„Vize! Znamení! Halucinace! Zázraky! Extáze! Odnesla americká řeka! Sny! Adorace! Osvícení! Náboženství! Celý ten lodní náklad citových sraček!“ (Překlad z angličtiny: Jan Zábrana) San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se...

Film-vice

V roce 1957 se u soudu v americkém San Franciscu ocitla jedna z klíčových knih literatury 20. století – snímek Kvílení popisuje právě tento důležitý moment střetu dvou světů. Příběh filmu se skládá ze tří proplétajících se dějových linií: samotný proces, přelíčení s Allenem Ginsbergem (James Franco) a báseň samotná ztvárněná prostřednictvím animovaného filmu Ginsbergova spolupracovníka Erica Drookera s hudbou Cartera Burwella. Inovativní forma celého filmu se snaží navázat na výjimečnost Ginsbergova literárního textu.

Proces s Allenem Ginsbergem analyzuje témata, která jsou aktuální i dnes: pokus o definici obscenity, hranice svobody uměleckého vyjádření a povahu umění jako takového. Jako advokát vystupuje v procesu Jake Ehrlich (Jon Hamm), který byl profesionálním advokátem umělců a celebrit. Jeho protějškem je prokurátor Ralph McIntosh (David Strathairn), který se snaží dokázat obscenitu a zvrácenost textu, kterému vlastně sám nerozumí. Svědky obžaloby jsou učitelka angličtiny (Mary-Louise Parker), která považuje Kvílení za škodlivý text a dále pak univerzitní profesor (Jeff Daniels), který naprosto přesně ví, co je dobrá a co špatná literatura. Jako svědci obhajoby vystupují umělci a intelektuálové (Treat Williams, Alessandro Nivola), pro něž je Kvílení vrcholným uměleckým dílem. Předsedající soudce Clayton Horn (Bob Balaban) však nakonec přijde s překvapivě patetickým rozhodnutím...

Živé flashbacky zachycují mladého Ginsberga při psaní básně, přičemž je kladen důraz na osobní boj umělce a osvobození jeho vlastního já. Samotný text pak ožívá v pulzující animaci zobrazující imaginární cestu do mysli a duše umělce.