Myšlenka napsat příběh o tom, jak se nejproslulejší milovník v dějinách až po uši zamiluje do ženy, která o něj nejeví zájem, a pouští se do boje o její srdce, se původně zrodila v hlavě scénáristky Kimberly Simi. Její pracovní verze scénáře přilákala pozornost producenta Leslieho Hollerana, jehož dlouholetá a plodná spolupráce s režisérem Lassem Hallströmem vyústila v takové filmy jako Pravidla moštárny, Čokoláda nebo Ostrovní zprávy. Holleran, který zná Hallströmovo portfolio velmi podrobně, věděl, že tento snímek by byl pro slavného režiséra vítanou změnou a zároveň výpravou do neznámých vod.

„Lasse byl vždycky známý svým citem pro rozkrývání lidské povahy a schopností neobyčejně nahlížet na malé životní okamžiky,“ podotýká Holleran. „Nyní se zhostil většího příběhu, plného romantiky, humbuku a humoru – ale se stejnou empatií a stejnou fascinací otázkou, proč lidé dělají věci, které dělají.“

Mezitím scénář zakoupila produkční společnost Mark Gordon Company, jejíž ředitel byl také ihned unesen potenciálem, který se v příběhu skrývá. „Cítili jsme, že tato adaptace přinese do slavného příběhu současný nádech a komediální šmrnc,“ říká Gordon. „Přišlo mi na tom vynikající, že jde o geniálního svůdce, který se zoufale zamiluje – ale zrovna do jediné ženy, která jeho šarmu dokáže odolat. Osud staví jejich lásce do cesty takové překážky, že s ním musí Casanova srdnatě – a nezřídka velmi komicky – bojovat. Spolu s Michaelem Cristoferem a Jeffreym Hatcherem jsme na základě původního scénáře Kim vytvořili několik odlišných pracovních verzí.“

„Je to pro mě docela velký tematický odklon, protože se jedná o snímek, který je nepokrytě komediální,“ říká Hallström. „Ve své konečné podobě byl scénář velmi bohatý, vtipný a chytrý – a já jsem uvítal možnost vyzkoušet si film, v němž se mísil klasický humor s velmi silnými dramatickými a romantickými prvky. Nakonec – měli jsme skvělý scénář, výborné obsazení a Heatha Ledgera – úžasného Casanovu.“

Casanova se proslavil jako nejznámější milovník všech dob, ale byl mnohem víc než to. Kromě toho, že dokázal ženy okouzlit svým prudkým intelektem a chytrostí, byl také právníkem, vojákem, kouzelníkem, spisovatelem, filozofem a nadaným atletem, což jen nahrávalo jeho reputaci neodolatelného svůdníka, u nějž nepřipadá v úvahu život s jedinou vyvolenou.

Najít představitele, který by dokázal ztělesnit všechny z Casanovových výjimečných schopností, byl pro filmaře oříšek. Na začátku hledali herce ve věkovém rozmezí 30 – 50 let, který by působil dojmem, že už si prožil své a měl spoustu krásných žen, ale začíná pociťovat touhu se usadit. Když si ale všimli mnohem mladšího Heatha Ledgera, jejich perspektiva se rázem změnila.

Nejen, že Ledger už na první pohled skvěle zvládal kombinace dramatických a komediálních momentů, které role vyžadovala, ale také byl velmi fyzický zdatný, což bylo důležité kvůli šermířským soubojům a dalším akčním scénám. Ledgera scénář ihned zaujal – a kromě toho nemohl odolat příležitosti zahrát si jednoho z nejslavnějších svůdníků v dějinách.

Jakmile Ledger nabídku přijal, začal si pročítat různé materiály o skutečném Casanovovi, ale krátce poté se rozhodl, že jeho život nebude nijak podrobněji zkoumat. „Načal jsem některé jeho deníky a autobiografii, ale nechtěl jsem je do puntíku napodobovat,“ vysvětluje herec. „Chtěl jsem si dopřát trochu volnosti.“

„Neustále mu padaly k nohám tisíce žen. Takže když konečně potká tu jednu jedinou, která je vůči jeho svádění netečná, teprve to jej opravdu zlomí – a zároveň velmi zaujme. Vidí, že má šanci Francescu přesvědčit, že se pod tou pověstí skrývá člověk, který za to stojí, a je odhodlaný udělat všechno pro to, aby jí to dokázal,“ říká herec.

Tou ženou, která mu zlomí srdce, je Francesca Bruni: renesanční spisovatelka, jejíž vtipnost, chytrost a krása z ní činí nejúžasnější ženu v celých Benátkách. „Francesca je tím člověkem, který má moc změnit jeho život. Vlastně je docela moderní ženou – má silnou vůli, je chytrá a trochu předběhla svou dobu,“ říká režisér. „Casanova dokázal být ve vztahu k ženám nesmírně empatický a uměl s nimi skvěle komunikovat. Je nasnadě, že žena jako Francesca mu musela velmi imponovat.“

Ideální představitelku Francescy filmaři našli v Sienně Miller, jejíž nedůtklivost a osvěžující krása ihned vytvořila skvělou kombinaci s Ledgerovým frajerským stylem. „Už jsem natočila docela dost filmů, které se odehrávají v současnosti, a poohlížela jsem se po nějakém historickém filmu. A pak přišla tahle příležitost,“ říká herečka. „Hrát někoho, kdo je tak vášnivý a nezávislý, je opravdové potěšení. Pro herečku je to vlastně role snů. Francesca je nonkonformní v každém smyslu tohoto slova – je ženou, která se ani ve své době nebála dát jasně najevo svůj názor.“

V dalších rolích se objevuje řada skvělých herců. Oscarový Jeremy Irons si zahrál úhlavního nepřítele Casanovy biskupa Pucciho – papežova vyslance, který chce Casanovu přistihnout při cizoložství. Pucciho důvěra ve svou neomylnost a jeho nekonečná arogance propůjčuje postavě ještě komičtější ráz. „Lidé o mě většinou nepřemýšlejí jako o komediálním herci, takže mi připadalo fajn, že si mohu zkusit něco neobvyklého,“ říká Irons. „Přijde mi, že je trochu podobný inspektoru Clouseauovi – naprosto fatálně se mu nedaří. Motivuje ho jeho žárlivost. Myslím, že by také chtěl, aby byl mladý a každá žena mu padala do náruče tak jako Casanovovi. Jeho morální hodnoty jsou velmi pochybné. Je to kariérista a Vatikán jej vyslal, aby vyčistil Benátky. A Pucci se samozřejmě snaží, aby to udělal co nejefektněji a pokud možno při tom nepřišel k žádné újmě.“

Filmaři věděli od začátku, že je jen jedno místo, kde mohou film natočit – a tím jsou Benátky. Město, které má pověst jednoho z nejromantičtějších a nejvíce okouzlujících míst na světě, zkrátka nemohly zastoupit kulisy. „Pro Lasseho bylo natáčení v Benátkách kriticky důležité, protože na celé zemi není místo jako tohle – a Casanova je s Benátkami neoddělitelně spjatý,“ říká Mark Gordon. „Přestože to bylo z logistického hlediska poměrně náročné, jsou Benátky nyní jednou z hlavních postav tohoto filmu a určitě to za všechny problémy stálo.“

„Jdu tam, kam mě scénář zavede, a pak se snažím proniknout do života toho konkrétního místa,“ říká Hallström, který je svým natáčením ve skutečných exteriérech proslulý – Pravidla moštárny natočil v Nové Anglii, Ostrovní zprávy jej zavedly do arktického klimatu Newfoundlandu a film Čokoláda vznikl v malebných francouzských vesničkách. „Nejlepším způsobem, jak poznat Benátky, bylo ocitnout se přímo tam. Měl jsem štěstí, že jsme dostali možnost natáčet film na místě, které se stalo velkou inspirací pro celou produkci.“

„Natáčet v Benátkách bylo jako splněný sen,“ říká Ledger. „Bylo to jako strávit čtyři měsíce v tom nejúžasnějším muzeu, jaké si dokážete představit.“

Na vizuální stránce filmu pracoval hlavní výtvarník David Gropman, který s Hallströmem v minulosti pracoval již na pěti filmech. Společně prošli přibližně 60 míst v Benátkách a jejím okolí, přičemž se snažili najít autentická prostředí, která se během posledních 300 let příliš nezměnila.

„Natáčet ve městě, kde většina exteriérů a spousta interiérů vypadá stejně jako v 18. století, bylo obrovskou výhodou,“ podotýká Gropman. „Jakmile si poradíte s venkovními trubkami, elektrickým vedením, značkami a výlohami obchodů, zjistíte, že drtivá většina výtvarných detailů z období baroka a rokoka je úplně neporušená. Nevyčerpatelný zdroj materiálu je přímo před vámi, za každým rohem, uvnitř každého kostela nebo rezidence, do níž zabloudíte.”

U příběhu, v němž hrají významnou roli převleky a záměny identit, jsou velmi podstatnou částí výtvarné stránky také kostýmy. V 18. století byly navíc Benátky módním centrem Evropy. K tomu, aby dokázal své herce obléci do odpovídajících dobových šatů, Hallström oslovil oscarovou návrhářku Jenny Beavan (Pokoj s vyhlídkou, Gosford Park, Alexander Veliký).