Poslední loupež
Typ:
film
Žánr:
thriller, akční, drama, kriminální
Délka:
109 min
Motto:
Co je v životě nejkrásnější? Láska. Láska ke zlatu! Špičkový lupič Gene Hackman má dokonalý plán.
Země:
USA/Kanada, 2001
Joe Moore (Gene Hackman) je šťastný člověk. Má krásnou mladou ženu, peníze a práci, kterou skutečně miluje. Joe Moore je zloděj. Život se mu ovšem poněkud zamotá, když při jedné loupeži zachytí jeho podobu bezpečnostní kamera a vypečený překupník...

Film-vice

Scenáristou a režisérem kriminálního dramatu Poslední loupež je významný divadelní a filmový autor, nositel Pulitzerovy ceny a držitel oscarových nominací za filmy Rozsudek a Vrtěti psem - David Mamet. Vedle hvězd Genea Hackmana, Dannyho DeVitoa a Delroye Lindoa se dalších rolí v příběhu o mistrovsky provedené loupeži, který je Mametovým devátým režisérským počinem, se ujali Sam Rockwell, Rebecca Pidgeon a Ricky Jay. Za kamerou stál Robert Elswit, výtvarníkem byl David Wasco, střihačkou Barbara Tulliver a autorem hudby Theodore Shapiro.

Producent Art Linson a David Mamet se po úspěšné spolupráci na oscarové krimi Briana De Palmy Neúplatní (1987) znovu sešli při přípravách kriminálního filmu v klasickém stylu film noir. „Film noir spojuje dva důležité prvky: jedním je násilí a druhým ironie. Myslím, že právě to jej odlišuje od obyčejného gangsterského filmu," vysvětluje své pojetí žánru Mamet. „Gangsterka je v podstatě sentimentální. Film noir je násilnický a omezuje emoce spjaté se zobrazováním násilí, takže ve srovnání s gangsterkou působí příliš chladně. Svou neemotivnost skoro automaticky mění v ironii."

David Mamet sice odkazuje k tradičnímu pojetí film noir, právě on však v uplynulých dvaceti letech znovu definoval podobu moderního kriminálního filmu. Jako scenárista se podílel na více než dvaceti titulech, v nichž uplatnil své svébytné pojetí dramatičnosti a především dialogu, které z něj v 70. letech učinilo jednoho z nejvlivnějších divadelních autorů Ameriky. Právě způsob, jakým ve svém scénáři pracoval s dialogy a jaké možnosti pak jako režisér nabídl hercům, přilákal ke spolupráci na projektu renomované hvězdy. Představitelé dvojice hrdinů s různým vztahem ke spravedlnosti - Gene Hackman i Danny DeVito - shodně potvrzují, že pro ně bylo potěšením pracovat s autorem disponujícím takovým citem pro jazyk. „Ve filmu má moje postava úžasný dlouhý monolog, který je snem každého herce. Podobá se tomu, co měl k dispozici Humphrey Bogart ve finále Maltézského sokola nebo Jack Nichloson v závěru Čínské čtvrti," pochvaluje si Sam Rockwell, který ve filmu ztělesnil postavu Jimmyho Silka.

Leitmotivem Poslední loupeže je - podobně jako v mnoha předchozích Mametových dílech - loajalita. Ta fungovala i na place: Genea Hackmana, Dannyho DeVittoa a Delroye Lindoa k filmu přivedla možnost znovu se sejít s kolegy z krimikomedie Chyťte ho!, v níž si před sedmi lety společně zahráli pod režijním vedením Barryho Sonnefelda. V řadě rolí se navíc objevují i Mametovi oblíbení spolupracovníci Ricky Jay, Rebecca Pidgeon, Patti LuPone a Jim Frangione.

Také další členové štábu nebyli v mametovském světě žádnými nováčky: vedle střihačky Barbary Tulliver a hudebního skladatele Theodorea Shapiroa k nim patří i výtvarník David Wasco (známý také jako stálý spolupracovník Quentina Tarantina) a kameraman Robert Elswitt (který má ve své filmografii tituly jako je bondovka Zítřek nikdy neumírá, thriller 8mm nebo drama Magnolie). Ti všichni tentokrát dostali za úkol vyjít vstříc režisérově představě založené na vzpomínkách na klasický hollywoodský film noir. Z monochromaticky stylizovaného obrazu využívajícího především měkkých tónů hnědé a šedé měly o to výrazněji vystupovat tváře herců a s nimi i barvitý jazyk a charaktery postav. Poslední loupež se tak sice odehrává v současnosti, ale získává přesně to nadčasové ladění, jaké má David Mamet nejraději. Tomu se přizpůsobil i výběr reálií, třeba aut nebo kostýmů, které jsou dílem výtvarnice Renee April. Řada kostýmů je reminiscencemi na 40., 50. a 60. léta. Delroy Lindo ve scéně v klenotnictví vypadá jako postava ze 30. let a oblečení "femme fatale" Fran, kterou hraje Rebecca Pidgeon, zase kopíruje styl, který prosadila Jean Seberg v legendární Goddardově krimi U konce s dechem.