Michel Munz a Gérard Bitton přiznávají, že mají rádi filmy typu Někdo to rád jinak (Le Gout des autres, 2000) od Agn?s Jaoui. Chtěli ukázat, že i přes staré úsloví „peníze nepřinášejí štěstí“, může s nimi být některý člověk šťastnější než bez nich. Avšak nechtěli upadnout do amorálnosti. Aldo má problémy, hlavně se svou ženou, ale je pravda, že díky těmto penězům již netrpí chronickou nejistotou. Není už otrokem přítomnosti - nemoci chudoby. Opona se zvedá a nechá zazářit skvělé nové perspektivy. Kdo o tom nikdy nesnil?

Pro svůj film se tvůrci dobře seznámili s prostředím a prací obchodních zástupců malých, skromně fungujících laboratoří i s „hyenami“, které zastupují velké firmy. Ve všech viděli rozené herce, což bylo podle nich patrné hned, jakmile vešli do kadeřnického salonu.

Sledovali i prostředí sázkových kanceláří a zjistili, že výherci velkých částek se někdy maskují převleky, když si jdou peníze vybrat. Sázkové kanceláře počítají také s psychickou podporou nejen pro výherce, ale i pro zaměstnance, protože není jednoduché každý týden vyplácet miliony a přitom pobírat plat dva tisíce Euro za měsíc. Jsou ale i lidé, které deprimuje fakt, že vyhráli. Tvůrci filmem nechtěli vyjádřit kritiku společnosti, ale zašli dost daleko v odkrývání krutosti lidí, kteří si lžou, podvádějí se a jsou malicherní. Avšak nic není černé nebo bílé, ani lidé. Hlavním tématem filmu je solidarita, láska a přátelství. Jednou z moralit příběhu je, že bohatí, příliš dobře živení, mají zažívací potíže.

Michel Munz a Gérard Bitton nepsali scénář na tělo žádnému herci, ale pečlivě si je vybírali tak, aby vyhovovali jejich postavám. Do hlavní role Alda byl vybrán Jean-Pierre Darroussin, který si zahrál již ve výše zmiňovaném Někdo to rád jinak. Oproti psaní scénáře, kdy docházelo ke vzájemným střetům, probíhalo natáčení hladce. Snad jediným problémem bylo skloubit tempo střihu, aby odpovídalo psanému scénáři.

Michel Munz je také autorem hudby. Je to jeho první skladatelská zkušenost v oblasti filmové hudby, v níž chtěl navázat na italskou komedii, její směs humoru a patosu.