Cucák
Typ:
film
Žánr:
komedie, drama, romantický
Délka:
78 min
Motto:
Každý muž miluje svou matku. Ale jen někdo spí s její nejlepší přítelkyní.
Země:
USA, 2000
Šestnáctiletý Oscar Grubman (AARON STANFORD – X-Men 2) je citlivý, inteligentní a vnímavý student. Není divu, že ho obletují ženy - především ty krásné, chytré a... zralé. Ale přišel den D a Oscar je rozhodnut svést svou životní lásku. Problém je...

Film-vice

Komedie Cucák s debutujícím Aaronem Stanfordem a zkušenými hollywoodskými hvězdami Sigourney Weaver a Bebe Neuwirth v hlavních rolích je dílem dvaačtyřicetiletého režiséra Garyho Winicka. Tento nezávislý režisér a producent má na svém kontě už několik zajímavých, kriticky i divácky úspěšných titulů, které se však do české distribuce zatím nedostaly. Poprvé na sebe českou veřejnost upozornil právě snímkem Cucák, který byl úspěšně uveden na MFF v Karlových Varech 2002 v sekci Horizonty - Oceněné filmy. Cucák totiž zaznamenal mimořádný ohlas už v lednu 2002, kdy ho jeho režisér představil na nejprestižnější tribuně nezávislých filmařů USA - na Sundance Festivalu 2002. Film se rázem stal hitem festivalu, získal svému autorovi cenu za režii a byl také nominován na velkou cenu poroty.

Umělecký úspěch Cucáka vzbudil okamžitě zájem hned několika distribučních společností: boj o nízkorozpočtový snímek, který byl natočený za pouhé dva týdny na digitální kameru Sony HDCAM a do kterého jeho autor investoval vedle tvůrčí energie a svého talentu pouhých 150 000 dolarů, nakonec koupila společnost Miramax za 6 milionů dolarů. Podle režiséra Garyho Winicka samozřejmě úspěch žádného filmu netkví v tom, kolik do něj jeho tvůrci investovali: i s minimem prostředků je možné natočit snímek, který publikum zaujme. Taková je ostatně filozofie společnosti InDigEnd, kterou Winick s týmem podobně naladěných lidí založil v roce 1999 v inspiraci dánským Manifestem Dogma 95 prosazujícího digitální video jako nástroj, který filmaře osvobozuje, a tvorbou legendárního nezávislého režiséra Johna Cassavetese. Podle Winicka digitální video, které jeho společnost prosazuje, spojuje divadlo a film: umožňuje dát dohromady malý štáb (u Cucáka měl pouhých 12 členů) a výrazně zlevňuje a zrychluje natáčení i postprodukci. Hercům navíc nabízí svobodu, kterou jim velké, na organizaci náročné projekty nikdy nemohou poskytnout a která se nemůže neodrazit v uvolněnosti jejich výkonů. Důležitou roli při přípravě projektu hrálo rozhodnutí natáčet v newyorské čtvrti Upper East Side - v pohodlném a důvěrně známém prostředí, kde Winick vyrůstal a chodil do školy a kde se cítil celý štáb i všichni herci jako doma.

Podle Winicka je vedle digitální kamery mimořádně důležitá také možnost opřít se o kvalitní scénář a herecké představitele, kterým nejde jen o výši honoráře. Právě takové spolupracovníky Winick našel ve svých scenáristech - všestranném Nielsi Muellerovi (s nímž už spolupracoval jako s hercem ve svém režijním debutu Curfew a jako se střihačem, spoluscenáristou a producentem na svém snímku Sweet Nothing) a talentovanou Heather McGowan (která zkušenosti sbírala např. jako asistentka režie při natáčení filmu Trust proslulého nezávislého režiséra Hala Hartleyho).

Východisko vyprávění představuje prověřenou kvalitu: příběh mladého muže, který se zamiluje do atraktivní starší ženy, patří k osvědčeným hollywoodským standardům (sám Winick vzpomíná především na dnes už legendárního Absolventa, který odstartoval hvězdnou hereckou kariéru Dustina Hoffmana). Vyprávění o citlivém a vzdělaném mladíčkovi Oscarovi, jehož příběh by byl podle jeho nejlepšího kamaráda Charlieho vhodným námětem pro tragédii, ovšem vyžadoval citlivý a zároveň humorný přístup právě proto, že je další, ale zároveň originální variací na klasické téma. Oscar totiž není obyčejný mladík, ale čtyřicátník uvězněný v těle patnáctiletého kluka.

Garymu Winickovi se podařilo zaangažovat do projektu velmi kvalitní herecký tým, který mu umožnil pustit se do práce s plným nasazením. Sigourney Weaver, John Ritter a Bebe Neuwirth mají dohromady na svém kontě devět nominací na cenu Emmy (z toho tři vítězné), sedm nominací na Zlatý glóbus (dvě vítězné), dvě nominace na Oscara a dvě ceny Tony. Největší pozornost na sebe samozřejmě strhává zkušená představitelka hlavní ženské role Weaver, která nabídku zahrát si v nízkorozpočtové komedii okamžitě s nadšením přijala (kavárna Payard Patisserie and Bistro, kde se režisér s herečkou poprvé sešel, se objeví i ve filmu ve scéně, kde Diane představuje Oscara svým kamarádkám). I když se to možná nesluší prozrazovat, Weaver je o víc než deset let starší než její hrdinka. Zajímavostí v této souvislosti zůstává i to, že také představitel Oscara, Aaron Stanford, je téměř o dekádu starší než jeho hrdina. Neplatí to však v případě Roberta Ilera, který si ve filmu zahrál hrdinova kamaráda Charlieho a kterému bylo v době natáčení skutečně šestnáct let.

Cucáka v českých kinech předběhl jiný film s hereckou účastí Aarona Stanforda - komedie Woodyho Allena Hollywood Ending. Snímek Garyho Winicka totiž pro mladého debutanta znamenal velmi slibný start: zanedlouho ho uvidíme ještě v comicsovém dobrodružství X-Men 2, kde ztvárnil roli výbušného Pyra.

Roberta Ilera (Charlie) známe coby Tonyho juniora z komediálního seriálu Rodina Sopránů, objevil se však už ve Winickově předchozím filmu The Tic Code (1998) - stejně jako jeho výrazně zkušenější herecký kolega Peter Appel, který si v Cucákovi zahrál roli Jimmyho a kterého jsme v českých kinech mohli vidět např. ve filmech Myslete na Henryho (1991), Stíny a mlha (1992), Základní instinkt (1992), Leon (1994) či naposledy Spider Man. Mezi další zkušené herce, kteří svou účastí podpořili úspěch projektu, patří i Adam LeFevre, který ztvárnil postavu Phila. Tohoto herce jsme v českých kinech mohli vidět např. v romantické komedii Only You (1994) nebo dramatu Philadelphia (1993). Herecké obsazení Cucáka doplňují i další zkušení herci: Bebe Neuwirth, která ztvárnila part Diany, John Ritter, který si zahrál hrdinova otce Stanleyho, a Paul Butler, kterého známe např. z filmů Konkurenti 1992) nebo Insider: Muž, který věděl příliš mnoho (1999).