Spider-Man 3
Typ:
film
Žánr:
thriller, dobrodružný, akční, sci-fi
Délka:
139 min
Motto:
Ta největší bitva na něj teprve čeká.
Země:
USA, 2007
Ve filmu Spider-Man™ 3 od společnosti Columbia Pictures se znovu sešli herci a filmaři z prvních dvou úspěšných dobrodružství a vytváří síť tajemství, pomsty, lásky a odpuštění. Ve filmu Spider-Man™ 3, založeném na legendárních sériích Marvel...

Film-vice

Film Spider-Man 3 je nejnovějším přírůstkem v jedné z nejúspěšnějších sérií v historii kinematografie. První dva díly vydělaly po celém světě dohromady přes 1,6 miliardy dolarů.

Tentokrát se dočkáme nejen nových dobrodružství populárního hrdiny v červenomodrém obleku, ale také zakončení několika dějových linií, které se proplétaly prvními dvěma díly. „Srdcem těchto filmů byla vždycky hloubka jednotlivých postav a jejich vzájemně propojené životy. Peterova láska k Mary Jane Watson a jeho přátelství s Harrym Osbornem bylo pokaždé nejvydatnější součástí jednotlivých příběhů,“ říká režisér Sam Raimi.

„Když jsme připravovali třetí díl, zeptali jsme se sami sebe: ‚Co by se tenhle mladý muž měl ještě v životě naučit?‘“ říká Raimi. „Postavili jsme ho do situací, v nichž byl přinucen vypořádat se s nedostatky ve svém charakteru – připravili jsme mu překážky, se kterými by si dříve nedokázal poradit. Ty ho buď mohly srazit na kolena nebo z nějak udělat heroického člověka, který by tyhle věci uměl překonat.“

Na začátku tohoto pokračování se Peterovi tak daří, že mu úspěch pomalu začíná stoupat do hlavy. A když se pak na jeho skútr přisaje zvláštní černá hmota, naberou věci rychlý spád. Hmota přeleze na Peterův spider-manovský oblek a promění jej z klasické červenomodré na leskle černou barvu. Oblek pak začne měnit i Petera, který se stane silnějším a rychlejších než kdy předtím. Bohužel však posouvá do popředí také temné stránky jeho osobnosti, které se marně snaží držet na uzdě.

„Když jsem četl scénář, byl jsem opravdu nadšen z toho odlišného směru, kterým se Peter Parker, ostatní postavy a dějové linie začaly ubírat,“ říká Tobey Maguire, který se znovu představí v roli Petera Parkera. „Pustili jsme se do spousty nových věcí, pojali jsme ten příběh neotřelým způsobem, aniž bychom narušili návaznost na předchozí díly.“

Kirsten Dunst se už podruhé vrátila do role Mary Jane Watson, do níž je Peter stále zamilovaný. Změny v jeho chování si však začnou na jejich vzájemném vztahu vybírat daň. „Mary přijde o práci právě ve chvíli, kdy se Spider-Man těší největší slávě, takže s ní Peter není tak často, jak by si přála. Má pocit, že ji odsunul na vedlejší kolej, a jejich vztah se začíná rozpadat,“ vysvětluje herečka.

Dunst tentokrát dostala mimo jiné možnost uplatnit své pěvecké nadání, která se jí naskytla již u dramatu Lepší společnost z roku 2001. „Pěvecké scény jsem si hodně užila,“ podotýká herečka. „Zpěv byl nahraný předem – děsila jsem se představy, že bych měla zpívat živě – a před kamerou jsem pak scházela v lodičkách a dlouhých šatech schody na Broadwayi, pod nimiž se následně odehrálo taneční číslo.“

Dalším veteránem této filmové série je James Franco v roli Harryho Osborna. „Harryho dějová linie navazuje na konec předchozího dílu, kdy odhalil příšernou pravdu o svém otci a kamarádovi – bohužel se tehdy nedozvěděl všechno. Harry je ztrápená duše. Celý svůj život zasvětil otci a když o něj pak přišel, zbylo mu na světě jediné – pomstít ho.“

Myšlenky na pomstu vůči Peterovi, který je podle něj zodpovědný za tuto velkou životní ztrátu, Harryho zcela pohlcují. Nakonec najde tajnou komnatu svého otce, kde objeví všechno potřebné k tomu, aby se mohl stát novým Goblinem.

„Harryho musí vyřešit jednoduchou, ale závažnou otázku: Jak moc má rád své přátele?“ říká Franco. „Pokud přijme skutečnost, že má rád Petera a M.J., musí zároveň přijmout také to, že jeho celý dosavadní život byl jen jedna velká lež – žil pouze pro nenávist a zbožňoval zlého člověka, kterého poslouchal na slovo.“

Spider-Man 3 samozřejmě nezůstal nic dlužen ani v oblasti dechberoucích akčních sekvencí, které fanoušci po předchozích dvou dílech dychtivě očekávali. Tentokrát se Spider-Man bude muset vypořádat se dvěma klasickými padouchy: Sandmanem a Venomem.

„Komiksy od Marvelu – a především pak ty o Spider-Manovi – vždycky nabízely celou plejádu zajímavých padouchů,“ říká Raimi. „Pracovalo na nich tolik úžasných výtvarníků a autorů… Vybrat si z nich a pak na těch dvou vystavět příběh byla hračka.“

Thomas Haden Church si zahrál Flinta Marko – muže, který je stále pronásledován chybami, jež učinil v minulosti. Když se připlete k nepovedenému fyzikálnímu experimentu, smísí se jeho DNA s pískem a stane se z něj Sandman – padouch, jenž dokáže kdykoliv změnit tvar, velikost a podobu. „Dokáže se přizpůsobit svému okolí. Může být vysoký 5, 10 nebo klidně 25 metrů. Umí zformovat obří písečné pěsti, kladiva nebo kyje. Může se proměnit v písečné tornádo nebo popadat na zem jako déšť. Je tak nenávistný a hrůzyplný, jak jen může padouch být,“ říká Church.

„Flint Marko je samotář s hodně temnou minulostí,“ pokračuje herec. „Hodně jsem přemýšlel o Lonu Chaneym, Jr. a těch postavách, kterými se nejvíc proslavil – každá z nich měla v očích velký smutek a rebelantskou povahu.“

„Jak o sobě Flint sám říká, není špatným člověkem,“ říká Church. „Jen se v životě několikrát špatně rozhodl. Tíží ho pocit obrovské viny za něco, co se stalo v jeho minulosti, i za to, co se děje zrovna teď. Ví, že permanentně páchá nějaké zločiny, ale přitom vidí sám sebe jako poctivého a čestného člověka. Dělá to, co považuje za nutné. Žádný z padouchů v této sérii není úplně černobílý.“

Church se na tuto roli připravoval déle než rok. Díky tvrdému tréninkovému režimu a dietě přibral před natáčením přes 10 kg svaloviny. „V komiksu byl Sandman hodně velký svalovec – vypadal trochu jako wrestlingový zápasník,“ říká herec. „V případě filmu jsme se rozhodli pro mírně střídmější postavu. Náš Sandman působí spíš jako pouliční rváč, trochu jako Terry Malloy z filmu V přístavu.“

Topher Grace si zahrál Eddieho Brocka, který se v průběhu děje promění ve Spider-Manova úhlavního nepřítele Venoma. „Když jsme se spolu o tom filmu bavili poprvé, Sam se mě zeptal, jestli vím, co to znamená ‚arcipadouch‘. Myslel jsem, že je to zkrátka velký padouch, ale Sam mi vysvětlil, že ve skutečnosti je to postava, která má stejné schopnosti a možnosti jako hlavní hrdina, ale využívá je k tomu, aby páchala zlo,“ říká Grace. „Sam vynaložil velké úsilí, aby z něj udělal postavu, která se Spider-Manovi vyrovná a zároveň je jeho přesným opakem.“

„Eddie Brock, z nějž se později stane Venom, je Peterovi velmi podobný. Oba pracují na stejném místě, snaží se o stejnou věc, v životech obou z nich hraje roli stejná žena… rozdíl je v tom, že Eddie nemá žádnou sebedůvěru. Dá se říct, že Eddie je tím, co by bylo z Petera, kdyby ho nevychovala teta May a strýček Ben,“ pokračuje herec.

„Myšlenka přivést Venoma na stříbrné plátno byla vzrušující. Je to postava, která má svůj původ v samotném Peterovi,“ vysvětluje producent Grant Curtis. „Když Spider-Man nosí černý oblek, začne ten oblek absorbovat jeho schopnosti. No a když se ho pak Peter zbaví, látka se přemístí na Eddieho Brocka, který není zdaleka tak dobrým člověkem. Poté Brocka, jenž se cítí za všech okolností odstrkován, promění na Venoma. Venom sdílí se Spider-Manem některé vlastnosti a chce ztropit nějakou paseku.“

„Venom je pro Spider-Mana jedním z nejtěžších protivníků,“ podotýká Avi Arad, který u filmu zastal roli vedoucího výroby. „Venom Spider-Mana zná: ví, jak se cítí, zná jeho přednosti i slabá místa. A to z něj činí nejsilnějšího protivníka.“

Další postavou, která se ve Spider-Manovi 3 objeví poprvé, je oblíbená Gwen Stacy. Na stránkách komiksu se s ní čtenáři poprvé setkali v prosinci 1965 v sešitu The Amazing Spider-Man #3. Tehdy se stala Spider-Manovou první láskou.

Ve filmu je Gwen krásná spolužačka, která se naopak zamiluje do Spider-Mana. Její přítomnost vnese nový prvek do Peterova vztahu s jeho opravdovou láskou Mary Jane. O Gwen se zajímá také Eddie Brock, který si plete její přátelskost s intimní náklonností.

Gwen ve filmu ztvárnila Bryce Dallas Howard, která podotýká, že navzdory rozdílům mezi komiksovou a filmovou postavou měla možnost čerpat ze stránek sešitů inspiraci. „V tom komiksu je mezi nimi velmi silný vztah, což jsem brala jako základ,“ říká herečka. „Gwen je sice jen vedlejší postava, ale v jejích scénách s Peterem je cítit určitý skrytý podtón. Není pro něj jen nějakým rozptýlením. Kdyby byly věci jinak, mohla by pro něj být dobrou partnerkou. Její otec je policejní kapitán, takže je zvyklá na to, že někdo z jejích blízkých každý den riskuje život. Na té komiksové postavě jsem mohla docela dobře stavět.“

Film se pochopitelně neobešel bez trikových kouzelníků ze společnosti Sony Pictures Imageworks. Za práci na vizuálních efektech v prvním Spider-Manovi byl tým nominován na Oscara, kterého si později odnesl za druhý díl. Supervizor vizuálních efektů Scott Stokdyk tentokrát dohlížel na více než 200 animátorů a výtvarníků.

„Z hlediska logistiky a rozsahu je Spider-Man 3 z celé trilogie zdaleka největší,“ říká producentka Laura Ziskin. „Chtěli jsme naplnit všechna očekávání diváků a zároveň jim přinést nové a vzrušující zážitky. Sam tentokrát opravdu výrazně pozvedl celkovou úroveň, zejména v oblastech akčních sekvencí a vizuálních efektů, které se týkají především Sandmana a Venoma. Je to gigantický film, na němž pracuje přes 1 000 lidí.“

Během natáčení se Raimi snažil zachytit co nejvíce akce v reálu. „Pokud je to bezpečné a jen trochu možné, jsem rád, když se akce odehraje přímo před kamerou,“ říká režisér. „Vizuální efekty jsou skvělý nástroj k vytváření kousků, které jsou nad rámec lidských schopností, ale pokud to v lidských silách je, tak se to snažíme udělat ve skutečnosti.“

Tým talentovaných kaskadérů byl připraven, ale pozadu nezůstali ani herci. Filmaře překvapila především Bryce Dallas Howard, která se ochotně pustila do všeho, co si filmaři vymysleli. K jejím nejtěžším sekvencím patřila ta, v níž narazí do budovy rameno jeřábu, všechno zdemoluje a způsobí, že se patro pod Gwen zřítí. Gwen se snaží něčeho chytit, ale nakonec stejně spadne do závratné hloubky a zachrání jí až Spider-Man.

Poté, co natočila několik částí sekvence ve studiu v Los Angeles, se produkce přesunula na newyorskou 6. avenue, kde na herečku čekal ještě luxusnější zážitek – průlet nad městem ve Spider-Manově náručí. „Na těch filmech je skvělé to, že díky nim můžete zažít tyhle neuvěřitelné věci, které by vás v reálu nikdy nepotkaly,“ říká herečka. „Věděla jsem, že je to stoprocentně bezpečné, protože Sam a ti lidi, kteří připravují kaskadérské kousky, herce opravdu pečlivě chrání. Proto jsem se snažila zkusit si co nejvíc věcí – je to skvělá adrenalinová zábava!“

S nemenším nasazením šel do natáčení také Thomas Haden Church. Pokud nepočítáme Maguireho, bylo natáčení nejbrutálnější právě pro něj. Ať už byl vrhán dva metry do výšky, aby mohl přistát „na hubu“ do bláta, naháněn (a chycen) psy, házen na koleje nebo vrhán obličejem proti plexisklu, byl pokaždé pevně odhodlán jít dál.

Klíčovou roli při zajišťování toho, aby byly scény zároveň zcela bezpečné a hodně velkolepé, hráli vedoucí speciálních efektů John R. Frazier (který se stejným způsobem podílel i na prvních dvou dílech) a pomocný režisér Dan Bradley (který tuto pozici zastal u Spider-Mana 2). „Práce se Samem je jako vrátit se zpátky do školy,“ říká Frazier. „Je to sled těch momentů, v nichž si říkáte: ‚No, tohle bude opravdu, opravdu těžké, ale zároveň hodně zábavné‘. U filmu, jako je tenhle, pro mě není nijak výjimečné, že jeho přípravou strávím devět měsíců – pracuji na něm od prvních přípravných prací a poté v průběhu celé produkce.“

Vzhledem k tomu, jak důležitou roli hraje ve filmu Sandman, bylo nezbytné věnovat velké úsilí přípravě speciálních efektů, které souvisejí s pískem. Úkolem vymyslet, jak bude Sandman vypadat, byl jako první pověřen návrhář kostýmů James Acheson.

První, co musel Acheson společně s filmaři vyřešit, bylo nalezení vhodného druhu písku. Nejdříve společně zkoumali několik různých vzorků z celého světa, ale postupem času se ukázalo, že dovoz písku by byl jednak docela drahý a jeho váha by navíc v některých scénách mohla ohrozit bezpečí herců a kaskadérů. Nakonec se rozhodli nahradit písek kukuřičnými vřeteny, která vypadají stejně, ale mají poloviční hmotnost.

Stejně tak dal všem oddělením zabrat také Venom. „Pro Sama a Jamese bylo důležité, aby kostým působil opravdu ostře a agresivně, jako ty výhonky, které se místy plazí po jeho tváři,“ říká odborník na speciální kostýmy Shownee Smith, jehož společnost Frontline Design pod vedením Achesona všechny speciální kostýmy vyrobila.

Před natáčením scén, v nichž se Brock mění ve Venoma, musel Grace strávit hodinu oblékáním kostýmu, vážícího mezi 50 a 65 kilogramy. Další čtyři a půl hodiny si pak pobyl v maskérně, kde na něj byly naneseny a nasazeny další věci včetně speciálních zubů, které měly u této postavy vytvořit iluzi větších a hrozivějších úst. Na obličej mu připevnili monofil, s nímž pak mohli různě pohybovat a deformovat jej.

„Během natáčení těchto scén jsem si v jenom okamžiku pomyslel: ‚K čemu jsem se to proboha propůjčil?!‘“ směje se Grace. „Celého mě polévali černým slizem, připevňovali mi na obličej háky, za které tahali lidé s dlouhými tyčemi, jedni nahoru, druzí dolů… no, když vidíte, jak Venom trpí v bolestech, tak to ani moc nehraju.“

Ve filmu samozřejmě nemohl chybět ani klasický Spider-Manův kostým. Ať se už jednalo o obvyklou červenomodrou verzi nebo jeho novou černou podobu, nebyla jeho výroba žádná legrace – sestrojit jediný kus zabralo 200 člověkohodin, přičemž k natáčení jich bylo třeba celkem 40. Pouhá výroba červenomodré verze tedy zabrala celkem 8 000 člověkohodin.

Jedním z lidí, kteří byli zodpovědní za převedení Raimiho vizí na stříbrné plátno, byl hlavní výtvarník J. Michael Riva. Riva je hrdý především na obří scénu staveniště, která byla kulisou pro závěrečný velkolepý souboj. „Vytvořit scénu staveniště nezní moc náročně, ale pokud máte na návrh i výstavbu pouhých osm týdnů, je to skoro nemožné,“ říká výtvarník. „Použili jsme přes 20 tun oceli, na scéně pracovalo ve dne v noci 100 svářečů a 200 tesařů. Ale společně se nám to podařilo!“

Výroba scény nakonec trvala šest týdnů a filmaři při ní využili tuny oceli ze zrušeného stavebního projektu. Herci a lidé ze štábu vyjížděli do vyšších pater ve skutečném stavebním výtahu. Silné osvětlení a energetické nároky produkce si vyžádaly instalaci labyrintu elektrického vedení, který byl umístěn 25 metrů nad scénou a skládal se ze 6,5 kilometru kabelů. V době, kdy bylo studio připraveno k natáčení, byl jeho odběr přibližně 21 000 ampérů, což je napětí, s nímž by si vystačilo 200 domácností.

Velmi specifickou úlohu měl u filmu George Stevens, který dostal stejně jako u Spider-Mana 2 na starost upletení všech pavučin. Pro nezapomenutelnou scénu na začátku filmu, v níž Peter s M.J. prožívají romantický večer v obrovské pavučině pod hvězdnou oblohou, Stevens vybudoval síť o rozměrech 8 x 10 metrů. „Pokud počítám i tu dobu, kterou jsme tomu věnovali před začátkem samotného budování sítě, tak jsme na ní pracovali celkem přes dva měsíce,“ říká Stevens.

Vizuální efekty
„Publikum si vždycky potrpí na nové věci, čeká na to, že mu připravíme úplně nový zážitek,“ říká režisér Sam Raimi. „V případě vizuálních efektů to znamená, že se buď spolehnete na existující technologie a použijete je novými způsoby nebo zkrátka vyvinete nové. Pokaždé se ptáte sami sebe: ‚Co jsem ještě neviděl?‘ No a pokud jste ještě něco neviděli, pravděpodobně neexistuje technologie, která by to dokázala vykouzlit. U Spider-Mana 3 jsme byli téměř ve všech případech odkázaní na vlastní vývoj.“

Pro vedoucího vizuálních efektů Scotta Stokdyka obnášela příprava tohoto filmu dva roky práce na vývoji technologií. Jakkoliv náročné bylo ztvárnění Sandmana pro oddělení speciálních efektů, největší kus práce čekal na Stokdykův tým. „Existující technologie umožňovala pracovat s tisíci zrnky písku v jednom okamžiku. Abychom však dokázali Sandmana animovat tak, jak si představoval Sam, potřebovali jsme jich ovládat ne tisíce, ale miliardy. Software, který naši lidé vyvinuli, vyžadoval 10 člověkolet práce,“ vzpomíná producent Grant Curtis.

Stokdyk se se svým týmem připravoval sledováním toho, jak se písek chová ve skutečném světě. „Jednou z prvních věcí, které jsme podnikli, bylo natáčení písku se Samem a kameramanem Billem Popem,“ říká Stokdyk. „Natáčeli jsme všechno, co jsme mohli potenciálně potřebovat – písek vyhozený do vzduchu, hozený proti modrému plátnu, hozený proti černému plátnu. Vedoucí speciálních efektů John Frazier ho vysypal ze vzduchu na kaskadéra. Natočili jsme prostě všechno, co jsme si dokázali představit ve filmu.“

Po analýze záběrů začali o písku přemýšlet jiným způsobem. „Písek je jedinečný v tom, že se někdy chová jako pevná látka – často vidíte letět jednotlivá zrnka – a někdy jako tekutina – představte si třeba přelévající se duny,“ pokračuje Stokdyk. „Věděli jsme, že obrovské množství těch jednotlivých částeček bude docela problém – nejen z technického, ale i z výtvarného hlediska.“

„Máme postavu, která něco prožívá, ale je to v podstatě jen hromada písku,“ říká Stokdyk. „Pokud se nám podařilo dát dohromady tolik zrnek, aby to v lidech vyvolalo nějaký pocit, pak se nám to povedlo.“

Výtvarníci byly nakonec se svým výtvorem velmi spokojení. „U prvních dvou dílů odvedli Sony Pictures Imageworks pořádný kus práce, ale u Spider-Mana 3 úplně změnili průmyslové standardy,“ dodává Curtis.