„Každý žije do jisté míry dvojím životem,“ říká oscarová herečka Halle Berry, která si zahrála hlavní roli v novém sexy thrilleru Neznámý svůdce. „Všichni jsme složité osobnosti, každou chvíli jsme někým jiným – například žena se v práci často chová jinak než doma. Všichni něco skrýváme, dokonce i před svými nejlepšími přáteli. Tento film zvýrazňuje tuhle stránku naší osobnosti a ukazuje, čeho jsme schopni, když jsme nuceni postavit se k tomu čelem.“

Z pohledu režiséra Jamese Foleyho, který zabrousil do podobné tematické oblasti už v psychologických thrillerech Tváří v tvář smrti, Milenec nebo vrah a Konkurenti, zachází tato myšlenka ještě dále. „Lže úplně každý. Záleží jen na tom, jak velká je to lež a jaké má důsledky,“ říká režisér. „Fascinujete mě to, že lidé někdy jednají, aniž by si uvědomovali, co vlastně činí – publikum jejich chování chápe, ale oni sami ne. Dvojí život postav v tomto filmu umožnil něco, k čemu je kino přímo určeno: sledovat, jak postava něco říká nebo dělá a zároveň si uvědomovat, že ve skutečnosti myslí na něco úplně jiného.“

„Žijeme ve světě, v němž není nic tak, jak se zdá,“ říká producentka Elaine Goldsmith-Thomas. „Přijímáme věci bez přemýšlení, ale v současné době bychom měli být opatrnější. Měli bychom si klást otázky o světě okolo nás, ať už v okamžiku, kdy nám doktor sděluje diagnózu, kdy si kupujeme něco v supermarketu nebo kdy se s někým seznamujeme po internetu.“

„Ne náhodou se tento film odehrává v reklamní agentuře,“ pokračuje producentka. „Právě díky nim budí věci zdání bezchybnosti, ale všichni dobře víme, že nic není perfektní. Všechno se prodává v úhledných balíčcích, ale stačí tak málo – sundat ten obal.“

Podle Goldsmith-Thomas se námět filmu zakládá na skutečných zkušenostech jejího manžela, producenta Daniela Thomase. „Před čtyřmi lety mi manžel vyprávěl příběh jednoho ze svých přátel – ženatého a úspěšného muže – který vedl na internetu druhý život a myslel si, že jej může zcela oddělit od toho ‚skutečného‘. Tyhle dva světy se však naneštěstí střetly a tak vznikl Neznámý svůdce.“

„Tenhle scénář byl v podstatě napsaný pro Halle,“ říká Goldsmith-Thomas. „Moc se jí ten projekt líbil. Jakmile nám na to kývla, už jsme si v té roli nedokázali představit nikoho jiného. Bylo to pro nás jako požehnání.”

Titulní postava se podle Halle Berry liší od všech, které dosud hrála – s výjimkou jedné věci: „Ráda hraju zmučené postavy,“ říká oscarová herečka. „Nevím, co to o mně vypovídá, ale opravdu ráda pronikám do mysli někoho, kdo je tak trochu pronásledován ranami osudu. Tahle žena je velice zranitelná, ale zároveň i hodně energická, a v průběhu příběhu v sobě postupně nachází tu vnitřní sílu. To se člověku hraje nádherně.“

„Myslím, že Ro je opravdu dobrá herečka. Stala se expertkou na předstírání a střídání identit, je jako chameleón. Je to pro ni v podstatě věc nutná k přežití,“ komentuje herečka hrdinčiny schopnosti, související s jejím povoláním investigativní novinářky. Právě díky nim se Berry ve výsledku cítila, jako kdyby ve filmu hrála tři různé postavy. „První podoba Ro přichází ke slovu ve chvílích, kdy je s Milesem – kolegou z práce, který je její pravou rukou. A je to kompletní přetvářka. Miles je do ní zblázněný a přestože Ro jeho city neopětuje, ví, jak si to u něj zařídit, aby dostala, co chce. Pak je tu brigádnice Katherine – její krycí alter-ego, které využívá v reklamní agentuře Harrisona Hilla. Obléká se jinak, mluví jinak a celkově se jinak chová. No a nakonec je tu opravdová Ro – taková, jaká je ve skutečnosti, avšak tuhle tvář ukazuje jen zřídka. V celém filmu je možná tak v pěti scénách.“

Herečka podotýká, že práce po boku Bruce Willise, který se ve filmu zhostil role Hilla, byla velmi inspirující. „Bruce rád improvizuje a hraje intuitivně. To pro mě bylo nové, ale moc se mi to líbilo. Měl zcela jasnou představu o tom, kdo tenhle člověk je a co ho motivuje.“

Přestože je Willis především hvězdou akčních filmů, režiséra neméně oslovily také jeho exkurze do žánru thrilleru. „Bruce je v dramatických rolích velmi působivý,“ říká Foley. „Přišel na scénu, oblékl si kostým a okamžitě se stal tou postavou – mocným, arogantním a chlípným ředitelem reklamky.“

Hlavní trojici představitelů dotváří Giovanni Ribisi v roli Milese, asistenta Roweny, který je do své šéfové zamilovaný až po uši – čehož Rowena s chutí zneužívá.

Ribisi podotýká, že Miles není v otázce dvojího života oproti ostatním postavám nijak pozadu. „Miles je jako Iago z Othella – vzrušuje ho, když může být v roli manipulátora,“ říká herec. „Stejně jako v případě postav, které hrají Halle a Bruce, má i on svou temnější stránku, což je ale docela běžné – nemyslím, že je to věc, za kterou by bylo nutné jej kritizovat.“

„Giovanniho postava je tak trochu odrazem nás všech – tento film určitým způsobem pojednává o tom, jak si zdůvodňujeme přijatelnost našich skutků. Je o tom, jak se lidé přistupují k vlastnímu životu, aniž by se sami ze sebe zhrozili,“ říká Goldsmith-Thomas.

Pro scénáristu Todda Komarnickiho bylo právě toto zneklidňující téma páteří celého filmu: „Někdo kdysi řekl, že upřímnost je krásná v tom, že si nemusíte pamatovat, co jste kdy řekli – pokud jste mluvili pravdu, není třeba pamatovat si tu lež. Myslím, že lidé se té ceny za neupřímnost nebojí dostatečně. A tenhle film je právě o ní – o ceně všech těch malých kompromisů, které činíme sami před sebou a nepřemýšlíme o nich, ale které pokaždé vyústí v něco velmi nepříjemného.“

Režie se zhostil James Foley, který byl podle Goldsmith-Thomas zcela ideální volbou. „Skvěle chápe složitost celé té hry. Ví, že všichni ukazujeme okolnímu světu jen jednu svou tvář. A tenhle film je o té dvojakosti – o tváři, kterou ukazujeme světu, a o tváři, kterou před ostatními pečlivě skrýváme.“

„Tenhle film se snaží hledat hranice lidského chování – to, kam je člověk ochoten zajít, aby udržel pravdu pod pokličkou. Francouzský režisér Robert Bresson kdysi řekl něco jako: ‚Úkolem režiséra je ukázat to, co byste jinak neměli možnost spatřit.‘ Na to jsem vždycky myslel,“ říká Foley.

Zásadní roli hraje ve filmu město, ve kterém se odehrává – kosmopolitní New York. „Film je o tajemstvích a voyeurismu,“ říká Goldsmith-Thomas, „a celý New York je o nahlížení do cizích životů – lidí, se kterými se setkáváte každý den. Nikdy nevíte, kdo se dívá, nikdy nevíte, čí oči na vás ulpěly. A New York se k tomu propůjčuje úplně nádherně.“

„New York je vybudován vertikálně,“ říká Goldsmith-Thomas. „Celé město je jako okno do ložnice – nikdy nevíte, kdo se dívá. Reklamní agentura Harrisona Hilla, H2A, je nad vším tím – shlíží na celé město a chce, aby k ní každý vzhlížel do oblak. A byt Ro je uprostřed světa – zatímco se ona dívá ven, dívají se ostatní dovnitř. Milesův byt je v suterénu, což je ideální místo na pohřbívání velkých tajemství.“

Hillův vkus se odráží nejen ve střídmých a hypermoderních kancelářích, ale také ve volbě restaurací, kde se s Ro setkávají – mj. ve stylových manhattanských Asia de Cuba nebo Sapa. Ro je trochu přízemnější, což je vidět na jejím bytu, chaotické redakci novin, v nichž pracuje, a barech a kavárnách ze sousedství, kam si chodí posedět s Milesem a svým editorem. A Miles má také vlastní svět – ošuntělý, přecpaný byt ve West Village.

Nejpozoruhodnější lokací v celém filmu je však rozhodně nově postavená budova č. 7 World Trade Centra, kde se produkce na šest týdnů usadila, aby zde natočila kanceláře firmy Harrisona Hilla. První z budov původního WTC, která byla obnovena, se v době natáčení nacházela teprve ve fázi dokončování. Výhledy na Dolní Manhattan, řeku Hudson a New Jersey, které jsou ve filmu použity, byly zcela strhující. Hlavní výtvarník Bill Groom propůjčil kancelářským prostorám opulentní, hranatý a silně moderní vzhled.

„Tahle krásná budova s vysoce kultivovaným vzezřením nám přišla pro Harrisona Hilla úplně ideální,“ říká Groom. „Původní vybavení na tom patře bylo hodně uhlazené, bílé a téměř futuristické. My jsme jej obohatili silně kontrastními prvky, které bych nejlépe charakterizoval jako industriální eleganci – byly to různé staré věci z továren, velmi surové a přirozené materiály jako ocel nebo beton. A odhalili jsme některé povrchy samotné budovy, které pak budou znovu zakryty. Navštívili jsme spoustu reklamních agentur a z každého výtvarného motivu, na který jsme narazili, jsme si něco vypůjčili. Snažili jsme se vytvořit otevřený pracovní prostor, který by dával volný průchod různým kreativním myšlenkám. Podobného trendu si dnes můžete všimnout v mnoha agenturách.“

Byt Ro, který vznikl v prostorách obrovského studia Hollywood East v Brooklynu, byl úplně jiná záležitost. Prostorný a velkolepý, nicméně i tak temný a mnohavrstevný byt navozoval atmosféru prostředí elegantních prostor hotelu Ansonia z přelomu 19. a 20. století, který posloužil při natáčení exteriérů. „James Foley chtěl už od začátku zdůraznit, jak je prostředí jejího bytu a kanceláří Hillovy firmy prudce rozdílné,“ vysvětluje Groom.

Pro Halle Berry byly jedním z naprosto klíčových prvků výtvarné stránky filmu kostýmy Renee Kalfus, která musela navrhnout osobní styl pro všechny tři stránky její osobnosti. „Ty šaty, se kterými přišla Renee, byly pevným základem,“ říká herečka. „Pomohly mi mít pořád na zřeteli, kým jsem v které části filmu byla. A když jsem byla v některé chvíli zmatená, stačilo se podívat dolů na to, co mám na sobě, a hned jsem byla doma. Kostýmy jsou pro mě vždycky hodně důležité. Vklouznu do té postavy vždycky teprve v okamžiku, kdy ráno dorazím na scénu a obleču si její šaty.“