První verzi scénáře o makedonském králi Alexandrovi napsal Oliver Stone už v roce 1996. Avšak k realizaci náročného historického velkofilmu Alexander Veliký došlo až o několik let později. – Legendární makedonský král Alexandr (356-323 př. n. l.) byl především válečník, výborný stratég, dobyvatel, zakladatel měst a vládce ohromné říše, která se po jeho smrti stala jablkem sváru a brzy vzala za své. Vypravěčem příběhu je stařičký Ptolemaios, který se zúčastnil Alexandrových válečných výprav, a čtyřicet let po králově smrti diktuje v egyptské Alexandrii jeho životopis (z jeho skutečného dokumentu se dochovaly jen zlomky).

Stone ovšem prostřednictvím starověkého životopisce nahlíží do Alexandrovy duše po svém a po svém vykládá klíčové okamžiky vojevůdcova života od problematického dětství, poznamenaného nenávistí mezi krásnou, tajemnou a ctižádostivou matkou Olympiadou a drsným, válečnickým otcem králem Filipem, jehož násilná smrt otevřela mladému Alexandrovi nástup na trůn a umožnila mu cesty do Persie a odtud dál do Asie až k řece Indu. V barvité historické fresce se tak odehrává osud muže, poznamenaného oidipovským komplexem a homosexuálním vztahem k příteli z dětství, muže, který měl ideály a sny, ale skončil jako smutná oběť příliš velké vlastní moci.

Mladý snílek a obdivovatel bájných hrdinů Achillea a Hérakla se tak postupně mění v rozháraného, poživačného, sebevzhlíživého, zpupného dekadenta, prchajícího před panovačnou a mocichtivou matkou. Ideály vzaly za své, ale moc, násilí a bohatství lze použít a zneužít kdykoli. Tak chápe Stone svého kontroverzního hrdinu. Přitom ovšem usiluje o maximální historický realismus. Po vizuální stránce je tedy film velkolepou podívanou, ať se jedná o bitevní scény, slavné babylónské hradby, Semiramidiny zahrady, orientální hostiny, interiéry, kostýmy, zbraně či indické válečné slony. – Snímek v mnohém připomíná neméně ambiciózní film „meče a sandálů“ Troja.