V době, kdy stříbrnému plátnu kraloval film Bezstarostná jízda, byla výprava na motorce do neznáma považována za největší projev svobody a rebelie. V současnosti se nicméně typičtí motorkáři obvykle nerekrutují z řad společenských psanců – člověk, kterého potkáte na naleštěném chopperu, patří spíš k obyčejným mužům z města, kteří se o víkendu rozhodli vydat na malou projížďku v očekávání, že se jim po náročném pracovním týdnu podaří dát aspoň trochu průchod touze po nespoutané svobodě, která v nich pořád dřímá.

Co by se ale stalo, kdyby skupinka podobných mužů nastartovala své miláčky, oblékla kožené bundy a vydala se na opravdovou „bezstarostnou“ jízdu? Právě tato otázka inspirovala scénáristu Brada Copelanda, který má na kontě seriály jako Arrested Development nebo My Name Is Earl, k vymyšlení námětu komedie Divočáci. Ten se v jeho hlavě rodil spolu se vzrůstající fascinací novou subkulturou mužů, kteří během týdne kráčejí v saku chodbami nadnárodních korporací a o víkendech se mění v motorkáře, prohánějící v koženém oblečení po silnicích své chromované stroje.

Jakmile se Copeland pustil do psaní, vyplynuly se scénáře čtyři hlavní postavy – Doug (Allen), zubař s tak rozsáhlým komplexem méněcennosti, že se musí za všech okolností představovat jako doktor; Woody (Travolta), bohatý a charismatický byznysmen, který na první pohled působí jako dítě štěstěny, ale ve skutečnosti tají velké potíže, které ho dříve nebo později dostihnou; Bobby (Lawrence), podpantoflák a instalatér, který si vzal roční přestávku, aby se (neúspěšně) pokusil stát spisovatelem; a Dudley (Macy), počítačový maniak a svobodný mládenec, který má talent dostávat se téměř nepřetržitě do trapasů. A právě tahle čtveřice se jednoho dne rozhodne, že místo víkendového paběrkování podnikne skutečnou pánskou jízdu.

Když byl scénář hotov, začali producenti Brian Robbins a Mike Tollin hledat vhodného režiséra. Od potenciálních adeptů vyžadovali neobvyklou kombinaci – talent pro komedii a dobrou znalost chopperů. A přesně tohle splňoval Walt Becker, který debutoval hitem Sexy párty. Becker měl pro tuhle práci zajímavé předpoklady: celé své vysokoškolské vzdělání financoval nákupem a prodejem Harleyů.

Kromě něj film přilákal také čtyři pozoruhodně různorodé hollywoodské hvězdy: populárního komika Tima Allena, do jehož tvorby patří úspěšná pódiová vystoupení i rodinné komedie, Johna Travoltu, na Oscara a Zlatý glóbus nominovaného herce, který se objevil hned v několika zásadních moderních filmech včetně muzikálu Horečka sobotní noci a gangsterky Pulp Fiction: Historky z podsvětí, velké komediální hvězdy Martina Lawrence, který začal svou kariéru jako průkopnický mladý jevištní komik a stal se hvězdou filmových sérií typu Mizerové nebo Agent v sukni, a na Oscara nominovaného Williama H. Macyho, který má na kontě spoustu prestižních filmových, televizních a divadelních projektů.

Tim Allen, který má za sebou natáčení několika rodinných filmů po sobě, uvítal možnost zahrát si zas po čase ve snímku, v němž se zbytek hereckého obsazení pohybuje nad hranicí plnoletosti. Už při čtení scénáře začal s jeho hlavními hrdiny pociťovat určitou spřízněnost: „Cítí se trochu zaseklí, protože se svými životy nikdy neudělali to, co chtěli – a teď se to snaží změnit,“ říká herec. „Už jsem se na motorkách něco najezdil, ale byly většinou sportovní nebo anglické, jako Triumph nebo BSA. Na Harleyovi jsem seděl poprvé. Docela rád si upravuju auta a v tomhle filmu jsem měl možnost upravit si svou motorku, což bylo hodně fajn.“

Role Woodyho byla pro Johna Travoltu možností zkusit si od každého trochu – zkrátka nepřišel dokonce ani tanec. Jako dlouholetého fandu motocyklů jej upoutal už samotný koncept: „Nemohl jsem uvěřit, že podobný příběh dosud nikdo nenatočil, protože motorky se postupně staly jedním nejobvyklejších amerických koníčků. Ten námět mě hned upoutal.“ Woody byl Travoltovou oblíbenou postavou už při čtení scénáře: „Woody se tváří jako velmi úspěšný byznysmen, který má nejlepší dům, nejhezčí ženu a nejparádnější hračky – je to zkrátka prototyp člověka, který ‚může mít všechno, po čem zatouží‘. Ostatní však netuší, že se s nimi vydal na výlet proto, aby se vyhnul té pohromě, kterou jeho život ve skutečnosti je. Má nějaké tajné osobní problémy, které všechno hodně zkomplikují.“

Martinovi Lawrenceovi se nejvíce líbila vidina práce v týmu zkušených herců a možnost vrátit se ke svým improvizačním kořenům. „Práce s podobně úžasnou skupinou herců vám poskytuje určitou svobodu, takže je ta role ještě zábavnější. Kromě toho mám rád fyzickou komedii, takže když se na scéně objevil býk, věděl jsem, že přišla má chvíle. Snažil jsem se z toho vyždímat maximum!“

Herec, kterého by ze všech jmenovaných diváci v podobném filmu čekali asi nejméně, je kritiky ceněný William H. Macy, jehož nejvíce proslavila role prodejce aut v klasice bratří Coenových Fargo. V Divočácích si zahrál Dudleyho – osamělého svobodného mládence, jehož nejlepším kamarádem je počítač. „Je to naivní a bezradný vědátor, ale není to srab ani moula,“ říká herec. „Je to variace na postavy, které jsem už hrál, ale tentokrát si i najde holku. Bod pro něj!“

Macy vzpomíná, že mu příběh začal dávat opravdový smysl teprve ve chvíli, kdy si nad scénářem sedl s Allenem, Travoltou a Lawrencem. „Hodně jsme spolu mluvili o tom, proč se ti čtyři na ten výlet vydávají a co pro sebe navzájem znamenají. A tehdy nám došlo, že je to příběh o čtyřech chlapech, kteří si uvědomili, že pokud si nesplní to, po čem touží právě teď, nestane se to nikdy.“

Neméně hvězdné bylo také obsazení dalších rolí: ve filmu se představí na Zlatý glóbus nominovaný Ray Liotta jako vůdce gangu Del Fuego, oscarová Marisa Tomei jako majitelka kavárny, která si získá Dudleyho srdce a Jill Hennessy a Tichina Arnold jako Dougovy a Bobbyho manželky.

Než se mohla produkce pustit do natáčení, bylo třeba naučit herce správně zacházet s chromovými krasavci, které mají jejich postavy v lásce. Ale ježdění na Harleyích není nic, co by se dalo naučit během odpoledne a přináší to s sebou také nemalý risk – jak vám mohou potvrdit všichni zkušení motorkáři, otázka není jestli se vybouráte, ale kdy.

Aby bylo všechno ještě komplikovanější, měli čtyři hlavní herci úplně jiné startovní pozice. John Travolta byl zkušený motorkář, který znal Harleye jako svoje boty, Tim Allen měl zkušenosti se sportovními motorkami, ale ne s Harleyi, které se od nich docela hodně liší, Bill Macy byl nadšený nováček a Martin Lawrence… prý kdysi dávno možná seděl na kole.

K tomu, aby dostali všechny hlavní aktéry do formy, využili filmaři koordinátora speciálních efektů Jacka Gilla, který připravil speciální tréninkový kurz. V jeho rámci se všichni nejdříve učit jezdit na lehkých terénních motorkách, z nichž pak přešli na Harleye, na kterých se proháněli klikatými cestami kaňonu v Malibu.

Tim Allen přiznává, že měl během učení několik nepříjemných setkání s asfaltem. „U aut vím, kde leží ta hranice, ale motorky tak dobře neznám. Když to moc rozjedete a pak se snažíte skočit na brzdy, příliš to nebrzdí. Měl jsem pár příležitostí ověřit si to v praxi,“ směje se herec.

Stejně jako jeho kolegové si i Macy brzy uvědomil, co vede tolik mladých mužů k tomu, aby se staly naleštěné motorky jejich životní vášní. „Jsou to velké motorky, ale proboha – ten pocit! Jenom lidé, kteří na nichž už někdy jeli, mohou pochopit ten pocit svobody, nespoutanosti a života na hraně. Je to nenahraditelné. Je to legální, není to narkotikum a vzbuzuje to úplně maximální pocity,“ říká nadšeně herec. „Začal jsem na tom slušně ujíždět.“

Zatímco Allen, Travolta a Lawrence si mohli svoje filmové motorky vybrat, Macy dostal přidělený Sportster, který podtrhává povahu jeho postavy. „Tenhle vtípek pochopíte jenom v případě, že se v motorkách orientujete, nicméně ten typ Sportster, na kterém jezdím, je známý jako holčičí motorka. Když si vezmu, že má objem 1 200 ccm, nevím, jestli bych tu holku chtěl poznat,“ směje se.

K natáčení byli přizváni také skuteční motorkáři, kteří herce seznámili s historií motorkářského životního stylu.

Jakmile byli herci připraveni osedlat své motorové oře, byli spolu se štábem a stovkami Harleyů přemístěni do Nového Mexika, kde následně vznikl celý film. Město v Cincinnati, které bylo domovem titulních hrdinů, zastoupilo město Albuquerque, zatímco strhující horské scenérie Nového Mexika nahradily různá místa po celých Spojených státech.

Nové Mexiko se však vyznačuje nejen krásou, ale také silně proměnlivým počasím: „Vzhledem k tomu, že jde o road movie, jsme byli vlastně na tři měsíce vydáni napospas živlům,“ říká Walt Becker. „Během natáčení jsme se potýkali s písečnými bouřemi, minicyklóny a lijáky, které s sebou přinášely potopy biblických rozměrů. Někdy jsme si připadali, jako kdybychom natáčeli Lawrence z Arábie – teplota často šplhala ke 40 stupňům a každé odpoledne začal foukat vichr, který dosahoval rychlosti 65 kilometrů v hodině. Smekám před herci a štábem, kteří to protrpěli se mnou.“

Ve filmu se nicméně objevuje také několik klíčových interiérů, počínaje útulnými domovy titulních hrdinů v Cincinnati a konče zaprášeným městem na západě, které ovládl gang Del Fuegos. Na budování vizuální atmosféry se podílel hlavní výtvarník Michael Corenblith, který má na kontě oscarové nominace za filmy Grinch a Apollo 13. Jeho hlavním úkolem bylo sloučit ostře kontrastující světy hlavních hrdinů a notoricky padoušských Del Fuegos.

Klíčem k jeho představě o pojetí filmu bylo jemné odhalování toho, jak se postavy během výletu postupně proměňují. „Na začátku je paleta hodně umírněná, ale postupně začne hrát všemi barvami,“ vysvětluje Corenblith. „Začali jsme docela mdlými barvami v Dougově kanceláři a nemocniční místnosti a pak jsme přešli ke kakofonii barev, která se rozpoutá během madridského Chili Festivalu.“

„Kontrast mezi těmi dvěma světy jsme vyjádřili také vytvořením dvou motorkářských barů. Ten první, který leží v Cincinnati a je oblíbeným místem našich titulních hrdinů, měl být odrazem typické měšťácké představy o motorkářském baru: vystavené naleštěné choppery, charakteristické logo a spousta tematických věcí na prodej. Je to spíš o tričkách než o pivu. Bar, ve kterém se scházejí Del Fuegos, je přesným opakem – je to ‚opravdová‘ motorkářská putyka. Přípomíná spíš klubovnu.“

Hlavní část natáčení proběhla v Madridu – původně důlní vesničce, poté opuštěném městě a nyní umělecké kolonii plné okouzlujících obchůdků a galerií – který zastoupil město, jež plně ovládají motorkáři z Del Fuegos.

„Chtěli jsme, aby to město působilo reálně, což znamenalo, že nesmělo být ani příliš malé a malebné, ani příliš velké, a také muselo budit dojem, že má nějakou historii a komunitu obyvatel – museli jste uvěřit tomu, že by ho ve skutečnosti mohl opravdu ovládnout motorkářský gang,“ říká producent Mike Tollin.

V Madridu Corenblith vytvořil dokonce i celé náměstíčko, které se pak stalo dějištěm Chilli Festivalu, jednoho z vrcholných momentů filmu. Základem této scény bylo prázdné parkoviště, jež Corenblith přetvořil ve velmi přitažlivé místo plné altánků a zahrad. Sváteční atmosféra, kterou do města přinesly rozvěšené plakáty a prapory, lákající lidi na Chili Festival, inspirovala obyvatele Madridu k tomu, aby v budoucích letech tuto show skutečně uspořádali.