Sindibád žil poklidně v domě svého otce, ale tenkrát když vítr přinesl vůni moře, nechal se zlákat k dobrodružné plavbě. Uprostřed širého moře však nepřipraveným námořníkům došly veškeré zásoby. Jedinému Sindibádovi se podařilo ulovit rybu, ale kvůli svému dobráctví jí propustil. Ryba mu na oplátku daruje překrásný perlový náhrdelník. Když už hrdina začíná svého činu litovat, objeví se na obzoru země. Záhy se však ukáže, že se jedná o obří velrybu, která zde po celé věky odpočívala. Rozlícené zvíře rozmetá loď a Sindibádovi druzi utonou. Našeho hrdinu by čekal stejný osud, kdyby se na scéně znovu neobjevila propuštěná ryba, která jej vysadí na pevnině. Sindibád je již stižen takovým hladem, že neváhá v nejbližším městě vyměnit drahocenný náhrdelník za čerstvý bochník chleba. Ale osud si s ním nepěkně zahraje ještě jedenkrát. Ten samý den je vyloupena sultánova pokladnice a náš hrdina je hlavním podezřelým. Díky duchapřítomnosti sultána a především jeho dcery je však po právu propuštěn a stává se sultánovým hostem a společníkem princezny.