Film Chceš mě, chci tě je chytrou a sexy komedií o mužích, ženách a obrovské propasti, která odděluje to, jak o sobě navzájem smýšlejí, sní a snaží se opačné pohlaví svádět. Katherine Heigl a Gerard Butler v ní ztvárňují dva kolegy z donucení,...

Film-vice

Po staletí se myslitelé zamýšleli nad propastí, která se klene mezi mužským a ženským pohledem na svět, a přemítali, jestli se někdy dokážeme skutečně pochopit. Pro Mikea Chadwaye, fenomén kabelové televize a nového moderátora ranního vysílání v Sacramentu, je odpověď velice snadná: nebuďte padlí na hlavu. Samozřejmě, že se muži a ženy dokáží pochopit...ale primárně k tomu dochází v posteli a jenom tehdy, pokud ženy konečně přistoupí na skutečnost, že muži jsou primitivní, tělesní tvorové, kteří touží po neustálém vzrušení.

Mikeovy svérázné názory sice prudce zvýšily sledovanost, ale současně také znatelně zhoršily situaci jeho producentky, Abby Richter, ženy, která to vše vidí naprosto opačně. V jejím světě je základem skutečná láska a klíčem je najít muže, který se vyzná ve vlastních citech – a je připravena se s Mikem utkat, aby mu dokázala, že takový romantický rytíř v zářivé zbroji ve skutečnosti doopravdy existuje.

Mohlo by to ale být tak, že skutečnost je kombinací Abbyiných a Mikeových názorů? To je otázka, kterou s hravostí pokládá komedie Chceš mě, chci tě, při jejímž natáčení spojili své síly režisér Robert Luketic (Oko bere, Příšerná tchyně, Pravá blondýnka) a komediálně velice zdatní herci Katherine Heigl a Gerard Butler.

„Myslím, že si všichni začínáme uvědomovat, že muži a ženy prostě uvažují trochu jinak a je osvobozující pohrát si s takovým námětem ve filmu, který je upřímný, ale současně neuvěřitelně troufalý,“ soudí Luketic. „Rozhodně jsme si všichni rovni, ale jde zkrátka o to, že existují věci, které potřebují muži, a existují věci, které potřebují ženy – a někdy jsou navzájem v konfliktu, ale přesto...právě tyhle rozdíly mají za následek, že je romantika tak vzrušující a úžasná.“

„Líbí se mi, že je tenhle film šancí na to se uvolnit a zasmát se tomu. Protože ve finále, když hodíte za hlavu všechny mýty a veškeré pózy, které muži a ženy berou tak vážně, tak zjistíte, že i navzdory tomu všemu se do sebe obě pohlaví stále zamilovávají.“

Na počátku zrodu Chceš mě, chci tě stály tři scenáristky: Nicole Eastman a ohromující tým Karen McCullah a Kirsten Smith. Eastman, pro kterou jde o celovečerní scenáristický debut, říká, že se inspirovala představou dvou lidí, kteří se domnívají, že se navzájem nenávidí, ale v průběhu svých potyček si s hrůzou uvědomují, že jsou k sobě možná navzdory tomu všemu přitahováni.

„Ve skutečnosti tu jde o to, že se do sebe zamilují dva lidé, u kterých by to nikdo opravdu nečekal,“ vysvětluje Eastman. „Abby a Mike k sobě mají dost velký odpor. Ona je opakem nemyslících modelek, po kterých podle něj muži touží, a on se ani vzdáleně nepodobá krásnému princi, o kterém ona vždy snila. Přesto jim ale fandíte, aby se dali dohromady, protože chápete, že v nitru jsou si velice podobní, jsou podobně zranitelní. Líbí se mi, že to rozhodně nejsou klasické postavy z romantické komedie. A příběh našeho filmu se od nich odlišuje tím, že překážky, které mezi nimi stojí, nejsou vnější, ale vnitřní. Vše se tu děje na celé řadě úrovní.“

Tyhle všechny úrovně se inspirovaly chováním a interakcí mezi skutečnými muži a skutečnými ženami, které Eastman pozorovala. „Abby jsem stvořila podle ženy, kterou znám a která je skvělá ve své práci, ale naprosto se neumí seznamovat,“ vysvětluje. „Mike byl naprosto fiktivní postava, protože jsem chtěla, aby byl co nejprotivnější a nejdrzejší, takže žasnu, jak moc se s ním muži ztotožňují!“

Původní scénář, který Eastman napsala, okamžitě zaujal společnost Lakeshore Entertainment. „Po komedii s romantickými prvky toužíme už od Nevěsty na útěku,“ říká Tom Rosenberg, „a měli jsme pocit, že tohle je přesně ono.“

Lakeshore poté povolal Lutz a Smith, scenáristické duo, které má na svém kontě hit Pravá blondýnka, aby scénář obohatilo svým komediálním talentem. „Z Lakeshore nám to poslali a my si okamžitě řekly, že je to vážně zábavný námět a že na něm chceme pracovat,“ vypráví Lutz. „Měli představu, že z toho vyrobíme něco ve stylu komedií s Hepburn a Tracym, ale o něco odvážnější, a že si budou Mike a Abby až do konce filmu rovni. To nás opravdu zaujalo,“ dodává Smith.

Inspirovaly se proto vlastními zkušenostmi s tím, po čem ženy a muži touží. Zejména si užívaly náhled do nepříjemnějších zákoutí Mikeovy frajerské duše.

„Známe spoustu mužů, takže jsme měly výhodu,“ směje se Lutz. „A Kirsten je svobodná a já jsem vdaná, takže máme na muže každá odlišný pohled. Obě jsme se shodly na tom, že chceme, aby Mike byl tak drsný a zábavný, jak to jen půjde – ale současně jsme chtěly, aby působil jako někdo, s kým je zábava a chcete s ním být, i když vás jeho názory pobuřují.“

„Jednou z věcí, kterých jsme u Mikea potřebovaly docílit, bylo, abychom ukázaly, že má i naprosto odlišnou tvář, že to není jen drzoun a sukničkář, což vidíte na jeho vztahu s rodinou,“ navazuje Smith.

Z vlastních zkušeností duo čerpalo i tehdy, když se obě autorky pokoušely stvořit ambiciozní a bystrou, ale současně upjatou a kariéristickou Abby. „Obě jsme jí naprosto rozuměly, protože obě máme rády, když máme věci pod kontrolou,“ přiznává Lutz, ta vdaná z nich. „Mne opravdu hodně oslovila představa Abby jako ženy, která je vážně dobrá ve své práci, ale osobní život prostě nezvládá,“ dodává svobodná Smith. „Myslím, že to je v moderním světě překvapivě častý jev.“

Největší výzvou ale bylo najít tu přesně správnou rovnováhu mezi Mikem a Abby – tak, aby se jejich vztah pohyboval mezi bojem a sváděním a hádkami a vzrušením tak dlouho, až bude naprosto jasné, že z jejich vzájemných třenic vzniká něco vážnějšího, než kterýkoliv z nich očekával.

„Na začátku Abby nenávidí cokoliv, co Mike dělá, a on si myslí, že je ona příšerně upjatá. Snažily jsme se ale vybudovat základy toho, že se do sebe, aniž by si to uvědomovali, postupně zamilovávají,“ shrnuje Lutz. „Nakonec se ukazuje, že tu nejde primárně o to, že muži a ženy chtějí každý něco jiného. Ve skutečnosti jde o to, že ačkoliv máme všichni chyby, jak muži, tak ženy, přesto nám to nebrání se navzájem milovat.“

Dokončený scénář producenty společnosti Lakeshore nadchnul a rychle přilákal pozornost Roberta Luketice. „Mým prvním celovečerním filmem byla Pravá blondýnka, takže bylo skvělé mít možnost vrátit se ke stejným scenáristkám a znovu si užít podobnou zábavu,“ říká režisér. „Pak jsem se dozvěděl, že Lakeshore jedná z Katherine Heigl, a okamžitě jsem řekl, že pokud do toho půjde ona, tak já rozhodně také.“

Středem Chceš mě, chci tě je žena, která nevěří, že by „pan Dokonalý“ mohl mít i špatnou stránku: Abby Richter, neústupná žena, která je dobrá v tom, co dělá, a která odjakživa ke schůzkám s potenciálními partnery přistupuje podobně jako ke své práci, což znamená, že své partnery podrobuje zpovědi podle dotazníků tak pedantských, že jejich sítem dosud nikdo ani zdaleka neprošel. Ona by řekla, že má vysoké nároky, Mike Chadway by řekl, že je „cvok“ - ale ve skrytu duše Abby věří, že existuje muž, který ji dokáže okouzlit. Ani ve svých nejdivočejších představách ale nemohla uhodnout, kdo tím mužem nakonec bude.

Pro roli Abby hledali tvůrci filmu herečku, která by na plátně vyzařovala auru klasických komediálních hereček, Carole Lombard nebo Lucille Ball jednadvacátého století, schopnou ze sebe sypat jednu hlášku za druhou a současně působit zranitelně a smyslně. Takových hereček je málo, takže seznam uchazeček byl krátký a záhy se zkrátil na jediné jméno. „Jednoho dne se jedna ze scenáristek zeptala: Přemýšleli jste o Katherine Heigl? Jakmile jsem to zaslechl, bylo vše vyřešeno. Byl to dokonalý nápad, věděli jsme, že právě ona je ta pravá, a ze všech sil jsme se ji snažili získat,“ popisuje Gary Lucchesi.

Heigl, držitelka Emmy za svou roli v úspěšném televizním seriálu Chirurgové, se v poslední době objevila v celé řadě filmových komedií, zejména coby víceméně titulní hrdinka komedie Judda Apatowa Zbouchnutá. Všichni z tvůrčího týmu byli přesvědčeni, že právě ona je pro roli Abby tou pravou.

Z jejího pohledu byla účast na souboji pohlaví naprosto neodolatelnou nabídkou. „Na scénáři se mi moc líbilo, že nabízí náhled na to, co si muži doopravdy myslí a proč to ženy nechápou a naopak,“ směje se Heigl. „Všichni známe romantické komedie a myslím, že tu mají své místo, protože je mám moc ráda. Ale líbí se mi, že Chceš mě, chci tě to všechno posouvá někam trochu jinam. V tom příběhu je spousta upřímnosti, ale místo aby se bral příliš vážně vás nechává se smát a užívat si absurditu dynamiky toho, co se mezi muži a ženami odehrává.“

Když popisuje Abby, tak se rozhodně nesnaží cokoliv zastírat. „Je dost upjatá,“ připouští. „Je posedlá organizováním, všechno má pod kontrolou, každou sebemenší událost ve svém životě, a upřímně řečeno, je to trochu děsivé. Jako potenciální přítelkyně je dost odstrašující představou, protože je jí všude plno, všechno řídí a moc toho namluví. Ale upřímně, zahrát si ji byla velká legrace, dost možná to byla moje nejzábavnější role vůbec!“

Přesto s ní ale dokáže velice dobře sympatizovat, zejména co se týče konfrontace s Mikem Chadwayem. „Na tomhle příběhu je krásné to, že se mu daří chápat obě strany,“ podotýká. „Abby je svým vztahem s muži po právu frustrovaná a zmatená, a ještě zmatenější je ve chvíli, kdy ji začíná přitahovat někdo jako Mike, kdo, jak se zdá, nemá nejmenší tušení, co je to romantika.“

Zmatek ještě vzroste ve chvíli, kdy Abby Mikea požádá o radu ve snaze získat muže, kterého považuje za svého pana Dokonalého: jejího ohromujícího nového souseda Colina. To Abby přivádí do poměrně netradičních situací, protože Mike se stává jejím moderním Cyranem a radí jí v podstatě v čemkoliv, od patřičně vzrušující délky sukně až po sexuálně vyzývavý způsob pojídání hotdogu. Ale také to má za následek zvýšení toho, jak jsou k sobě vzájemně přitahováni.

„Mike v zásadě převrátí Abbyin svět vzhůru nohama,“ vysvětluje Heigl. „Nedokáže u něj odhadnout, co vzápětí řekne nebo udělá – a protože je zvyklá, že má neustále všechno pečlivě promyšlené, tak se ocitá v pozici, kdy jí zkrátka nezbývá nic jiného než se poddat okolnostem a začít se chovat intuitivně.“

Největším potěšením pro Heigl byly slovní potyčky s Gerardem Butlerem. „Mám ráda takové ty staré konverzační komedie, které se už dneska moc netočí,“ přiznává. „My jsme si s Gerrym naše kulometné dialogy báječně užili. Je to tak i ve skutečném životě, pokud potkáte jiný pár, který dokáže takhle vtipně komunikovat, tak je to tím nejzábavnějším, co můžete zažít. A v našem případě k tomu došlo tak nějak automaticky.“

Na opačné straně bojové linie se, jak již bylo zmíněno, nachází Mike Chadway v podání Gerarda Butlera, který si diváky získal jakožto svalnatý bojovník v akčním hitu 300: Bitva u Thermopyl, poté se objevil v romantickém filmu s Hilary Swank P. S. Miluji Tě a posléze si zahrál dobrodruha v rodinném snímku Zapomenutý ostrov. V tomto filmu si skotský herec zahrál postavu, kterou ještě nehrál – bezohledně hrubiánského odborníka na partnerské vztahy, který má jazyk ostřejší než samurajský meč.

„Gerryho bylo odjakživa všude plno,“ míní Gary Lucchesi. „A navíc je velice vtipný. Doopravdy nás ale přesvědčilo to, když jsme ho představili Katherine Heigl. Bylo naprosto evidentní, že ti dva budou na plátně ohromní.“

Butlera scénář zaujal ihned. „Dynamika mezi mužem a ženou je v tomhle příběhu trochu odvážnější, než na co jsme zvyklí z kin, a je jasně vidět, že je to mnohem upřímnější,“ soudí. „Jde o velice poctivý film o tom, jak vypadá vztah mezi mužem a ženou. To mě na něm zaujalo. Umožňuje postavám říkat věci, nad kterými se sice lidé překvapeně pozastavují, ale vzápětí jsou nuceni přiznat, že to je naprosto věrohodné.“

Stejně tak Butlera zaujal i sám Mike Chadway, nejenom proto, že je tak zábavným protikladem k postavě Katherine Heigl, ale proto, že pod svou zdánlivě obhroublou a drsňáckou slupkou je ve skutečnosti poměrně komplikovaný, ač by to nikdy sám nepřiznal. „Klidně můžete říkat, že je Mike Chadway sexista nebo šovinista nebo cokoliv podobného, ale současně je velice bystrý, vtipný a z nějakého důvodu působí velice věrohodně a upřímně,“ podotýká Butler. „Rozhodně si o sobě hodně myslí. Ale v průběhu filmu se mění a myslím, že si divák uvědomí, že není tak docela tím, za koho ho považoval.“

Za některými změnami samozřejmě stojí Abby. „Jedním z výtečných témat filmu je to, že se Mikeovi nedokáže pod kůži dostat nikdo tak dokonale jako Abby, což je možná důvodem, proč se do ní zvolna zamiluje,“ vysvětluje Butler. „Je upjatá, rozmazlená, je to jeho úhlavní nepřítel...a přesto mezi nimi přeskočí jakási jiskra, která vám napoví, že si jsou vlastně navzájem souzeni. Na tom má velkou zásluhu Katherine, protože je vtipná a přesto věrohodná.“

„Tajemstvím k postavě Mikea Chadwaye bylo, aby zůstal člověkem, protože tu za vší komikou máme romantický příběh,“ objasňuje Butler. „Mike má ohromné množství textů, asi tak desetkrát víc textu, než jsem kdy v nějakém filmu měl, protože má názor nebo průpovídku v podstatě na cokoliv. Takže i v tomhle ohledu to byl zajímavý zážitek. Inspiroval jsem se Spencerem Tracym nebo Cary Grantem, tím, jak se v jejich filmech neustále mluví, a doufám, že něco z toho se mi podařilo předat i divákům.“

Butler si taktéž užíval natáčení s tolika talentovanými komiky a bavilo ho sledovat Roberta Luketice, který chaos při natáčení udržoval pod kontrolou. „Robert zachovává při natáčení uvolněnou a svěží atmosféru, ale současně je neustále ve střehu,“ všiml si Butler. „Má skvělý cit pro tempo a dokáže z drobného vtipu udělat vtip naprosto geniální.“

Luketic na adresu Butlera pěje podobnou chválu. „Měli jsme tu postavu, ze které se mohl stát pouhý namyšlený frajírek, co všechny uráží, ale Gerry ji dokázal podat nejenom sympaticky, ale dokonce i přátelsky a přitažlivě,“ komentuje režisér. „Opravdu se mu podařilo vystihnout rovnováhu mezi padouchem a mužem, kterému ženy nejsou schopny odolat.“

Společnost Katherine Heigl a Gerardovi Butlerovi ve filmu Chceš mě, chci tě dělají vyhlášení komediální herci, kteří ve scénách souboje pohlaví navyšují komické napětí. Mezi nimi hrají prim především Cheryl Hines a John Michale Higgins, kteří ztvárnili nešťastný manželský pár hlasatelů sacramentské televize, Georgii a Larryho, jejichž milostný život se dočká vlivem Mikeových zásahů řady pozitivních změn.

Hines je divákům nejvíce známá jako manželka Larryho Davida v úspěšném seriálu stanice HBO Larry, kroť se, a objevila se na filmových plátnech například ve filmu Rodinná dovolená a jiná neštěstí s Robinem Williamsem či v úspěšné nezávislé komedii Servírka. Nabídka role Georgie pro ni byla velice ironická. „Z nějakého důvodu dostávám neustále role manželky někoho, kdo se jmenuje Larry!“ směje se. „Ale Georgia se mi opravdu zamlouvala a líbilo se mi, že jako pár jsou Georgia a Larry zábavní a trochu střelení, ale přesto se příliš nevzdalují tomu, jací skuteční moderátoři jsou. Tenhle film prostě vypadal hodně zábavně.“

Stejně jako Hines je i John Michael Higgins známou tváří ve filmu i v televizi. Objevil se v celé řadě komediálních „mockumentary“ Christophera Guesta, stejně jako v několika aktuálních komediích, ať už šlo o Božského Evana či Neuvěřitelný život rockera Coxe.

Higgins byl nadšený z možnosti vnést do natáčení společně s Hines trochu chaosu. „Robert si nás vybral záměrně, protože chtěl vše trochu uvolnit.“

Nevázaný styl této herecké dvojice se stal záhy inspirací pro zbytek herců. „Jsou to komediální géniové, kteří jsou schopni přicházet s jedním nápadem za druhým, které skutečně fungují,“ podotýká Heigl. „To je z mého pohledu na komedii to nejvíce osvěžující: když jsou lidé tak schopní a zábavní, že svoje postavy ještě obohacují.“

Butler s tím souhlasí. „Nikdy jsem neviděl, aby nějací dva herci lidi takhle rozesmávali, tedy minimálně ne při natáčení filmu,“ říká o Hines a Higginsovi. „Jejich představivost a to, jak se svými scénami pracují, bylo tak zábavné, ale přesto se to drželo v rámci hranic příběhu. V podstatě jsem se celou dobu, kdy stáli před kamerami, válel smíchy po zemi.“

Do role Abbyina ideálu – pohledného a distinguovaného Colina – byl obsazen Eric Winter, který se proslavil především svou rolí v televizním dramatu Brothers & Sisters. Stejně jako jeho kolegové nedokázal scénáři odolat. „Je to romantická, odvážná, drzá komedie, která vcelku realisticky zobrazuje procesy svádění a lásku,“ soudí. „Není to ale film pro děvčata – rozhodně zaujme i muže.“

Jakožto bývalý student medicíny byl Winter nadšený z možnosti zahrát si chirurga. Ale současně stál před zajímavým a nelehkým úkolem pokusit se zahrát „dokonalého muže“. „Colin žije ve velice idealizovaném světě,“ všímá si. „Má skvělou práci, je zajištěný, má to v hlavě srovnáno a je to sympatický a skromný chlapík. Je naprostým opakem Mikea Chadwaye. Některým lidem by asi připadal příliš dokonalý, někomu by připadal nudný, ale myslím, že Abby motivuje výzva pokusit se vyhovět tomu, co podle ní on od ženy očekává.“

Ale jakmile se Abby začne řídit radami Mikea Chadwaye místo svých instinktů, působí dost rozporuplným dojmem. „Myslím, že zábavné je na tom to, že zatímco Mike i Colin jsou prostě přirozeně sami sebou, Abby se chová naprosto nepřirozeně,“ míní Winter. „Colin a Mike jsou dvě jasně vymezené volby a Abby si nakonec je nucena jednu z nich zvolit a zjistit, co doopravdy cítí.“

Pro Roberta Luketice bylo to, jak bude film vypadat, pro vytvoření hravé a sexy atmosféry důležité stejně, jako komediální výkony herců. „Vizuální stránka filmu je pro mne vždy velice důležitá,“ svěřuje se Luketic. „Všichni máme rádi krásné věci a já chtěl, aby tenhle film vypadal opravdu pěkně a podíleli se na něm špičkoví odborníci svého oboru.“

Za kamerou se proto objevil Russell Carpenter, ASC, který získal Oscara za svou práci na Titanicu a s Luketicem už spolupracoval na filmech Příšerná tchyně a Oko bere.

„S Robertem spolupracuji moc rád, protože při natáčení dokáže vytvořit ojedinělou atmosféru, což mi poskytuje tvůrčí svobodu a možnost vyjádřit se,“ popisuje Carpenter. „Vypracovali jsme si spolu určitou formu podvědomé komunikace, díky níž jsem schopen odvést velkou spoustu práce a prohodit přitom s Robertem jen pár slov. Jeho velice uvolněné vedení dodává hercům i štábu spoustu energie. Komunikujeme jen prostřednictvím občasných slov nebo náznaků.“

„V případě tohohle filmu jde v podstatě především o divoký souboj dvou osobností, o to, jak se navzájem dohadují a kolidují spolu, takže jsme, co se barev nebo osvětlení týče, nechtěli zacházet do extrémů, ale opravdu jsme se zaměřili na tváře,“ pokračuje. „Katherine je překrásná a Gerry je mistrem mimiky, takže právě to pro mě bylo na celém filmu nejzajímavější.“

Jak Carpenter, tak výtvarnice Missy Stewart – další Luketicova dlouholetá spolupracovnice, která s ním pracuje od filmu Pravá blondýnka – se zaměřili na to, aby svět zázemí televizního pořadu „A.M. Sacramento“ přivedli k životu ve velice uvěřitelném stylu. Carpenter pro zdůraznění rozsáhlých, horizontálních prostor zpravodajského studia používal anamorfních objektivů a využíval specifického osvětlení k tomu, aby zdůraznil kontrast mezi „A.M. Sacramento“ a nenápadným studiem kabelové televize, z něhož Mike Chadway svůj pořad vysílal předtím, než se stal Abbyiným svěřencem.

Stewart zatím proměnila studio losangeleské veřejné televizní stanice KCET v klasické veselé a pestré studio ranního vysílání a kanceláře vedení televize stvořila v prostorách nevyužívané policejní stanice v Glendale.

Stejně tak si velice užívala návrhy a vytvoření bytů Abby a Mikea – jeho garážový byt je rájem chaosu, je přeplněný všemožnými hračkami a technikou, zatímco její byt je pochopitelně pečlivě organizovaný a na centimetr naplánovaný. „Pohráli jsme si také s barvami,“ popisuje Stewart. „Její okolí obsahuje spoustu modré a modrošedé, samé studené odstíny, proti kterým Katherine Heigl dokonale vyniká. V případě Gerryho jsme používali teplé, dřevěné odstíny, které zdůrazňují jeho mužnost a naznačují jistou vlídnost, která se v Mikeovi Chadwayovi ve skutečnosti ukrývá. Nejlepší částí celého projektu bylo to, že jsme si mohli pohrát v rámci souboje dvou pohlaví a mohli pomoci zdůraznit to, že dva lidé, kteří jsou zdánlivě naprosto odlišní, jsou schopni najít společnou řeč.“

Jednou z nejzajímavějších lokací byl pro Stewart noční klub La Noche Cubana, v němž Abby a Mikea poprvé napadne, dost možná s hrůzou, že toho mají společného víc, než si mysleli. Protože nebyla Stewart schopna najít prostory, jaké si představovala, rozhodla se restauraci vytvořit ve vstupních prostorách historické Union Station v Los Angeles.

„Staré Los Angeles mám moc ráda a už nějakou dobu jsem toužila po tom Union Station v nějakém filmu použít,“ svěřuje se. „Restaurace, kterou jsme tam vybudovali, je ohromná, jsou v ní krásné klenby a parket, o kterém jsem věděla, že bude při záběru z jeřábu vypadat ohromně. Byla to jedna z prvních lokací, kterou jsem si vybrala, a pak už to šlo snadno.“

Místo se stalo dokonalým pozadím pro nečekaně intimní tanec Abby a Mikea. „Tahle scéna byla jednou z těch, kdy to do sebe zkrátka všechno zapadá a vy ve vzduchu cítíte to kouzlo. Opravdu to šlo samo,“ komentuje Butler. „Pro mě to bylo jako den v pořadu Dancing with the Stars, vážně zábava,“ přitaká Heigl.

Další scénou, která byla náročná pro celý tým a posouvala komedii na samou hranici, je scéna při obchodním jednání s večeří, kde Abby narazí na netradiční zdroj vzrušení. „Scény při večeřích se, jak všichni vědí, samy o sobě natáčejí dost špatně, protože je musíte natáčet ze spousty úhlů – a my tu navíc máme ženu, která se u stolu svíjí v záchvatech extáze!“ vzpomíná Luketic. „Takže jsme se tam všichni krčili u monitorů ve snaze to celé nějak udržet pod kontrolou, a já se v jednu chvíli zarazil a přemýšlel, jestli se mi to nezdá.“

Pro Heigl byla zmíněná scéna zábavná, ale vyčerpávající. „Mám ráda fyzickou komedii a nikdy jsem neměla možnost točit scénu tak náročnou, jako je tahle,“ podotýká. „Točili jsme to sedmatřicetkrát a odcházela jsem úplně vyřízená.“

Podle Toma Rosenberga má každá ze zmíněných scén podíl na tom, že je výsledek lepší, než by byl prostý součet jeho jednotlivých složek. „Myslím, že tenhle film je výjimečný tím, že nejde jenom o pár vtipů v příběhu o lásce, jak je tomu u obvyklé romantické komedie – my tu máme jednu komediální scénu za druhou a oběma hlavním protagonistům to spolu báječně klape,“ shrnuje.

„Natáčení komedie je úžasný proces. Lidé jdou do práce a ze všech sil se snaží, aby diváky rozesmáli – a myslím, že nám se to v tomto případě povede,“ uzavírá Gary Lucchesi.