zavřít
upravit profil

Let’s Dance

Každý si zaslouží šanci následovat své sny… ale někteří lidé mají jen jeden pokus....

drama, romantický, hudební

Dlouhý popis filmu

Svěží, energické taneční drama: příběh Let’s Dance
Po snímku Mr. & Mrs Smith chtěl producent Erik Feig natočit svým způsobem klasický taneční film, který on a jeho přátelé považovali během svého dospívání za fascinující. Hity jako Horečka sobotní noci, Sláva a Hříšný tanec byly inspirací a Feig cítil, že je čas přivést tento žánr plný síly a života zpět… avšak se svěží a energickou inspirací současnými moderními tématy a styly.

„V lásce k tanci a hudbě je něco univerzálního a já jsem chtěl natočit taneční film, který by oslovil všechny, muže i ženy. To je důvod, proč se Let’s Dance točí kolem jednoho drzého smolaře, který má sen a musí vydat ze sebe vše, aby tento sen uskutečnil.“
Feig při sestavování příběhu vycházel i ze svých zkušeností z mládí. Jako dítě spáchal se svými kamarády přestupek – vloupali se do jedné budovy a za trest dostali veřejně prospěšné práce. To ho přimělo přehodnotit smysl svého života, což je také klíčovým momentem Tylera Gage, který získá nový směr své budoucnosti a lásku.

Tuto myšlenku představil Feig scénáristovi Duane Adlerovi, který debutoval teenagerským hitem Nežádej svůj poslední tanec s Julií Stiles v hlavní roli. K natáčení se přidala i Melissa Rosenberg, kterou si filmaři vyhledali kvůli hip hopu, který dokonale vystihla v populárním TV seriálu O.C.

Adler dobře chápal Tylerovo postavení ve společnosti a jeho vnitřní boj mezi starými a novými přáteli, mezi starým a novým prostředí. Jak Adler uvádí, často se jako malý s rodinou stěhoval a vyrůstal podobně jako Tyler – jako outsider.

Aby tvůrci poznali rytmus a puls dnešních teenagerů, strávil Adler téměř šest týdnů ponořen do života typické umělecké střední školy: Academy of Visual and Performing Arts (Akademie vizuálního a pohybového umění) v Culver City, Kalifornii. „Chodil jsem se studenty na vyučování, zkoušky a obědy a pozoroval jsem je při přípravách na závěrečné jarní představení,“ říká. „Záměrem bylo vnést do filmu co nejvíce autenticity.“

Na post režiséra chtěl Erik Feig dosadit talentovaného nováčka s choreografickými zkušenostmi. Obrátil se proto na svého kamaráda, Adama Shankmana, aby mu někoho doporučil. Shankmanovi okamžitě vytanula na mysli Anne Fletcherová, jedna z předních světových choreografek, která v oblasti filmu – choreografie – debutovala snímkem Bravo, girls! a podílela se na choreografii klíčových scén desítek filmů a televizních projektů. „S Annou spolupracuji již od roku 1989 a spolu jsme také tancovali na Oscarech pro Paulu Abdulovou. Ona je jednou z mých nejlepších kamarádek a byla mojí asistentkou, když jsem dělal ještě choreografa,“ vysvětluje Shankman. „Když jsem začal točit filmy, převzala po mně moji choreografii. Umělecky doslova explodovala. Věděl jsem, že tento film by byl pro ni perfektní, protože měla vždy neskutečnou autoritu u herců, je ze své práce nadšená a mimoto je skutečně výbornou vypravěčkou.“

Když Anne Fletcherová četla scénář, věděla, že Let’s Dance bude skvělou příležitostí pro její režisérský debut. „Věděla jsem, že to zvládnu, protože dobře znám tento svět tance a mladých umělců, protože jsem v něm vyrostla,“ říká. „Líbil se mi scénář a cítila jsem, že toto je šance vyprávět velmi pravdivý příběh. Ale také jsem věděla, že první prioritou bude najít skutečně dobré lidi, protože režisér je tak dobrý, jak dobrý je jeho team.“

Pouliční, chytrý rebel a prima balerína hledají perfektního partnera: obsazení Channinga Tatuma a Jenny Dewanové
Od chvíle, kdy přišla k filmu, věnovala režisérka Anne Fletcherová ohromné úsilí na hledání herců, kteří by filmu přinesli realitu, vzrušení a čistý talent. Hledala mladé herce natolik talentované, aby byli schopni ztvárnit filmové postavy a zároveň všechny party zatančit a zazpívat. Aby film působil skutečně živě a opravdově, odmítala naprosto dubléry nebo playbacky. Nebylo to snadné, ale díky spojení štěstí, načasování a malých zázraků byl dán dohromady neobyčejný herecký ansámbl.

Hon na mladého muže – roli Tylera – začal obavami. „Postava Tylera je tak komplexní,“ uvádí Erik Feig, „že jsem věděli, že bude velmi náročné najít někoho se všemi těmito kvalitami. Potřebovali jsme někoho, kdo by byl charismatický a zároveň problémový, neústupný a oblíbený, drsný a romantický, amatér, ale úžasný tanečník.“

Pak přišel na konkurs Channing Tatum, který vyrostl v malém městě v Alabamě a objevil se v roce 2002 v reklamě na Mountain Dew. Byla to chvíle, která změnila celý film. „Jakmile jsme uviděli Channinga, věděli jsme, že on je Tyler,“ říká Feig. „A pak jsme ho viděli tancovat a pohyboval se jako voda. Nemohu to jinak popsat. On je tak tekutý a je skvělý zážitek ho pozorovat.“ Adam Shankman dodává: „Přizpůsobit někoho postavě Tylera by byla katastrofa. Potřebovali jsme někoho, kdo má v sobě přirozenou vášeň a spoustu energie, ale dokáže je zároveň kontrolovat… a takový je Channing. On je také snad tím nejlepším street tanečníkem, jakého jsem kdy v životě viděl.“

Tatum se s Tylerem okamžitě ztotožnil. „Cítil jsem, že bych sám sebe lépe nepopsal, jak je Tyler vykreslen ve scénáři,“ říká mladý herec. „Je to bezstarostný kluk, který miluje tanec a zábavu, ale má také sebedestruktivní stránku. Myslím, že všichni kluci v jeho věku jsou svým způsobem blázniví a destruktivní. Takoví jsou teenageři. Musíte projít zmatkem, abyste se něco přiučil.“ Pokračuje: „Také si pamatuji, jaké to je, když nevíte, co v životě chcete, a chvíle, kdy se přes to překlenete, je ohromná.“

Jakmile měli tvůrci obsazeného Tatuma do role Tylera, řešili další klíčový problém – najít mladou herečku, která by měla dostatečnou baletní průpravu a zároveň osobnost pro roli Nory. Po mnoha náročných konkurzech narazili filmaři na Jennu Dewanovou, která tancuje od svých 5 let, účinkovala v desítkách hudebních videoklipů a byla na turné s P. Diddym a Janet Jacksonovou než se dostala k filmu. „Když jsme viděli Jennu, byl to další ohromný objev,“ říká Feig. „Věděli jsme, že ona je ta, na kterou zůstane Tyler Gage civět, když dorazí do školy… a udělá cokoliv, aby ji zaujal a získal. Jenna má tyto nepopsatelné přednosti.“

Stejně jako Tatum byla i Dewanová zaujata příběhem Let’s Dance. Líbilo se jí spojení dvou světů a také, že vztah Tylera a Nory není žádné klišé. „Tyler prožil těžký život a neví, jak něco chtít, protože pokaždé, když o něco žádá, nejraději by utekl. Ale když potká Noru, ona s tím problém nemá – stále bojuje za něco, co chce. To je příčina, která v něm zapálí oheň a pomůže mu zjistit, co má pro něj skutečně význam. Na druhou stranu ukáže Noře, jak se uvolnit a žít naplno a nebýt tak strnulý. Ukáže jí, o čem je skutečná láska. Jejich životy se změní,“ uvádí Jenna.

Když se Dewanová poprvé setkala s Tatumem na prvním čtení scénáře, začaly věci do sebe skvěle zapadat. „Ve chvíli, kdy jsme se potkali, bylo to naprosto přirozené,“ říká Jenna, „a postupem času jsme začali odhalovat, že to je jako bychom se znali již několik let. Channing je velmi otevřený a šlechetný, navíc je úžasný tanečník, takže pro mne bylo inspirací ho pozorovat.“

Ve škole a na ulici: Hledání pomocného hereckého ansámblu Let’s Dance
Herci, kteří obklopují Channinga a Jennu v Let’s Dance, jsou jak nováčci, tak i oceňované hvězdy. Dospělé části herců vévodí Rachel Griffithsová, která hraje ředitelku umělecké školy. Po kritiky uznávané roli v HBO seriálu Odpočívej v pokoji chtěla Griffithsová natočit něco naprosto odlišného. Když si četla scénář Let’s Dance, věděla, že to je ono.

„Byla jsem vtažena do tohoto filmu. Říkala jsem si, že by bylo skvělé natáčet v mladém, pulzujícím, slibném prostředí,“ říká herečka. Griffithsová byla také nadšena z toho, jaký má její postava vliv na Tylera, školního outsidera, který však potřebuje inspiraci a nasměrování. „Já vidím ředitelku Gordonovou jako někoho, kdo je velmi přísný, ale také velmi férový. Ona pozná, kdy se studenti přetvařují, a chce jim vždy přinést to nejlepší. To je také důvod, proč se snaží Tylera přimět, aby v sobě našel touhu usilovat o to pozitivní. Ona mu hodí rukavici a on ji přijme. Je to ohromný moment, protože toto nikdy nikdo Tylerovi nenabídnul – ale ona věří, že se může díky této příležitosti dostat dál.“

Další fází castingu bylo najít talentované teenagery ve školách, stejně jako Tylerovi kamarády ze sousedství. Jednou z hvězd, které byly obsazeny, byl Mario, baltimorský, platinový R’n’B umělec, který prorazil ve světě showbusinessu, když mu bylo teprve 15 let. V dalších rolích se pak představí Drew Sidorová, Damane Radcliff, De’Shawn Washington nebo bratři Damien a Tourie Escobarovi.

Beat: hudba a choreografie Let’s Dance
Jakmile měla Fletcherová pohromadě herecký štáb, začala se zaměřovat na klíčové komponenty Let’s Dance: dynamickou hudbu a street dance. Aby vdechla život své choreografické vizi – spojení půvabu klasického tance s hrubostí street dance, vybrala si ke spolupráci Zacha Woodleea a Jamala Simse.

Byl to právě Sims, který nejvíce spolupracoval s Channingem Tatumem a rozvíjel jeho přirozené schopnosti. „Bylo to úžasné, protože Channing nikdy nebyl na hodině tance a přesně takový je i Tyler. Být samouk je někdy výhodou, protože nemáte žádný trénink a prostě jen tančíte. Posloucháte hudbu a začínáte dělat věci, které jsou vám přirozené. Channing tento perfektní instinktivní přístup má.“

Ale profesionální tanec nemůže vycházet pouze z instinktu. Tatum se musel naučit počítat doby a tančit synchronizovaně s ostatními – dovednosti, které mohou zabrat roky učení, ale on se to musel naučit „v poklusu“, stejně jako jeho postava.

Spolupráci s Jennou Dewanovou si Sims také užil. „Ona tančila pro Tony Braxtonovou a před časem jsme spolu pracovali, takže jsem ji znal. Ona je úžasná,“ říká. „Ukázal jsem jí, co jsem chtěl, a během pěti minut to měla. Kromě toho je skutečně krásná, což jí dodává ještě více na kouzlu.“

Jak vznikaly taneční sekvence, byli všichni nadšeni z jejich bezprostřednosti a způsobu, jak byly protkány do filmu. Výkonný producent John Starke říká: „Úžasné je to, že na začátku byla jen slova na papíře a Anne Fletcherová a choreografové nějakým způsobem vytvořily tyto skvělé tance, které prohlubují příběh, tanečníci se je naučili a finální výsledek je skutečně úžasný a zábavný.“ Jak tanec, tak i drama musí být sladěno s příběhem stejně jako neodolatelná hudba, což je důvod, proč Adam Shankman přivedl skvělého hudebního odborníka Bucka Damona, jehož práce na filmech jako Procitnutí v Garden State a Protivný sprostý holky upevnila jeho renomé v pop kultuře. Damon čerpal inspiraci ze scénáře a měl jasnou představu o soundtracku, který by byl určený hlavně pro mladé - beat, rytmy a emoce. „Chtěli jsme, aby hudba měla pozici další hlavní postavy filmu,“ říká Damon. „Tak jsme pro film vytvořili mnoho originálních skladeb – vytvořili jsme soundtrack, který má věrohodnost street music a zároveň skutečnou symfonickou bohatost. Abych toho dosáhl, dal jsem dohromady hudební producenty, kteří jsou na špici svého žánru, a nadějné talenty.“

Finální verze také zahrnuje nahrávky od Wyclefa Jeana, Scott Storche, Riche Harrisona, Anthony Hamiltona a Alias. „Toto není jen drama, ale také love story, takže jsme mezi originální hudbu zařadili tradiční skladby, které působí velmi autenticky,“ říká Damon.

Každý takt a každý pohyb v Let’s Dance se vytváří pro vrcholové Nořino vystoupení, které převypráví příběh filmu pomocí hudby a tance. S hudbou hip-hopové hvězdy Kamea je choreografie scény kulminací všech těch kroků, které v průběhu filmu vidíme. Producent Feig shrnuje: „V příběhu Let’s Dance vidíte, jak se střetávají různé světy a na závěr máte všechny ty taneční a hudební styly – vše od klasiky, přes modernu, jazz a hip-hop – které splynou v jedno.“

Skutečný tanec: vizuální design Let’s Dance
Od začátku se Anně Fetcherové líbil fakt, že je Let’s Dance zasazen do Baltimoru, průmyslového města plného drsnosti a vitality – a místní taneční centra jsou naprosto odlišná od těch v New Yorku nebo Los Angeles. Ten městský realismus Baltimoru se stává klíčovým faktorem ve vývoji stylu filmu. Aby více rozvinula svoje představy o vzhledu prostředí, spolupracovala Fletcherová velmi úzce s teamem, který zahrnoval kameramana Michaela Seresina, vedoucího výroby Shepherda Frankela a kostýmní výtvarnici Alix Hesterovou.

Kameraman Michael Seresin měl specifickou představu o filmu a chtěl, aby osvětlení bylo velmi přirozené. „…připadáte si, jako by scéna byla stále osvětlena denním nebo měsíčním nebo pouličním světlem. Pro mne má hip-hop velmi hypnotizující, autentický pocit, který jsem chtěl zachytit,“ říká Seresin. Aby udržel melodickou vláčnost své práce, poslouchal Seresin často hudbu z filmu. „Hudba je velmi důležitá pro drama a může také nasměrovat pohyby kamery,“ vysvětluje. „Často používám vizuální takty pro beat. Je to celkem vtipný nástroj, ale je vhodný pro vytvoření silné atmosféry.“

Stejně tak se zaměřil na dosažení správné atmosféry filmu i vedoucí výroby Shepherd Frankel, který čelil úkolu vytvořit plně funkční střední uměleckou školu. Nakonec pro ni použil tři Baltimorské lokace: exteriéry Booker T. Washington School, školní auditorium z College of Notre Dame a centrální interiéry školy vybudoval v City Pier ve Fell’s Point. Aby získal inspiraci, zašel Frankel do školy LaGuardia School of the Arts v New Yorku. Prošel si školní ročenky, prozkoumal všechna zákoutí ve škole, a tak ve filmových kulisách nechybí ani takové detaily jako dřevené uzamykatelné skřínky na hudební nástroje nebo výstavka studentských prací. O závěrečné scéně filmu hovoří: „Anne chtěla, aby závěr působil jako příběh, více či méně abstrahovaný, o celé společné cestě Nory a Tylera. Takže ty oblouky v místnosti napodobují okna v baletním studiu a za těmi okny je městská, grafity pokreslená stěna, což slouží jako střet dvou světů na jednom místě.“

Třetím prvkem vizuálního stylu byly kostýmy Alix Hesterové, která spolupracovala se Seresinem a Frankelem, aby vytvořila originální barevnou paletu. „Vždy jsme chtěli mít hodně barev, ale nic přehnaného. Do své práce jsem zahrnula mnoho barev, které Shepherd používal ve svých scénách, takže vše spolu ladí,“ vysvětluje Hesterová.

Prvotním cílem bylo zasadit postavy do skutečného světa a obléknout je tak, aby svým oblečením vyjadřovaly, kdo jsou. Ke garderobě Nory Hesterová uvádí: „Chtěli jsme získat skutečně zajímavý a odlišný vzhled Nory, který byste u ní nečekali. Použili jsme skvělé designérské kousky, něco naprosto odlišného od běžného tanečního oblečení, a pak to spojili s běžným tanečním oblečením, abychom vytvořili Nořin vlastní styl. Všeobecně jsme se snažili najít významné módní kousky, ale nechtěli jsme dopadnout jako oběť módních trendů. Stále jsme chtěli, aby její vzhled působil nadčasově.“

Při volbě pánského oblečení se Hesterová soustředila na odhalení ostrých kontrastů mezi Tylerovým pouličním světem a více drahým svět umělecké školy, ale bez toho, aby podlehla klišé. „Skutečně jsme nechtěli zabřednout do stereotypu nebo dělat něco, co by bylo karikaturní,“ uvádí. „Naštěstí jsme našli několik hip-hop designérů, kteří tvoří dokonalé věci, a byli jsme schopni použít jejich práci k překlenutí obou světů.“

Hudba, tanec, móda a drama – všechny tyto oblasti mají za cíl spojit světy Tylera a Nory. Producent Adam Shankman uvádí: „Myslím, že diváci mohou od tohoto snímku očekávat skvělou energickou zábavu s autentickými lokacemi, perfektním stylem, neuvěřitelnou hudbou a těmi nejlepšími tanečními vystoupeními, jaké jsem za posledních několik let viděl.“

Stručný popis filmu