Natalie Cook (Cameron Diaz), Dylan Sanders (Drew Barrymore) a Alex Munday (Lucy Liu) jsou znovu v akci! Tentokrát jsou v sázce dva stříbrné prsteny, které mají mnohem vyšší hodnotu, než by se na první pohled zdálo. Obsahují totiž velmi cenné...

Film-vice

Když se v listopadu 2000 film Charlieho andílci poprvé objevil na plátnech kin, jeho obrovský úspěch výrazně převýšil veškerá očekávání. Za první víkend se mu podařilo vydělat přes 40 milionů dolarů, což je dodnes nejúspěšnější start v historii režijních prvotin.

Stejně tak nečekaný byla i rozsah publika, které film oslovil. „Snažili jsme se zachovat úctu k původnímu seriálu a fanouškům, kteří s ním vyrůstali, ale zároveň jsme chtěli andílky posunout do nového tisíciletí. Šli jsme vlastní cestou a snažili se propojit staré prvky s novými. Díky skvělé práci režiséra McG se nám podařilo oslovit jak fanoušky původního seriálu, tak i celou novou generaci,“ vysvětluje producent Leonard Goldberg.

O druhém pokračování začali McG a tři hlavní hvězdy filmu uvažovat již krátce po dokončení prvního dílu. „Hned na začátku jsme si ale slíbili, že pokud bychom se měli opakovat, raději druhý díl vůbec natáčet nebudeme. Otázkou tedy bylo, jak tuto podmínku dodržet a přesto si natáčení užít,“ říká jeden z ‚andílků‘ Drew Barrymore, která se na filmu podílela také jako producentka.

„Všechno to samozřejmě začíná scénářem,“ pokračuje Barrymore. „Tentokrát se diváci dozvědí o andílcích trochu více a ponoří se hlouběji do jejich životních příběhů. Kromě toho jsme také trochu zostřili humor a přidali na akci.“

Nancy Juvonen, partnerka Barrymore ve společnosti Flower Films a zároveň producentka filmu vysvětluje, že první díl se věnoval spíše seznámení se základními fakty. „I když to byl velmi populární seriál, celá generace diváků jej vůbec neznala,“ říká Juvonen. „Proto jsme v původním filmu neměli dostatek času, abychom mohli postavy plně rozvinout. Druhý díl byl skvělou příležitostí začít tam, kde jsme naposledy přestali.“

V novém filmu se s minulostí všech tří andílků seznámíme pomocí několika portrétů. „Postava Drew Barrymore byla malým, otrhaným sirotkem. Bylo jí všude plno a pokaždé se zamilovala do špatného chlapa,“ říká McG. „Vidíme ji, jak zápasí na nějakém zapadlém dvorku pod přezdívkou ‚Lady Insane‘. V dalším záběru se prohání v obrovském tahači na trhu zemědělských výrobků.“

Alex, kterou ztvárnila Lucy Liu, naproti tomu prošla několika prestižními školami. „Nejdříve ji vidíme jako mladou gymnastku, kterou trénuje slavný Bela Karolyi. Později jsme svědky toho, jak na světovém šampionátu v šachu poráží génia formátu Bobbyho Fishera,“ pokračuje McG. „Už v prvním díle bylo možné zpozorovat náznaky, že Alex byla v minulosti astronautkou. Tentokrát se dozvíme, že má za sebou i kariéru neurochirurga.“

„Vždycky jsem si ji představoval jako dívku z ideální a šťastné rodiny, která vyrostla po boku sedmi starších bratrů – a proto je tak nespoutaná,“ říká režisér na adresu postavy, kterou ve filmu hraje Cameron Diaz. „Umí být sama sebou a je velmi soucitná, starostlivá a optimistická. Dívá se na svět očima malého, nevinného diblíka, kterým také je. Pak se usměje a vymlátí ze všech okolo duši.“

V tomto pokračování se v průběhu boje se zločinem andílci potýkají s osobními problémy. „Navléknou se do svých úžasných obleků, vydají se na tajnou misi a všem nakopou zadek. V jejich soukromých životech ale není ani zdaleka vše tak ideální,“ říká Juvonen.

Za jeden z klíčů k dosažení úspěchu Goldberg považoval využití základních postupů, které se osvědčily v prvním dílu. „Zároveň jsme ale museli mít v záloze několik nových triků, abychom publikum dokázali překvapit. Tento film má svůj půvab, sex appeal a je nabitý úžasnou akcí. Divák už předem ví, že ho čeká spousta skvělé zábavy.“


McG přiznává, že poté, co byl vybrán jako režisér prvního dílu Charlieho andílků, se v něm začaly střídat pocity úžasu a rozrušení. „Byl jsem tak nadšený, že jsem nehodlal promarnit ani jedinou sekundu pocity nervozity či nejistoty. Pamatuji si, jak jsem přijel první den na natáčení a viděl jsem ten konvoj náklaďáků, hromady techniky a zástupy lidí. Připadal jsem si jako mladičký tenista, který se nečekaně probojuje do finále na Wimbledonu. Člověk si ani neuvědomuje, o jak velkou věc vlastně šlo a jak měl být vyděšený, dokud se na to nepodívá s odstupem času.“

„Jsem obrovským fanouškem filmů,“ přiznává McG. „Ale zároveň jsem také vyrostl na práci pro MTV, reklamách a videoklipech. Snímky, které mě ovlivnily nejvíce, mají určité architektonické pojetí – od filmů Hitchcocka, který vytvářel storyboardy snad ke každému políčku filmu, až po film The Graduate Mika Nicholse a velkofilmy jako Lawrence z Arábie nebo Dr. Zhivago. Ty se pro mě staly největší inspirací.“

Stejně jako ostatní významní režiséři jako David Fincher, Mark Romanek nebo Spike Jonze se i McG dostal k natáčení filmů přes reklamu a hudební videoklipy. „Je to vynikající příležitost, jak si osvojit základy tohoto řemesla. Naučíte se natáčet na vrcholku hory a uprostřed noci, zjistíte, jaké to je, když práci přeruší průtrž mračen. Pochopíte, co od herců potřebujete a naučíte se v nich vzbuzovat emoce. Je to skvělá praxe a já jsem velice rád, že mezi režiséry z tohoto oboru patřím.“

Režisérův nakažlivý optimismus brzy pohltil i všechny ostatní lidi na place. Mezi jeho největší příznivce patřilo trio hlavních protagonistek. „Je velmi důležité, aby vám režisér uměl dodat dostatek elánu a energie. Když máte v šest ráno natáčet náročnou akční scénu, je to právě on, kdo vás musí povzbudit. Nejenže si to McG uvědomuje, ale opravdu se snaží dělat všechno pro to, aby bylo natáčení zábavou a každý se na place cítil skvěle,“ říká Drew Barrymore.


Ani po enormním úspěchu prvního filmu nebylo jisté, zda se diváci dočkají pokračování. „Nikdy jsem si nemyslela, že se někdy vrátím, abych si zahrála v druhém dílu. Ráda se při natáčení setkávám s novými lidmi, režiséry a příběhy. Pak mi ale zavolala Drew, popsala mi novou zápletku a řekla: ‚Pojďme znovu do toho!‘. A Drew patří k lidem, kteří se nevzdají, dokud nedosáhnou svého. Dokáže se neuvěřitelně nadchnout pro věc a dát vám tolik dobrých důvodů, proč na její návrh přistoupit, že zkrátka nelze odolat,“ říká Cameron Diaz.

Jak ale sama přiznává, tím skutečným důvodem, proč se rozhodla podílet i na natáčení druhého dílu, bylo skvělé přátelství s jejími dvěma kolegyněmi a režisérem. „Jsme opravdu skvělý tým. Navíc je každý natáčecí den dobrodružstvím – nikdy přesně nevíte, co vás čeká. V tomto filmu jsem se mimo jiné naučila svářet, zasurfovala jsem si, závodila jsem na kolečkových bruslích a měla jsem vystoupení se skupinou krásných a sexy tanečnic, které si říkají Pussycat Dolls.“

Vítaným přírůstkem do andílkovského týmu je Bernie Mac, který ztvárnil postavu Jimmyho Bosleye – prostředníka mezi andílky a jejich tajemným zaměstnavatelem Charliem. „Bernie má úžasnou energii, jedinečný hlas a skvělý styl humoru. Přináší do filmu osvěžující prvek,“ vysvětluje McG.

Trio agentek se tentokrát setká také s jednou ze svých hrdinek – vysloužilým andílkem Madison Lee, který je jejich nedostižným vzorem. Madison se díky svým neuvěřitelným schopnostem stala v devadesátých letech legendou. A ještě dnes má v rukávu několik es. „Když jsme začali přemýšlet o důstojném protivníkovi, uvažovali jsme o tom, kam se poděli všichni předchozí andílci. Co se s nimi vlastně stalo?“ vysvětluje Juvonen. „A to je také jedním z hlavních motivů filmu. Andílkové se ptají sami sebe: ‚Měla bych zůstat? Co se stane, když odejdu?‘„

Postava Madison Lee byla už od začátku šita na míru jedné herečce – Demi Moore. Ta však s návratem do filmové branže nijak zvláště nespěchala. McG se proto rozhodl využít své tajné zbraně – neodolatelných přesvědčovacích schopností Drew. „Pokud by roli odmítnula – což jsem nehodlala dopustit – utábořila bych se před jejím prahem a zůstala tam, dokud by nezměnila názor,“ směje se Barrymore.

„McG mluví o Drew jako o své ‚tajné zbrani‘, ale ve skutečnosti se doplňovali navzájem. Jejich společné nadšení bylo velice přesvědčivé,“ vzpomíná Demi Moore.

Fanoušky původního filmu jistě potěší zpráva, že kromě Peta (Luke Wilson) a Jasona (Matt LeBlanc) se v druhém díle znovu objeví také další výrazná postava – zákeřný padouch ‚Thin Man‘. Poté, co se v kinech objevili první Charlieho andílci, totiž filmaři zjistili, že se tento nemluvný zlosyn stal mezi diváky velmi populárním.

Tento hlavní atribut – absolutní mlčenlivost – však postavu Thin Mana neprovázel od začátku. Jeho představitel Crispin Glover vzpomíná na původní verzi scénáře, ve které měla jeho postava několik dialogů. „Když mě požádali, abych si s nimi o této roli promluvil, řekl jsem režisérovi, že by možná bylo lepší, kdyby Thin Man v celém filmu ani jednou nepromluvil. Tento nápad se mu ihned zalíbil.“

„Nikdy předtím jsem nehrál v žádném filmovém pokračování, ale tuto postavu mám hodně rád,“ pokračuje Glover. „Thin Man vzbuzuje pocit, jako by žil v úplně jiné době. Díky tomu, že vůbec nemluví, působí trochu jako postava z éry němého filmu. Při jeho scénách museli diváci více zapojit svou představivost, a to je podle mě důvod, proč se dočkal takové obliby.“

I přesto, že je film nabitý především akcí, se McG snažil zvýraznit také pocity hlavních hrdinek. „Dylan přitahuje pocit rodinné soudržnosti, který mezi andílky panuje. Natalie je od přírody veselý typ a Alex se pokaždé snaží udělat radost svým rodičům. Snažili jsme se vdechnout život těmto složkám jejich osobností.“

Kromě toho se film zabývá také další významnou součástí jejich životů – milostnými vztahy. „Přítel Alex – Jason – vlastně ani pořádně neví, čím se jeho drahá polovička živí,“ říká Matt LeBlanc, který si znovu zahrál postavu přítele Alex Jasona Gibbonse. „A když Alex trvá na tom, aby ve vztahu udělali krátkou přestávku, věci se stávají ještě komplikovanějšími. Jednou z nejpůvabnějších věcí na jejich vztahu je to, že mají úplně obrácené role. Jason se chová jako hrdina z akčních filmů, ale ve skutečnosti takový není. Jeho družka však ano.“Součástí hereckého obsazení se nově stal také Justin Theroux, který ztvárnil roli Seamuse O’Gradyho. Seamus se ve filmu po dlouhé době setkává s Dylan, která věřila, že je tato temná součást jejího života už dávno minulostí.

Drew Barrymore se s Therouxem setkala již při natáčení filmu Duplex a byla potěšena možností znovu pracovat po jeho boku. V rámci připrav na roli se Theroux svěřil do péče osobního trenéra, který mu pomohl náležitě vytvarovat jeho tělo, a s maskérkou filmu Kimberly Greene vymyslel četná tetování, která tvoří důležitou součást Seamusovy image. „Společně s Justinem jsme vzkřísili staré vzpomínky na drsné pankáče, k jejichž stylu oblékání neodmyslitelně patřily rudé martensky s ocelovými špičkami a těsné kalhoty, zavěšené na tenkých kšandách,“ říká McG. „Kromě toho nikdy nenosili tričko a měli klasická námořnická tetování. Byl to ten styl lidí, které jste potkali na ulici a řekli si ‚wow, z toho jde docela hrůza!‘„

„Dostal jsem klasickou roli nezadržitelného a nesmrtelného padoucha, což je vždycky velká zábava. Užijete si spoustu skvělých momentů, kdy už máte být dávno mrtví, ale stále se vracíte,“ směje se Theroux.

I když Theroux neměl příliš velkou radost z toho, že musí s Drew ve filmu bojovat, jeho rozpaky se brzy rozplynuly. „Ve skutečnosti umí být Drew při natáčení podobných scén pěkně ostrá,“ říká herec. „Odnesl jsem si několik zranění a ona také. Chudáci maskéři museli pracně zakrývat ty nejhorší šrámy, které hrály všemi barvami.“

Dalším hereckým přírůstkem se stal legendární John Cleese, který ve filmu obsadil úlohu otce Alex. Podle Cleeseho byla tato role skutečnou výzvou. „Bylo mi vysvětleno, že mám hrát paní Munday, zámožnou a vlivnou Židovku, která přebývá v New Yorku. Potom ale přišli s tím, že má role zřejmě ještě dozná výrazných změn, což mi přišlo jako mimořádně zdařilý nápad. Myslím, že obsadit mě do role otce Alex byl nádherně excentrický počin,“ říká Cleese. „Otec Alex nemá ani nejmenší tušení, čím se jeho dcera vlastně živí, z čehož pramení spousta humorných situací. Navíc je pokaždé, když se mu Alex snaží pravdu vysvětlit, ještě zmatenější než předtím.“


„Když se objevili v kinech první Charlieho andílci, kombinace tří ženských hereckých hvězd a velkolepé akce publiku učarovala,“ vzpomíná producent Goldberg. „Tento základní koncept se od té doby snažilo imitovat už několik filmů. S McG jsme se proto domluvili, že posuneme akci ještě o úroveň výše. Zatímco v předchozím filmu andílci jen poletovali vzduchem a rozdávali kopance, tentokrát dojde i na několik poctivých pěstních soubojů.“

„Tentokrát jsme chtěli ukázat, že se tyhle holky dokáží plně vyrovnat svým mužským protějškům,“ pokračuje McG. „Ve filmu je wrestling, motokros, automobilové bouračky i skoky z vysokých budov. Andílci nemají problém obstát i v arénách, které byly vždy doménou mužských hrdinů. Chtěli jsme je umístit do podobných prostředí a ukázat, že si i v podobných situacích dokáží zachovat svou krásu a zůstávají samy sebou.“

„S McG jsme si oblíbili spoustu rozmanitých stylů boje z různých filmů a časových období. V Charlieho andílcích: Na plný pecky jsme pak všechny tyto prvky spojili dohromady a ve filmu se proto prolíná několik různých bojových technik,“ vysvětluje Barrymore.

Bojového výcviku hereček se znovu ujal hongkongský choreograf filmových soubojů Chaung-Yan Yuen, který byl jejich instruktorem již při natáčení prvního dílu. Když jej filmaři požádali, aby v tomto pokračování zvýšil intenzitu bojových scén, byl přesvědčen, že tento úkol dokáže splnit. „Cameron, Drew a Lucy na sobě velmi tvrdě pracovaly již během příprav na natáčení prvního filmu, proto byly tentokrát už na začátku v mnohem lepší kondici. Vybudovaly si základ, na kterém jsme mohli stavět.“Bojové schopnosti andílků tentokrát odrážejí jejich charakterové rysy. „Důvěra v sebe sama a ve své schopnosti je stejně důležitá jako bezchybná znalost chvatů. Každá z nich má svou silnou stránku: Cameron má úžasnou schopnost rychle reagovat a umí se také dokonale soustředit; Lucy je silná a bojuje s chladnou profesionalitou; Drew je zase velmi přizpůsobivá a odhodlaná.“

Součástí příprav na bojové scény byla snaha vyhnout se opakování akčních scén, které diváci znají již z prvního dílu. Proto se Yuen snažil u každé herečky posunout bojový styl určitým směrem – výuku Diaz a Liu směřoval ke kung-fu, zatímco u Drew Barrymore se zaměřil spíše na postoje, charakteristické pro pouliční rvačky.

Filmování se samozřejmě neobešlo bez několika šrámů. „Při natáčení bojových scén dochází k fyzickému kontaktu dvou lidí, který se opakuje třeba stokrát denně, a při tom se několika škrábancům a modřinám zkrátka nelze vyhnout. Je to prostě součástí práce. Modřiny a oděrky ale časem stejně zmizí. Zůstane však dobrý pocit z toho, že se vám to nakonec podařilo zvládnout a záběr je perfektní,“ říká Diaz.

Důležitou součástí akce jsou tentokrát kaskadérské kousky na motocyklech. „Na začátku McG přemýšlel o věcech, které se v ženském podání dosud v žádném filmu neobjevily,“ říká Diaz. „Prohlásil, že ježdění na motocyklech a surfování nebylo ještě nikdy ztvárněno dostatečně dynamickým způsobem. Proto se tyto prvky staly součástí filmu a McG si dal velmi záležet, abychom to dokázali lépe než kdokoliv před námi.“

„Když vstoupíte na motokrosářský stadión, máte pocit, že před vámi ožila videohra,“ říká McG. „Věci, které tihle chlapíci dokáží udělat v okamžiku, kdy se se svou motorkou vznášejí 15 metrů nad zemí, jsou prostě úžasné a přesně ve stylu Charlieho andílků. Ve světě motokrosu se nepohybuje příliš mnoho žen a já jsem chtěl ukázat, že tyto kaskadérské kousky nejsou jen výsadou mužů.“

Když McG poprvé zasvětil Barrymore do tajů tohoto sportu, herečka neskrývala své nadšení. „Vzal nás na supercross do Anaheimu, abychom získaly představu, o čem tento sport vlastně je. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Jasně, jeden špatný pohyb a mohla jsem přijít o hlavu,“ směje se Barrymore. „Ale pozorovat tu jízdu bylo zkrátka okouzlující. Pak se ukázalo, že se s těmito úžasnými sportovci McG zná a má v úmyslu jejich schopností ve filmu využít.“

Kromě profesionálních sportovců, kteří předvádějí svůj talent ve scéně s motokrosovým závodem, byl do štábu přijat také bývalý závodník Richard C. Taylor, který filmařům pomohl najít způsob, jak na motorku umístit kameru. „Nevím o tom, že by někdo v minulosti dokázal skákat přes dvacetimetrové díry na motorce s připevněnou 35mm kamerou. Museli jsme vyřešit několik zásadních problémů, které se týkaly hmotnosti a bezpečnosti,“ říká koordinátor kaskadérských scén Mic Rodgers. „Pokud se uprostřed skoku dostanete do potíží, za běžných okolností se dá ještě leccos zachránit. Pokud máte ale na motorce připevněnou kameru, hmotnost navíc vám způsobí velmi nepříjemné problémy.“

Zlatým hřebem motokrosové scény je zpětný obrat o 360° v podání Mike Metzgera. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z nejnáročnějších kousků ve freestylovém motokrosu, předvádí jej Metzger jen velmi zřídka. V den natáčení proto stadion zaplnily davy Metzgerových fanoušků, kteří si tento vzácný okamžik nemohli nechat ujít. Ten den připomínala atmosféra spíše než natáčení karneval.


Návrat všech klíčových členů filmového štábu, kteří se podíleli na natáčení prvního filmu, byl pro režiséra poctou. Kromě Russella Carpentera (kamera), Josepha G. Aulisiho (kostýmy), Wayneho Wahrmana (střih) a několika dalších členů původního týmu se na plac vrátil také hlavní výtvarník J. Michael Riva. Jeho práce spočívala v převodu textového popisu prostředí do reálné podoby. V tomto filmu bylo jeho hlavním záměrem vizuálně podbarvit osobní dramata, která se odehrávají v životech andílků. „V tomto příběhu se Natalie chystá vstoupit do vážného vztahu, Dylan má v úmyslu andílky opustit, protože nechce své kamarádky zbytečně vystavovat riziku a Alex neustále lže svým rodičům a příteli o tom, co ve skutečnosti dělá. A do toho všeho přichází vysloužilý andílek Madison Lee.“

Domov Natalie si představoval jako malý, jednoduchý dům na pláži – první skromný krůček k partnerskému soužití. V rezidenci Alex je vše naprosto perfektní a dokonale uspořádané, jen se zde člověk cítí trochu osaměle. Dylan bydlí v hotelovém pokoji a Riva se snaží vyvolat dojem, že v tomto nestálém prostředí přežívá již několik let, což zdůrazňuje její odvěkou nechuť usadit se.

Jedním z náročnějších úkolů bylo navržení úkrytu zákeřné Madison. Aby dokázali zrealizovat svou představu o vzezření tohoto místa, musel Riva se svým týmem najít dostatečně rozměrné prostory. Vhodným místem se nakonec ukázala být bývalá nádražní hala v Los Angeles. „Vzhledem k tomu, že šlo o doupě Madison, muselo být hodně velké a velkolepé,“ vzpomíná Riva. „Strop byl ve výšce 15 metrů. Postavili jsme krb, který byl tak obrovský, že by se do něj vešli na výšku dva lidé. Vše bylo dovedeno do extrému. Naše aranžérka Lauri Gaffin zaplnila prostor dalekohledy, obrovitým nábytkem z černého dřeva a nahými sochami… a mezi tím vším se procházela napůl oděná Demi. Bylo to velice sexy. Postavili jsme postel, která byla velká skoro jako Titanik. Měla obrovská nebesa a čelo, ze kterého vycházel zlatý sluneční paprsek. Všechno bylo velmi stylové.“