zavřít

Dlouhý popis filmu

Romzomcom (romantická zombie komedie) Soumrak mrtvých, kterou v roce 2004 natočili na vlastní pěst tvůrci veleúspěšného sitcomu Spaced Edgar Wright a Simon Pegg, se stala kasovním trhákem a získala spoustu různých ocenění včetně ceny pro nejlepší scénář na British Independent Film Awards, ceny pro nejlepší horor na Saturn Awards a ceny pro nejlepší britský film na Empire Awards. V roce 2005 byla nominována také na dvě ceny BAFTA. Čím více úspěchů však postupně přicházelo, tím intenzivněji Peggovi, Wrigtovi a jejich spolupracovníkům vrtalo hlavou, jak budou moci na tento hit navázat.

Jak se brzy ukázalo, správná odpověď se skrývala ve Wrightových dětských vášních. Když vyrůstal v městečku Wells v hrabství Somerset, byly jeho zdaleka nejoblíbenějším žánrem akční dramata z policejního prostředí, které jej často nutily zůstávat vzhůru dlouho do noci. "Až do svých 17 let jsem neměl videorekordér," směje se Wright. "Zůstával jsem vzhůru a díval se na televizi. Byl jsem na tenhle žánr nějak zvlášť fixovaný, hrozně mě bral Drsný Harry, pak ty nemilosrdné filmy ze 60. a 70. let jako Bullittův případ nebo Francouzská spojka a všechny policejní akčňáky z 80. let ve stylu Smrtonosné zbraně nebo Smrtonosné pasti."

Důkladné znalosti žánru Wright zúročil ve svém vlastním amatérském policajtském filmu Dead Right, který natočil v osmnácti letech. Když pak po úspěchu Soumraku mrtvých s Peggem přemýšlel o dalším projektu, zastínilo všechny ostatní nápady jeho nadšení pro tento druh filmů a proto navrhnul, aby společně natočili snímek, který by byl pro akční filmy tím, čím byl Soumrak mrtvých pro horory: britským pohledem na typicky americký žánr, okořeněným pořádnou porcí humoru. "V Británii vznikla spousta výborných krimifilmů, ale jen hrstka z nich se týkala policajtů, no a to chceme změnit," říká Wright. "Navíc se v nich policisté skoro nikdy neobjevili v těch charakteristických uniformách. Když mluvíte s lidmi ze zahraničí, říkají vám: _Jsou v těch helmách tak hrozně roztomilí. a je hrozně legrační, že nemají ani žádnou zbraň'. Nakonec jsme řešili dvě zásadní otázky: jak natočit velký britský žánrový film o zdejších policajtech a jak do něj nacpat co nejvíc zbraní." Nakonec došli k tomu, že řešením bude jít ještě o krok dál než v případě Soumraku mrtvých a natočit velmi ambiciózní akční film, v jehož titulní roli se představí Pegg coby policista Nicholas Angel, který vytáhnul ve velkém stylu do boje se zločinem. Společnost Working Title, která s úspěchem zariskovala už v případě Soumraku mrtvých, ráda využila příležitosti zaštítit další projekt tohoto osvědčeného dua.

"Simon a Edgar jim popsali zápletku slovně a lidé z Working Title jim to ihned souhlasili. Tím pádem se mohli pustit do psaní," vzpomíná Nira Park, která film s Ericem Fellnerem a Timem Bevanem z Working Title produkovala. Dříve se jako producentka podílela i na Soumraku mrtvých a sitcomu Spaced. "Tentokrát to bylo úplně jiné, protože jsme věděli, že ten film nakonec určitě vznikne. U Soumraku to nikdy nebylo příliš jisté, a když zkrachovala firma FilmFour (která film vyvíjela), měli jsme opravdu velké potíže se sháněním sponzorů a ten film na to téměř dojel. Jistota, kterou nám tentokrát poskytl Working Title, nám to hodně usnadnila."

Přípravy na psaní scénáře obnášely mimo jiné intenzivní _research', v rámci nějž Pegg s Wrightem vytvořili sáhodlouhý seznam svých oblíbených filmů s policejní tématikou, čítající přes 200 názvů. Během další fáze se pak oba scénáristé snažili proniknout do práce policistů. "Mluvili jsme se spoustou londýnských strážníků a byli jsme si prohlédnout asi 15 venkovských policejních stanic. Pak jsme strávili týden dalšími rozhovory s policisty, což bylo vynikající, protože vůči nám byli velmi vstřícní a zjistili jsme spoustu zajímavých detailů," říká Wright.

Když nashromáždili dostatek anekdot a zajímavých faktů, pustili se do psaní samotného scénáře, který začal sestavením základní dějové linii. Ta byla nejprve roztroušena po flipchartech a poznámkových blocích v londýnských kancelářích jejich produkční společnosti Big Talk. Ruch velkoměsta nicméně scénáristy natolik rozptyloval, že se rozhodli uchýlit do pronajatého bytu ve Wells a dokončit první pracovní verzi tam.

Obsazení
Natáčení mělo začít v dubnu 2006 a filmařům stále zbývalo obsadit 56 rolí. Navzdory šibeničnímu termínu se jim však podařilo sestavit velmi impresivní obsazení, které zčásti tvořili jejich dobří známí - Bill Bailey se objevil v sitcomu Spaced a Bill Nighy s Martinem Freemanem si zahráli v Soumraku mrtvých. Většina ostatních postav však vyžadovala, aby rozhodili sítě v trochu širším okolí. Ve filmu se tak mimo jiné objeví Timothy Dalton jako manažer supermarketu Simon Skinner nebo Jim Broadbent jako sandfordský inspektor Frank Butterman a mihnou se jím dokonce i dva oscaroví herci. Pegg s Wrightem měli velké štěstí v tom, že se jim podařilo do většiny rolí získat ty herce, kteří je napadli jako první. "Vždycky jsme věděli, jak by vypadalo naše obsazení snů," vzpomíná Pegg. "Pamatuju si, že jsem se jednou rozhlížel po prázdném studiu a říkal jsem si: _Tady je Belloq z Dobyvatelů ztracené archy (Paul Freeman), tady paní Baylocková z Přichází Satan! (Billie Whitelaw) a tady The Equaliser (Edward Woodward).' Byl jsem v sedmém nebi."

Venkovské město, do nějž Nicholas Angel ve filmu přijíždí, je velmi specifické - téměř všichni jeho obyvatelé mají jména, která se váží k poměrně zastaralým vesnickým profesím. Pegg s Wrightem chtěli vytvořit dojem, že vesnice žila dlouho bez vnějších zásahů a všichni její obyvatelé jsou potomky svých předků, kteří tyto profese skutečně vykonávali. To platí i pro příslušníky kriminální služby Wainwrighta a Cartwrighta, které si zahráli Paddy Considine a Rafe Spall.

Nejméně starostí měli režiséři s obsazením ústřední dvojice policajtů Nicholase Angela a Dannyho Buttermana - Angela si zahrál sám Pegg a Buttermana jeho nejlepší kamarád Nick Frost. "Ve filmu však jejich přátelství není po celou dobu tak harmonické. Zatímco Nickovi se Simon od začátku zamlouvá, Simon ze svého parťáka zprvu zdaleka tak nadšený není," vysvětluje Wright.

Záměrem scénáristů bylo vzít si na mušku všechny žánrové zákonitosti a pak je obrátit naruby. Hlavní "obětí" tohoto postupu se stal samotný Angel, který je na začátku filmu přeložen do Sandfordu, protože dělá svou práci až příliš dobře. "Ve všech těch zásadních policajtských filmech jsou hlavní hrdinové degradování nebo posláni někam pryč, protože něco posrali nebo někoho zabili," směje se Wright. "Problémem našeho Nicholase Angela je nicméně to, že má o 400 % vyšší úspěšnost než všichni jeho kolegové z policejní služebny. No a místo toho, aby byl pochválen, tak jej šoupnou někde, kde nebude ostatní zastiňovat."

Pro Pegga byl Angel největší kreativní výzvou celé dosavadní kariéry. "Nemohl jsem se spoléhat na žádné své triky, protože není praštěný," říká Pegg. "Celou dobu je zcela soustředěný. Poprvé se usměje někdy v polovině filmu. Je jako robot. Dá se říci, že má role v Soumraku byla jen variací na Tima (ze seriálu Spaced) nebo zkrátka na mě samotného, ale v tomhle filmu jsem se toho šaškování musel úplně vzdát."

Přestože se Frost na psaní scénáře přímo nepodílel, Pegg s Wrightem ho neustále informovali, jak psaní pokračuje, a on tak mohl čas od času přispět svou troškou do mlýna. "Napadlo mě to jméno Danny Butterman," říká Frost. "Řekl jsem jim, že v tom budu hrát pouze pod podmínkou, že se bude ta postava jmenovat takhle. Bylo to jméno, na které jsem si myslel už dlouho. Měl jsem ho napsané na papírku. Zní tak hezky hobitovsky. Simon s Edgarem mě za ty nápady milovali."

Butterman byl pro Frosta stejně neobvyklou rolí jako Angel pro Pegga. Syn sandfordského policejního šéfa je sympatický, ale hodně naivní fanda akčních filmů, který hrozně touží po tom, aby nějakou akci konečně sám prožil. "Jim Broadbent prohlásil, že zapálenější postavu než je Danny nikdy neviděl, čemuž se dá docela věřit. Je stále se svým otcem, nikde okolo k žádným zločinům nedochází, ale má alespoň možnost nosit uniformu. Hraje rugby, chodí na zápasy Bristol Rovers, má opravdu hezký život. A pak do Sandfordu přijede Nicholas Angel a on v něm vidí všechno to, čím chtěl vždycky být. Myslím, že kdyby na něj někdo vytáhnul kalašnikova, vzal by nohy na ramena, nicméně on sám se rád opájí představou, že by se s takovou situací vypořádal jako opravdový hrdina."

Vzhledem k tomu, že je film plný automobilových honiček, pěstních soubojů, přestřelek, ježdění na koni a všemožných dalších atletických úkonů, byl Pegg s určitou fyzickou náročností natáčení srozuměn. Při psaní si však plně neuvědomoval, jaký bič na sebe plete. "Když pracujete na scénáři, píšete ho z pohledu nějaké konkrétní postavy," vysvětluje herec a scénárista. "No a když jsem se pak svíjel v agónii, protože jsem si při běhání po High Street namohl oba stehenní svaly, honilo se mi hlavou: _Ty debile, proč jsi musel Angelovi psát tu patnáctikilometrovou honičku!' Při psaní zkrátka myslíte jen na to, jak to všechno bude vypadat na plátně. Skoro zapomenete, že ten blb, který to bude muset všechno odběhat, budete vy sám."

Aby se před natáčením dostal do formy, najel Pegg na tvrdý tréninkový režim, jenž vyžadoval asistenci tří osobních trenérů a dodržování přísné diety, která mu po celou dobu natáčení zakazovala jíst po osmé hodině večer. Během natáčení ve Wells se také rozhodl každé ráno běhat tři kilometry z pronajaté chaty, ve které bydlel s Frostem, do ústředí štábu. Frost naopak usoudil, že pro jeho postavu nebude fyzická sebetrýzeň nijak zvlášť nutná. Jezdil autem. "Když jsem projížděl okolo Simona, vždycky jsem mu zamával," vzpomíná herec. "Ne, ani jednou jsem ho nevzal."

V rámci svého nonkonformního přístupu k roli se Frost rozhodl také svévolně ignorovat seznam filmů, které měl dle instrukcí Pegga a Wrighta zhlédnout. "Podíval jsem se na Mizery 2 a to mi asi tak nějak stačilo," přiznává herec. Jakmile však došlo na zacházení se zbraněmi, byl okamžitě ve svém živlu. "Miluju bouchačky. Miluju souboje o život," říká herec. "Trénoval jsem na akčního hrdinu 25 let. Bylo to super. Vždycky jsem se snažil, aby mi to přešlo do krve, a tyhle věci tomu opravdu napomáhají - když máte ty dvě krásné pistole, na sobě neprůstřelnou vestu a vedle sebe oddaného parťáka, nemůžete si vykračovat jinak než frajersky."

Natáčení ve Wells
Přestože natáčení začalo v Londýně, později se spolu s filmovým dějem přesunulo na tiché místo na západě Británie - do Wrightova rodného Wellsu, který byl se svou katedrálou, pravidelně pořádanými trhy a dlážděnými ulicemi ideální volbou pro zastoupení filmového Sandfordu (přestože je Wells mnohem větší). Wright o natáčení ve svém rodném městě sice na začátku uvažoval, ale nemyslel si, že to připadá v úvahu. "Připadalo mi, že by to bylo moc drahé. Je to docela oblíbená turistická destinace, je tam katedrála a dvakrát týdně se pořádají trhy, což zavánělo spoustou komplikací," pokračuje Wright. "No a pak jsme začali v hrabstvích Devon, Dorset, Cornwall, Wiltshire a Gloucestershire hledat nějaké městečko, které by vyhovovalo našim potřebám. Udělali jsme si užší výběr a nakonec jsme zjistili, že lidé z Wellsu mají k této myšlence nejvstřícnější postoj."

V průběhu natáčení musel štáb často uzavírat celé náměstí a okolní ulice kvůli hlavním sekvencím, mezi něž patřila stěžejní scéna s církevními slavnostmi, která vyžadovala masy komparzistů, ale i různé přestřelky a akční scény. Filmování často doprovázel déšť, který prodloužil natáčení o několik dní. Obyvatelé městečka s filmaři nicméně ochotně spolupracovali. Když je na poslední chvíli postihla castingová krize, vypomohla jim místní společnost amatérských herců.

Wright se během natáčení často setkával se starými přáteli, učiteli a svými rodiči, k nimž chodil na návštěvy. "Hned první den jsme natáčeli noční scénu, která se odehrává uprostřed hlavního náměstí. Ještě v 11 večer nás lidi sledovali," vzpomíná. "Ale do půlnoci se to tam úplně vyprázdnilo. Nejen od lidí, ale i od aut. Bylo hrozně zvláštní vrátit se domů a připadat si jako na obrovské studiové scéně - přesně tak to působilo, protože široko daleko nebylo ani živáčka."

Popcornová logika - styl a struktura filmu
Pegg s Wrightem se rozhodli vyhnout tradičnímu pojetí struktury akčních filmů, které většinou tvoří tři akty, a rozdělili Rotu příliš rychlého nasazení na dvě velmi rozdílné části: v té první se dějová linie zaměřuje převážně na popis Angelovy nucené neaktivity na nové pracovní pozici, kde je jeho hlavní starostí hledat ztracené labutě, účastnit se církevních slavností a přemýšlet, co má vlastně dělat. V podstatě jediným "osvěžením" je několik podezřelých úmrtí, která mu stále více vrtají hlavou. V druhé polovině se pak rozhodne postavit nastalým problémům se zbraní v ruce a tempo filmu se vzhledem k sérii přestřelek, automobilových honiček a všudypřítomných výbuchů rychle změní. "Nechtěli jsme tu venkovskou idylku hned na začátku zbourat tím, že bychom to rozjeli v takovém tempu," vysvětluje Wright. "Jeho tón se mění zvolna."

"Ta velká dramatická změna se ve skutečnosti odehraje ještě předtím, než začne to peklo," pokračuje Wright. "Danny Nicholase nutí, aby se podíval hned po sobě na Bod zlomu a Mizery 2, jenže je už pozdě a během Mizerů 2 oba usnou. Síla stylu Michaela Baye však útočí na jejich podvědomí i ve spánku. No a tenhle zážitek Nicholase promění v drsného poldu."

Pegg s Wrightem věděli, že by tato nenadálá změna tónu a tempa mohla diváky překvapit. Aby vysvětlili rychlý přechod od poklidného filmu o vyšetřování záhadné vraždy k explozivnímu akčňáku v americkém stylu, vymysleli pro popis této rošády termín popcornová logika.

"Popcornová logika je náš způsob, jak se vykecat z chyb v kontinuitě," říká Pegg. "Ne, podívejte, my si na logice děje a na tom, že musí všechno působit logicky, dáváme opravdu záležet. V rámci popcornové logiky jsme ale začali pracovat s myšlenkou, že spousta akčních filmů vyžaduje, aby člověk přestal lpět na realističnosti toho, co se děje na plátně. A my jsme chtěli oboje, proto jsme na některých místech naschvál udělali něco, co působí nevěrohodně. V jednom záběru třeba letíme deset sekund vzduchem a při tom střílíme z pistolí. A konec je úplně šílený - je to jako videohra, která má hodně levelů, ale na konci vás přece jenom čeká ten hlavní padouch."

Wright chtěl tímto filmem složit poctu mnoha různým režisérům - počínaje Tonym Scottem a Dariem Argentem konče. "Chtěl jsem se při natáčení znovu ponořit do všech mých oblíbených akčních a policajtských filmů a natáčet v tomhle stylu, takže tenhle příběh z malého města je ve výsledku pojatý ve velkolepém duchu, který je vlastní třeba filmům Michaela Manna," vysvětluje režisér. Velkolepá hollywoodská dramatizace se nicméně neomezovala na krkolomné přestřelky: "Když jsme se bavili s policisty a ptali se jich, která součást jejich práce není ve filmu nikdy vidět, jednohlasně nám odpověděli, že papírování," vzpomíná režisér. "A když na ty policejní služebny přijdete, vidíte, jak kvůli sebemenšímu přestupku musí vyplňovat haldy různých formulářů. Tak jsme do filmu teda dali spoustu papírování, ale zpracovali jsme jej ve stylu Muže v ohni. Šlo nám zkrátka o to, vzít poměrně nudné aspekty policejní práce a vyobrazit je tak, aby působily opravdu bombasticky a drsně."

Stručný popis filmu