Šílená/Krásný
Typ:
film
Žánr:
drama, romantický
Délka:
99 min
Motto:
On je krásný – ona je bláznivá. Jsou ideální pár.
Země:
USA, 2001
Nicole je problémové děvče z bohaté rodiny. Carlos je kluk z latinsko-amerického předměstí. Chodí na stejnou střední školu, ale zatímco Nicole jen tak životem pro proplouvá a své deprese utápí v alkoholu a bezcílném poflakování s kamarádkou,...

Film-vice

Producenty Mary filmu šílená/krásný jsou Jane Ufland a Harrym J. Ufland. Jejich obdivuhodné dílo zahrnuje filmy Bez dcerky neodejdu (Not Without My Daughter), Night and the City (Noc a město), Zuřící býk (Raging Bull), Blade Runner, Taxi Driver (Taxikář) a Snow Falling On Cedars (Sníh padá na cedry). Měli jsme v úmyslu natočit komedii o dospívajících. Pak nám ale jeden manažer z Touchstone Pictures doporučil, abychom zpracovali raději vážnější téma, milostný příběh dospívajících, vysvětluje Mary Jane Ufland. Setkali jsme se proto s Philem Hayem a Mattem Manfredim a společně jsme pak přišli se scénářem o dvou mladých lidech pocházejících z opačných koutů společnosti.

Režisér John Stockwell říká: Ten příběh je jedinečný. Nicole, bohatá bílá dívka, je nezodpovědná a sebezničující. Pak potká Carlose, bystrého chlapce španělského původu, a zamiluje se do něj. Její životní postoj však silně ohrožuje jeho budoucnost. I Nicolin majetný otec má proti jejich vztahu výhrady, avšak ne proto, že by si dělal starosti, co by kluk patřící k národnostní menšině mohl způsobit jeho krásné dceři. Obává se toho, co by jeho krásná dcera mohla napáchat na jeho slibné budoucnosti.

Producentka Rachel Pfeffer, mezi jejíž zásluhy patří tak kultivované a hodnocené filmy jako Zaříkávač koní (The Horse Whisperer), A Civil Action (Žaloba) a Pár správných chlapů (A Few Good Men), dodává: Chtěla jsem film pro mou dospívající dceru. ‚šílená/krásný‘ ukazuje výšiny slastí i hlubiny strastí, kterými dospívající procházejí. Berou svou bolest velmi vážně a domnívám se, že stejně tak i tento film. Zobrazuje jak jejich oddanost životu a snahu žít jej naplno, tak ony drahocenné okamžiky mezi dětstvím a prvním zamilováním – snaží se od rodičů odtrhnout a přitom je stále ještě potřebují.

Scénáristé Phil Hay a Matt Manfredi si dávali velký pozor, aby se vyhnuli pastem zobecňování a šablonovitosti při zkoumání rozdílných světů, o nichž film pojednává. Oba se shodují: Měli jsme opravdové potěšení z toho, že jsme mohli stvořit postavu latinoameričana, který není výtržník ale naprostý opak. Bylo úchvatné předvést odlišnou stranu toho, co obvykle vidíte v romantických příbězích o různých národnostech. Chtěli jsme ukázat vzdor Carlosovy rodiny a kolik vkládá do jeho budoucnosti. A také proč brání Carlosovi stýkat se právě s tímto vzpurným bílým děvčetem. A tato nelibost nepramení z jejího kulturního nebo třídního postavení.

Obsadit titulní ženskou roli byl klidný a příjemný zážitek pro režiséra i producenty. Od samého začátku se shodli, že Kirsten Dunst se pro ni dokonale hodí. Měl jsem na ni velmi přesvědčivé ústní doporučení od ostatních režisérů a producentů. Je to výborná herečka a nemyslím si, že by její dosavadní role využívaly jejího talentu naplno. Zaletěl jsem za ní do Kanady, kde zrovna něco točila. Působila velice sebejistě – jako přesný protiklad postavy, kterou jsme pro ‚šílená/krásný‘ potřebovali. S rodiči vychází dobře a je to vyrovnaná mladá žena. Když se ale první den natáčení objevila na place, byl to někdo úplně jiný. Skvěle se dokázala do této hluboce apatické a depresivní postavy vžít, a to včetně řeči těla i hlasu.

Kirsten brala Nicole jako výzvu a udělala pro to všechno, říká producentka Rachel Pfeffer. Kirsten měla například krásné dlouhé, rovné vlasy. Nevadilo jí, když jsme řekli, ať si je nechá ostříhat. Nevadilo jí, když jsme řekli, že se nebude moci příliš líčit. Hrála vždycky hodné holky nebo nejlepší kamarádky. Teď poprvé se film točil okolo ní. Oblékla si svou postavu a stala se jí. Bylo to neuvěřitelné.

Role Nicole byla přesným opakem toho, co jsem kdy hrála, říká Kirsten Dunst. Je tak nespoutaná a skutečná a nikdo mě v podobné roli ještě neviděl. Její postava v životě o nic neusiluje. Je nevyrovnaná a svým chováním se ode mne naprosto liší. Jsem ráda, že do mě režisér John Stockwell i ostatní vložili tolik důvěry.

Pro stěžejní roli Carlose Nu?eze zvolili tvůrci filmu poměrně neznámého Jaye Hernandeze. Hledali jsme po celých Státech a výsledkem byl Jay, říká režisér Stockwell. Paradoxní je, že Jay byl ve skutečnosti jeden z prvních herců, které jsme viděli v Los Angeles. Jenomže jsme si mysleli, že bychom neměli vzít prvního, kdo se namane. Najali jsme zástupce všude, od New Yorku, přes Chicago, Boston, Mexico City až po Španělsko, abychom našli svého Carlose. Ale nikdo nedokázal to, co Jay. Když přišel, aby přednesl svou roli, úplně nás dostal.

Producentka Rachel Pfeffer vzpomíná: Jay je jako latinskoamerický Tom Cruise. Je nenucený, není na něm nic ‚hereckého‘. Je prostě tak přirozený. Je zajímavé, že poté, co jsme prohledali celou zem, našli jsme svého Carlose na vlastním dvorku!

Carlos je vzorem kladné postavy. Je inteligentní a ctižádostivý. Něco takového ve filmu o hispánské společnosti nevidíte často, dodává Pfeffer.

Nikdy jsem nesnil o herecké dráze, říká Hernandez o tom, jak se stal jedním z nejžhavějších hollywoodských nováčků. Příběh o tom, jak začala moje kariéra, zní otřepaně, ale tak se to skutečně stalo. Stál jsem s rodiči v Hollywoodu ve výtahu. Jak se zavíraly dveře, nějaký chlápek mezi ně strčil ruku, aby se ještě dostal dovnitř. Když jsme pak sjížděli dolů, podíval se na mě a zeptal se: Hrál jsi někdy v reklamě nebo něčem podobném? Řekl jsem, že ne. Podal mi svou vizitku a nabídl mi: Jestli máš zájem, tak zavolej.

Asi dva týdny jsem si na něj ani nevzpomněl, až se mě máma zeptala, jestli jsem mu už volal. Říkala, že bych měl aspoň zjistit, o co se jedná. Že by to mohlo být zábavné a že bych při tom mohl vydělat i nějaké peníze. Takže jsem mu nakonec zavolal. Přihlásil mě do hodin herectví a seznámil mě s filmovým agentem.

Pro klíčovou roli Nicolina milujícího, avšak poněkud odměřeného otce, poslance Toma Oakleye, vyhledali tvůrci filmu nadaného Bruce Davisona. Mary Jane Ufland vzpomíná: Potřebovali jsme herce, který by v roli Kirstenina otce působil důvěryhodně – nejenom někoho patřičně starého, ale někoho, kdo jako její otec opravdu vypadá. Bruce je skvělý herec a navíc ho s Harrym známe už skoro 30 let.

Myslím, že krása scénáře spočívá v tom, jak vytváří vnitřní spojení v obtížném vztahu otce a dcery, říká Davison. Je to velice zajímavý typ scénáře. Říkám mu typ ‚L‘. Myslíte si, že se bude vyvíjet tak a on přitom zahne prudce doleva. A přesně tak to je i se životem. Je zajímavý a dobře napsaný.

Postavy tohoto filmu procházejí bitvou. Snaží se dát dohromady svou minulost s přítomností, aby mohly pokračovat vpřed, říká scénárista Phil Hay.