zavřít

Dlouhý popis filmu

„Gothika je thriller s nadpřirozenými prvky,“ říká producent Joel Silver, který spolu s Robertem Zemeckisem založil v roce 1999 produkční společnost Dark Castle Entertainment (Dům na Haunted Hill, 13 duchů, Loď duchů). “Je to dobře vymyšlený, děsivý a tajemný film se silnými postavami a – vzhledem k tomu, že se jedná o film z produkce Dark Castle – samozřejmě také skvělý duchařský příběh.”

Námět filmu se zrodil v hlavě scénáristy Sebastiana Gutierreze. „Pamatuji si na chvíli, kdy mi Sebastian začal vyprávět působivý a atmosférický příběh Gothiky. Byla jsem jím zcela unešena,“ vzpomíná executive vicepresident společnosti Silver Pictures Susan Levin, která spolu se Silverem a Zemeckisem film produkovala. „Gothika těží ze strachu, který pronásleduje každého z nás – strachu z toho, že budete obviněni z nějaké strašné věci, na kterou si vůbec nepamatujete. Děj vás přinutí si během celého filmu klást otázky: Děje se to všechno pouze v její hlavě? Je to konspirace? Nebo je snad ovládána nějakou nadpřirozenou silou?“

Poté, co se společně s Levin a Silverem dohodl na výsledné podobě příběhu, napsal Gutierrez napínavý scénář o uznávané soudní psycholožce, kterou mimořádně nepříznivé okolnosti donutí bojovat o její svobodu i duševní zdraví. „Jedna z věcí, která odlišuje Gothiku od běžného hororu, je postava Mirandy Grey,“ říká Silver. „Je to chytrá, citlivá a šťastně vdaná žena s velmi vyrovnaným životem. Poté je však traumatizujícím způsobem připravena o svobodu a vše, co řekne, náhle u ostatních vyvolává pochyby. Vždycky spoléhala výhradně na logické uvažování a nyní je donucena spoléhat pouze na své instinkty.“

Miranda se náhle ocitne “na druhé straně barikády” – zavřená mezi pacienty, se kterými dosud jednala pouze z pozice terapeuta. Zároveň je také nucena podstoupit léčbu otupujícími medikamenty a cítí velkou nedůvěru ze strany svých bývalých kolegů. Mezitím se snaží zoufale vypátrat pravdu o násilné smrti jejího manžela, aby dokázala svou nevinu… nebo se smířila s následky svých nevysvětlitelných činů.

„Ve filmu je skvělý okamžik, ve kterém Miranda říká větu ‚Nevěřím na duchy, ale oni věří na mě’,“ prozrazuje Silver. „Zatímco se snaží logicky zdůvodnit znepokojivá setkání s pomstychtivým přízrakem, začíná pomalu věřit, že pacienti, kteří údajně slyší tajemné hlasy, možná ve skutečnosti až tak úplně nelžou.“

Berry charakterizuje Mirandu jako “zmučenou duši”, která nalezne svou vnitřní sílu a intuitivní schopnosti teprve ve chvíli, kdy zcela ztratí svou identitu. „Na začátku příběhu nežije naplno, ale spíše jako podle nějaké příručky,“ říká herečka, jejíž matka pracovala 35 let jako sestra na psychiatrické klinice. „Události, kterými Miranda během film prochází, ji podnítí k tomu, aby se probudila a pořádně se rozhlédla okolo sebe. Teprve poté začne žít mnohem méně upjatým stylem života než předtím.

“ Přestože je bolestná přeměna Mirandy z uvážlivého lékaře na zdánlivě sebedestruktivní pacientku psychiatrické léčebny poměrně specifická, považuje Berry její krizovou situaci za něco, s čím se publikum může lehce ztotožnit. „Miranda není jediná,” podotýká. „A každý z nás se může ocitnout ve stejné situaci jako ona. Všechno jde tak hladce a během jediné noci se vám najednou převrátí celý život naruby.”

„Tento film si klade otázku ‘Co kdyby?’,” pokračuje Berry. „Co kdyby se to stalo vám? Co byste dělali? Jak byste našli cestu ven z této situace? A dokázali byste ji vůbec najít? Vzdali byste to nebo byste se za každou cestu snažili najít nějaké východisko, i kdyby vás to mělo stát život?”

Do role Dr. Petea Grahama, Mirandina soucitného, ale zároveň skeptického kolegy, který má řadu vlastních problémů, obsadili Kassovitz se Silverem charismatického Roberta Downeyho Jr. „Pete cítí k Mirandě neopětovanou lásku,” vysvětluje Downey. „Ale ví, že s ní nemůže navázat vztah, protože je jeho kolegyní a její manžel je navíc jejich společným nadřízeným.”

„Pete chce Mirandě opravdu pomoci, chce jí věřit, ale ona dělá neustále další a další věci, které zkrátka nemůže akceptovat,” říká Silver. „Nemůže jí důvěřovat, nemůže ji stále podporovat. To všechno má velký vliv na způsob, jakým ji z osobního i profesionálního hlediska vnímá.”

„Platonický vztah Mirandy a Petea pomalu přechází do stádia, kdy Miranda přemýšlí, zda mu ještě může důvěřovat,” říká Berry. „Stejně jako je pro filmové publikum těžké posoudit, jestli je Pete kladný nebo záporný hrdina, není si Miranda jistá, zda stojí na její straně nebo ne.”

Zatímco se Miranda snaží rozluštit význam svých záhadných setkání s duchem tajemné dívky, začíná si stále více rozumět se spolupacientkou Chloe, kterou v minulosti považovala za vyšinutého člověka, trpícího psychózami. Této role se zhostila mezinárodně uznávaná herečka Penélope Cruz. „Chloe žije ve svém vlastním pekle, které je pro ni samotnou velmi skutečné, avšak ostatní lidé včetně Mirandy jí nevěří,“ říká Cruz. „To je moje nejhorší noční můra – ocitnout v situaci, kdy říkáte pravdu, ale všichni si myslí, že jste blázen. Je hrozné, když nikdo nevěří, že vaše utrpení je skutečné.

” V úvodu děje je Chloe vůči Mirandě a ostatním doktorům, kteří její tvrzení o satanistickém mučení považují za psychotické bludy, zcela bezmocná. Když se ale nedůvěřivá doktorka stane sama pacientkou, až znepokojivě charismatická Chloe ji postupně začne do svého osobního pekla stahovat.” „Chloe byla nejsilnější rolí v celé mé dosavadní kariéře,” přiznává herečka. „Téměř každý den jsem musela přemýšlet o tom, jak se někdo může dostat do podobné situace jako ona a často mě to i rozplakalo. Byly chvíle, kdy jsem tam vůbec nechtěla jít. Bylo to pro mě až příliš bolestivé. Taková role je pro herce velmi přitažlivá, ale zároveň dokáže zranit.”

Roli manžela Mirandy, vedoucího psychiatrické kliniky Douglase S. Greye, obsadil herec Charles S. Dutton. „Doug Grey je ve svém oboru velmi uznávanou kapacitou. Má pověst lékaře, který je vůči svým pacientům velmi starostlivý a citlivý,” říká Dutton. „Spousta jeho kolegů mu závidí jeho mladou a krásnou manželku, která je také nadějnou doktorkou. Opravdu si cení toho, že jej Miranda miluje, ale zároveň s ní jedná trochu jako se svou hračkou. Miranda touží po tom, aby s ním měla o něco hlubší vztah.”

Na napětí a znepokojující atmosféře filmu má velký podíl jeho výtvarné pojetí, které je předzvěstí kruté změny v životě Mirandy. Zvláštní pozornost si pak zaslouží zejména scény, které zobrazují pochmurné a skličující prostředí Woodwardské věznice, kde je Miranda uvězněna mezi svými bývalými pacienty.

Hlavní natáčecím místem se stala věznice St. Vincent-de-Paul z přelomu století, která leží poblíž Montrealu. Filmaři chtěli původně zpodobnit psychiatrickou kliniku ve studiu, avšak poté, co si režisér Kassovitz zamiloval pochmurnou atmosféru rozpadající se budovy vězení, bylo výtvarné schéma filmu pozměněno pro rozlehlejší prostory. Několik částí scénáře bylo následně upraveno způsobem, který štábu umožnil lépe využít různých zákoutí věznice.

Kromě režiséra Kassovitze mají zlověstnou atmosféru filmu ‘na svědomí’ zejména hlavní výtvarník Graham Walker, kameraman Matthew Libatique a autorka kostýmů Kym Barrett. „Nejdůležitější pro mě bylo to, aby všechny prvky zůstaly po celou dobu v dokonalé souhře a tím dokázaly vytvořit zároveň stylizované i reálné prostředí,” vysvětluje režisér. „Nestačilo, že bylo prostředí a osvětlení působivé během strašidelných scén, muselo být působivé, strašidelné a tajuplné během celého filmu. Mým záměrem bylo, aby publikum po celou dobu nedostalo šanci uniknout temné atmosféře.”

„Chtěl jsem, aby byla kamera jako duch, aby na situaci nahlížela z míst, kam by se fyzicky vůbec nemohla dostat,” dodává Kassovitz.

Přestože patřila představitelka titulní role k lidem, pro které bylo natáčení filmu nejvíce vyčerpávající, s výsledkem je nadmíru spokojena. „Jsem hrdá na to, že jsem mohla být součástí tohoto filmu,” říká Berry. „Některé scény mě při natáčení opravdu vyděsily – a to jsem předem věděla, co se stane! Pokud tedy budou diváci odcházet z kina s pocitem ‘Wow, to mě vyděsilo k smrti’, pak si myslím, že se nám podařilo splnit úkol.”

Stručný popis filmu