zavřít

Dlouhý popis filmu

Oscarový režisér Michel Gondry se po komedii Věčný svit neposkvrněné mysli (Eternal Sunshine of the Spotless Mind, 2004) znovu sešel s kameramankou Ellen Kuras, aby společně zaznamenali neopakovatelnou atmosféru a jedinečné výkony hudebníků, které proměnily pro tisíce nadšených posluchačů jedno sobotní odpoledne a večer 18. září 2004 v životní zážitek. Tvůrci filmu Block Party se však zajímali také o to, co tomuto unikátnímu setkání předcházelo, a co se dělo v zákulisí...

Nápad na film ovšem vznikl už v létě 2004, kdy se herec a komik Dave Chappelle během jedné delší cesty autobusem svěřil svému příteli, režisérovi Michelovi Gondrymu, s nápadem financovat a podle svých představ uspořádat společně se svými přáteli - hudebníky velký koncert pod širým nebem. Chappelle tvrdil Gondrymu, že mu jako vhodné místo ke konání koncertu mnoho lidí doporučovalo Central Park, a ptal se režiséra na jeho názor. Gondry mu však navrhl Brooklyn – čtvrť s jedinečnou atmosférou, ve které se navíc řada jejich společných přátel -muzikantů narodila a vyrůstala.

Vhodná příležitost k realizaci tohoto nápadu nastala v okamžiku, kdy Dave Chapelle podepsal smlouvu na pokračování svého divácky mimořádně úspěšného pořadu nazvaného Chappelle’s Show uváděného na televizním kanálu Comedy Central. Vysněná hudební párty byla tím nejlepším způsobem, jak to oslavit.

„Chtěl jsem uspořádat koncert, který jsem toužil vidět vlastně odjakživa,“ prohlásil Dave Chappelle. Podobný jednoznačně pozitivní vztah k projektu měl i producent Bob Yari, který má na svém kontě např. proslulé melodrama Paula Haggise Crash (Crash, 2005), Matadora (Matador, 2005) režiséra Richarda Sheparda, za nějž získal Pierce Brosnan nominaci na Zlatý glóbus (a které se zanedlouho objeví na českém videotrhu) nebo psychologické drama Návrat (Winter Passing, 2005) režiséra Adama Rappa s Edem Harrisem a Willem Ferrellem (které si už do našeho domácího kina cestu našlo).

Pro režiséra Michela Gondryho bylo důležité zajistit si i podporu „své“ producentky Julie Fong, která se prosadila v hudebním průmyslu a spolupracovala s takovými hvězdami hudebního světa, jako jsou Joe Cocker, Celine Dion nebo Will Smith (získala např. Grammy Award za Stingův videoklip Ten Summoners Tales).
Gondry s Julií Fong začal spolupracovat už v roce 1994 na svém legendárním spotu Drugstore pro firmu Levi’s a Fong se podílela i na produkci řady jeho klipů (Foo Fighters, Rolling Stones, Björk, Chemical Brothers…) a na jeho režijním hraném celovečerním debutu Slez ze stromu (Human Nature, 2001)

Právě díky Julii Fong přišel Gondry, který se po jejím boku prosadil jako režisér videoklipů pro nejvýznamnější osobnosti současného hudebního světa, na nápad nezaznamenat jen samotný koncert, ale doprovázet Chappella s kamerou na jeho cestě do rodného Clevelandu v Ohiu. Tam Chappelle na svou párty pozval své bývalé sousedy a celou univerzitní kapelu… Mnozí z pozvaných hostů měli navštívit New York poprvé v životě. Jejich radost z neobvyklého a nečekaného pozvání se ocitla i ve filmu, jehož živou autenticitu zvyšují právě podobné neočekávané okamžiky. Pro demokratičnost tohoto přátelského projektu je příznačné, že stejnou cenu měla pro Gondryho i chvíle, kdy pozvání přijali členové slavné kapely The Fugees: Lauryn Hill, Pras a Wyclef Jean se na pódiu společně neobjevili víc než sedm let.

18. září 2004 ve dvě hodiny odpoledne tak v srdci New Yorku mohla vypuknout velkolepá párty nesená v radostném společném duchu, který v mnohých přítomných vzbudil vzpomínky na staré dobré časy.

Podstatu pochopili rázem všichni účinkující: nejdůležitější nebyla v tom okamžiku jednotlivá vystoupení dokazující profesionální kvality jednotlivých muzikantů, ale vědomí společenství, do nějž bylo zahrnuto i pestré publikum. Živé a uvolněné reakce účinkujících na tuto jedinečnou atmosféru a těsný vztah s posluchači, který během párty navázali, se dostaly i do hotového filmu.

Gondry přitom dával přednost práci malých skupinek kameramanů, které pro něj sbíraly materiál zároveň na nejrůznějších místech. Kameramanský dohled nad projektem však převzala Ellen Kuras, která se prosadila díky celovečernímu dokumentu Samsara (režie Pan Nalin, 2001), a která si získala ocenění např. díky kameramanské spolupráci s režisérem Haroldem Ramisem (Přeber si to znovu / Analyze That, 2002), Jimem Jarmuschem (Káva a cigarety/Coffee & Cigarettes, 2003) či Martinem Scorsesem (dokument No Direction Home: Bob Dylan, 2005). Živý a osobně blízký způsob práce, který Ellen Kuras prosadila na Block Party, umožnil Gondrymu pracovat s rozměrným a různorodým materiálem ve střižně, kde tým doplnili a obohatili dva střihači - Sarah Flack a Jeff Buchanan.

Zkušená Sarah Flack získala cenu BAFTA za oscarovou komedii Ztraceno v překladu (Lost in Translation, 2003), již režírovala bývalá Gondryho životní partnerka Sofia Coppola. S ní Sarah Flack nyní natáčela kostýmní historické drama Marie-Antoinette (2006). Několikrát spolupracovala se Stevenem Soderberghem (Kafka/ Kafka – 1991, Schizopolis – 1996, Angličan/The Limey – 1999, Hollywood, Hollywood/Full Frontal – 2002).

Pro jejího kolegu Jeffa Buchanana byla naopak Block Party první velkou samostatnou prací (s Gondrym však spoulpracoval předtím např. na jeho videoklipech nebo jako producent a střihač bonusových materiálů na Věčném svitu neposkvrněné mysli).

Důležitý pro výchozí koncepci Block Party byl i navenek nenápadný, ale ucelený přínos výtvarnice Lauri Faggioni, která patří ke Gondryho stálým spolupracovníkům (podílela se např. na jeho krátkém snímku One Day, videoklipech Walkie Talkie Man či Mad World a nejnovějším celovečerním projektu The Science of Sleep).

To možná nejdůležitější – hudební supervizi – obstaral Corey Smyth, který pro Daveho Chappella ve stejné pracovní pozici (ale také jako příležitostný režisér) zajišťoval jeho veleúspěšný televizní program Chappelle’s Show. Spolupracoval ovšem i s takovými hudebními esy, jakými jsou Mos Def a Talib Kweli, kteří se společně sešli v Block Party.

Stručný popis filmu