O NATÁČENÍ

AUTA UŽ NEJSOU CO BÝVALA

Herec a režisér Clint Eastwood, v jehož filmografii je několik nejikoničtějších filmů všech dob se před kamerou neobjevil od roku 2004, kdy si zahrál v oscarovém snímku Million Dollar Baby. “Po pravdě řečeno, už jsem ani neplánoval, že bych si ještě zahrál,” říká herec a režisér. “Tento film nabízel roli, jež mi byla věkově blízká, a postava vypadala, jako by mi byla šitá na míru. Ačkoliv původně nebyla. Scénář se mi líbil. Je v něm celá řada nečekaných zvratů a taky se u něj zasmějete.”

Scénář Gran Torina od debutujícího scenáristy Nicka Schenka, který se inspiroval námětem Dave Johnssona, se dostal do Eastwoodovy produkční společnosti Malpaso. “Příběh vycházel ze situací, jež se skutečně odehrály v Minnesotě,” říká Eastwoodův dlouholetý producent a věrný přítel Robert Lorenz. “První verzi scénáře napsal Bill Gerber, který jej převzal od Jeanette Kahn. Začal jsem rychle číst, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že je to ten typ příběhu, ve kterém by chtěl Clint hrát. Přibližně v polovině scénáře jsem zpomalil a začal se myšlenkou na Clinta zaobírat hlouběji. Příběh se mi líbil, a tak jsem si scénář přečetl ještě podruhé. Zkušenost mě naučila, abych Clintovi nadmíru nic nevychvaloval a dal jsem mu scénář se slovy ´Netuším, jestli bys tenhle příběh chtěl točit nebo v něm hrát, každopádně je zábavný´. Za nějakou chvíli mi zavolal a řekl ´Líbilo se mi to´. A někde tady to celé začalo.”

Schenk pochází z Minnesoty. Příběh filmu vychází ze zkušeností, jež získal s komunitou Hmongů při práci v továrně, kde pracoval jako dělník. Hmongové jsou prakticky neznámé etnikum z Laosu a dalších částí Asie, kteří se během války ve Vietnamu přidali na stranu Američanů, a pak se v USA usídlili. “ Komunita Hmongů o sobě nedává moc vědět,” říká. Postavu Walta Kowalského nepsal s tím, že by měl před očima nějakého konkrétního herce. “Walt je ten typ co každého poučuje. Myslím, že každý z nás někoho takového zná.”

Walt si dosud vždycky našel důvod, aby mohl dát průchod svým rasistickým narážkám. S tím, jak se postupně s komunitou Hmongů seznamuje, jeho podezřívavost a nepřátelství postupně mizí. “Kdysi v Koreji Walt provedl věci, jež mu nedají spát. Ve tvářích svých sousedů vidí ty, kterým způsobil mnoho zla,” říká Schenk. “Waltovi se všichni Asiaté zdají stejní, jeden jako druhý. Hmongové jsou pro něj zpočátku kulturou bez tváře, ale čím více se o nich dozvídá, tím více se zamýšlí nad tím, proč se od Koreje tak změnil.”

Producent Bill Gerber uvádí, že film Gran Torino rovněž odráží vztahy filmových postav, které Eastwood během celé své rozsáhlé dráhy ztvárnil. “Clintovy filmy vždycky nějakým způsobem souvisely se složitými rasovými a náboženskými otázkami. Vždycky se snažil čestně konfrontovat s předsudky. Občas možná byly poněkud politicky nekorektní, ale vždycky upřímné,” říká. “Díky postavám, jež Clint v minulosti ztvárnil, tušíte, že ve Waltovi je víc, než se na první pohled zdá. Nejprve uvidíte jeho temnou stránku, ale díky vztahům s lidmi z okolí si postupně uvědomujete, jaký je uvnitř.”

“Ať se nad tím zamýšlím z které stránky chci, nedokážu si představit, kdo jiný než Clint Eastwood by mohl tuhle postavu zahrát,” říká Dave Johnsson. “Clint je jakožto filmař vynikající týmový hráč a nikdy necouvne. Ať už je téma filmu jakkoli znepokojivé. Postava Walta, který na začátku filmu není dvakrát příjemný, od herce vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Po šedesát let mu jeho slepý fanatismus pomáhal. Najít odvahu přehodnotit to, co se během desetiletí stalo vaší integrální součástí - zejména ve stáří - se stává zřídka. A je to navíc velmi těžké. Walt je fyzicky zdatný muž, ale situace jej nutí ukázat i kuráž.”

Příběh začíná po smrti Waltovy manželky Dorothy, kdy zahořklý veterán vstoupil do poslední etapy svého života, definovaného nasazením v Koreji a 50 lety v místní továrně na auta značky Ford. Je dlouho po válce, továrna je léta zavřená, jeho žena zemřela a s dětmi se vidí jednou za čas. “Walt tvrdě pracoval a jeho synové jsou docela úspěšní,” říká Eastwood. “Ztratil ženu a vůči dětem pociťuje odcizení. Odešly a moc se o něj nestarají, trochu jim stojí v cestě. Na jejich obranu je však třeba říci, že se s ním nevychází právě snadno. Dokáže být pořádně nevrlý a také – jeho vnuci nosí piercing a tetování. Což Walt naprosto neschvaluje.” Brian Haley, který ztvárnil Mitche Kowalského, říká:“Není snadné mít Walta za otce. Mitch je pravým opakem svého táty. Walt je tvrdě pracující dělník, jeho syn povrchní velkoměstský yuppie. Mají velmi napjaté vztahy. Walt ani neví, jak se svým synem mluvit, Mitch nedokáže najít způsob, jak u táty prolomit ledy.”

Walt chce mít zkrátka klid. O ten ho čas od času připravuje kněz jeho zesnulé ženy, otec Janovich, který si dal za cíl splnit její poslední přání: dovést Walta ke zpovědi. “Z legrace říkám, že má role je v podstatě o tom, že zazvoním u dveří a nechám si je Clintem Eastwoodem přibouchnout před nosem,” říká Christopher Carley, který ztvárnil postavu kněze. “Otec Janovich se pokouší proniknout do Waltova nitra, ale neví, jak toho dosáhnout. Nebo jen Walta přimět k tomu, aby si s ním docela obyčejně popovídal. Waltovi návštěvy kněze dvakrát příjemné nejsou, nemá flanďáky rád. Uvažuje o něm jen jako o 27 letém panici se zbytečným vzděláním. Walt mu brzy naznačí, že se strategií, jež na lidi v jeho okolí platí, u něj nepochodí.” “Walt má vůči knězi celou řadu výhrad, z největší části však kvůli tomu, že ještě stále vypadá jako dítě,” říká Eastwood. “Kněz chce Walta stůj co stůj přivést ke zpovědi, jenže Waltovi je jasné, že kněz teprve nedávno dostudoval teologický seminář, opravdový život zná jen z knížek. Takže to vypadá na velmi jednostranný vztah. Padre, jak jej veterán posměšně nazývá, je odhodlaný mladík, ale Walt si stejně udělá, co sám chce.”

Jednou z mála Waltových životních radostí je jeho dokonale udržovaný bourák Ford Gran Torino z roku 1972, kterého si po léta pod hedvábnou plachtou schovává v garáži. V době, kdy Walt ještě pracoval v továrně, mu dokonce sám namontoval volant. “Gran Torino je jeho pýcha a jediná životní radost,” říká Eastwood. “Gran Torino a Walt jsou tak říkajíc jedno. Jednou za čas auto vytáhne, naleští a pak se na něj se sklenicí piva v ruce dívá – tohle potěšení je to nejlepší, co mu momentálně život nabízí, myslí si.”

Waltův domov s jeho dokonalým nátěrem, pečlivě zastřiženými keři a hrdě vztyčenou americkou vlajkou se od okolních domů liší. Nemá pražádnou radost z toho, jak je jeho sousedství neudržované. “Walt je hluboce nespokojen s tím, kam to dnešní svět dopracoval,” říká Eastwood. “Sám vyrůstal na předměstí Michiganu, kde žili lidé pracující v továrně na auta. Valná většina z nich byla Američany polského původu, stejně jako Walt. “Změny v jeho blízkém okolí na něj působí zhoubně.” Domy v jeho sousedství chátrají, ale Walt je celý život zvyklý udělat si všechny opravy sám. “Walt si ve všem vystačí,” říká Lorenz. “V mnoha ohledech však jakoby ´zatuhl´ v minulosti. V průběhu filmu si uvědomíme jeho trauma, jež je mu překážkou ke šťastnějšímu životu. Toto trauma se odráží v každém jednotlivém aspektu jeho života.”
Waltův šestnáctiletý soused Thao, který sdílí domácnost s matkou, babičkou a starší sestrou, je také společensky izolovaný. “Thao je jediným mužem v domě, nemá žádný mužský vzor, ke kterému by mohl vzhlížet a brát si od něj rady,” říká Bee Vang, který rolí Thaa herecky debutuje. “V jeho nejbližším okolí dominují ženy, a proto se jako muž cítí nepatřičně a nejistě. Potřebuje nějaký vzor – a najde jej právě ve Waltovi.”

Thao je velmi neprůbojný mladík, dostudoval střední školu, ale je bez práce. Okolnosti jej donutí vstoupit do místního gangu Hmongů, který vede výrostek Smokie a Thaův bratranec přezdívaný Spider. “Ať už jde Thao kamkoliv, vždycky se najde někdo, kdo si ho dobírá,” říká Sonny Vue, který ztvárnil postavu Smokieho. “ Vstoupí do gangu, aby měl ochranu, protože sám to zkrátka neustojí. V okamžiku, kdy z Waltovy strany pocítí ohrožení, se věci vymknou kontrole. Mladí gangsteři se domnívají, když budou držet při sobě, budou působit jako větší chlapáci.” Smokie a Spider jsou z první generace Hmongů usazené v USA, tudíž jim zoufale chybí starší vzory, jež by je mohly patřičně usměrnit a vést. Starší Hmongové mají ještě větší problémy s přispůsobováním než ti mladí. “Neustále těkáte mezi jednou a druhou kulturou, nikde nejste stoprocentně doma,” říká Doua Moua, který ztvárnil postavu Spidera. “Tím roste napětí, sklony k rebelii a vznikají skupiny, jejichž prostřednictvím se mladí muži snaží asimilovat do složitého světa, který je obklopuje. Život děvčat je zatím tradičně stále svázán s domovem a rodinou. Za vzory jim slouží jejich matky. Dívky se proti kultuře a rodičům nevymezují zdaleka tak často a tak otevřeně jako chlapci.

Thaovou vstupenkou do gangu je krádež Waltovy chlouby – vozu Gran Torino. “Thao si chce dokázat, že je chlap a zjistit, kam vlastně patří,” říká Vang. Jenže jeho smělý plán se nezdaří, Walt Thaa nachytá uprostřed krádeže a bez toho, aby mladý delikvent vůbec spatřil jeho tvář, jej vyděsí k smrti. Nedlouho poté za Thaem přijde i gang, což vyústí v bitku, která se odehraje právě na Waltově trávníku. Walt vyjde před dům, drže v rukou svou pušku M1, kterou si schovává ještě z války v Koreji. Jeho varování zní jasně: 'Vypadněte z mého trávníku!' “Okamžitě je v bojovém módu,” říká Eastwood. “Právě v této situaci si uvědomí, jak velký problémem mladí Hmongové pro čtvrť představují, zvláště ti organizovaní v gangu.”
Walt se rázem stává hrdinou a sousedé z řad Hmongů jej zahrnou dárky v podobě jídla, květin a sazenic. “Zpočátku s nimi nechce mít vůbec nic společného,” říká Eastwood. “Když zjistí, že to jsou bystří lidé, kterým jde o blaho bližních, začne svůj náhled měnit. Dokonce je začne obdivovat. Ve filmu zazní jeho věta: ´Mám toho víc společného se sousedy, než s mými rozhýčkanými dětmi, a to mluví za vše´. Je zajímavé a často i legrační, jaké má vůči nim zpočátku předsudky, ale díky novým vztahům se jich postupně zbaví.”

Waltovu bariéru jako první prolomí Thaova starší sestra Sue, která je mnohem amerikanizovanější než zbytek rodiny. “Walt si na vás udělá svůj vlastní názor,” říká Ahney Her, která ztvárnila postavu Sue. “Je mu úplně jedno, jaké jste rasy. Komukoliv řekne co má na jazyku.” Eastwood popisuje Sue jako “neobyčejně odvážnou postavu.“ Vždycky s ním mluví hezky, ačkoliv si z něj i tak trochu utahuje a nazývá ho domácky Wally. Jedině ona je však schopná propojit Waltovy a Thaovy světy. „Myslím si, že se od začátku chce, aby se Walt s Thaem stali přáteli, pokud se totiž vydá opačným směrem a bude se držet gangu, dokonale si zpacká život.“ Vidí, že Walt Thaovi dokáže nahradit otce, a pokud mu bude mladý gangster naslouchat, pravděpodobně povede lepší život a bude zodpovědnější. Walt se se Sue spřátelí velmi rychle. “Vypadá to, že se o něj stará z opravdového zájmu, nikoliv prospěchu, jak to lze vidět u jeho nejbližší rodiny, jejíž členové udělají jen to, co se od nich očekává,” říká Lorenz. “Myslím, že se mu líbí především její jistota, a tak si dovolí, aby ji trochu lépe poznal.” Sue jej nakonec přiveze i na rodinnou oslavu, kde tradiční hmongský šaman odkryje tajemství, jímž se Walt léta užírá. “Vstřícná atmosféra Thaovy rodiny umožní, aby na povrch vyplavalo to, co Waltova rodina úzkostlivě tají,” říká Lorenz. “Jsou ochotní projevit opravdový zájem a položí mu ty správné otázky, které jej přimějí k mnohem hlubší reflexi vlastního života, než se to podařilo komukoliv před nimi. Kořeny rasizmu spočívají v tom, že z našich problémů sobecky obviňujeme druhé. Rasista své problémy promítá na ostatní, místo toho aby se podíval do svého nitra a pokusil se změnit a přizpůsobit. Jeho sousedé jej k tomu postupně navedou.”

Matka a sestra také Thaovi navrhnou, aby Waltovi kompenzoval škody způsobené na autě tím, že mu bude po několik týdnů vypomáhat. “Chtějí, aby Walta nějak odškodnil,” říká Eastwood. “Tak jim velí rodinná hrdost.” Walt na chlapcovu adresu spustí litanii plnou rasistických nadávek a záměrně jeho jméno zkomolí na Toad (Ropucha). Když pak Walt uvidí, s jakou opravdovostí se chlapec zapojí do jeho mise – opravit chátrající domy v sousedství – začne si uvědomovat, že ne vše je v něm hodno odsudku. “Postupně vidíte, jak se jejich vztah vyvíjí,” říká Vang. “S tím jak se Thao mění a stává se dospělejším, si jej Walt začne víc vážit. Když se Thao podívá na své ruce plné mozolů, dojde mu, že konečně udělal něco, za co se může postavit – a být užitečný.” Cílem Waltova snažení je “udělat z Thaa chlapa,” říká Vang. “Walt jej neučí jen tomu, jak se postavit k práci, ale i jak ustát tlak party, která se mu snaží vsugerovat, že jen díky ní bude opravdovým chlapem. Walt Thaa naučí, jak stát zpříma.” Walt si vzal za úkol chlapce přimět k tomu, aby si našel dobrou práci a vyhýbal se problémům. Jen tak si zajistí slušnou budoucnost. Díky Thaovi se však změní i sám Walt. “Thao ztratil otce, a tak se mu nedostává žádný mužský vzor, na který by se mohl spolehnout a přijímat jeho rady. Walt si zase se svými syny nevybudoval fungující vztahy, jež by jej naplnily opravdovou radostí z prožívání otcovské role,” říká Lorenz. “Vzájemně se potřebují. I Walt přece něco hledá. Jasně si totiž uvědomuje, že dospěl do poslední etapy svého života, a tak hledá něco, co by mu dalo nový smysl a hodnotu.”

Smokie a ostatní členové gangu si na Thaa a jeho rodinu stále dovolují a vyhrožují mu násilím. Takové jednání inspiruje zasloužilého bojovníka k nečekané odezvě. “Kdybych ho hrál jen napůl, propásl bych velkou hereckou příležitost,” říká Eastwood. “Pokud však hrajete tenhle typ chlápka, nemůžete si dovolit malovat ho v příliš zářivých barvách. Musíte jít až na doraz.”







CIZINCI ODVEDLE

Gran Torino je vůbec prvním filmem z produkce velkého studia, který zobrazuje život komunity Hmongů – původně společenství tvořené 18 klany, které žily v horách Laosu, Vietnamu, Thajska a ostatních částí Asie, kteří během války ve Vietnamu pomáhali Američanům a poté se začali usazovat v USA. “Přiznávám se, že jsem o nich předtím moc nevěděl,” uvádí Eastwood. „Během války ve Vietnamu pomáhali Američanům a za to se po jejím skončení mohli usadit v USA jako uprchlíci.“

„Součástí tragédie jejich národa je, že jen málo lidí chápe, jakou roli ve válce ve Vietnamu Hmongové sehráli,“ říká Paula Yang, která na filmu od začátku spolupracovala jako poradkyně. „Dones zůstává tajemstvím, kolik vojáků i civilistů z řad Hmongů ve válce padlo. Stařešinové o tom nemluví. Přistupují k tématu s pietou. Bohužel je tu až příliš mnoho smutných příběhů.“ Eastwood zdůrazňuje, že Hmongové sami sebe označují za kulturu s unikátním dědictvím, nejsou národností. „Mají své vlastní náboženství, jazyk a považují se za nezávislý lid,“ vysvětluje. Mnozí z nich po válce ve Vietnamu prožili mnoho těžkých chvil. Podmínky v Asii pro ně byly krušné, a proto lutheránská církev a několik nezávislých organizací spolupracovalo na tom, aby je odtamtud dostali. Zažili spoustu smutku, ale zocelilo je to, jsou to velmi odhodlaní lidé.“

Eastwood si přál, aby Hmongy v Gran Torinu zobrazil co nejautentičtěji, základem byl dobrý výběr hereckých představitelů. Castingová režisérka Ellen Chenoweth bohužel brzy objevila, že v seznamech SAG mnoho profesionálních herců z řad Hmongů není. Chenoweth a její kolegové Geoffrey Miclat a Amelia Rasche se s pomocí internetu dali do náročného hledání a pokusili se najít místa, kde se komunita Hmongů přirozeně schází. Vytvořili si síť kontaktů v kalifornském Fresnu, městě St. Paul v Minnesotě, městě Warren v Michiganu a v jiných částech USA rozšířili tisíc pozvánek na casting. “Bylo to opravdu náročné,” říká Chenoweth. “Znamenalo to navázat s Hmongy kontakt, setkávat se s nimi, získat si jejich důvěru a teprve poté zjišťovat, kdo z nich by si rád zahrál ve filmu. Nešlo využívat klasických komunikačních kanálů. Znamenalo to je zkontaktovat a naplno se jim otevřít.”

Odborník na lid Hmongů, Cedric Lee, pomohl týmu s dalšími kontakty v rámci komunity. “Chodili jsme na místa, kam se Hmongové chodí bavit,” vzpomíná. Šli jsme také na party ke Dni otců. Byli jsme na různých církevních slavnostech. Mezi nimi a námi byla zpočátku silná jazyková bariéra, kterou zřejmě nejvíc pociťovali staří, proto jsme s nimi od té chvíle komunikovali jen jejich jazykem a castingovým režisérům jsme vše překládali. U mladých je to o poznání jednodušší, protože mnoho z nich už dnes mluví anglicky.”

Chenoweth a její tým zahájili svou práci v St. Paul a ve Fresnu mezi vůdci komunity a poté rozjeli sérii konkurzů všude tam, kde se Hmongové usadili. Jejich práce vyvrcholila při celodenním konkurzu v St. Paul. Postupně se zpráva o novém Eastwoodově filmu rozšířila mezi komunitami Hmongů na internetu, v novinách, v mládežnických skupinách i jen od úst k ústům. „Lidé byli nadšení,“ říká Paula Yang. „Stál před nimi Clint Eastwood, takže ze sebe lidé vydali maximum. Sešli se teenageři, malá děcka, babičky i dědové. Lidé byli hrozně šťastní, protože Clint dal komunitě Hmongů úžasnou příležitost dát o sobě vědět.“ Zanedlouho měli stovky kazet. „Poté, co jsme navštívili všechna města, jsme se vypravili zpět do Los Angeles, abychom si spolu s Clintem všechny kazety prošli ještě jednou,“ vysvětluje Chenoweth. „Všechny potenciální představitele jsme si promítali na plátno v Clintově střižně a postupně zužovali okruh těch, kteří připadali v úvahu. No a pak jsme se prostě rozhodli.“

Ze stovek uchazečů si Eastwood do ústřední role Thaa vybral šestnáctiletého Bee Vanga ze St. Paul. Chenoweth vzpomíná: “Amelia ho našla u nich ve škole, na zadní stranu jeho fotografie jsem si napsala ´Miluji Bee Vanga.´ Hrozně se mi líbila jeho tvář. Neměl prakticky žádné herecké zkušenosti, ale měl v sobě něco, co vás na něm až neuvěřitelně přitahovalo. Hned jste si přáli, aby byl tím pravým. Když jsem mu zavolala, abych mu oznámila, že ho do role Thaa bereme, nemohl chvíli ani mluvit. Myslím, že o něčem takovém se mu předtím ani nesnilo. Postava sotva 170cm vysokého Bee Vanga je v ostrém kontrastu s vysokým vzrůstem Eastwoodova Walta (Eastwood měří 185cm). „Thao k Waltovi doslova vzhlíží,“ říká Vang. Tento dospívající herec z Fresna se ve městě Twin Cities zúčastnil soukromého konkurzu na hlavní roli do filmu. Když zjistil, že roli Thaa získal, „Klekl jsem si na kolena a začal plakat,“ vzpomíná. „Natáčení mi změnilo život. Nemohl jsem uvěřit, že se to stalo mně.“
Ačkoliv Vanga Eastwoodův konfrontační styl zpočátku děsil, nakonec si na něj zvykl. „Viděl jsem ho hrát ve westernech a dalších filmech typu Drsný Harry, ale nikdy by mě ani nenapadlo, že se s ním setkám tváří v tvář. A najednou stál přede mnou,“ říká. „Pan Eastwood si přeje, aby jeho film působil co nejpřirozeněji. Muselo to být reálné. Takový styl se mi líbí. Je neuvěřitelně v pohodě, a přitom je velmi pokorný. Spolupráci s ním, stejně jako se všemi ostatními členy štábu, jsem si maximálně užil. Nikdy na to nezapomenu.“

Šestnáctiletá herečka Ahney Her porazila v konkurzu několik stovek rivalek, které se ucházely o roli Sue. Její přirozená sebedůvěra a smysl pro humor z ní dělaly ideální adeptku na roli Thaovy starší sestry. “Chtěli jsme, aby jeho sestra byl trochu ´ostřejší´. Thao je mnohem zranitelnější, a tak ho chrání,“ říká Chenoweth. „Spolu s tím Ahney do role vtiskla svěží mladistvost, a to se nám na ní moc líbilo.“

Ceněný vůz Gran Torino pochází ze soukromé sbírky ve Vernalu ve státě Utah. “Měli jsme od začátku velké štěstí, protože byl v pojízdném stavu,” říká koordinátor dopravy Larry Stelling. „Vůz byl v báječném stavu a Clintovi se hned zalíbil. Pár věcí jsme na něm však přece jen změnili – například jsme vyměnili nárazníky – ale jinak jsme ho už jen pořádně naleštili a mohlo se jet. Měl barvu, jakou jsme potřebovali, neporušené vnitřní vybavení… a jezdil skvěle.“ „Produkce auto odkoupila a převezla je do Michiganu na natáčení, jenže tady jeho příběh nekončí. „Mluvili jsme o tom, že po natáčení auto zase prodáme, ale postupně jsme se do něj zamilovali,“ říká Lorenz. „Řekl jsem o svých záměrech Clintovi a ten mi tajemně odpověděl ´Jen se ho tak rychle nezbavujme. Zvládlo všechno, co se po něm chtělo. Uvidíme, jak to s ním dopadne.´“

NATÁČENÍ VE MĚSTĚ MOTORŮ

Scénář byl sice původně zasazen do Minneapolisu, ale Eastwood cítil, že Waltovo půlstoletí s auty nejlépe vystihuje současný Detroit (nazývaný též Město motorů) ve státě Michigan. Štáb natáčel na lokacích jako jsou Royal Oak, Warren, Grosse Point a Highland Park, který zobrazil čtvrť, v níž žije Walt. “Okolí Highland Park se hodně změnilo,” říká Eastwood. “V té čtvrti měli všichni lidé něco společného s auty. Dnes už se v tamních továrnách nevyrábí tak jako kdysi, ale stále přicházejí noví a noví lidé, kteří si to tam chtějí udělat útulné. Highland Park zažil hodně krušné časy, ale dnes tam žije spousta milých lidí.” Rob Lorenz říká: „Několik týdnů před začátkem natáčení jsme tam přijeli postavit kulisy a pak začali točit. Chtěli jsme na místě zanechat tu nejmenší možnou stopu. Lidé, kteří s námi přicházeli do styku byli rádi, že tam jsme.“

Vysoce umělecký ráz a současně nízké náklady všech Eastwoodových filmů souvisí s tím, že se tento režisér rád obklopuje tvůrci, s nimiž už v minulosti spolupracoval. Eastwood nikdy nezvedá svůj hlas, neříká ´Akce´, dopřává svým kolegům velkou míru volnosti – a přesto má vše pevně pod kontrolou. „Clint je na place v obrovské pohodě,“ říká kameraman Tom Stern, který se za kameru Eastwoodových filmů postavil již celkem sedmkrát, přičemž předtím s režisérem spolupracoval jako vedoucí osvětlovačů. „Před natáčením mi řekl ´Už mám své roky. A jsem přesně takový.´“ Při natáčení filmu Gran Torino se Eastwood sešel s celou řadou svých dlouholetých spolupracovníků: návrhářkou kostýmů Deborah Hopper, střihačem Joelem Coxem a výtvarníkem James J. Murakami, který na předchozích Eastwoodových filmech spolupracoval i s legendárním výtvarníkem Henry Bumsteadem. Od filmu Výměna pak pracuje samostatně. “Já znám jejich práci, oni znají tu mou, takže si nic nemusíme dlouho vysvětlovat,” říká Eastwood. “Snažím se co nejvíce vyhnout intelektualizování a planým diskusím. Nejsem jedním z těch chlápků, kteří tvrdí, že film je magie. Pokud magie s filmařinou opravdu nějak souvisí, tak jen velmi okrajově. To nejdůležitější je, aby všichni dělali co mají a spolupracovali. Je to zkrátka legrace. A pokud mě to přestane bavit, už to prostě dělat nebudu.”

Film Gran Torino je také sedmým snímkem, na kterém Clint Eastwood spolupracoval s filmovým producentem Robem Lorenzem. Další z producentů – Bill Gerber – dodává: “Clint si nemohl vybrat lepšího producenta než je Rob. Když jste se dívali na filmové lokace, jež Rob Clintovi dal do užšího výběru, nebylo prakticky o čem uvažovat. Rob totiž přesně věděl, co Clint chce. Mají vynikající vztahy a díky tomu Malpaso běží jako dobře namazaný stroj.” “Clint je tvůrce ze staré školy, kterých chápe hodnotu toho, když se věci dělají hezky postaru, dělá filmy dost dlouho na to, aby věděl, že vážně fungují,” říká Lorenz. “Zároveň však miluje moderní technologie, chce se dál vzdělávat a dělat lepší a lepší filmy. Tady je třeba hledat motor jeho snažení a podle mého soudu je to také důvod, proč se s ním tak skvěle dělá.”

Ústřední píseň filmu Gran Torino složil britský jazzový zpěvák a pianista Jamie Cullum s Donem Runnerem. Kromě výše uvedených jmen se na ní podílel režisérův syn Kyle Eastwood a jeho blízký spolupracovník Michael Stevens. “Všichni společně vytvořili tuhle píseň,” říká Lorenz. “Kyle s Mikem se pak písní inspirovali i pro hudbu ke zbytku filmu.” Kyle Eastwood a Michael Stevens složili barvitou orchestrální hudbu, jíž pak společně s Eastwoodovým dvorním skladatelem a dirigentem Lennie Niehausem nahráli. Na soundtracku k filmu se dále objeví latino rap a lidová hudba Hmongů, které odrážejí to, co zrovna postavy poslouchají. Jednu z písní složila rapová skupina RARE.

Postava Walta Kowalského z Gran Torina je další ze sbírky Eastwoodových svérázných charakterů. „Clint se vždycky zajímá o pokrok, nechce dvakrát dělat to samé,“ říká Lorenz. „Daný scénář nám takovou příležitost nabídl. Co do věku a charakteru postavy se k němu přesně hodil. Hodně při tom těžil ze své herecké minulosti, kdy ztvárnil Drsného Harryho a další nekompromisní desperáty. Přesto se však posunul ještě dál. Dostal se sice na relativně temné území, ale finální prožitek vykoupení mu zároveň umožnil objevit v nitru něco úplně nového.“