animovaných krátkých filmech produkovaných slavným studiem Fleischer a ve dvou akčních seriálech. Od té doby tato postava vystupovala v pěti celovečerních filmech, v nespočetných úspěšných televizních seriálech a 35 titulech na videokazetách a DVD.

Vůbec prvním celovečerním filmem byl roku 1951 Superman and the Mole-Men, v hlavní roli s Georgem Reevesem, který stál na počátku pozdějšího televizního seriálu. Prvním současným celovečerním filmem byl Superman Richarda Donnera uvedený roku 1978, v němž účinkoval nedávno zesnulý Christopher Reeve jako Muž z oceli a filmová legenda Marlon Brando jako jeho otec, Jor-El. Režisér Bryan Singer film poprvé viděl s matkou během víkendové premiéry ve venkovském kině v New Jersey. „Moc se mi líbil,“ vzpomíná. „Postavu úžasným způsobem oživil, přitom v něm byla určitá nostalgie a zároveň byl velmi současný. Snadno se v něm mísily různé éry.“ V dobách rychlých změn – ať už kulturních, průmyslových nebo technologických – se Superman vždy stavěl na stranu pravdy spravedlnosti a veškerého dobra. „Svět roku 1941 byl hodně jiný než svět roku 1978, a ten je se zase hodně liší od toho dnešního," říká Singer. „Myslím, že Supermanovým dědictvím není změna, ale spíše vývoj. Jistě, zápasil s různými zloduchy a jeho kostým se v průběhu let mockrát změnil. I v tomto filmu se potýká s neuvěřitelným množstvím změn, jež se udály během pěti let po jeho odchodu. Jedna věc však zůstává stejná – jeho vrozená vlastnost využívat vlastních schopností k tomu, aby dával příklad a konal dobro pro svět.“ Celým generacím posloužil jako připomínka potenciálu velikosti, který je lidstvu vlastní, a jako mocný zachránce, v něhož všichni mohli věřit. V Donnerově Supermanovi Brandův Jor-El svému synovi posmrtně říká, že ho poslal žít na Zemi mezi lidi, že lidské bytosti jsou schopny velikosti, ale chybí jim světlo, jež by jim ukázalo cestu. Film Bryana Singera Superman se vrací je duchovním nástupcem filmů Superman a Superman II a využívá prvky vystoupení Marlona Branda jako Jor-Ela. „Myslím, že rozhodnutí natočit pokračování Donnerova filmu nám dalo pružnost a odvahu posunout věci dopředu,“ říká scenárista Michael Dougherty. „Měli jsme pocit, že všichni, ať už vědomě nebo nevědomě, původní příběh znají. Všichni do určité míry vědí, kdo Superman je. My se jen snažíme v tom příběhu pokračovat.“

Singer se s touto postavou cítil vždy emocionálně spřízněný a měl přesnou představu o tom, kam chce superhrdinu ve svém filmu zavést. „Se Supermanem máme společné to, že jsme byli oba adoptovaní,“ říká. „Byl jsem jedináček a on taky. Z těchto základních důvodů jsem se s ním vždy cítil skutečně spojený, proto je mým oblíbeným superhrdinou. Proto pro mě bylo tak důležité, abych Supermanův příběh vyprávěl po svém.“ Producent Jon Peters vzpomíná, jak poprvé slyšel příběh, který chtěl Singer vyprávět. „Vzpomínám si, že jsem měl husí kůži a říkal si: ,Páni, tohle bude trhák,’“ říká. „Ten příběh je současný, emocionální, nabitý akčností a je to i milostný příběh. Dotkne se všech rovin, které ve filmu o Supermanovi chceme mít.“ „Bryan je úžasný filmař,“ říká producent Gilbert Adler. „Jeho velký úspěch v minulosti pramení v tom, že je rozený vypravěč. Bryan vypráví strhující příběh, ať už je to u stolku v letadle nebo na filmovém plátně. Bryan je maestro!“ Pro dítě, co nosí pláštěnku a pyžamo se Supermanem, nadšeného sběratele komiksových sešitů i návštěvníka kin, který už dvě desetiletí čeká, kdy bude zase moct uvěřit, že člověk umí létat, přišel znovu Supermanův čas. „Společnost – svět – se za posledních třicet let či od dob filmu Richarda Donnera drasticky změnil,“ říká člen hereckého štábu filmu Superman se vrací Frank Langella. „Myslím, že Supermanův návrat je skvělá věc. Vrací se v době, kdy lidé zase mají potřebu sedět celé hodiny s velkou krabicí popcornu a limonádou a nechat si vyrazit dech.“

PŘÍBĚH A HERCI
Od svého záhadného zmizení ze Země před pěti let Superman cestoval do vzdálených končin vesmíru a hledal svou minulost a stopy své rodiny nebo jiných bytostí jako on. Na místě Kryptonu však našel pouze radioaktivní ruinu, proto se muž, který se narodil jako Kal-El, vrací domů a při přistání havaruje na Kentově farmě v Kansasu.
Podle Singera je Kal-El, kterému Kentovi dali jméno Clark, do velké míry produktem své výchovy. „Lidé se vždy ptají, co je kostým a co převlek,“ říká režisér. „Ve skutečnosti jsou mu vlastní obě identity. V Supermanovi, v tom jak vystupuje, je trochu šoumenství. Určitě je to vidět i v Clarkovi, v tom, jak předstírá nemotornost a nenápadnost. Skutečného Clarka Kenta vychovali na své farmě Martha a Jonathan Kentovi. To jsem nikdy nechtěl opominout. I ve chvílích, kdy vidíme nemotorného Clarka, je Superman v jádru postavou, jež vyrostla na farmě.“ Singer potřeboval herce, který by ztělesňoval všechny vlastnosti Kal-Ela, Clarka Kenta i Supermana, který by zvládl náročné fyzické a emocionální požadavky, jež na něj role klade, a který by byl důstojným nástupcem zesnulého Christophera Reevea. Přesto měl už od začátku v úmyslu obsadit neznámého herce. „Třebaže byl úkol nahradit Christophera Reevea skličují, herec, který měl hrát Supermana, nemohl mít za sebou kariéru filmové hvězdy,“ říká Singer. „Potřeboval jsem někoho, kdo reprezentuje a vypadá jako naše kolektivní vzpomínka na Supermana.“

Richard Donner, který původně Reevea obsadil, se s podobnou výzvou potýkal před třiceti lety. „Každý, kdo bude hrát Supermana,“ říká Donner, musí „vdechnout život synu Jor-Ela. Musí té postavě dodat na skutečnosti a čistotě. Pak ji musí proměnit v superhrdinu. Bylo by zásadní chybou, kdyby za sebou měl nějakou minulost. Myslím, že Bryan stál před stejným hlavolamem. Jakmile si herce spojíte s jinou rolí, přijdete o postavu. Aby muž mohl létat a vy jste tomu mohli věřit, musí to být někdo neznámý, a myslím, že dnes to platí ještě víc.“ Výsledkem měsíců hledání byla páska s neobjeveným hercem, který se zúčastnil konkursu na předchozí film Superman z dílny společnosti Warner Bros. Pictures. Šestadvacetiletý Brandon Routh byl jedním z těch dětí v pyžamu se Supermanem, co „létalo“ v domě svého dětství v Norwalku ve státě Iowa. Už na jeho konkursním pásku si Singer všiml hledaných vlastností, k nimž nepatří jen zvláštní fyzická podoba se Supermanem. „Už když jsem s ním mluvil, pochopil jsem, že vyrostl na Středozápadě a jeho dětství bylo spojeno se všemi klasickými ideály, které Superman ztělesňuje,“ říká Singer. „Pak je tu samozřejmě jeho fyzická podoba. Vypadá, jako by vyšel ze stránky komiksového
sešitu. Okamžitě se stal mou první a jedinou volbou, protože jsem věřil, že zvládne všechny tři role – Kal-Ela, Clarka Kenta i Supermana.“ Routhovi ještě oficiálně neřekli, že roli dostal, a už ho telefonicky zvali na kostýmní zkoušky a na tréninky. Zkušenost se stala skutečností, jakmile se ocitl v Austrálii v exteriérech Kentovy farmy.
„Když jsem vešel do Clarkova pokoje, do pokoje Kal-Ela, byl přesně takový, jak jsem si ho představoval,“ říká Routh. „V prvním záběru jsem jako Clark přecházel hospodářský dvůr a jako on jsem se také tehdy cítil. Hrát tuto roli pro mě byla všeobsahující zkušenost. Je to velká zodpovědnost dostát Bryanově představě a ztělesnit někoho, koho si tolik lidí po celém světě v duchu představovalo.“ Režisérova důvěra dala Routhovi jistotu, že se se svou postavou hluboce ztotožní a zahraje ji po svém. „Bryanovo zaujetí a nadšení pro příběh byly nakažlivé,“ říká Routh. Kostým si před obecenstvem Routh poprvé oblékl při natáčení scény v redakci Daily Planet. „Když jste pouhý člověk, jaký je podle vás nadčlověk?” ptá se. „Jak zahrajete tu vznešenost a dobrotu? Chtěl jsem dostát všemu, co tu bylo přede mnou, ale postavu jsem musel hrát tak, aby jí štáb mohl věřit a mohl být nadšený tím, že se podílí na natáčení.“ Routhova první scéna v roli Supermana všechny přítomné ohromila. „Tenhle herec a člověk má velké srdce,“ říká producent Gilbert Adler. „Proto Brandon všechny oslovil. Má velké srdce. Má velké pochopení pro lidskou povahu a myslím, že právě proto je jeho ztvárnění Supermana tak přesvědčivé. Vždy byl zároveň Clarkem a během okamžiku se z něj stal Superman.“ „Clarka hrál přirozeně, protože on je Clark,“ říká scenárista Dougherty. „Je to chlapík z Iowy, měří 190 cm, je pohledný, ale plachý a někdy nemotorný.“

Na rozdíl od obsazení Supermana netrvalo hledání muže, jenž by hrál ďábelsky nadaného ducha pomsty, nijak dlouho. Singer režíroval Kevina Spaceyho v roli Verbala Kinta ve filmu Obvyklí podezřelí, za niž dostal cenu Akademie (za nejlepší herecký výkon). „Když jsme tu postavu psali, mysleli jsme na Kevina,“ říká Singer. „Už od filmu Obvyklí podezřelí jsme hledali něco, na čem bychom mohli spolupracovat, a na tuto roli se dokonale hodí. Má v sobě přesně tu směsici humoru a cynismu a samozřejmě je to vynikající herec.“ Při obsazování Spaceyho bylo nejnáročnějším úkolem najít volno v jeho nabitém programu na londýnském jevišti. „Hraje v londýnském divadle Old Vic, proto jsme byli v Austrálii jen omezenou dobu,“ říká Singer. „Měli jsme asi šest týdnů a během nich jsme natočili vše potřebné, aby včas stihl svůj další projekt v Londýně.“ „Natáčení bylo fantastické a velmi zábavné,“ říká Spacey. „Pro Bryana i pro mě bylo natáčení tohoto filmu báječnou zkušeností a natáčení Obvyklých podezřelých zkušeností mimořádnou. V mnoha ohledech jako by od té doby neuplynul ani den a bylo poučné vidět, jaké pokroky Bryan za posledních deset let udělal jako filmař.“ Dvojnásobný držitel Oscara (své druhé ocenění za nejlepší herecký výkon dostal za roli Lestera Burnhama v oscarovém filmu Americká krása) svého Lexe popisuje jako „mnohem temnějšího, víc zahořklého a pomstychtivého, ale přesto se smyslem pro komičnost. Je to v podstatě kapitalista. Má veliké, ohromně náročné zákeřné plány. Ale nakonec je to vlastně prosté. Chce si prostě urvat svoje.“ Lex strávil posledních pět let ve vězení, je však propuštěn, když se Superman nedostaví k řízení o jeho podmínečném propuštění. Po odchodu z vězení si zařídil život s dědičkou Gertrudou Vanderworthovou (hraje ji Noel Neillová, žena, jež původně ztvárnila Lois Laneovou v prvních dvou filmových seriálech ze 40. let a v 50. letech si roli zopakovala v televizním seriálu s Georgem Reevesem, v němž nahradila Phillis Coatesovou). Gertrude, po níž pojmenuje svou moderní jachtu, z Lexe brzy učiní bohatého vdovce. „Lex prošel mnoha změnami a má pocit, že byl podveden, proto se chce pomstít,“ popisuje Spacey. „Nějakou dobu byl pryč stejně jako Superman a pro případ, že se zase setkají, má pozoruhodný plán, který samozřejmě souvisí s realitami. Postava Lexe Luthora se vždy zajímala o majetek.“

Když Kal-El havaruje při přistání v Kansasu, zjistí, že v jeho světě se mnoho věcí změnilo. Hodně se toho událo, o čemž svědčí titulek novin Daily Planet, „Proč svět nepotřebuje Supermana,“ který nenapsal nikdo jiný než Lois Laneová. „Nic na Supermana nezapůsobí silněji a ničivěji než to, že mu žena, kterou miluje, říká, že už pro tento svět nic neznamená, a že to, co považoval za svůj osud, už působí nepatřičně,“ říká Harris. „Lois napsala, že lidé musí jít dál, učit se sami a nespoléhat na zachránce. Svým způsobem se tak snažila překonat svůj vztah s ním.“
„Svět na svého zachránce zapomněl,“ říká Chris Lee. „Když se vrátí z cesty, čeká ho dilema, jak najít své místo na světě – teď, když byl tak dlouho pryč a Lois veřejně prohlásila, že už ho svět nepotřebuje. Jako obvykle poskytnou nejlepší radu matky.“ Matku Marthu Kentovou, Clarkovu adoptivní matku, hraje filmová legenda Eva Marie Saint
(Na sever severozápadní linkou, V přístavu). Martha je přešťastná z návratu syna, ale jasně vidí, že jeho osud leží jinde. „Celé dětství mu rodiče říkali, že se silou, kterou má, musí konat dobro,“ říká Eva Marie Saint. „On však po návratu ztrácí odvahu a potřebuje, aby ho znovu motivovala a dodala mu sebedůvěry, aby znovu mohl být Supermanem.“ Eva Marie Saint, držitelka Oscara za výkon ve filmu V přístavu, kde sekundovala Marlonu Brandovi – filmovému Supermanovu otci, Jor-Elovi – svou rolí uchvátila vnuky. „Byla jsem moc šťastná, že ten film můžu točit, protože je báječné pořád pracovat,“ říká. „Ale když to zjistili moji tři vnuci, jejich první reakce byla stejná: ,Paráda.’ Řekli to i všem svým kamarádům. A to je dobré pro byznys, že?“ Saint je Singerovi vděčná za to, že ji emocionálně a fyzicky provedl náročnou scénou, ve které matka Kentová objeví hořící vrak vesmírné lodi svého adoptovaného syna. „Ta natáčecí noc byla dlouhá,“ vzpomíná Eva Marie Saint, „ale Bryan měl trpělivost a dobré instinkty a hercům dovolil, aby zkoumali a zkoušeli různé věci. Myslím, že láska mezi matkou a jejím jediným dítětem je skutečně vidět. Připadalo mi přirozené být milující matkou Brandona Routhe, což je milý mladík a nadaný herec.“ Pak Eva Marie Saint dodává: „Mým oblíbeným snem je sen o létání a tajně jsem doufala, že
bych mohla létat jako Superman. Je to však pořád jen sen.“ Jako obrýlený Kent si Clark cestou do města Metropolis brzy nerad uvědomí, že jediný, kdo si skutečně všiml, že odešel, je jeho starý přítel, nezkušený fotograf Jimmy Olsen. „Jimmy si celou tu dobu myslí, že Clark vyrazil stopem na cestu kolem světa,“ říká Sam Huntington, který nezkušeného fotografa hraje. „Proto s Clarkem mluví o místech, kde podle něj byl, a Clark ani jedno z nich nezná.“
Jimmy je také první, kdo starému kamarádovi sdělí zničující novinu. Lois, jeho životní láska a jediné spojení s lidmi, které nanejvýš potřebuje, je zasnoubená a má syna Jasona, kterého hraje nováček Tristan Leabu. „To je větší překážka než Kryptonit,“ říká Singer, „a člověk se s ní hůř vyrovnává, a právě v tom je emocionální jádro filmu.“ Routh dodává: „Znovu je naprostý outsider poté, co se vrátil na jediné místo, kde si myslel, že outsider nebude.“

Aby Singer ztvárnil postavu, jež je obecně známá stejně jako samotný Superman, potřeboval mladou herečku, která by měla Loisinu inteligenci a zároveň by vyjádřila vývoj a zatvrzelost, jimiž postava prošla během let čekání na Supermana. Odpověď Singerovi poskytl starý přítel a spolupracovník Kevin Spacey. Roku 2004 Spacey režíroval
film o zpěvákovi z 50. let, Bobbym Darinovi, ve kterém spolu s ním hrála Kate Bosworth v roli Sandry Dee. „Měl jsem štěstí, že jsem viděl první záběry Kevinova filmu Beyond the Sea a že mě dostalo to, jak Kate ztvárnila Sandru Dee,“ vzpomíná Singer. „Kevin mi řekl, že se s ní úžasně spolupracovalo, proto jsem ji nechal přijít na čtenou zkoušku s Brandonem. Hned bylo jasné, že se mezi nimi vytvořilo emocionální pouto, a všichni jsme si mysleli, že jako Lois Laneová bude báječná.“ „Byla jsem poctěna, že tento film můžu točit,“ říká Kate Bosworth, která mezinárodní diváky poprvé zaujala jako odvážná surfařka ve filmu Osudové léto. „Cítila jsem ohromnou odpovědnost a veliký tlak, protože všichni na světě tyto postavy znají a mají moc rádi. V tomto filmu se posunuly dál a musíte vidět jejich vnitřní život, proto mě v něm bavilo hrát. Myslím, že fanoušci budou rádi, že se Lois a
Superman na filmovém plátně znovu setkají.“ Jakmile se Superman vrátí, zjišťuje, že Lois je v ohrožení – ze zadní části proudového letadla, na jehož palubě je Lois, odpalují raketoplán. „Spatří se, když svět poprvé vidí, že se Superman vrátil,“ říká Routh. Po úchvatné záchranné akci, při níž prostorem létají stovky tun hořícího kovu a letadlo málem havaruje na baseballovém stadionu, se Lois a Superman spatří poprvé po pěti letech. „Superman
přistane s letadlem,“ popisuje scénu Routh, „vstoupí do dveří, aby se ujistil, že jsou všichni v pořádku, a očima vyhledá Lois. Je to velmi působivý okamžik. Velmi krátký. Moc si toho neřeknou. Beze slov navážou vztah. Lois se od něj neodvrátí, takže i když napsala ten článek, on ví, že má naději.“ Naváže i vztah s Loisiným malým synem, který svět se Supermanem nikdy nezažil. Člověkem, který se netají radostí z návratu Supermana, je vydavatel Daily Planet Perry White, kterého hraje zasloužilý herec Frank Langella (Drákula). „Je jedno, jestli je vám 70, když do vašeho života vstoupí hrdina, běhá vám mráz po zádech,“ říká Langella. „Pro každého je vzrušující, když mu do
života vstoupí tato epická, ikonická postava. Je úžasné, že máme takové hrdiny.“

Z praktičtějšího hlediska jde „Perrymu Whiteovi o jeho noviny a jejich náklad, proto je moc rád, že se Superman vrátil, znamená to totiž, že jeho noviny budou zase přinášet exkluzivní články, a proto se budou prodávat,“ dodává Langella. „Opravdu je moc rád.“ Sam Huntington, který ve filmu hraje Jimmyho Olsena, je celoživotní Supermanův fanoušek a další vzrušení mu přinesla možnost hrát scénu spolu s Jackem Larsonem, který hrál Jimmyho Olsena v televizním seriálu z 50. let. „Jack je pro mě vzor a bylo mi ctí nejen to, že jsem hrál s ním, ale i to, že šlo o postavu, kterou vytvořil,“ říká Huntington. „Vypráví také ty nejlepší historky o tom, jak jeho život ovlivnilo ztvárnění tak slavné role. Celá tato zkušenost pro mě jako herce a fanouška Supermana znamenala splněný sen.“ Kromě známějších postav film Superman se vrací představuje dvě nové osoby ze světa superhrdinů: milenku Lexe Luthora Kitty Kowalskou, kterou hraje Parker Posey, a Richarda Whitea, synovce Perryho Whitea a Loisina snoubence, kterého hraje James Marsden. Kitty Kowalská, která sama není „zloduch,“ se s několika takovými zapletla a když se stane klíčovou hráčkou ve spiknutí, jež má zničit Supermana, dostane víc, než kolik si domluvila. „Kitty miluje životní styl, který jí Lex může nabídnout,“ říká Posey, uznávaná hvězda z filmů jako Personal Velocity, Nejlepší show a The House of Yes. „Má také moc ráda humor a dokonce i Lexovu nevypočitatelnost," pokračuje Posey. „Ale všechno je nakonec vážnější a opravdovější, než si kdy Kitty uměla představit, a nakonec její život závisí na zděděném psíkovi.“ „Parker dává Kitty, která je duchovně spřízněná se slečnou Tessmacherovou z prvního i druhého filmu, neuvěřitelnou dimenzi,“ říká Singer. „Stejně jako Tessmacherová je Kitty v podání Parker legrační i troufalá a pro Lexe znamená velkou výhru, má však i nějaké svědomí, které je Lexovi cizí.“ Richard White, pomocný redaktor z Daily Planet, je zasnoubený s Lois a její synek Jason mu říká „tati“. „Richard White je v Supermanově vesmíru nová postava,“ říká Marsden, který hrál superhrdinu Cyclopse v Singerově filmu X-Men a roli si zopakoval v letošním filmu X-Men: Poslední vzdor. „Bylo zajímavé pracovat s Bryanem na zcela jiném typu postavy. Bylo parádní ztvárnit chlapíka, který mohl, ale nemusel stát mezi Lois a Supermanem.“ „Richard není špatný chlap – je skvělý – ale je pro Lois ten pravý?“ ptá se Routh, a pak s úsměvem odpoví: „Ne, protože tím pravým je Superman.“

Zatímco se Superman snaží najít cestu zpátky k Lois, „druhou částí jeho cesty,“ dodává Routh, „je to, že se učí přijmout svou odpovědnost, svůj osud být největším ochráncem Země.“ Na svých vzrušujících a osvěžujících cestách kolem zeměkoule překazí zlo, kdekoli je to zapotřebí. Svět se raduje z návratu superhrdiny, na něhož mnozí zapomněli. Jeho největší zkouška má však podobu posledního a nanejvýš ďábelského spiknutí Lexe Luthora nejen proti Supermanovi, ale i proti celému lidstvu, při níž Superman prověří svou víru v lidskost i svou schopnost překonat každou překážku, kterou mu do cesty postaví jeho nepřátelé.

AUSTRÁLIE A METROPOLIS:
O PRODUKCI

Hlavní natáčení začalo nedaleko australského Breeza, na venkovské zemědělské půdě přetvořené do pracovního natáčecího prostoru. Přes devět a půl kilometru dlouhá silnice postavená produkční společností umožnila přístup k „základnímu táboru“, který tvořily přívěsy herců a filmových tvůrců, zásobovací a restaurační stany a přívěsy pro každé oddělení, které se na filmu podílelo, včetně kadeřníků a maskérů, kostymérů, zvláštních a vizuálních efektů. Základní tábor byl dokonce vybaven přívěsem s počítačovou technikou, který uprostřed australské buše poskytoval
bezdrátové připojení k síti Internet. Všechny cesty na pozemcích vedly ke Kentově farmě, kde vedoucí výpravy Guy Hendrix Dyas znovu vytvořil ikonický kansaský domov Clarka Kenta a jeho rodičů. Počínaje poštovní schránkou a konče houpacím křeslem na přední verandě skromné usedlosti, Dyas a jeho týmy návrhářů, výtvarníků,
řemeslníků a stavebních čet postavili do posledního detailu propracovaný domov ze Supermanova dětství. Vrcholem designu a funkčnosti farmy byla devítimetrová stodola natřená klasickou sytě červenou barvou a pět akrů dvoumetrového obilí. Štáb filmu Superman se vrací se tři týdny stěhoval do Nového jižního Walesu, aby natočil úchvatnou Kentovu farmu postavenou nedaleko městečka Tamworth. Obnovení Supermanova domova bylo
zkrátka úžasné (byly postaveny nové silnice a kilometry telegrafních sloupů a obilí vyrostlo ze semen). Tři týdny produkce dojížděla na staveniště u města Tamworth, kde si rezervovala většinu hotelových pokojů, restaurací a hospod. Filmoví tvůrci i herci Brandon Routh, Eva Marie Saint, James Karen (který hrál Bena Hubbarda, jenž se dvoří Marthě Kentové) a Stephan Bender (který hraje malého Clarka v sérii záběrů do minulosti) se tak mohli ponořit do středoamerické scenérie, jako stvořené malířem Normanem Rockwellem, a prožít v ní vše, neúprosné letní horko i jedny z nejkrásnějších západů slunce, jaké kdy viděli.

„Pěstování obilí u Tamworth bylo ohromně obtížné,“ říká Dyas. „Tato oblast Austrálie trpí už řadu let suchem. Museli jsme vlastně vytvořit zavlažovací systém, abychom obilí na Kentově farmě udrželi při životě do konce natáčení. Byl to neuvěřitelný úspěch a když jsme se sbalili a odjeli, naše obilí nakrmilo spoustu místních hospodářských zvířat. Bylo velmi náročné postavit tolik věcí uprostřed ničeho, ale myslím, že se nám s Bryanem podařilo dosáhnout toho, co jsme si pro farmu Marthy Kentové představovali, a že jsme díky tomu mohli zachytit nádherné okamžiky.“ Dále dodává: „Když jsme s Bryanem mluvili o výpravě filmu, od prvního dne do konce natáčení jsme vždy odkazovali na Supermanův existující svět, ať už v komiksech, televizních seriálech nebo starších filmech. Bryan si to bral velmi k srdci, takže při navrhování prostředí jsem bral velký ohled na minulé podoby Supermana. Naším cílem bylo Supermanův svět aktualizovat, ne ho vymýšlet znovu. Kentova farma byla jednou z kulis, které jsem pro tento film musel navrhnout, a bylo to báječné východisko, protože jsem mohl zachovat vysokou míru klasicismu a romantismu hned od začátku.“ “Není pochyb o tom, že výprava filmu v sobě má něco romantického, stejně jako samotný příběh,“ říká Singer. „Myslím, že jsme úspěšně spojili některé z ikonických návrhů Johna Barryho z Donnerova filmu z roku 1978 a výpravu romance ze 40. let, ať už pomocí barevné palety či vizuálních kompozic nebo secesních fasád a zářících mrakodrapů města Metropolis. Rozhodně to není historický film. Je to směsice starého a nového, která vyvolává pocit bezčasí. Takto jsme přistupovali ke všem prvkům filmové výpravy.“ Po dokončení sekvencí na Kentově farmě se produkce vrátila do studií Fox v Austrálii, jež se stala základnou pro operace v Sydney. Produkce obsadila všech sedm zvukových studií a dodržovala celodenní konstrukční plán. „Jakmile skončilo natáčení v jedněch kulisách, hned jsme přešli do jiné místnosti k další stavbě.“

V jednu chvíli byla situace tak vypjatá, že byl Dyas nucen proměnit jedno ze svých konstrukčních skladišť ve studio, v němž byly uloženy interiéry šedesátimetrové jachty The Gertrude. „Když k tomu přidáte všechna výkyvná uložení letadla a jachty, nádrže s vodou a prvky pro natáčení před zeleným plátnem, nakonec jsme vytvořili skoro 80 kulis,“ říká producent Gilbert Adler. „Přestože to bylo náročné, jiné filmy se ve studiích netočily, proto jsme studia mohli obsadit a vytvořit si z nich vlastní prostor. Mohli jsme proto pružně a tvůrčím způsobem plánovat a stavět, což bylo důležité pro to, aby všechny kulisy skvěle vypadaly a fungovaly.“ Singer věděl, že kromě Kentovy farmy na světě existují i jiná místa, která chce a potřebuje zahrnout do svého příběhu o návratu, zejména interiér, exteriér a střecha budovy Daily Planet i fanoušky oblíbená Pevnost samoty. „Pevnost samoty je dobrým příkladem toho, jak jsme využili základní návrh Johna Barryho vytvořený v Donnerově filmu Superman,“ říká Singer, „a díky pokrokům v technologii vizuálních efektů jsme ho dokázali rozvinout.“ Dyas se inspiroval kulisami z roku 1978 vytvořenými Johnem Barrym a pro Supermana postavil „krystalovou loď“, která byla široká 45 metrů, hluboká 41 metrů a asi tři patra vysoká. „Kulisa záměrně připomínala krystal, který nesl Supermana na Zemi v prvním filmu Richarda Donnera,“ říká Dyas. „Byl však neuvěřitelně zmodernizovaný a připomíná vědecké pokusy, které mnozí z nás dělali jako děti, když jsme nechávali rozzářit krystaly. Superman pro stavbu lodi využívá vlastní ,krystalovou technologii’ a myslím, že výsledný vzhled je jedinečný a elegantní – loď zevnitř září a je nadpozemsky krásná. Podobné principy jsme využili při návrhu Supermanovy Pevnosti samoty a pomocí nových technologií jsme dokázali myšlenku krystalu posunout ještě dál. Místo pohledu na Pevnost samoty z jedné strany jako u kulisy z roku 1978 jsme dokázali vytvořit pohled ze všech 360 stupňů, který Bryanovi umožnil kroužit kamerou kolem této úžasné stavby připomínající ohromnou katedrálu. Bylo to zkrátka velkolepé.“ Dyas vytvořil jedinečný návrh pro budovu Daily Planet na základě teorie, že podobně jako mnohé klasické secesní budovy v New Yorku, se i budova Daily Planet během let renovovala, aby udržela krok s nejnovějšími technologiemi získávání informací a vydávání novin. „Myslím, že Guy odvedl vynikající práci tím, jak smísil secesní fasádu exteriéru a halu v interiéru s nejnovějšími plazmovými televizory a plochými počítačovými monitory v jednom prostoru,“ komentuje to Singer. „Staré a nové se znovu kombinuje, aby vytvořilo atmosféru bezčasí… jako Superman.“ Kulisy Daily Planet se navrhovaly půl roku, čtyři měsíce se stavěly a měsíc pořádně osvětlovaly. „Měli jsme tam asi 3 000 světel a 30 kilometrů kabelů,“ vzpomíná Adler. „Bryanovi se líbí vrstvení detailů, proto jsem u Daily Planet mohl popustit uzdu své fantazii,“ říká Dyas.

„Na začátku předprodukce jsme udělali menší průzkum a navštívili původní budovu Daily News v New Yorku, kterou roku 1929 navrhl Raymond Hood. Toto podivuhodné období americké secesní architektury ve stylu Art Deco ohromně ovlivnilo moje návrhy, zejména interiér kanceláře šéfredaktora Daily Planet. I když jsme chtěli film v současném stylu, inspirovaly mě geometrické tvary, sklo a výrazné barvy 30. let.“ Tyto vlivy jsou patrné i na klasicky zdobném exteriéru budovy Daily Planet a jejím hemžícím se nádvoří. Dyas dodává: „Chtěli jsme zachovat ikonickou otáčející se zeměkouli na vrcholku budovy i střechy vysoko nad městem Metropolis. Vznikly tak báječné kulisy pro jednu z romantických scén.“ Nádvoří, které Dyas pro film vytvořil, bylo tak rozlehlé, že se nevešlo do žádných studií Fox, proto se filmaři nezvykle rozhodli postavit kulisy venku a využili přitom silnici mezi dvěma existujícími zvukovými studii. „Věřte nebo ne, stavba venku šla opravdu dobře,“ říká Dyas. „Počasí bylo fantastické a okolní silnice jsme dokázali zaplnit žlutými taxíky, autobusy a jinými dopravními prostředky. Okolní oblast jsme také přetvořili v Central Park a přidali stanici metra. Byly to jedny z nejnáročnějších kulis, jaké jsme postavili, ale nakonec byly nádherné.“ Kromě jachty Vanderworth Dyas pro film Superman se vrací vytvořil ještě dvoje zcela jedinečné kulisy. Navrhl složitý model vlaku, který měl vzniknout ve sklepě sídla Vanderworthové, a ohromné kulisy ostrova, kterým se jednoduše říkalo Krypton. „Myslím, že Nový Krypton se dá popsat jedině jako něco mezi pouští v Arizoně a šelfem na Antarktidě,“ říká Dyas. „Na jeho design jsme použili tvary a formace krystalků, které jsou součástí mytologie Supermanova světa. Připomíná Supermanovu Pevnost samoty, ale je méně průzračný a barevný.“ „Vlakové kulisy byly naproti tomu postaveny jako miniaturní hřiště a můj štáb se báječně bavil při sestavování stovek modelů pro hyper-realistická města a krajiny,“ říká Dyas. „Pokud jde o detaily, byli jsme mimořádní puntičkáři, protože když Lex vlak zničí svým experimentem s krystaly, je to metafora destrukce, kterou chce dosáhnout v lidském měřítku. Naše vlakové kulisy byly ve srovnání s běžnými normami již tak obrovské, ale protože měly vypadat ještě větší, postavili jsme kolem nich pomocí umělé perspektivy a jiných konstrukčních triků sklepní kulisy. Betonové sklepní sloupy jsme například u přední části kulis postavili dále od sebe a směrem dozadu si byly čím dál blíž. Použili jsme také tři různá měřítka miniaturních vlaků, přičemž ty největší byly v popředí kamery a ty nejmenší v pozadí,“ vysvětluje Dyas. „Potřebovali jsme celé stovky modelářských sad, aby velké vlakové kulisy vypadaly realisticky a neobešli bychom se bez velkorysé pomoci německé společnosti Märklin. Jejich
vlaky a modelářské sady jsou prostě úžasné a během těch několika měsíců nám posílali bezpočet krabic plných pokladů.“ Řada miniatur vlakových kulis obsahovala tak různorodé prostředí jako arizonskou poušť plnou kaktusů, zářivé obrysy města Metropolis a zasněžené vrcholky švýcarských Alp. Stejná směsice klasických a moderních prvků se objevila i v návrzích filmových kostýmů. Od počátku všichni mysleli především na kostým samotného Supermana. Singer chtěl, aby byl jeho oděv odrazem ikonické image, která v kultuře žije už celá léta, ale zároveň měl postavě dát něco ze současnosti. „Pamatuju si první den, kdy přišel Brandon,“ říká návrhářka kostýmů Louise Mingenbachová, která šatník superhrdinů zná, protože navrhovala kostýmy pro oba Singerovy filmy X-Men.

„Pamatuju si, že říkal, že je pro něj pravdu důležité, aby mu byl kostým pohodlný a nijak ho nerušil. Nechtěla jsem
být necitlivá, ale jen jsem se zasmála a řekla: ,Zlato, nikdy se nebudeš cítit tak nepohodlně jako v tomhle kostýmu. Není snadné být superhrdinou, ten si pohodlí rozhodně neužije.’ „Vlastně to bylo docela roztomilé,“ říká Mingenbachová, „protože Brandon v tu chvíli vážně nevěděl, do čeho jde.“ Následujících pár měsíců měl prožít v obarvené modré, přiléhavé tkanině nazývané Milliskin, pod kterou nosil vyrýsovaný „svalový oblek“. „Látka Milliskin byla tak přiléhavá, že stlačila přirozené Brandonovo svalstvo, které se tolik snažil vypracovat, takže jsme museli vytvořit svalový oblek, který by jeho tělu vrátil přirozený tvar a obrysy,“ říká Mingenbachová. Slavný štít s písmenem „S“ je vyrobený z tvarovaného latexového reliéfu, který poté popsal laser tisícem maličkých „S“. Lemování pláštěnky bylo vyrobeno z vlny a zvlášť vytvarováno ve Francii. Střídavě se na něm opakuje barevné stínovaní, což středu pláštěnky dává onu zářivou červenou barvu. Vnější stranu pláštěnky „pogumovali, aby získala na textuře a na váze,“ říká Mingenbachová. „Takže už chápete, proč nemohlo být nic pohodlného na dvou přiléhavých kostýmech, kterou přikrývala pláštěnka vážící čtyři a půl kila.“ Aby se Routh do kostýmu Supermana vešel, musel projít intenzivním fyzickým tréninkem, který začal prakticky dřív, než se dozvěděl, že roli dostal. V Los Angeles Routh trénoval s Gudnim Gunnarssonem. „Těch pár měsíců tréninku v L. A. mě vlastně dostalo do formy,“ říká Routh. „Trénoval jsem svoje tělo, aby později sneslo větší zátěž v Austrálii.“ V Sydney začal Routh pracovat s australským trenérem Michaelem Ryanem, který herce vystavil až nadlidské zátěži. „Cvičení byla od začátku těžká a už taková zůstala,“ vzpomíná si Routh. „Často jsem se cítil spíš jako atlet než herec,“ říká. „Visel jsem patnáct metrů ve vzduchu nebo zadržoval dech čtyři a půl metru pod vodou ve velmi těsném kostýmu, což ohromně zatěžovalo každičkou část mého těla, zvlášť když jsme ty scény točili celé dlouhé dny v řadě za sebou. Zní to sice bláznivě, ale přizpůsobil jsem se a moje tělo si na to zvyklo.“ Průměrný den zahrnoval hodinu posilování, ne-li více, běh a potom zkoušky kostýmu, účesu, makeupu a kamerové zkoušky. „Hodně jsem se naučil, hodně věcí jsem dosáhl a díky odbornému přístupu všech kolem mě jsem získal neuvěřitelně velkou sebedůvěru.“

FYZIKA LÉTÁNÍ A KAMERA GENESIS
Od 70. let, kdy Richard Donner natočil film Superman, dosáhla technika úrovně, o níž tehdejší filmoví tvůrci jen snili. Díky velkým pokrokům v technologii kamer a vizuálních efektů Bryan Singer věří, že „znovu uvěříme, že člověk může opravdu létat.“ Singer a jeho tým chtěli především vytvořit fyziku postavy a jeho vesmíru. „Spolu s Brandonem jsme vytvořili vlastní fyzikální zákony, které se staly východiskem pro létající sekvence,“ říká Singer. „Kolik námahy je například zapotřebí k tomu, aby Superman dohnal letící letadlo, nebo kdy skáče a kdy se
vznáší? Jaký pohyb rukou používá pro navigaci během letu? Díky nekonečným debatám, které jsem vedli já, Brandon i všichni koordinátoři kaskadérů a leteckých týmů bude Brandon létat jako zatím žádný jiný Superman.
Moderní technologie, které jsme při natáčení použili, ještě před dvěma roky neexistovaly,“ říká Singer. „Pokrok v oblasti vizuálních efektů je prostě ohromující. Narozdíl od Spidermana má Superman odhalené vlasy i obličej, proto jsou jeho pohyb i osobnost odhalené i při létání.“ Filmoví tvůrci věnovali úzkostlivou pozornost detailům při natáčení Routhe i při počítačovém zpracování, skenování a animaci postavy, aby zachytili skutečnost muže, který létá, jak se mu zachce. Snad nejmodernějším kouskem vybavení použitým při natáčení je digitální kamera Genesis, společný vynález firem Sony a Panavision. Superman se vrací je prvním celovečerním filmem, který se celý natáčel kamerovým systémem Genesis. „Možnost použít kameru Genesis nás napadla po obsazení Brandona,“ vzpomíná Singer. „Udělali jsme kamerovou zkoušku se zamýšleným formátem Super 35mm a pak jsme ji jen tak natočili na 70mm film. Když jsme zpracovali film z obou kamer, nejdřív jsme se podívali na ten 35mm a pak jsme projektory přepnuli na 70mm. Jas, hloubka a téměř žádná zrnitost formátu 70mm byly tak vynikající, že natočený materiál na 35mm filmu vypadal, jako bychom použili špatné zboží nebo co - tak se od sebe oba formáty lišily. „Proto jsem začal zkoumat, jak se točí na 70mm,“ vysvětluje Singer, „ale brzy jsem zjistil, že z mnoha různých důvodů by to bylo nepraktické a příliš by to omezovalo pohyb kamery a zásoby filmu.“

Asi v té době Singerův dlouholetý kameraman Thomas Sigel řekl, že společnosti Sony a Panavision vyvinuly novou kameru Genesis. „Myslím, že v té době byla v L. A. jenom jedna, proto jsme s ní natočily jednu z prvních kostýmních zkoušek z Brandonem,“ vzpomíná Singer. „Pak jsme se pustili do nejzevrubnějších srovnávacích testů. Pomocí kamery Genesis jsme natáčeli zkušební záběry v měkkém světle, teplém světle, v noci, v poledne, večer, ráno, v interiéru, točili jsme kostýmy, vlasy a make-up, co vás napadne. Pak jsme si s Tomem sedli do kina, na všechny zkoušky se podívali a na základě srovnání jsme se rozhodli, že zkusíme natočit celý film systémem Genesis.“ Bylo jen otázkou času, než bylo pro natáčení filmu Superman se vrací vyrobeno více kamer. „Než jsme je potřebovali v Austrálii, měli jsme myslím jednu nebo dvě,“ říká Singer. „Po pár měsících natáčení jsme jich měli k dispozici osm nebo deset.“ Třebaže Singer i Sigel připouštějí, že kamera Genesis přinesla mnoho technických obtíží, s výsledkem nemohli být spokojenější. „Společnosti Sony a Panavision se opravdu snažily vytvořit kameru a kamerový systém, který napodobuje zakřivení a kolometrický prostor filmu,“ říká Sigel, „proto se z hlediska osvětlení významně neliší. Syrový materiál z kamery Genesis vypadá trochu mdle, proto jsme se rozhodli místo jedné celkové korekce natočit odstupňované denní záběry vycházející z fotografií, které jsem posílal koloristovi. Tak jsme se naučili, jaké jsou naše limity, a začali jsme také připravovat postprodukci, v níž se měl vytvářet finální vzhled filmu. Další výhodou je, že všechna oddělení vizuálních efektů mají záběry odrážející naše úsilí o finální vzhled filmu, což ohromně pomáhá při vytváření efektů. U filmu, jako je tento, je životně důležité, abychom s oddělením vizuálních efektů hodně komunikovali, abychom ,vzhled’ filmu nejen vytvořili, ale také uchovali.“

Podobně jako i v jiných směrech je i použití kamery Genesis dalším příkladem sloučení starého a nového. „Pocházím z velmi tradičního filmařského prostředí,“ říká Singer. „Rád točím na film. Tom pochází z prostředí hlavních a pomocných kameramanů, takže digitální filmování bylo pro nás oba něco úplně nového. Použili jsme víc širokých objektivů a měli jsme větší snímky než kdykoli předtím, protože velikost a záběr plátna byl u filmu Superman se vrací velký. Když jsme pak konečně viděli materiál po prvních dnech natáčení na Kentově farmě, oba jsme věděli, že máme šanci natočit úžasný film.“

SUPERMAN SE VRACÍ: IMAX 3D PŘINÁŠÍ DALŠÍ FILMOVOU INOVACI
Film Superman se vrací: An IMAX 3D Experience bude prvním akčním celovečerním filmem na světě, jehož některé části budou převedeny z dvojrozměrného formátu do formátu IMAX®3D. Pomocí revoluční technologie IMAX pro převod akčních dvojrozměrných záběrů do formátu 3D bude přibližně 20 minut filmu převedeno do trojrozměrného formátu. Celý film bude digitálně remasterován do bezkonkurenční kvality obrazu a zvuku IMAX Experience pomocí technologie IMAX DMR® (digital re-mastering). V trojrozměrných scénách mimořádně živé záběry filmu Superman se vrací prakticky vystoupí z plátna, a poskytnou tak jedinečný filmový zážitek. Verze IMAX 3D nabídne divákům pocit, že jsou nejen v kině, ale i v samotném filmu. „Zkušební scény převedené do formátu IMAX 3D vypadají, znějí a působí absolutně úžasně,“ říká Bryan Singer, režisér filmu Superman se vrací. „Kouzlo IMAX 3D diváky pohltí a umožní jim procítit emoce, drama a napětí příběhu novým a jedinečným způsobem.“ Film Superman se vrací: An IMAX 3D Experience se bude promítat v kinech IMAX® na celém světě od začátku června.

Jde o desátý celovečerní film společnosti Warner Bros. Pictures uvedený v kinech IMAX od roku 2003 a následuje po úspěšném uvedení IMAX DMR verzí druhého a třetího dílu filmu Matrix, filmu Polární expres, který byl převeden do formátu IMAX 3D, filmů Batman začíná, Karlík a továrna na čokoládu, třetího a čtvrtého dílu série filmů Harry Potter a filmů V jako vendeta a Poseidon. Studio také uvedlo dva původní filmy ve formátu IMAX 3D, NASCAR 3D: The IMAX Experience (2004) a Deep Sea 3D (2006). Proces převodu dvojrozměrných film do formátu 3D vychází ze základních principů společného fungování očí a mozku, které přirozeně vytvářejí trojrozměrný svět, v němž žijeme. Většina lidí se dívá dvěma očima a i když se obě oči automaticky zaostřují na jeden centrální bod, dívají se na něj z trochu odlišné perspektivy. Vznikají tak dva různé obrazy, které mozek sloučí dohromady, a vytvoří tak trojrozměrnou hloubku, v níž věci vidíme. Formát IMAX 3D tento přirozený proces využívá. Film ve formátu IMAX 3D obvykle tvoří dva samostatné pásy filmu zároveň promítané na plátno, jeden se zachyceným pohledem pravého oka a druhý s pohledem levého oka. Zvláštní brýle IMAX 3D tyto obrazy oddělují, takže divákovo levé oko vidí pouze obraz promítaný vlevo a jeho pravé oko obraz promítaný vpravo. To umožňuje mozku, aby oba obrazy sloučil, a vytvořil trojrozměrný obraz, který vystoupí z plátna do kinosálu. Technologii IMAX 3D se žádná jiná technologie 3D nevyrovná. Uspořádání kina IMAX, jeho plátno, kvalita obrazu a zvuku a další prvky přenáší návštěvníka kina do filmu IMAX 3D – to žádné jiné trojrozměrné promítání, ať už v notebooku nebo v běžném kinosále, nedokáže. Zákazníci vědí, že technologie IMAX 3D dodává filmu hloubku, a zároveň mění vztah diváka k filmu. Film Superman se vrací byl původně natočen v dvojrozměrném formátu, existoval tedy jen jeden úhel pohledu. Aby mohl být převeden do formátu IMAX 3D, musel být vytvořen druhý pohled neboli „druhé oko“. Druhé oko vzniklo pomocí patentované technologie společnosti IMAX Corporation pro převod dvojrozměrného formátu do formátu 3D, k níž patří technologie licencovaná společností Three-Dimensional Media Group, Ltd. a vynalezená Davidem M. Geshwindem. Tato konverzní technologie vychází z reálných výpočtů, jež slouží mapování a znovuvytvoření trojrozměrného prostoru. Obrazy levého a pravého oka jsou digitálně remasterovány do formátu IMAX pomocí technologie IMAX DMR a zaznamenány na dva samostatné filmy 15/70 pro promítání ve form&