Identita
Typ:
film
Žánr:
thriller, mystery, horor, kriminální
Délka:
90 min
Motto:
Identita je tajemství.<br>Identita je záhada.<br>Identita je vrah.
Země:
USA, 2003
Co když byla každá volba, kterou v životě učiníme, předem rozhodnuta? Co když v životě neexistují žádné náhody a naše osudy byly již dávno předurčeny? Uprostřed kruté bouře se schází deset lidí, z nichž si každý střeží své osobní tajemství. Řidič...

Film-vice

Ve filmu Identita se objevuje několik odvážných nápadů, říká režisér James Mangold. Pohrává si s tradičními metodami vyvolání napětí a šoku a byl pro mě příležitostí pracovat na druhu filmu, který velmi obdivuji – thrilleru, odehrávajícím se na jednom konkrétním místě (Okno do dvora Alfreda Hitchcocka, Vetřelec Ridleyho Scotta, Věc Johna Carpentera). Je velmi obtížné dosáhnout toho, aby toto místo nepřestalo být zajímavým po celou dobu filmu.

Na scénáři, jehož autorem je Michael Cooney, spolupracoval režisér Mangold a producentka Cathy Konrad, kteří postavám dodali rozměr a povahové vlastnosti. Jim se soustředil na to, aby měly všechny postavy určitý pohled na věc a aby je návštěva motelu zastihla v období života, které je z nějakého důvodu zásadní, říká Cathy Konrad. Materiál je velmi obsáhlý a propracovaný. Během krátké doby se o postavách dozvíme mnoho věcí.

Chtěl jsem každé postavě přisoudit určitý nedostatek a nějaké tajemství, říká Mangold. Něco, z čeho mají strach. Něco, co se snaží chránit. Něco, co je příčinou jejich zapletení do děje.

Dalším originálním aspektem filmu, který Mangolda přitahoval, je šokující odhalení, které přichází dlouho před jeho závěrem. Je to jako pocit, když se pod člověkem ve snu propadne zem, na které až do té chvíle pevně stál, říká Mangold. Nemohl jsem se dočkat, až tyto scény natočím a uvidím je sestříhané do konečné podoby.

Film je velmi chytře strukturován, říká Konrad. Diváci nebudou moci předem odhadnout většinu dějových zvratů, protože film odvede jejich pozornost jiným směrem. Už od samotného počátku filmu si však lze všimnout určitých náznaků a vodítek, což je bude nutit k tomu, aby se pokusili záhadu rozluštit.

Mangold chtěl pro film získat přesvědčivé herecké obsazení. S nabídkou role řidiče Eda se obrátil na Johna Cusacka. John přináší i do svých nejvážnějších rolí určitou formu lidskosti, kterou jsem považoval za velký přínos do tohoto příběhu, který je v některých okamžicích velice temný a hrůzu nahánějící, říká Mangold.

Cusacka scénář ihned oslovil. Nikdy jsem neviděl film, kde by se hlavní dějový zvrat odehrál na začátku třetího dějství a film by pokračoval dál, říká herec. Identita vás zkrátka nepřestane překvapovat. Je v něm neskutečně mnoho napětí.

Roli policejního důstojníka Rhodese získal Ray Liotta, se kterým Mangold dříve spolupracoval na filmu Země policajtů. Ray vytváří zcela unikátní postavy – muže, ze kterých vyzařuje moudrost a inteligence, ale zároveň také potenciál páchat násilí. A přesně to jsme pro roli Rhodese potřebovali, vysvětluje Mangold.

Hlavním lákadlem pro mě byla možnost opětovné spolupráce s Jimem, říká Liotta. Film pro mě byl ale zajímavý také svým žánrem – v podobném filmu jsem dosud nehrál. Navíc má tento film strhující tempo, do kterého se dostane po několika minutách a až do konce nezpomalí.

Další klíčovou postavou je bývalá prostitutka Paris, která sní o novém životě. Když jsem poprvé četla scénář, pořádně mě vyděsil, říká její představitelka Amanda Peet. Chodila jsem po bytě a kontrolovala, zda jsou všechna okna zavřena a dveře zamčeny. Je to velmi chytrý scénář, který si dokáže pohrát s lidskou psychikou.

Podle Mangolda je však hlavní postavou filmu samotný motel, ve kterém je všech deset návštěvníků uvězněno. Barevné pojetí a tvar místností musely působit reálně a zároveň zdůrazňovat zděšení jednotlivých postav.

Vhodné prostředí může také vyvolat určité emoce u herců. Postavit je proti sobě ve stísněném prostoru je fascinující, pokračuje Mangold. Všechny postavy v Identitě pronásleduje pocit zoufalství. Díky povětrnostním podmínkám jsou odříznuty od okolního světa a cítí se v této situaci bezmocně. A podobné pocity klaustrofobie mohou mít bouřlivé následky. K vytvoření atmosférického prostředí přizval Mangold do štábu výtvarníka Marka Friedberga (Ledová bouře, Far From Heaven), se kterým spolupracoval i na svém předchozím filmu Kate a Leopold. Mým hlavním úkolem bylo vytvořit hlavní scénu dostatečně zajímavou na to, aby si udržela pozornost publika po celou dobu filmu (běžný film se odehrává přibližně na 50 místech).

Celý motel byl postaven ve studiu 27 – druhém největším studiu na pozemcích Sony Pictures ve městě Culver City. Režisér Mangold i producentka Konrad souhlasili, že vzhledem k povětrnostním podmínkám, ve kterých se film odehrává, bude jednodušší natočit jej v interiéru.

Postavení motelu trvalo Friedbergovi a jeho týmu osm týdnů. Výsledná stavba musela splňovat přísné podmínky – kvůli silnému dešti, během kterého se film odehrává, musela být nepromokavá a navržena tak, aby nahromaděná voda mohla odtéci, aniž by poškodila podlahy nebo zdi. Po celé podlaze studia byla rozprostřena obrovská gumová vrstva a při konstrukci motelu sloužil jako podlahová krytina stříkaný beton, který se používá při stavbě plaveckých bazénů.

I když v tomto filmu slouží déšť jako překážka, která brání postavám v útěku z motelu, nebylo nijak jednoduché jej věrohodně nasimulovat, říká Konrad. Nad motelem musely být umístěny tyče s vodními tryskami, které nám umožnily ovládat směr a sílu deště.

Déšť vytvářel atmosféru, která nám pomáhala vžít se do rolí, říká Cusack. Přišli jsme brzo ráno, dali si kafe a pak na nás celý den pršela studená voda. Zůstat během natáčení svěží proto skutečně nebyl žádný problém.

K nevoli ostatních herců byla Cusackův Ed jedinou postavou, která ve filmu nosí nepromokavý plášť. Jak mohl sakra Ed vědět, že bude pršet? žertuje Ray Liotta. Déšť byl opravdu nepříjemný, ale pomohl navodit správnou náladu. Bylo to jako celodenní studená sprcha, která čas od času přispěla k rozveselení.

Ponurou náladu podpořil Friedberg také výtvarným pojetím interiéru. Přestože si tohoto detailu zřejmě publikum na první pohled nevšimne, tapety s motivem růží, tvořících mříž, které se nacházejí v některých pokojích motelu, působí zdálky jako plot z pletiva. V jiných pokojích vyvolávají pruhované tapety dojem zamřížované cely.

Film je natolik detailní, že všichni lidé, kteří přišli do studia na návštěvu, říkali totéž: Připadám si, jako bych tohle místo navštívil už v minulosti při nějakém nepodařeném výletu, dodává producentka Konrad.