Pařba ve Vegas
Typ:
film
Žánr:
komedie
Délka:
100 min
Motto:
Byla to noc jako žádná jiná. Škoda, že si z ní nic nepamatují ...
Země:
USA, 2009
Od režiséra filmu “Road Trip” Todda Phillipse přichází do kin komedie o loučení se svobodou, které se nepředstavitelným způsobem zvrhne. Dva dny před svatbou odjíždí Doug (Justin Bartha) se svými nejlepšími kamarády Philem a Stu (Bradley Cooper a...

Film-vice

Komedie o loučení se svobodou při kterém se ztratí budoucí ženich. Při jeho hledání musí jeho kamarádi zalovit hluboko v paměti a střípek po střípku poskládat, co se minulý večer vlastně stalo. A vzhledem k mimořádnému alkoholovému opojení všech zůčastněných to vůbec nebude jednoduché. Samozřejmě je při pátrání čeká spousta překvapení ...

Na noc, na kterou nikdo z nás čtyř nikdy nezapomene
Rozlučka se svobodou je dlouho dodržovanou tradicí. Každý víkend se po celé zemi spousty mužů těsně před svatbou vydává společně se svými nejlepšími kamarády na symbolickou poslední pařbu. „Prostě se sejde několik nejlepších kamarádů,“ říká nezúčastněně režisér Todd Phillips, jako kdyby se na takové nevinné akci nemohlo přihodit něco šíleného, nebezpečného nebo nezákonného. „Pro hrdiny našeho filmu je tahle akce něco tak běžného, že ji dokonce nechtějí ani nazývat rozlučkou se svobodou,“ vysvětluje režisér. „Berou to spíš tak, že chlapi prostě vyrazí večer sami ven,“ dodává. „Dobrá večere, nějaké ty vtípky, pár panáků na nastávajícího novomanžela. Prostě naprosto neškodná akce,“ říká.

Jenže tahle akce je nebezpečně blízko samotnému svatebnímu dni. A tchán novomanželovi půjčí jeho luxusní Mercedes. A Stu samozřejmě musí zalhat své přítelkyni o tom, kam skutečně jedou. A taky s sebou berou Dougova nastávajícího švagra Alana, který je společensky nepoužitelnou neřízenou střelou silně nebezpečnou jejímu okolí.
Jenže kromě těch pár maličkostí se přeci není čeho bát. No a tak když všichni čtyři vejdou do kasina Caesars Palace, cítí se dobře a uvolněně. Vyrazí na jednu z jeho střech s vyhlídkou na Las Vegas, kde si připijí na Dougův nový život a na noc, na kterou „všichni čtyři nikdy nezapomenou.“ A ten přípitek je to poslední, co si všichni budou pamatovat.

Co se stalo?
Phil, Stu a Alan se ráno proberou s hlavami na mramorové podlaze jejich hotelového pokoje. Do pokoje pronikají sluneční paprsky a osvěcují spoušť, která v jejich pokoji panuje. Tohle samo o sobě by nebylo nic tak nezvyklého, říká režisér Tod Phillips. „Opít se a skončit na zemi vedle hromady prázdných flašek je celkem běžné,“ vysvětluje režisér. „Jenže my jsme chtěli natočit film o kocovině všech kocovin, a tak jsme museli udělat krok dál. Přemýšleli jsme proto, co se může dít v té nejšílenější noci, jakou člověk může prožít a současně přežít tak, aby o ní ještě mohl vyprávět,“ dodává režisér. „Napadlo nás třeba neznámé dítě v pokoji a tygr v koupelně,“ říká producent Dan Goldberg, pro kterého byla „Pařba ve Vegas“ po filmech „Road Trip,“ „Mládí v trapu“ a „Škola svádění“ už čtvrtou spoluprací s režisérem Phillipsem. Ve vířivce ještě plavou nafukovací panny, židle ještě doutná jako pozůstatek ohně a pohovka je u stropu. A pak ještě jedna věc… chybí nastávající novomanžel.

Jak se ti tři postupně pokoušejí lovit ve své paměti, každý z nich reaguje na nastalou situaci jinak. Lídr skupiny Phil odhaduje zkušeným byť ještě rozostřeným zrakem vzniklé škody a věří, že si všichni užili skvělou noc a že se Doug každou chvíli objeví. Bojácnější Stu, jehož kreditka leží na stole, propadne panice pokaždé, když v pokoji za 4 tisíce dolarů za noc objeví další škody. A Alan na to všechno jen s údivem zírá, tedy až poté co se vzpamatuje z toho, že stál polonahý malý kousek od živého obrovského tygra.

Bradley Cooper ztvárnil postavu Phila, „chlapíka, který mluví nejrychleji a vždy si ví rady,“ říká producent Dan Goldberg. Phil je jediný, kdo už má za sebou zkušenost manželství a otcovství, a tak se kvůli svému rodinnému zázemí i povolání učitele angličtiny na střední škole cítí trošku omezený. O to více se těšil na vzácnou příležitost navázat na dávné tradice a rozhodně si nechce víkend nechat ičím zkazit. „Nejlepší bude vzít si aspirin a pokračovat dál, není třeba hned panikařit,“ popisuje Cooper myšlenkové pochody svého hrdiny. „I když se situace úplně vymkne kontrole, Phil si stejně myslí, že to všechno zvládne. A snaží se pořád dál až do chvíle, kdy už jde všechno úplně mimo veškerou kontrolu,“ dodává. „Bradley je skvělý komediální herec před i za kamerou, ale hlavně je to ztělesněný vůdce,“ říká režisér Phillips. „A tuhle jeho roli mu náš příběh nabízí. Je jedním z těch, kdo se jako první ráno probere a snaží se ostatní dovést ke zjištění, co se vlastně stalo,“ vysvětluje režisér.

Naopak sladký a lehce zraněný Stu, zubař se silným pocitem zodpovědnosti a přítelkyní, která ho doma drží hodně zkrátka, má k jakémukoli klidu hodně daleko. Jediné, co dokáže jeho mysl odvést od strachu, že by Melissa mohla najít účty od jeho v noci použité kreditní karty, je zjištění, že se mu nějakým záhadným způsobem podařilo přijít o zub, konkrétně o pravou horní čtyřku, místo které má teď v puse krvavou díru. „Byl jsem samozřejmě nadšený, že mě tvůrci filmu chtěli do role Stua obsadit, ale současně jsem se cítil i trochu dotčený, protože Stu je protivná na nervy lezoucí postava,“ směje se Ed Helms, který na natáčení do Las Vegas dojížděl z Log Angeles, kde točí TV seriál „Kancl.“ „Pokud byste měli naše hrdiny jednoduše definovat, pak Phil je pohodář, Alan je podivín a Stu excentrik. Budu se zřejmě muset zamyslet nad tím, proč zrovna mě chtěli obsadit do role Stua,“ baví se Ed Helms. „Rozhodli jsme se pro něj i proto, že Ed je jako podpantoflák těsně před zhroucením naprosto odzbrojující,“ říká režisér Phillips.

Nastalé situaci asi nejvíce vyhovovala povaha Alana (Zach Galifianakis), což ovšem neznamená, že by Alan měl na všechny otázky lepší odpovědi než ostatní. Zatímco Stu se zabývá svým ztraceným zubem a hrozícím zhroucením jeho života a Phil se snaží naplánovat snídani a další akci, Alan zabalený v sharongu se pečlivě a s určitou hrdostí prohrabává vším tím šíleným nepořádkem a kousky pizzy na zemi. A jako kdyby už toho nebylo dost, Alanova pátrací akce brzy vyústí v nečekaný výsledek, když v rohu pokoje najde evidentně spokojené, zdravé a naprosto neznámé dítě. Režisér Philips jakožto příznivec Galifianakisova inovativního hereckého stylu byl od začátku přesvědčen, že Zach v téhle roli ušité na míru jeho unikátnímu stylu a kreativitě vynikne. Právě z tohoto důvodu ho obsadil do role Alana, „chlápka s oběma rukama levýma, který se za každé
situace rozhodně špatně.“ „Alan je tak trochu mimo. Nemá žádné přátele ani ponětí o tom, že ho lidé považují za podivína, protože si myslí, že všechno co říká a dělá je naprosto v pohodě a namístě,“ vysvětluje Galifianakis, který svého hrdinu popisuje jako týpka, který si zřejmě „vzal příliš mnoho tripů na příliš mnoha party. Výhodou mé postavy na druhou stranu je, že její chování díky tomu nemusí příliš dávat smysl. Herec si obvykle musí uvědomovat motivaci chování svého hrdiny a dodržovat určitou konzistentnost, jenže logika Alanova fungování je naprosto odlišná,“ vysvětluje herec. „Z pusy mu vycházejí slova, o kterých vůbec nebudete tušit, odkud se berou,“ potvrzuje Goldberg. „Někdy jsou úplně mimo, ale také jsou vtipná. Alan je opravdický outsider, který chce být s ostatními kámoš, což se mu díky společné katastrofě tří hlavních hrdinů ve filmu do určité míry i podaří,“ vysvětluje producent.

Co ale tihle tři hlavně potřebují, je sehnat Douga. Justin Bartha, který představuje záhadně zmizelého nastávajícího manžela, říká: „Doug ztělesňuje smysl existence celé skupiny. Chtěl jsem, aby on byl tou postavou, která všechny čtyři svede dohromady. On je jejich společným jmenovatelem, a tak s jeho zmizením vypukne hotové peklo,“ vysvětluje herec. I když pochopitelně ve značné části scén chybí, „Doug je pro příběh zcela zásadní,“ říká jeden ze dvou autorů scénáře Jon Lucas. „On je lepidlem, který ty tři drží pohromadě. Když Doug zmizí, vidíme ty tři najednou spíše než jako přátele jako podivnou trojici. Doug se tak stává obdobou svatého Grálu, něčeho, co naši hrdinové tolik touží najít a my jim v jejich hledání fandíme,“ popisuje roli Douga scénárista. „Těm třem na Dougovi naštěstí natolik záleží, že jsou ochotni vydržet všechno možné a vyjít pohromadě ve snaze ho nalézt bez ohledu na to, jak moc si lezou na nervy,“ konstatuje Moore.

„Ten nejlepší humor musí pocházet od srdce,“ souhlasí režisér Phillips. „Musíte uvěřit tomu, že těm chlapíkům na sobě navzájem záleží a že mezi nimi existuje opravdové pouto, aby náš film nepůsobil jen jako řada poskládaných vtípků. Ten příběh se snaží využívat přirozený humor a podivnost mužského přátelství a věci, které skupinku mužů drží pohromadě,“ vysvětluje Phillips. „Úspěch komedie dělá ze 70 % casting,“ pokračuje režisér. „Samozřejmě musíte mít i dobrý příběh, ale největší část úspěchu je stejně v tom dostat velké komediální talenty do vtipné situace, ve které budou na sebe navzájem reagovat. Scénář v tomto směru ponechával Bradleymu, Edovi a Zachovi hodně volného prostoru, který tito herci dokázali výborně využít. To samé platilo navíc i pro herce, které jsme obsadili do vedlejších rolí. Když se vám podaří film obsadit opravdu vtipnými lidmi, budou
jednotlivé scény fungovat mnohem lépe,“ dodává režisér.

Co že jsme dělali?
Phil, Stu a Alan zůstanou sami a Doug je potřebuje. Musejí se tedy pokusit dát dohromady, co se vlastně minulé noci stalo. Musejí vyprázdnit své kapsy a hledat stopy: účty, lístky z bankomatů, parkovací lístky, plastové náramky z nemocnic… Posuny v čase zaujaly zejména režiséra Phillipse coby vypravěče příběhu. „Počínaje následujícím ránem musejí naši tři hrdinové dát hlavy dohromady a sledovat každou stopu a náznak, který by je dovedl k dění minulé noci a hlavně k místu, kde naposledy viděli Douga. No a na téhle cestě budou naše hrdiny sledovat i diváci. Diváci budou společně s nimi skládat jednotlivé střípky dohromady jako v klasické detektivce,“ vysvětluje režisér. „Ale s jedinou výjimkou, a to že naše detektivy pořádně bolí hlava,“ dodává producent Dan Goldberg.

„Začátek příběhu diváky navede jedním směrem jen proto, aby se následně otočil a vydal směrem úplně opačným,“ říká představitel jednoho z hlavních hrdinů Bradley Cooper. „Na filmu je skvělé to, že v žádném okamžiku nemáte tušení, co bude následovat,“ dodává Ed Helms. „Každá scéna vyvolává otázku, kam jí vlastně zařadit, a přitom všechno nakonec do sebe zapadne. Jednotlivé scény sice nejdřív vypadají jako řada nesouvisejících kusů, které jenom příběh posouvají někam dál, ale nakonec to všechno bude dávat smysl,“ dodává. „A Zack Galifianakis může navíc využít šanci objevit se ve filmu s protektorem,“ směje se Helms. Jenže Galifianakis si ještě pořád není jistý, jestli to byla výhra. „Když se ve filmu objevíte s protektorem, tak máte pocit, že jste něco dokázali,“ říká Galifianakis. „Řekl jsem Toddovi: ‘Už jsme ve filmech viděli oplácané kluky v upnutých spodkách, a tak by to chtělo posunout ještě o úroveň výš.’ A on samozřejmě souhlasil. Pořád nemůžu uvěřit, že jsem k tomu našel odvahu. A tak jsem ve filmu jen s protektorem a chudák moje máma… Promiň mami.“

Vzpomínání na děje minulé noci naše hrdiny provede některými méně populárními místy Las Vegas, jako je pohotovost, policejní stanice nebo svatební kaple hodně daleko od The Strip. Jde o místa, která lasvegaská agentura na podporu turismu určitě neměla na mysli, když vymýšlela slogan „Co se děje v Las Vegas….“

Jednou z hlavních postav na cestě hanby našich hrdinů je Heather Graham v roli Jade. Jade svoji postavu popisuje jako „striptérku a společnici s přitažlivým zjevem a hodně uvolněným pohledem na lásku.“ Jade se také před zhruba čtyřmi hodinami možná stala manželkou poblázněného zubaře, který teď postrádá jeden ze svých předních zubů. „Jade pořád vtipkuje a je hodně v pohodě, něco jako hippie striptérka. Nic nemusí předstírat,“ říká Heather Graham, která současně spokojeně konstatuje, že jí její role umožnila využít její nově nabyté taneční schopnosti osvojené během hodin fitness v Los Angeles. Vzpomíná taky na rozhovor, který měla během natáčení s jedním taxikářem v Las Vegas. „Ptal se mě na film a já mu vyprávěla, že je o třech klucích, kteří se tak opijí, že si z minulé noci vůbec nic nepamatují. Řekl mi na to, že takových nocí zažil už spoustu. A tak si říkám, že některým divákům bude náš film určitě blízký,“ říká herečka.

Bohužel ale ne všichni, s kým se naši hrdinové setkají, jsou tak milí jako Jade. Rob Riggle (TV seriál „The Daily Show“) představuje ve filmu poručíka Franklina, sice ne jednoho z nejlepších, ale každopádně talentovaného policistu. Ken Jeong („Travička zelená“) hraje osudového a pomateného pana Chow, co se chce mstít za urážky, kterých se mu mělo dostat od Phila, Stua či Alana a které si ani jeden z nich nevybavuje. A konečně komediální hvězda Mike Epps (hudební komedie „Soul Man“ zaplete naše tři hrdiny do záměny identit, která je může stát celých 80 tisíc dolarů, které samozřejmě nemají. Ale tím úplně nejzajímavějším člověkem, se kterým se naši tři hrdinové ve filmu setkají, je Mike Tyson.

Mike Tyson ve filmu hraje sebe samotného, obdivuhodného a současně nebezpečeného chlapíka, který každému dává najevo, že i když už je v důchodu, má na každého, kdo se mu postaví do cesty. Veterán komedií Ed Helms na boxerovi oceňuje, že byl autorem jedné z nejvtipnějších hlášek, které během natáčení zazněly. „Todd radil Tysonovi, jak má Zacha praštit, a říkal mu něco jako ‘Miku, potřebujeme, aby ses do toho trochu víc opřel a víc pohnul rukou’. A Tyson na to odpovědel: ‘Nemůžu uvěřit, že mi kapitán vysokoškolského debatního týmu radí, jak mám někoho praštit.’ Tahle hláška dostala úplně každého. Kdo z nás dřív věděl, že i Mike Tyson dokáže být vtipný? Já točím komedie 10 let, pak si přijde nějaký Mike Tyson a prostě najednou koukám – je vtipnější než já.“

„Ve filmu je i hodně akční komedie. Máme v něm kaskadéry, bouračky aut, bitky, škody, šílené nahé chlapy, tygry – byla to docela fuška,“ říká producent Dan Goldberg. Produkční tým pro film zajistil respektovaného koordinátora kaskadérských scén Darrena Prescotta, ale i ten v některých chvílích nevěřil vlastním uším. „Ve filmu je skvěla scéna s teasery. Todd chtěl mít tuhle scénu co nejvíce realistickou, a tak nás až tak nepřekvapilo, když nám řekl, že by chtěl, abychom dostali opravdové elektrošoky. Todd nám říkal: ‘No tak, vždyť o nic nejde, je to jen padesát tisíc voltů.’ A mě skoro minutu trvalo, než mi došlo, že si z nás nejspíš dělá legraci,“ říká Cooper.

Během celého tohohle děje Phil, Stu a Alan samozřejmě pořád hledají Douga. Douga? On je vlastně tou příčinou, proč jsou v takovém maléru. „Je to skoro jako komediální verze filmu ‘Zachraňte vojína Ryana,’” říká Phillips. „Douga máme místo hledaného vojáka, kvůli kterému naši tři hrdinové projdou hotovým peklem,“ dodává.

Na druhém konci milosrdně dálkového telefonického rozhovoru je Stuova dominantní přítelkyně Melissa, ztělesněná Rachael Harris (TV seriál „Notes from the Underbelly“). Melissa je nešťastná z toho, že poprvé během svého vztahu se Stuem nad svým přítelem ztratila kontrolu. Dougova rozumná, byť teď zrovna poněkud příliš zaujatá snoubenka Tracy (Sasha Barrese), je sice zcela zaměstnána svatebními přípravami v Los Angeles,ale i ona si najde čas a zkouší svému nastávajícímu zavolat. Tracy o svém nastávajícím neslyšela už 48 hodin. Pokaždé, když znovu zavolá, tak se dovolá buď do hlasové schránky nebo Philovi, který ji vždy narychlo přesvědčuje, že všechno je v pořádku. Otec Tracy Sid představovaný Jeffrey Tamborem je snad jediným hrdinou, který zůstane poměrně klidným, a to přesto, že je nejen otcem nevěsty, ale i vlastníkem luxusního
Mercedesu, který půjčil svému budoucímu a zjevně nezvěstnému zeťovi.

Las Vegas ve dne je pro některé divná představa
„Pařba v Las Vegas“ byla natáčena na řadě různých lokací v Las Vegas i mimo něj v jižní Kalifornii. „Klíčem pro mě bylo udělat ten film co nejrealističtěji to jen šlo,“ říká režisér Phillips. „Vtip byl ve vytvoření protikladu mezi neuvěřitelnými zážitky hlavních hrdinů a normálními místy, která jsou nám všem známá. Když už točit v Las Vegas, tak nejlépe v hale, na eskalátorech a na chodbách kasina a hotelu Caesars Palace,“ vysvětluje svůj přístup režisér. A tam se ve skutečnosti také natáčelo, když velká část scén byla natočena ve slavném hotelu, neustále se rozvíjejícím symbolu Las Vegas existujícím od počátku 60. let. V hotelu byly natočeny mj. i přípitek na střeše nebo scéna u bazénu po snídani.

V severní části Las Vegas posloužila natáčení další místní ikona, kasíno Riviera, jehož interiéry zaplněné tisíci falešných žetonů vytvořených filmaři a umístěných na 15 stolech na blackjack posloužily pro natáčení klíčové scény v herně. Herci i tvůrci si brzy uvědomili, že jejich přítomnost nemá na hráče kasina téměř žádný vliv, a tak nakonec řadu hráčů využili jako statisty. „Bylo jim evidentně úplně jedno, že v kasinu natáčíme nějaký film,“ vybavuje si Bradley Cooper. „Každého zajímala jen jeho vlastní hra a zábava. Museli jsme pracovat mezi lidmi, kteří u stolů opravdu hráli. Jeden hráč třeba vyhrál 5 tisíc dolarů a pak o ně zase přišel. Fandili mu dokonce i členové našeho týmu,“ vzpomíná herec.

Určitou nevýhodou natáčení ve městě hříchu bylo podle režiséra Phillipse to, že bylo „velmi obtížné po natáčení úplně vypnout a jít spát.“ Justin Bartha stejně jako řada jeho kolegů nejdřív vyzkoušel blackjack, craps, Baccarat, hrací automaty nebo čínské domino, aby se nakonec nadchl pro Texas Hold’Em. „Na zahajovací party k našemu natáčení Todd uspořádal pro herce a tým turnaj v pokeru, a všechny nás pro hru úplně získal,“ říká Bartha. „Po pěti týdnech pobytu v Las Vegas jsem si uvědomil, že v tomhle městě lidé dělají šílená rozhodnutí,“ říká Ed Helms. „Jedno špatné rozhodnutí, další špatné rozhodnutí… a pak přijde rozhodnutí, které dokáže zničit celý váš život! Tohle město je nastavené právě tímhle směrem a náš film se to snaží zachytit,“ dodává Helms.

Další natáčení v Nevadě se odehrávalo na Fremont Street v centru Las Vegas, na benzinové pumpě a ve vyschlém jezeře nedaleko města Jean, kde nárazy větru běžně dosahují 80 km/h, jako tomu bylo i během natáčení. Fiktivní Nejlepší svatební kaple byla vytvořena na Las Vegas Boulevard jen několik bloků od The Strip. I když ve filmu vypadá, jako by byla na svém místě roky, ve skutečnosti byla postavena na volném pozemku tak, aby v okolí zůstalo co nejvíce místa pro natáčení exteriérů.

V Los Angeles tvůrčí tým využil mj. staré sídlo vedení detektivní agentury Rampart na Union Street a Třetí ulici, které posloužilo jako sídlo lasvegaské policie, využívaje palety klidných barev jako je modrá a šedá coby protiklad ztřeštěně barevné atmosféře zážitků Phila, Stua a Alana. Jako úplně největší protiklad pak působí na jedné straně chaos v Las Vegas a na druhé straně klidná atmosféra svatby v duchu country, která bude Douga a jeho přátele čekat po návratu domů. „Chtěli jsme vytvořit co největší protiklady,“ říká tvůrce scény Bill Brzeski. „Las Vegas je vizuální noční můra: hlučné, jasné, dráždivé, bez jakékoli jemnosti. Na druhé straně v Los Angeles, kde se Tracy připravuje na svatbu, máme krásu, klid, jemnou hudbu, atraktivně oblečené lidi a zahradu plnou růží a hortenzií,“ dodává.

Filmoví nadšenci možná poznají, že zpěvákem na svatební hostině je Dan Finnerty a jeho Dan Band, známí mj. jejich vystupováním ve filmu „Mládí v trapu“ a „Starsky & Hutch”. Některé scény vytvořili Brzeski a jeho tým na scéně 15 ve Warner Bros. Studios. Na tomto místě byly natáčeny například scény z obrovského a později obrovsky zničeného hotelového pokoje. Brzeskimu jako inspirace posloužily skutečné pokoje v hotelu a kasinu Caesars Palace i v dalších kasinech. Základem pro tyto scény byly „tóny červené a hnědé, masivní dřevo a krásné látky, které měly ztělesňovat senzační a luxusní jízdu skrz Las Vegas,“ říká Brzeski. „Nechtěli jsme zničit skutečný hotelový pokoj,“ vysvětluje lakonicky své rozhodnutí hotelový pokoj vytvořit v ateliérech autor scény. „Navíc do opravdového hotelového pokoje nemůžete dostat skutečného tygra,“ dodává druhý důvod pro své rozhodnutí.

Nebo sice možná můžete, ale neměli byste. Pro různé úkoly do jednotlivých scén filmu byly vycvičeni celkem čtyři tygři. Herci i realizační tým pak museli absolvovat speciální instruktáž k tomu, jakým způsobem mohou s tygry během natáčení koexistovat. „Krotcí nebo ne, práce s divokými zvířaty není legrace. O tygrech, kteří nemají rádi jakákoli překvapení, to platí o to víc,“ říká Brzeski. Místo natáčení bylo během natáčení s tygry vždy pečlivě uzavřeno a ostatní v danou chvíli nepotřební členové týmu dostali pokyn, aby se pohybovali jinde. Zbývající přítomní byli poučeni, že se mají vyvarovat nečekaných pohybů nebo snaze uhýbat před pohledy tygrů.

Pro natočení některých scén bylo nutné použít počítačovými triky vytvořeného tygra, jehož tvůrcem byla společnost Jim Henson Creature Shop. Ta pro natáčení těchto scén využívala dva vodiče loutek. Celkem třicet maličkých motorků ovládalo pohyby lícních svalů modelu, zatímco směs vytvořená z K-Y-Jelly vytvářela dojem slin tekoucích z tygrových impozantních zubů. Brzeski se dokonce díky filmu dověděl o tygrech i nové věci, jako například to, že raději chodí po pevném povrchu. A tak třeba ve scénách, kdy tygr leží na zadním sedadle Mercedesu našich hrdinů, filmaři ze zadních sedadel odstranili klasické potahy a nahradili je tvrdým, pevným materiálem. „Chtěli jsme, aby se i tygři cítili co nejpohodlněji,“ vtipkuje Brzeski.

Auto bylo umělecké dílo samo o sobě. Šlo o veterána – kabriolet z roku 1969, který Dougovi jen pro tenhle výlet velkoryse půjčil jeho budoucí tchán Sid. Filmaři použili celkem 5 identických modelů, aby bylo možné zachytit různé způsoby, jakým bylo auto poškozeno a ničeno. „Nemohli jsme použít jediné auto pro celé natáčení, protože jsme scény pochopitelně nenatáčeli tak, jak jdou ve filmu po sobě. Jedno auto jsme dokonce rozpůlili, což se ocitlo i v upoutávce na film. Jednou z hlavních hlášek filmu proto bylo, že kdykoli půjčíte auto svému dítěti, určitě se něco stane,“ říká Brzeski.

Důvodem, proč Sid nastávajícímu zeťovi auto půjčil, je nasnadě – chtěl totiž v souladu se svojí životní filozofií, aby si Doug ještě před svatbou pořádně užil. Tenhle názor ovšem nesdílí herecký představitel Sida: „Já jsem naprostý opak mého hrdiny. On říká, že chlap se před svatbou musí pořádně odvázat a něco vyvést. Takový je Sid. To já bych si dal horkou koupel, jogurt, prášek na spaní a šel bych spát s tím, že zítra je můj velký den. To je podle mě o dost lepší,“ navrhuje svoji verzi rozlučky se svobodou Jeffrey Tambor. Todd Phillips přiznává, že „Pařba ve Vegas“ je hlavně komedií, byťve srovnání s některými skutečnými příběhy rozluček se svobodou může jeho příběh působit jako slabý odvar. A nastávajícím ženichům a nevěstám, kteří se chystají uspořádat vlastní rozlučky se svobodou, doporučuje: „Užívejte systém kamarádů a kamarádek. Každý člen skupiny bude zodpovídat za jiného jejího člena. Pokud to bude nutné, užívejte jmenovky.“